JanaDor komentáře u knih
Kniha nutí čtenáře přemýšlet na toto téma. Je inspirativní, aby si člověk uvědomil, jak je důležité pomoci osamělému. Jak je veledůležitá osobní vazba, která je často nahražována majetkem. Jak moc dokáže pomoci pouhé pohlazení. Jak přistupovat k někomu, komu zemřela blízká osoba. Když nad tím přemýšlím, stále platí to, že máme pomáhat druhým. To je to nejdůležitější, co jsem si z knihy vzala a co stále platí.
Kniha s úžasnou obálkou, kde sedmikráska roste na místě, jež by to člověk nečekal. Je to podobenství k tématu knihy. V selháních je vždy smysl k poučení a růstu osobnosti. Je to o tom, jak je důležité mít cíl, jež přesahuje naše vnímaní a táhne nás přes útrapy a dává nám sílu mnohé špatné překonat.
Kniha se dobře čte, je plná informací k zamyšlení a mám takový dojem, že obohacuje člověka již tím, že ji čte. Kdo si myslí, že potřebuje pomoci s pocitem nezdaru něčeho, tak sáhněte po této knize, která vás nasměruje. Pomůže Vám a už tím, že si ji přečtete si uvědomíte něco, co bude pro vás důležité.
Queenie mi ze začátku svým chováním nebyla moc sympatická. Ale jasně tam bylo cítit, že se jí něco stalo v minulosti, a že jí to poznamenalo. Tím pádem jsem měla pochopení. Chce to od člověka velkou sílu, vrátit se do průměrného normálu a zvládnout pozici, kdy má pocit, že jako černá je pro společnost méněcenná. Kniha je napsána čtivě a je to sonda do nitra mladé ženy, která je poznamenána z dětství a z toho není dost silná čelit společnosti, která spíše nevědomky stále hledí na barvu kůže. Doporučuji.
Knihu tohoto druhu, kde jsou krátké příběhy k zamyšlení, jsem dlouho nečetla. Opravdu dlouho. Ale v této době hledám všude možně něco, co mě může potěšit, udělat radost, prostě ty hezké věci, které mi dávají naději, ze to bude dobrý. Tato doba se mi nelíbí.
Nejsou tu jednoduché příběhy, kdy hned poznáte, co z toho vyjde. Tyto mají svoji zvláštní hloubku, kdy jsem nad tím musela přemýšlet, co tím chtěl autor říct. Některé jsou krátké a poradí v několika větách. Některé jsou delší a posílí ducha s tím, že musím zčásti na to přijít, co tím autor chtěl říct. Ale to sdělení v textu je, jen je to podnět k většímu zamyšlení.
Kniha je malá a má 86 stránek. Je ale obrovská svým sdělením. Proto ji vřele doporučuji k přečtení.
Samotné vyprávění je kouzelně vánoční a je moc hezké. Je to poselství přiblížené malým dětem od 4 let. Vánoce mají dar lidi sbližovat a tu je to názorně ukázano, jak se každý přidával na cestu k Jezulátku a společně šli lidé i zvířata. Jak všichni s pokorou poklekli před jesličkami a přijali požehnání.
Já bych řekla, že ta pokora v dnešní době velmi chybí, a tak doufám, že s přicházejícími vánocemi si to někteří lidé uvědomí. Určitě, pokud máte děti, si čtěte vánoční pohádky a poslouchejte. Děti mají krásný dar vidět věci, tak jak jsou a upřímně to sdělují. Takže naslouchejte svým dětem a čtěte spolu.
Kniha je o naší sexualitě, partnerské intimitě a hlubokých prožitků duše. Zní to zajimavě, že? A taky to zajimavé je. Je to o partnerství, které je třeba v rozkladu, nebo se k tomu blíží, či je ve vztahu odcizení. Je to pro všechny, kteří chtějí svůj vztah upevnit a zlepšit. Je to dost dobrý náhled.
Kniha je zajimavá a myslím, že velmi poučná pro zdravý vztah. Celkově je kniha napsána čtivě s pozitivní energii k tématu. Upozorňuje, že to chce velkou odvahu otevřít své srdce a být znovu zranitelný a volný.
Tato kniha mi dodala energii, že si uvědomuji, čím jsou pro nás knihy jako dar. Ve formě příběhu přináší uvědomění, jak je pro nás důležité přátelství, odpuštění a čas, který trávíme s někým, jenž nás nesoudí, ale příjimá nás takoví, jací jsme. Kniha je o užívání si mládí, uvědomění si některých chyb a poučení. Udělala mi velkou radost, že mi sedla a zvedla mi náladu.
Autorčin styl je velmi čtivý a výstižně dokáže popsat atmosféru či charaktery lidí.
