jarynek
komentáře u knih

Další střípek z Hellboy univerza. Setkáváme se tu s několika postavami, které se objevují i v jiných knihách (a určitě mi některé souvislosti s jinými knihami unikly). Zpočátku mne vyprávění hodně bavilo, ale ke konci už jsem tam nadšený nebyl. Možná jsem namlsaný z posledních dvou UPVO, která jsem nedávno četl, ale po dočtení jsem měl pocit, že Mignola ve Frankesteinovi nepřináší nic nového, ale jen příběh, který jsem už u autora v různých variacích několikrát četl. Takže možná bych normálně hodnotil výše, ale u Mignoly je to jen průměr.


Něco jako fastfood. Tak nějak na chvíli zažene hlad, ale nějak si nepochutnáte, protože je to rychle udělaný prefabrikát, který byl vytvořen bez jakékoliv invence. Když máte známou značku, tak se stává, že se na ní chce někdo přiživit a bohužel to je i případ fenoménu Stranger Things. Je to hodně zkratkovité a využívající klišé zlého individua manipulujícího s těmi hodnými. Toho zlého už známe ze seriálu a ze své role ani v nejmenším nevystoupí. A pak je potřeba v příběhu odkázat i na Jedenáctku, protože tu má rád každý, ačkoliv pro samotný příběh je to úplně zbytečné. No ještě, že toto jsem měl jen půjčeno z knihovny.


Mám rád Ketchumův styl psaní. Ačkoliv každá jeho kniha je z jiného prostředí a má jiný nádech, tak základní prvky jsou stále stejné. Krátké věty, které rychle posouvají děj, kde není čas na žádné vedlejší dějové linie. Většinou je čtená hned během prvních pár stran vhozen doprostřed děje a pak je to jízda. V případě této knihy je však začátek o něco pozvolnější a první půlka je takový rozjezd před sjezdem v tunelech, v nichž není kde zastavit. On ten rozjezd není špatný, ale pro mne to bylo jen nedočkavé očekávání věcí příštích. Druhá půlka už byl klasický Ketchum, jen možná krve, mrtvých a nechutností nebylo tolik jako obvykle. I přes nedostatek těchto očekávaných atributů:) se mi vyprávění líbilo.


Ne každý den čtenář dostane do ruky tisícistránkovou knihu těchto rozměrů. Sice se s tím hůře manipuluje, ale i tak je to potěšení a kresba ve velkém formátu je vždy radostí. Původní příběh se mi hodně líbil, především začátek je skutečně výborný a napjatě a zvídavě jsem otáčel stránku za stránkou. Postupem spíše detektivní a vztahový příběh jednotlivých speciálů plný zajímavých postav sklouzává do otázek vztahu lidí ke všemu odlišnému, aby nakonec skončil poselstvím o velké odpovědnosti těch, co mají velkou moc a obětování se pro druhé za lepší budoucnost. Pro někoho mohou být takovéto postupné změny záporem, ale z mého pohledu právě tento posun byl zajímavý. Už ne tak mne zaujaly dodatečné příběhy. Ty se snaží doplňovat hlavní děj o příběhy některých speciálů, ale bylo to spíše trápení. Za to dávám jednu hvězdu dolů.


První Okko se mi líbilo, tak jsem byl rad, ze se MC k této sérii vrátila. Cyklus vody se ,i určitě líbil více, zde mi přišel cíl cesty hlavních hrdinů, jakožto i některé dějové situace, hůře uchopitelné, strastiplné putování mezi kláštery byl trochu natahované, ale přesto přese vše mne čtení celkem bavilo. Historické Japonsko je pro mne atraktivní námět a trocha tajemna je ta správná přísada. Slabší 4 hvězdy.


