Jana_Hlus komentáře u knih

Krásná kniha, nejedná se o nějakou povrchní červenou knihovnu, jak by se třeba mohlo podle názvu zdát, ale o výborně napsaný silný příběh Marthy a Ernesta, dvou velikých osobností, pečlivě zasazený do kontextu doby, pozoruhodné jsou zejména válečné etapy jejich společného života. (5/5).

5 13.01.2020

Kniha svého autora rozhodně nezapře, není lepší než Hodiny, to určitě ne, ale využívá podobná schémata, a funguje to - je radost číst jeho text, užívat si schopnost popisu osob i děje, i když postavy jsou složité a není jednoduché je přijmout. Po všech těch nepříliš kvalitních knihách, ke kterým jsem se v poslední době dostala, mi přišla Sněhová královna jako rozkvetlá růže v trní...:-).

6 02.01.2020

Často se ne trhu objevují knihy o slavných lidech, jejichž přidaná hodnota se rovná nule. Velmi mě proto potěšilo, že to rozhodně není případ této publikace, jedná se o důstojnou poctu nejenom velkému spisovateli, ale také člověku, který prožil život naplno, stejně tak, jako psal... (5/5).

jooo, v jednoduchosti je síla, a tato povídka fakt silná je (4/5).

10 03.10.2019

Za mě trošku zklamání, napsáno sice jednoduše, člověk nemusí být zrovna intelektuál, aby textu porozuměl, ale více vědomý čtenář v textu nic nového neobjeví, čekala jsem po tom úvodu a marketingové masáži přece jenom více. Nějak v tom textu necítím autorovu duši...Ale třeba je chyba u mě. (3/5)

Na jednu stranu relativně nenáročná detektivka, Josef Bergman tentokrát příliš nezáří, spíš tak nějak existuje a případ se i tak nějak sám samospádem vyřeší (rozuzlení bych příliš nekomentovala, trošku mi tam něco drhlo), ale na druhou stranu je v knize spousta zajímavých linek - ochrana přírody, život v Beskydech, kde se prolíná minulost se současným "moderním" způsobem života, autorka v příběhu také poukázala na problematiku současné morálky (v konkrétním případě třeba realitní byznys) a dokázala vykreslit sítě ne vždy pozitivních rodinných vazeb. Sněžný měsíc hodnotím jako zajímavé čtení, které bych spíše zařadila do společenského románu než do škatulky krimiromán - i když vražda tam je, a nejenom jedna:-). (3/5).

7 23.09.2019

Překvapivě dobrá "biblička" pro mírně pokročilé v hledání sebe sama. Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale nakonec mě oslovila tak, že jsem si ji koupila a vždycky, když tápu, tak se k ní vracím (4/5).

23.09.2019

Velmi zajímavá knížka, která přináší spoustu odpovědí na to, co jsme možná podvědomě tušili, ale vědomě nezpracovali. Ale také spoustu informací, o kterých se moc nemluví. Určitě bych doporučila každému přečíst, obávám se, že psychických problémů je mezi lidmi stále více a někdy přitom stačí tak málo a člověk se může cítit lépe i bez antidepresiv...

Výbušný název knihy přitahující pozornost. A třináct esejí rozebírajících zajímavá témata, například proč jsme ochotni zaplatit podvodníkům, proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí a hlavně, proč hlupák zůstává hlupákem. Pozoruhodné je i téma neetického chování psychologa. Jedná se o dobře zvolená témata, ale při čtení jsem pociťovala zklamání. Nepřehledné formátování připomínající vědeckou práci s velkým množstvím odkazů a nepodstatných detailů a v zásadě nic nového mi to nepřineslo.

Pocitově na mě kniha působí jako předčasně narozené dítě, nenápaditá forma, absence ilustrací a také to, že v předmluvě autor čtenáři tyká, pak přechází k vykání (?), vypovídá o tom, že není zrovna „vymazlená“. A to je trošku škoda (3/5).

2 25.08.2019

Velmi dobře zvolený nadpis knihy vyvolávající neodbytnou otázku: „A jak to dopadne?“ Rychle očima přelétneme anotaci a zvědavost graduje ve chvíli, když zjistíme, že se jedná o rozhovor s neuropatologem MUDr. Koukolíkem. Představa rozhovoru z pitevny o budoucnosti je rozhodně pozoruhodná, a právě proto nejspíše po této knize sáhneme a odneseme si ji domů. A dobře uděláme! Není totiž mnoho takto vzdělaných lidí, kteří dokáží srozumitelně zprostředkovávat své zkušenosti, poznatky i názory laické populaci, tak jako právě MUDr. Koukolík.