Kdo má rád nevšední příběhy o neobyčejném životě jedné obyčejné ženy, určitě si knihu přečtěte. Není to smršť událostí, ale zesílující proud, který po bouři je zklidněn a vy cítíte tu vůni čistého čerstvého vzduchu. Je to osvěžující. Taková ta kniha pro mě je.
Tato kniha přibližuje jeden školní rok ve školce v Plzni na sídlišti. Je to vyprávěno s lehkostí a s citem k dané situaci. Školka má vzdělávat, ne vychovávat, což si někteří rodiče pletou. Také pohled na různé činnosti a jeho vysvětlení, čím je ta činnost prospěšná, vede k zamyšlení.
Skvělé jsou hlášky děti, kdy ve třídě jsou zastoupení všechny možné typy povah. Je zde génius, který cituje zvířata latinskými názvy. Holčička, která má vtipné postřehy a sarkasmus, jež vás rozesměje. Kluk, jehož láska k jídlu vede k vtipným poznámkám. Prostě u knihy se nenudíte a ještě k tomu vede leckdy k zamyšlení. Jak vidí určitou situaci děti a jak dospělí. Mé tři děti si prošly školkou a ne vždy to bylo jednoduché. Je to i o učitelích a přístupu k dětem. Když tu práci děláte s láskou, děti vám to vrátí na stokrát.
Knihu by si měli přečíst učitelé, kteří z ní mohou získat nové postřehy ke své práci. Ale také všichni rodiče malých školkových dětí, aby si uvědomili, o čem školka je a jak je pro děti důležitá. Nejdůležitější jsou učitelé a mít takového typu jako Ondra je výhra nejden pro děti, ale i pro rodiče.
Mám ráda plánování a k tomu patří něco, co mi dává tipy. Internet je super, ale větší radost mi dělá listování a potom, když přibližně vím kde, tak dohledávám podrobnosti – jak, kdy a co. Takže mít knihu v ruce jako je tato, je pro mě super úžasné. Dělá mi radost si v ní jen listovat. Je krásně výpravná a 1600 tipů na výlety po česku, je velká inspirace.
Je rozdělena na 16 dílů, kde každý je věnován určité oblasti jako je Vysočina, Zlín a Východní morava nebo Brno a Jižní morava. Líbí se mi, že je určitému výletu věnován krátký, stručný, ale výstižný odstavec, takže se na jednu stranu vejde třeba 6 tipů. Vždy je pod odstavcem heslovitá informace o webových stránkách, otevírací době a piktogramy, zda se je otevřeno nepřetržitě, jestli tam jde jít s kočárkem nebo volný vstup atd.
Recepty se mi hodně líbí. Mám ráda na svačiny teplé zeleninové polévky a mám tu tipy na nové varianty. Určitě vyzkouším polévku pro dobrou náladu z ovesných vloček a kurkumy.Taky mě zaujala čokoládová bábovka s tvarohem. A mého muže potěší vepřová kotleta s americkými brambory.
Musím přiznat, že rodina mé zdravé jídla nechce jíst. Nechápu to, protože mi opravdu chutnají. Takže často vařím na dvakrát. Je fajn, že mohu vyzkoušet zase něco nového.
Kniha je krásně graficky i obsahem zpracována. A pokud máte doma někoho, kdo stále mluví o hubnutí, tak máte zde tip na dárek, který potěší a třeba opravdu ho nastartuje k novému začátku stravování.
U informacích o autorce je psáno, že její romány jsou pro ženy. Takže toto sdělení bych chtěla upřesnit. Dle mého je to román pro dívky a pokud je bude číst žena, a bude očekávat román pro ni, tak bude zklamaná. Ale pokud půjdete do knihy s tím, že je kniha určena dívkám, tak dostanete přesně to, pro co si jdete.
Celkově se kniha dobře četla a pokud máte chuť na romanci o první studentské lásce o vánocích, tak si knihu přečtěte.
Dle mého je to terapie, kde je výsledkem vyrovnaný člověk. A můžu vám říct, že dle této knihy to funguje. Je skvělá. Díky ní se na různé „nenormální“ projevy dětí dívám jinýma očima. Dala mi hodně podnětů, proč se děti mohou chovat tak, jak se chovají. Je určena pro dospělé, aby pochopili děti i sami sebe. Když se třeba v dětství ztratili na cestě sebeobjevování.
Violet není autorkou ani jedné z popisovaných metod, ale používá je velmi orginálně a tvořivě. Mluví k dětem jednoduše a přímo. Způsobem, kterým bychom asi všichni chtěli od svého okolí, ale málokdy se ho dočkáme.
První vydání této knihy bylo v roce 1978 a je úžasné, že tyto poznatky se dají výborně použít i o 40 let později a to dnes, v této době. Kniha není vyloženě odborná, takže se čte dobře i čtenáři, který nemá vzdělání v oboru psychologie.