Tato série mne baví, a to přesto, že při detailnějším rozebrání některých skutečností a přihlédnutí k ději v předchozích knihách bych asi měl výhrady k logice toho, co je vyprávěno. Z Pochmurného kraje mám stále pocit spíše spojených povídek, než jednoho uceleného příběhu, ale tato kniha na pozadí naznačuje i možný komplexnější příběh, tak jsem zvědav, kam budou směřovat další pokračování. První půlka knihy je retrospektivní vyprávění doplňující další kousky do historie místního kraje a jeho některých postav. Druhá půlka pak je celkem akční vyprávění a jednom nepovedeném lovu a na konci se nám (poměrně nepřekvapivě) naznačuje návrat důležité postavy. Druhá půle je výborná, a to i díky kresbě Tylera Crooka, který má velký podíl na mé oblíbenosti Harrow County. První půlka je kreslená jinými autory, a přestože není špatná, tak pro mne byla spíše rušivým elementem.


Trošku slabší než předchozí díl, ale jinak stále platí to, co u něj - nádherná malba, která vyniká ve velkém formátu, jednoduchý příběh plný draků, soubojů, krásných žen. Žoldnéř musí podstoupit několik životu nebezpečných zkoušek, do nichž se navíc zapletou úklady zrádce, s nímž jsme se zřejmě nesetkali naposledy. A opět výborné bonusové stránky.


Bez Stana Leeho by Marvel nebyl tím, čím byl a je, takže kniha není pouze životopisný příběh Stana Leeho , ale i historií Marvelu a vzniku jeho nejznámějších postav. Od knihy nelze čekat detailnější rozebrání některých historických okamžiků, ani nezaujaté vyprávění. Jde spíše o oslavu jednoho geniálního komiksového tvůrce a jeho pohled na proběhlé události. Pokud však k tomu takto přistoupíte, tak je to zábavné, poučné, se špetkou nostalgie.


Asi nejsem ta správná cílová skupina. Příběh není zas až tak špatný, ale přesto mi chybělo něco, čím by mne čtení více bavilo. Občas mi vyprávění přišlo zkratkovité, kdy se děj pohnulo hodně dopředu v pár sekvencích. Nečetl jsem předlohu, tak nemohu porovnávat, ale prostě mi přišlo, že si autoři komiksu z původního díla vybrali jen některé pasáže, na něž dali větší důraz a zbytek jen rychle nadhodili.


Tak tahle série šlape. Sice je to trochu odbočka z kurzu nastaveného předchozími knihami, ale souběžné vyprávění ve dvou časových liniích s mnoha podobně vyznívajícími obrázky autoři zvládli opravdu dobře. Stejně jako Bullseye jsme potřebovali zjistit Frankovu minulost, abychom ho dokázali lépe poznat a chápat. Člověk poznamenaný válkou, kde pozbyl většinu citů - živná půda pro to, aby se z Franka Castla stal Punisher.


Jeden z vrcholů celého Sin City univerza. Jasně rozdělené role kladného a záporného hrdiny, přičemž především Hartigen je hodně propracovaná postava, které nelze nedržet všechny palce, které najdete. Na druhé straně žluťák je skvěle odporný, že byste si o něj ani kolo neopřeli a úplně cítíte ten nechutný smrad, který se z něj musí linout. Takže potěšení z jeho nepěkného konce jen žlutě stříká okolo vás. Kresba mi přijde díl od dílu lepší a lepší a využití další barvy je až překvapivě dobré. Naprostá čtenářská radost.


Super noirová záležitost. I když mám asi Drsné sbohem radši (prostě Marv:)), tak zde je propracovanější kresba i psychologie postav. Ava je ta pravá femme fatale, která si s chlapy jen hraje a ti jsou pro ni schopni udělat cokoliv a oddělat kohokoliv. Dwight pak přes svou drsnost zakrývá citlivá zranitelná místečka, kterých samozřejmě Ava využije. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se bouchačka neudrží v klidu. No jo, prostě Sin City.