A je chvályhodné, že mezi knihami „celebritek mlátících prázdnou slámu“, se v edici Rozhovory dostávají ke slovu lidé, kteří mají skutečně společnosti co sdělit. (4/5)

5 07.08.2019

Povídky mě zaujaly zejména tím, že jsem se seznámila s pro mě téměř neznámým Laponskem, jeho historií, tradicemi, způsobem života, přírodou. Nejsilněji na mě zapůsobily válečné povídky (Galuboj), což je asi pochopitelné, ale velmi dobrá byla i ta ze "sociální" škatulky (Vše, co měla, Bohu odevzdala), poněkud přitažená za vlasy mi přišla "Joik", a naopak mile zapůsobila povídka o moruškách, takže jako v každém výboru povídek jsou prostě některé povídky, které osloví více, jiné méně... (3/5)

2 01.08.2019

Maličko "pohádkový" příběh s kapkou psychologie a životního nadhledu, nicméně poselství, že nikdy není pozdě se něco nového naučit, mi přišlo velmi pozitivní. Doporučovala bych tuto knížku zejména ve chvíli, kdy nám tak nějak není dobře na duši. (3/5).

2 01.08.2019

Tak tady je něco hodně špatně...

Tato knížka je slabší, jakoby si s tím tématem nevěděl autor rady, text působí rozháraně, moc nefunguje, přestože se jedná o silné téma, ale v podstatě to na mě působilo jako doslov k Mluviti pravdu a omluva Waldemarovi, že ho tam nechal zemřít. (3/5)

3 07.07.2019

Velmi zajímavé téma, zpracované do posledního detailu, ale takovým strohým, vědeckým stylem, který běžnou čtenářku neosloví. Textu by prospělo určité odlehčení, možná spolupráce s nějakou autorkou beletrie. (3/5)

1 06.07.2019

Bohužel je kniha psána dost neosobně a tím i nezáživně, přestože obsahuje obrovské množství velmi zajímavých faktů, jsou poskládány jeden za druhým bez Jakkéhokoliv "dochucení", ať již emoce či třeba vůně.... Pokud by byla napsaná v lehčím beletristickém stylu, byl by to nepochybně velký přínos zejména pro čtenářky (3/5).

3 06.07.2019

Tak tohle by si měl přečíst asi každý. Velmi silný zážitek, i když ne se vším jsem byla v harmonii. Naprosto dechberoucí ale je to, jak píše autor otevřeně, padni komu padni. Hlavně teda sobě. A také poselství mezi řádky, které se tam možná dostalo, aniž by to bylo autorovým záměrem, je velmi silné. Určitě doporučuji přečíst a pro sebe jsem si naplánovala léto s Formánkem, narozdíl od Hartla si ho beru s sebou k moři:-). (4/5).

PS. Drobný žert pro Pražáky. Nevím, zda v jiných městech jsou vylepené reklamní plakáty, vemte Hartla s sebou k moři:-).

5 06.07.2019

Kniha Atlas štěstí na mě celkově zapůsobila velmi dobrým dojmem, text je psaný s mírnou nadsázkou a pochopením pro různé národní „libůstky“, neuráží ani nekritizuje a je vhodně doplněn nápaditými a milými ilustracemi. Ke každému návodu na štěstí je popsáno několik reálných příkladů ze života a vše je na závěr shrnuto a doporučeno, jak můžeme tento způsob zapracovat do svého běžného života. Pozitivně hodnotím také to, že autorka neopakuje běžně známé informace, je znát, že si se svým „projektem“ dala skutečně práci a přibližuje nám ostatní národy z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí.

Nejvíce mne svým pojetím štěstí zaujaly severské země, přece jenom jejich štěstí přinášející zvyky byly proti našim zvyklostem poměrně zvláštní. Například finský „Kalsarikannit (pantsdrunk)“ znamená domácí popíjení ve spodním prádle bez úmyslu jít ven. Zapůsobilo na mě také to, že ve Finsku mají dokonce pro tuto činnost vlastní emotikon navržený finským ministerstvem zahraničí. A okamžitě mě napadlo, jaký by byl asi emotikon označující činnost Čechů vedoucí ke štěstí? S půllitrem v ruce a fandící šálou? A jaký by byl náš tip na to, jak být šťastný? V restauraci s přáteli společně fandící vyhrávajícímu českému sportovci (sportovcům)? Každopádně český „šťastný“ zvyk jsem v knize neobjevila…

7 10.06.2019

Tak z tohoto dílka jsem opravdu na rozpacích a musím se ptát, proč vycházejí takové knihy? Proč někdo neřekne, že text má literární hodnotu průměrné slohovky žáka základní školy a obsahově přinejmenším vyvolává pozdvižené obočí. Ono by to možná chtělo občas sejít mezi obyčejné smrtelníky, kteří nejsou spolumajiteli firem, manažeři či politici a žijí ty své úplně obyčejné životy...(2/5).

4 14.05.2019

S ohledem na mé zkušenosti s knihami věnujícími se osobnímu rozvoji, kterých vychází mraky, jsem si představovala, že 21 klíčů bude více méně jednoduchý text s jednoduchými návody, jak vést uvědomělý život. Ale opak byl pravdou, jedná se o hodně do hloubky jdoucí texty, nejsou úplně jednoduché a knížka se určitě nedá přečíst "na jeden zátah". Našla jsem tam spoustu zajímavých podnětů, na druhou stranu ale i věci, které šly mimo mě. Ale to je v pořádku, protože každý máme nějakou úroveň vnímání, jiné zkušenosti a prožitky. Doporučuji pokročilejším v oblasti osobního rozvoje, pro někoho touto disciplínou nepolíbeného, by to byl asi příliš velké sousto. (3/5).

1 03.05.2019