jaroiva
komentáře u knih
Líbali jsme se
David Levithan
Problematika LGBT je mi vzdálená a proto jsem se nedokázala moc vcítit do postav. Knížka je ale psaná zvláštním stylem, který určitě vybízí k zamyšlení.
Necudná - já a mých 21 mužů
Linda Hogen
Líbilo se mi to moc, jen mi chybí nějaký závěr, pointa nebo tak něco.
Snad v dalším díle se dočkám, i když ono asi všechno nemá vždycky "řešení".
Nasaďte všechny páky!
A. A. Fair (p)
Standardní detektivka starého dobrého typu. Oddychovka.
Myrtička - živá panenka
Ugo Scotti-Berni
Jedna z mých oblíbených dětských knížek. Zápletka ala Pinocchio
Jáchymovští démoni
Vlastimil Vondruška
Příjemné překvapení: Jiří Adam si nemůže stěžovat na své stáří,
trocha poučení: pro mě nové slovo "moudí",
trocha nudy: přílišný počet opakování slova "zvyjebanec".
Jinak celkem standard mezi příběhy Jiřího Adama z Dobronína. Neurazí ani výrazně nenadchne, ale poskytne příjemné oddychové čtení.
Inu, jde o začátky vyšetřování Jiřího Adama, nelze po něm ještě vyžadovat nějaký extra komplikovaný případ.
Rok ohně
Petr Eisner
jo, sice se mi to nelíbilo tolik jako Milující sestra, ale přečetla jsem to také na jeden zátah.
Jen nějak nechápu, proč na to měla Erna právě rok... myslela jsem, že se to na konci dozvím, ale tohle jsem se prostě nedozvěděla.
Každopádně knížka měla spád a dobře se četla.
Útok na pekárnu
Haruki Murakami
Moje první setkání s Murakamim, taková krátká ochutnávka, nikoli nezajímavá. Knížka se mi líbila i díky zajímavým obrázkům a povídky byly ... no ... určitě netradiční.
Určitě se brzy zakousnu do nějakého jeho dalšího díla delšího rozsahu.
Osmanský tábor
Vlastimil Vondruška
Tentokrát celkem zábava, jedna z lepších ze série s Jiřím Adamem, i když nějaká výjimečně skvělá mi knížka nepřipadala.
A nechápu, proč u posledních knížek, co jsem četla od Vondrušky, musí být vždy alespoň nějaká narážka na homosexualitu. To byla nějaká sázka, jestli dokáže do každé knížky něco takového vecpat? Už to sleduju několikátou knížku.
A taky mě nebaví vlastnost Jiřího, že si pořád stěžuje na stáří, což mě rozčiluje jen o něco málo míň než informace, že "kaše byla výborná".
Otrávený pohár / Smrt mučednice
Vlastimil Vondruška
povídka Otrávený pohár se mi líbila moc, jedna z nejlepších s Jiřím Adamem, i když mi v ní chyběl bakalář Ota a Rozárka,
zato v druhé povídce byli všichni tři, ale vůbec mě to nebavilo.
Obě jsem poslouchala ve formě audioknihy, stejně načtené, plná verze, ale povídka Smrt mučednice mě prostě nedokázala zaujmout.
Milující sestra
Petr Eisner
Teda jo, to byla strhující jízda! Zezačátku se to zdálo být romantickou povídkou o vzájemné sesterské lásce dvou sirotků. Až jsem se při čtení při čtení přistihla, že rozjímám nad svým vztahem k mé sestře a jejím ke mně, porovnávám se vztahem mojí maminky s její sestrou... S postupujícím čtením mě ale takové myšlenky rychle přestaly napadat. Včera odpoledne jsem si knížku donesla z knihovny, večer jsem nestihla dočíst, ale nemohla jsem se dočkat, až se zase dostanu domů z práce, abych pokračovala.
Tentokrát jsem ji četla po delší době jako jednu z pár knih v papírové podobě a i kdyby byla v elektronické verzi k dispozici, doporučuji číst papír nebo alespoň třeba PDF soubor, kde by bylo jasně možné rozlišit jednotlivé pasáže textu podle písma, tak jako v knize. Díky tomuto jasnému grafickému dělení bylo čtení krásně přehledné i když se často střídaly pohledy a časy vyprávění.
Forma psaní i obsah pro mě byly natolik uspokojivé, že neváhám knihu doporučovat. Jen ta obálka vypadá tak nějak jako erotický román nebo co...