Nečetl jsem původní knihu, neviděl jsem seriál. Takže má očekávání se odvíjela spíše od znalosti Gaimanova stylu psaní. První kniha má pomalejší tempo, s mnohými odbočkami do historie a kromě příběhu hlavních protagonistů je zde spousta postav, které se zatím jen mihly dějem. Vyprávění má atmosféru, ale zatím je to spíše rozehrání určité hry, u níž dosud nebyla plně vysvětlena pravidla a nebyli představeni všichni hráči, tak uvidíme, co přinese pokračování.


Opět jsem knihu hltal se zvědavostí stránek a panelů příštích, ale asi o trošku méně dychtivě, než u knihy první. Už tady není takové to objevování zcela nového neznámého, ale je to spíše o vztahu dvou povahově protichůdných sester, k nimž se přidávají hejna běsů.
Konec mi přijde takový skutečně ukončený, jako by nemělo již býti pokračování, tak jsem zvědav, kam se příběh bude posouvat dále. Jinak kresba stále hodně dobrá


Zase jednou DCKK, které stojí za to. Pro mne nová hrdinka Huntress na cestě za překonáním svých traumat z minulosti v kulisách mafiánského boje o ukrojení co největšího koláče z nelegálních zisků. Spíše než Batman, který je tam skoro jen do počtu, je další důležitou postavou Question a závěr mezi Huntress a Questionem je opravdu povedený. Není to čistých 5, ale přesto jsem se k nim pro některé silné pasáže přiklonil.


Zasazení superhrdinů do reálií konce alžbětinské doby se mi líbilo hodně. Využití charakteristických rysů jednotlivých postav se někde povedlo hodně (např. Fury, Daredevil), někde moc využito nebylo (především Spiderman), někde bylo celkem překvapivé (Cap - ale nakonec mi přišlo jeho pojetí výborné). Kdyby ale bylo na mé volbě, tak bych příběh nepropojoval s naší dobou. Každopádně se jedná o originální vyprávění se skvělou kresbou, kdy rytinový styl jednotlivých obálek navozuje tehdejší dobu. Za mne spokojenost.


Děj asi trošku předvídatelný, ale příběh je psán takovým způsobem, že vás bez problému po celou dobu udrží při čtení. Kniha bez velkých odboček, možná překvapivě bez kupy násilností a mrtvých a pro mne tedy určitě překvapivě s love story. Dokázal bych si představit stejné story na větším rozsahu, ale pro tentokráte jsme byl rád za takovouto jednohubku.


Pěkný noir příběh na zajímavém pozadí Výmarské republiky. Skvěle k tomu seděla černobílá kresba podtrhující celkovou atmosféru doby, ale i vnímání samotného příběhu mladého ambiciózního policisty, který se dostane do soukolí protichůdných zájmů přívrženců budoucí Třetí říše, policie, podsvětí … a ještě musí řešit spoustu soukromých trablů. Na to, že se jedná o adaptaci celkem rozsáhlého románu mne překvapilo, jak s málo textem si adaptace vystačila a přitom jsme neměl pocit, že bych byl o něco ochuzen.


Nedalo mi to a hned jsem se pustil do pokračování. Některé věci, které mi v prvním díle chyběly, se objevují až zde, a celkově mi přišlo, že má vyprávění větší spád. I díky jedinečným Hazel a Cha-Che je příběh více ujetý a všemu dává korunu další teorie atentátu na JFK. Jediné, co mne mrzelo, bylo, že tentokrát nedostala skoro žádný prostor Vanya.
No jsem hodně zvědavý, kam s tímto příběhem budou autoři směřovat dále. O tom, že by neudrželi nastavenou laťku, tak nějak nepochybuji.


Ačkoliv některé povídky byly pěkné, a to především z výtvarného hlediska, tak vysoké laťce nastavené základní Myší hlídkou se Legendy ani nepřiblížily. Povídky jsou příliš krátké na to, aby se děj nějak rozvinul, takže vše působí jako pohled z rychlíku na pěknou krajinu, kdy byste asi rádi strávili delší čas, ale jelikož vlak nezastavuje, tak nemáte šanci krajinu více poznat a ocenit.
