Jadla komentáře u knih

Večer si sedám, ke mně děti v pyžamkách a čteme ji. Zpíváme, hádáme, říkáme si dávno známé a zapomenuté verše, prohlížíme obrázky.
Mám ráda večery s příjemnými knihami.

3 29.01.2023

Četla jsem a četla, dlouho do noci, nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne.
Příběh je vyprávěn podle mě úžasným, autentickým, věrohodným, přirozeným způsobem. Autorka má skvělý jazykový cit.
Almin svět je pestrý, zažívá úžasná dobrodružství. Dětskému čtenáři je velmi nenuceným způsobem předložen obraz života po velké válce, za velký klad pokládám to, že není idealizovaný a růžový, jak tomu v současnosti bývá.
Malinko mě zamrzel rychlý konec tě historické linky. Ještě se k němu vrátím, jestli mi něco neuniklo, ale všechno se jako zázrakem v dobré obrátilo, každému se náhle splnilo, co si přál, to se až vymykalo celé atmosféře knihy. Ale jelikož šťastné konce jsou fajn, je to jen malý údiv, ne nespokojenost z mé strany.

1 29.01.2023

Dcera přečetla a půjčila ji mně, ať ji zkusím, a že chce i další díly.
Mně se příběh opravdu líbil, je vyprávěn docela jednoduše, nic komplikovaného, ovšem dotýká se témat, která jsou v dětské literatuře spíš vzácností, což je její velké plus.
Přirozeně, bez křečovitosti předkládá téma vztahu dětí a starých, osamocenych lidí a jak si mohou vzájemně pomoci, téma antisemitismu a poválečných zmatků.
Mě její četba příjemně potěšila, dceru povzbudila k další četbě, takže co víc chtít.

3 27.01.2023

Přečetla jsem ji vlastně pracovně, abych věděla, co dávám číst dětem ve škole.
Autorce se výtečně povedlo vystihnout křehké vztahy v rodině, náladovost a hledání dětí na začátku dospívání, zároveň i sílu plynoucí z toho, že nejsme na všechno sami.
Líbí se mi příběh i způsob, jakým jej autorka vypráví. A to, jaká volí příjmení, je zábavnou třešničkou na dortu.

2 27.01.2023

Je nádherná. Jako svěřené tajemství, osobní, prožitá, s nadhledem, s humorem, se zaujetím, zvědavostí, angažovaností, lidskostí, tak akorát maličkou kapičkou nostalgie, s ryzostí.
K téhle knížce se ještě vrátím a nechám se jí nejednou pohladit na duši.

23.01.2023

Jedním slovem skvělá. Patřím k těm matkám, které pořád varují nelez tam, nespadni, nelitej, ne, ne, ne.... A pak si zpětně sama sobě nadávám, že se mám krotit. Patřím k učitelkam, které se o děti dost bojí, i houpání na houpackach může být rizikové. A přece cítím, jak je zákaz dolíku nespravedlivý, jak je nutné, nezbytné a potřebné, aby děti měly Dolík, Okraj i Vršek, aby z nich nevyrostla motovidla a třasořitky. Všem přeju, aby se nedaly zastrašit a lezly, skákaly, prolézaly, cítily a žily jako děti.

5 29.12.2022

Tahle kniha nevzbuzuje pocit literárního mistrovství, geniální promyšlenosti ani virtuozity a přesto je skvělá. Nějakým záhadným způsobem zapadla do mého rozpoložení a s chutí jsem ji dočetla.
Líbilo se mi využití slovanských bájných postav, ale i novodobějších příběhů, líbilo se mi, jak je vykreslen dávný český venkov a život jeho obyvatel, a líbilo se mi, jak to nakonec všechno dopadlo.
Není to knížka, u které se tají dech, ale naopak u ní můžu volně vydechnout.

2 09.12.2022

Motiv pampeliškového vína myslím zbytečně rychle v příběhu zapadl, opravdu je vše takové smrsknuté, pár odstavců/stránek navíc by knížce rozhodně neuškodilo a děti "by to v klidu daly."
Líbí se mi, že autor používá příjemně tvořivě inovativní češtinu. Děti mají rády sůvičku Stáňu.
A nepochybuji, že jednou vyjde vše o Chrujdovi v souborném vydání, jako jiná díla na pokračování.

02.12.2022

Naše děti mají Chrujdu rády a křen se jim líbí. Příběh je hodně kratičký, zvládli bychom i delší text.