Možná to je i tím, že je autor stejného ročníku narození jako já, ale jeho pohled na svět a styl psaní se mi hodně líbí, určitě si přečtu ještě nějakou další jeho knížku.
Klobouk s oblohou
Terry Pratchett
I když nemám sérii s čarodějkami tak ráda jako hlídku, baví mě. A knížky s Toničkou mají navíc zvláštní dětskou poetiku a přitom hluboké myšlenky, říznuté originálním jazykem Fíglů. A Fíglové v kostýmu strašáka do zelí mi způsobili nejedno vyprsknutí smíchy.
Milostné rošády
Roald Dahl
První dvě povídky se mi líbily moc. Druhé dvě už míň.
Takový mini dekameron, řekla bych. Víceméně vtipné povídky k rychlému přečtení a není dál co řešit.
Dvojník
Robert A. Heinlein
No, na mě moc politické, ale je to krátká knížka, takže to nebylo takové utrpení. Jen té sci-fi tam bylo pomálu. Skoro bych to ani sci-fi nenazvala, jen kvůli tomu, že jsou tam Marťani...
Tak trochu jsem nakonec čekala, že to půjde ještě o úroveň dál... ale to si může čtenář už domyslet, pokud chce, že se tento příběh mohl odestát už poněkolikáté, nebo že bude mít další kolo. Jako vždy, u všech Heinleinovek, je to k zamyšlení, dá se ještě číst mezi řádky.
Dobrodružství v Eridanu
Jiří Brabenec
Přestože to není tak akční, jako robinsonády západního stylu a některé nápady vypadají po 50 letech už možná trochu úsměvně, četla jsem jedním dechem a celé mě to bavilo. Knížka nemá jediné hluché místo. Převapilo mě jen, že si po dlouhém letu v tak malém počtu lidí, a po tom, co všechno zažili, ještě vykali.
Jediné, co mě občas zarazilo, bylo označení soudruh, ale naštěstí jen párkrát, a ne tak moc rušivě, abych za to musela ubrat hvězdičku. Možná to museli autoři povinně zanést do knihy, aby to vůbec mohli vydat. Ale je to pořád lepší než dnešní pitomý product placement v každém "bestselleru".
Je vidět, že i čeští autoři umějí (a uměli) napsat poutavé sci-fi.
I po přečtení Tunelu do nebes nebo Pána much mohu tuto další robinsonádu jen doporučit. Snese důstojně srovnání s nimi. Nechápu, že je tak málo čtená, jak ukazuje zdejší statistika.
Krev na lopuchu
Vlastimil Vondruška
Buď jde o peníze nebo o ženskou a proto jsou i tyto "historické" příběhy dnešnímu člověku tak blízké :) Bylo to takové lehké zábavné čtení.
Nejvíc se mi ale líbil příběh titulní, protože za jeho konec by se nestyděl ani poručík Columbo. Některé povídky by si možná zasloužily zpracování do delší knižní varianty, dovedu si je představit ale také jako krátké televizní inscenace.
Pod parou
Terry Pratchett
Jsem ráda, že pan Spisovatel stihl napsat ještě jednoho Vlahoše, i když tento byl pro mě slabší než poštovní a bankovní díl.
Mohlo by být v knize ještě více železničního nadšení. Chybí mi tam něco jako Slavoj a jeho vyslovená posedlost sbíráním špendlíků.
Smrt zrozená v Praze
Miroslav Žamboch
Nevydržela jsem číst tak dlouho, než se začlo něco dít; dočetla jsem "první knihu" a krásný předěl s názvem Kniha druhá nechávám nerozečtený. Mám podezření, že se nic dít nezačne do konce knihy, ale nemíním to ani zkoumat. Zlatý Koniáš! Raději budu pokračovat s Baklym a tuto sérii vynechám.
Sluníčkova dobrodružství
Alena Klugarová
Tohle je nádherná dětská knížka a chovám ji doma jako poklad největší.
Taky koukám, že v antikvariátu je za cenu kolem tisícovky, nedivím se
Devět miliard božích jmen
Arthur Charles Clarke
Tyhle povídky jsou pro mě většinou moc krátké, než se stačím začíst, je konec.
Něco mi v nich ale připomíná Hitchcockovský styl, useknutý konec, který si musí člověk nechat doznít ve vlastní představivosti. Místy mi chvilku trvalo zachytit ten správný vtip celé zápletky.
Clark má skvělé nápady, budu číst další jeho knihy, ale pokud možno už ne povídkové.
