Jadla komentáře u knih
Po dlouhé době knížka, která zbavuje starostí všedních dní a místo na ně myslíte na Travise a Meyera, na vzdálenou Floridu a rybolov na moři, pálící slunce, lodě, vraždy :)
Co se mi ale zamlouvalo nejvíc, byli oba hlavní hrdinové. Přátelé. Takoví ti gentlemanove, kteří tak na první pohled nevypadají, a přece jsou. Jako Vinnetou a Old Shatterhand. V koutku srdce bych na chvilku chtěla být dívkou, za kterou by se ohlédli.
Autorovi se podařilo v příbězích zachytit i osobitost nenačančaného amerického každodenního života, což beru také jako plus.
Po dlouhé době knížka, kterou dcera (10) byla ochotná číst, za což jsem vděčná. Jinak nic, co bych mohla říct pozitivního.
Nedočetla jsem ji. Není to ovšem vina knihy, ta je naopak podle mě pečlivě zpracovaná, každá z množství fotografií popsaná, nechybí citace. A popis událostí z hledisek různých, i proti sobě stojících aktérů, je zajímavý, neotřelý. Myslím si ale, že rok 1938 je ještě tak zapsaný v nás, potomcích, že při čtení není možné zůstat chladným, třeba jako když čteme o roce plácnu 1618.
A zvlášť, když je vše zjitřeno současnými událostmi. Paralely a odlišnosti rozhodnutích a jejich důsledky svírají.
Jak velká je cena, kterou český národ v roce 1938 zaplatil!
Moc se mi líbila. Nevěděla jsem, že jde o díl ze série, a vůbec nevadilo, že neznám předchozí příběhy, ke kterým si teď jistě vrátím. Pozvolné, ovšem plynulé vyprávění není povrchní, děj je logicky vystavěn, postavy jednají pochopitelně a smysluplně.
Jediné, co mě maličko zamrzelo je závěrečný dialog patologa a policisty. Pointa byla zřejmá, tušená, vhodná a žádoucí, nebylo nutné ji explicitně vyplesknout, autor mohl čtenáři více důvěřovat.
Tak tomuhle se říká rychlovka:) Nemusím moc detektivky ze současnosti, které navíc mají okouzlovat malebným anglickým maloměstem. Ale v téhle knížce to nevadí. Je milá, vlídná, dobře dopadne, žádná překvapení, a navíc příslib pro příště.
Zajímavá knížka. Znovu a znovu mě překvapí ale pohled, jímž autor na rudolfinskou Prahu nahlíží. U nás téměř nelze neznat Císařova pekaře a Pekařova císaře. V tomto románu jsou Rudolf i jeho dvořané jiní, méně směšní, nebezpečnější, vlastně zřejmě autentičtější.
Autenticky působí i prostředí, atmosféra, dobové kulisy. Pri jejich popisu doslova cítíte, jak páchne mokrá kožešina na kabátech kočích, zkažené jídlo, kouř z krbů, výpary z koní. Autorovi se podle mne výborně podařilo vdechnout život ve svůj příběh.
Nejsem milovnicí historických románů, ale tenhle patří k těm skutečně zdařilým. Obyčejně cítím, jak se nepodaří věrohodně vystihnout dobu, vzteká mě, když něco nepatřičného ruší, ale v tomto románu je všechno zdařile zasazeno do kontextu, všechno funkční a životné.
(SPOILER) Četla jsem celou noc. Ráno jsme zaspali, dceru jsem do školy tak tak stihla vypravit, ale nešlo jinak. Celou knihu jsem cítila obavu, úzkost, takový Damoklův meč, který se houpal nad Vikim, bezohlednou krutost otce, slabost syna.
Už dlouho jsem se nesetkala s knihou, která tak umně dovede vyvolat emoce i jiné, než pouhý preslazeny sentiment nebo strach jít v noci na záchod. Myslím, že Fuks je prostě mistr.