Kniha není úplně odpočinkového rázu. Je zde rozebrán příběh, na jehož základech bylo pacientovi či klientovi pomoženo. Takže se čtenář musí někdy více soustředit. Velmi mě fascinovalo, jak lidská mysl pracuje. Spousta věcí by mě ani nenapadla. Jak někdy jednoduše se nám může změnit úhel pohledu na daný problém a tím ho vyřešit. Je to velmi zajímavé a inspirativní čtení, které nelze lehce popsat. Pokud vás to zaujalo, tak si knihu musíte přečíst. Určitě budete překvapení jakým způsobem lze vést psychoterapii.
Kniha se mi dobře četla a dozvěděla jsem se z ní spoustu nových informací. Působila na mě citově i vědomostně. Mapuje vývoj Česka v minulém století, přes osud jedné rodiny a díky tomu, že je to pravda, tak to má na mě ještě větší dopad, než nějaký román umístěný do té doby. Jak píše autorka :
„Osudem Ady bylo stálé ztrácení a hledání domova a vášnivá snaha o jeho udržení.“
Vřele doporučuji tuto knihu k přečtení, kde si každý čtenář s pokorou uvědomí, jak se má v této době dobře.
Velikonoce jsou velký svátek, který už mnoho lidí neslaví, protože neví proč. Většina je vnímá jako příchod jara a bonusem jsou státní svátky, kdy můžeme být čtyři dny v kuse doma. Ale je to škoda, protože i nevěřící mohou být těmito svátky velmi vnitřně obohaceni.
Tato kniha nám ukáže jak moc lze vnímat tento křesťanský svátek jako posílení víry nebo uvědomění meditace být lepším člověkem a nalézt sílu vnitřního klidu. Je psána jednoduše, ale silně a s citem klade důraz na pokoru, milosrdenství a lásku. Je určená dětem, ale má velkou moc obohatit i dospělého čtenáře.
Kniha se bude líbit čtenářům, kteří se zajímají o psychicky nemocné lidi. Nečekejte souvislý román. Ale útržkovité vyprávění o různých věcech, které se týkají civilkáře a obyvatel chráněného domu. Také filozofické úvahy jejich obyvatel. Humor jsem v knize nenašla, ani ironický. Nebo spíše to není můj styl humoru.
Půlka knihy mě nebavila. Druhá půlka byla nějak souvislá, ale nejsem si jistá, jestli jsem vše pochopila. Kniha prostě není pro mě.
Deníky malého poseroutky čtu ráda. Je to zpestření a hodně mě baví jeho máma, která je mi sympatická. Ani v tomto třináctém díle nezklamala, i když jí tam byl dán velmi malý prostor, proto mě to mrzelo. Celkově tento díl byl pro mě slabší než díly předešlé.
Musím přiznat, že mě rodina svým přístupem celkem zklamala. Do přírody šli úplně nepřipraveni a dle mého jim scházel i obyčejný selský rozum. Uvědomuji si, že je to obrovská změna a je to náročné. Klobouk dolů před rozhodnutím opustit civilizaci a jít do lesa. Ale žít s přírodou znamená být k ní ohleduplný. Což často nedělali.
Spousta postřehů je zajímavých, ale také neuvěřitelných v tom smyslu, že to nevěděli.
Četlo se to celkem dobře, jen někdy to bylo zdlouhavě popsáno. Je to o zkušenostech žití v lese na jeden rok pro rodinu a jejich prožitky.
Příběh je milý, vtipný a čtivý. Je to román na pohodu na pozadí vánoc. Je to o rodině, kde jsou rodiče milující, ale svými poznámkami někdy ubližují svým blízkým, aniž by si to uvědomovali. Je to i o výběru partnera, kdy láska nezná hranice věku. Je to o rodinné atmosféře, kde vedou hry a zábava mezi sebou. To se mi hodně líbilo. Malé mínus je použití vulgárních výrazů, ale mě to vyloženě nevadilo. Jen upozorňuji, že tam jsou. Celkově je to vtipný a čtivý román o lásce o vánocích.
Kniha je nádherně graficky zpracována. Pro autorku je to klenot plný láskyplných vzpomínek. Obsahuje fotky babiček, dědečků, rodičů a dětí, z nichž některé jsou originálně doilustrovány. A zde je pro mě kámen úrazu. Vyprávění je to pěkné, ale moc mi to nedalo a ani mě to nepohltilo. Styl autorky mi nesedl. Místy mě to ani nebavilo, nic mi to něříkalo. Krásné je to pro tu rodinu, které se to týká. Ale pro cizí čtenáře je to lehké zpestření.