1 20.11.2022

Knížka vypadá, že se na ní nešetřilo, hezké, bohaté ilustrace, prima formát, pěkný papír. Líbí se mi i to, že v ní vystupují méně známé druhy zvířat. Samotný příběh však příliš nezaujal. Chápu, co autorka chtěla dětem předestřít, naznačit, ale tak nějak vyznívá vše trochu křečovitě, strojeně. Pokus o humorné pasáže, šišlání netopýrkovo i to, jak náhle k výslovnosti r a ř přišel, to, jak Mona nechce papat a zjistí, že jí to vlastně škodí, překonání vlastní paličatosti a neposlušnosti, to vše je samozřejmě správné a děti to znají z vlastní zkušenosti, ale nepůsobí to v příběhu úplně přirozeně. Myslím, že skutečná Dětská Literatura, s velkým D a velkým L nikdy nebude takhle prvoplánově poučná. Že ta poučení z ní budou plynout mimoděk, dítě je bude muset samo vyrozumět, nikoli že poučení budou postavy pronášet jakoby mimochodem.

Tenhle příběh je hezký a rozhodně patří k lepšímu, co jsem ze současné literatury pro děti viděla. Ale ne k nejlepšímu.

14.11.2022

Docela zručně napsaná detektivka, charakter postav dobře podaný, zajímavá tím, jak tytéž okolnosti vypráví dva vypravěči. Jak už tu padlo níže, hlavní hrdinové sympatie zrovna nevzbuzují, ale oba působí životně, autenticky. Je škoda, že od samého začátku autor dává tušit a záhy nenechává pochybovat o tom, jak to bylo doopravdy. Finále je nápaditě vymyšleno a průhlednost vypravování mu ubírá na efektnosti.

11.11.2022

Nemohla jsem se přimět ji odložit. První příběh navíc s hrdinou sympaťákem, poslední vlastně také. Zamlouvá se mi, jak jsou příběhy napínavé a zároveň nejsou děsivé. A dobře nakonec dopadnou.
A nejsou vůbec sentimentální, to jen můj komentář. Asi stárnu.

2 04.11.2022

Fantastická! Ten první příběh, Tři muži ve člunu, byla parádní jízda - nabo spíš plavba? Hlavní i vedlejší postavy vydařené, vykutálené, sympatické. Chtěla jsem je i v dalším počtení. Co mne ohromilo snad nejvíc, bylo to, jak autor detektivek zvládl perfektně i humoristickou polohu. Čistým, upřímným a spontánním smíchem jsem se smála ráno před sedmou ve vlaku cestou do práce. A to už je co říct!
Každý ze tří příběhů je vlastně úplně jiný, jiná konstrukce, jiné motivy, prostředí, metody. Pokaždé překvapí. Nemůžu říct, že rozuzlení by bylo vyloženě nečekané, ale rozhodně napnutě očekávané, příběhy jsou bohaté, prostředí plastické.
Přečtěte si, nezalitujete.

2 13.10.2022

S dětmi máme rádi poezii. Od malinka čteme dětské básničky, říkanky, rýmujeme, zpíváme. Jak rostou, hledám, co číst, aby je verše bavily a aby zároveň nebyly jen pro zábavu. Listonoš vítr, básně i ilustrace, které jako by patřily neoddělitelně k sobě, patří k těm nejlepším.

2 08.10.2022

Hezky ilustrovaná, téma věčné a nespočetněkrát zpracované, mnohdy i zdařileji.

08.10.2022

Úžasná kniha, poutavé čtení. Z toho, jak je aktuální, se tají dech. Eco umí výborně vymyslet omáčku, co by kdyby, možná. Ale zásadní je, že tím v prostinké, poněkud nechutné nahotě ukazuje sílu médií a těch, kterým patří.

4 28.08.2022

Dočetla jsem a za pár hodin už mi Rumpole chyběl.

1 28.08.2022

Nádherná knížka. Nemluvím o příběhu, ale vizuální podobě svazku, jen jej držet v rukou a listovat je příjemné. Samotný příběh je velmi jednoduchý, poselství explicitně řečené. Být pilní, pracovití, slušní a hlavně nevzdávat se. Zcela souzním.
Dobově kniha navazuje na Past na korunu, v tomto případě jde však o mnohem prostější vyprávění.

5 17.08.2022

Whisky, ostří hoši, soukromá očka, dámičky, tabákový dým, kabarety, zaplivané pajzly, mrtvoly, krev, modřiny, rány, podrazy i rytířství. A znovu whisky. Tak hezky se o tom čte z bezpečí teplého, měkkého domácího útočiště!

4 26.06.2022

Moc hezká knížka, i pro nejmenší i pro předškoláky. Kromě obrázků a propojenosti po sobě následujících stran se mi líbilo, že autorka používá smysluplně i slova archaizující, lovčí, kojná, purkrabí, panoš. Protože srozumitelným způsobem z obrázků mohou děti pochopit, co znamenají, a s rodiči si povídat o něčem novém. Z hrstky nebanalnich knížek pro děti.

1 16.05.2022