Jako mladé děvče jsem ji četla s rozechvělým srdcem. Sirotek, podloudníci, zloděj koní, blata, všudypřítomná mlha a kouř z rašeliny. A albínský farář s bílými vlajícími vlasy a poníci a hrozící nebezpečí. Všechno, co má mít pořádný příběh, a ještě spoustu navíc. Srdeční záležitost.
Příjemné vytržení z detektivních kolejí. Strašidelné povídky, vysvětlení může být úplně logické a rozumné, což se mi líbí. Jo.
Pro mě milé překvapení, čekala jsem otravnou normalizační slátaninu, závěrka jsem se jen kvůli tomu, že jde o moji oblíbenou edici, a ejhle, čtu, čtu a nechci přestat. Postavy prima a zajímavé, charaktery vyšetřovatelů na mne působí tak nějak svěže, příběh čtivě. Jen samotného závěru je mi trošku líto, zápletka byla báječně rozjetá a rozuzlení mě svou jednoduchostí mrzelo.
Moc se mi líbila. Vtipná, snad mohu říci dokonce žertovná. Postavy, které dýchají. A přejete jim kapičku štěstí konečně. I samotný způsob vyprávění se mi zamlouval, nic zbytečně zeširoka, autor se nerozkročil víc, než záhodno, a zároveň není třeba nikam spěchat, žádný nervák. Vlídné počtení.
Líbilo se mi prostředí, postavy i děj. Jen rozuzlení mě zamrzelo, mohlo být obratnější.
Při čtení Perryho Masona vždycky skoro závidím Delle. Její šéf se dovede tak přirozeně o všechno postarat, prostě s ním po boku/za zády se není čeho bát. Uklidňuje mě to a vždycky ráda sáhnu po dalším případu.
Charaktery postav poněkud zvláštní, ne zrovna kdoví jak sympatie vzbuzující. Prostředí je ale velmi dobře vykreslené, děj má spád tak akorát a neodradí od čtení dalšího dílu.
Dobře se četla, postavy životné, příběh svižný. Jen samotný závěr poněkud křečovitý, vrchol vyprávění byl dřív, konec knihy už byl prostě za zenitem.
Klasické leporelo, tvrdé stránky, krátké básničky, ilustrace tak akorát, na celé stránky. Verše jsou po formální stránce zdařilé, pro děti jsem četla mnohem horší kulhavé rýmovačky, ale obsah je strašidelný.
Pohraničník se psem věrným
Chodí v noci lesem černým,
Abys mohl klidně spát,
Na hřišti si s dětmi hrát.
Líbí se nám. Obrázky i říkanky i krátké pohádky. I noty nám jsou k užitku. Myslím, že hlavní přínos je pro současné děti to, že příběhy nejsou tak uhlazené a zmírněné, jak jsme si zvykli, že ač staré, bližší realitě dneška než leckteré mladší dětské knihy.
(SPOILER) Vůbec nevím, co mi četba této knihy měla přinést. Holá struktura je úplně primitivní a otřepaná, on ji podvádí, ona na to přijde a mstí se. On uteče, ta druhá už ho nechce a nakonec návrat k manželství, pocitu hanby, mlčení, konvenci. Všechno je zabalené do pozlátka (nevím, jak jinak to nazvat) všeobjímajícího/blátivého proudu, figurín, tropické džungle a nečekané Potěmkinovy vesnice, do toho geniální ruský matematik. A ještě vlastně tajemný úryvek z internetu, nesrozumitelný jazyk a neznámá říše v ohrožení kdo ví čím.
Předností díla je jeho formální stránka, kompozice, dialogy, slovní zásoba.
Množství obrázků, fotografií, náčrtků. Vše popsané, vysvětlené, chronologicky řazené. I pro rodiče bez zájmu o techniku a ponorky ( například mě:) zajímavé a pro zvídavé děti akorát.