jarynek
komentáře u knih

Beletrii jsem četl hodně hodně dávno, film jsem neviděl a pokud jde o komiks, tak to bylo moje první setkání s Conanem. Takže jsem byl celkem zvědav, jak to dopadne. Na první pohled pěkná velká kniha, potěšení ji vzít do ruky a kochat se obrázky. Příběhově jsem se trochu hledal. Obyčejně tomu tak u podobných knih není a baví mne sledovat, jak různí autoři pojímají určitý námět odlišně, ale tentokrát mi to vadilo. Když už jsem si na nějaký styl zvyknul, tak buch a odznovu. Slabší 4 *.


Využití přerodu USA v padesátých a šedestých letech minulého století - aneb od mccarthismu po Kennedyho - k vystavění příběhu o novém postavení superhrdinů a jejich úloze ve společnosti. Korunu tomu dává skvělý epilog, který je příslovečnou třešničkou na dortu.
Epická bitva se smrtícím nebezpečím je spíše jen kulisou, ty hlavní na první pohled spíše minipříběhy slévající se v silné vyprávění, jsou jinde.


Obecně týmovky moc nemusím, ale tato byla zatím výborna. No ona to na druhou stranu zatím velká týmovka nebyla. Spíše rozehrání partů jednotlivých postav, mnohdy v hodně civilním pojetí, kde byste superhrdinských atributů pohledali. Darwyn Cooke opět potvrdil schopnost originálního přístupu k zavedeným superhrdinským postavám. Za výborně zvládnuté také považuji využití dobových reálií k vytvoření fiktivního příběhu. Ne nadarmo tady v komentářích zaznělo slovo Strážci. Zatím do šlape a těším se na pokračování.


Kresba výborná, té jsem neměl co vytknout, jak už je u autora zvykem, Ale scénáristicky je to horší. Občas se jde do zbytečného detailu, aby se následně naopak některé události vzaly velmi stroze či se jen naznačily. Určitě je dobré znát alespoň základní rámec příběhu, jinak se můžete v některých pasážích trochu ztrácet.


Trochu pomalejší rozjezd, prvních cca sto stránek mi přišlo poněkud rozvláčných, kdy nás autor seznamuje s jednotlivými postavami a buduje zápletku. Pak se to naštěstí rozjelo a různé motivy jednotlivých postav směřujících mnohdy k různým cílům, které však nesmí vyjevit před ostatními, je popsána dostatečně uvěřitelně, že si čtenář nemusí pokládat příliš mnoho otázek a čtení tak příjemně plyne. Ke konci bych pár otazníků měl a nad určitými věcmi jsem trochu přimhouřil oči, ale alespoň se autorovi podařilo pěkně propojit obě knihy. Každopádně první knihu stavím trošku výše.


Tak zatím je to lepší než jsem očekával. Čekal jsem spíše přímočařejší mangu pro mládež, takže o to více mne čtení potěšilo. Úvod může působit trochu jako klišé, ale má to asmosféru a spád a rychle to čtenáře vtáhne. No a ani kresba není nejhorší (nemusel jsem u žádného obrázku přemýšlet, co by asi tak ten obrázek mohl představovat, což se mi u některých mang stává). Asi slabších 5*, ale na úvodní díl to bylo dobré.


Na základě skutečných reálií jsou představeny dva fiktivní příběhy, které čtenáře donutí zabrousit trochu do historie. Těžko si budete hledat postavu, kterou by bylo možno označit za plně sympatickou, ale dobře funguje vyznění příběhů, kdy jednání postav směřujííc k určitému cíli se z dlouhodobějšího hlediska a širší perspektivy jeví zněčně odlišně od původních záměrů. Kresba pěkná, jen jsem především v druhém příběhu měl problém identifikovat vždy jednotlivé postavy, trochu mi to splývalo.


Využití základů severské mytologie k vytvoření originálního příběhu mi přišlo dobré a v první polovině knihy jsem byl hodně spokojen. Ke konci však vyprávění trochu ztrácí na tempu a i na přehlednosti, kdy ne vždy je zcela zřejmá motivace jednotlivých postav k jejich chování. A úplný konec je takový nějaký urychlený, takže po dočtení jsem byl zklamán. Po zhodnocení celého obsahu však kniha nevyznívá tak špatně, jak může hned po dočtení vyznít, takže celkově byla kniha fajn a kresba na velikém formátu mé oko hodně potěšila. Jen škoda toko závěru.


Další z pokojů pekla, kterými si musí Dashiel projít. Ale má výdrž a urputnost, se kterou jde za svým cílem, je nezlomná. I když stále jsem zvědav, zda cíl, který je ukázán na konci tohoto dílu, je skutečně ten cíl, za nímž se celou dobu žene. Svým peklem a očistcem si však v tomto díle musí projít i někteří další, především Šunka a šerif, přičemž především u Šunky je to skvěle napsaný příběh plný emocí, které byste u takového tvrďáka asi ani nečekali. Prostě skvělý začátek rovinky do finiše této jedinečné série.


Toto je úplně jiná Catwoman, než bych čekal. Ona by to ani Catwoman být nemusela - až na pár maličkostí, které pro samotný příběh ani nejsou tím nejdůležitějším by tam nemusel být Gotham, Batman, ... Je to prostě výborný noirový příběh od mistra tohoto žánru na poli komiksu - Eda Brubakera. A k tomu skvěle zakomponované soukromé očko Parker v kresbě Darwyna Cooka. Detektivní příběh, který se čte jedním dechem. Tohle DCKK opravdu potěšilo. Tak snad jen té obálce bych vytknul neatraktivnost.


Čtivé, vtipné a celkem napínavé čtení, využívající tradiční antagonie Skotů a Angličanů. Plusem jsou zajímavě vykreslené reálie Edinburghu, zapojení fenoménu Jacka Rozparovače a především zahrnutí hudebních prvků do detektivního příběhu. Naopak mínusem je občasná rozvláčněnost vypravování a předvídatelnost některých pasáží děje - on samotný příběh asi není moc překvapivý, avšak právě výše uvedenými specifickými prvky je garantováno, že čtenář bude spokojen a rád si od autora přečte i další knihu, pokud u nás vyjde.


První půlka knihy byla lepší než druhá, která mi přišla méně akční a hodně retrospektivní, spíše vysvětlující. Na druhou stranu musím ocenit tyto potůčky - vedlejší přítoky, bez nichž by hlavní řeka nebyla tak silnou a krásnou. Minipříběhy vyprávěné jakoby jen tak mimochodem souběžně s hlavním příběhem dávají vyniknout skvělým dialogům, po nichž se mi při čtení dalších komiksů asi bude stýskat.


Tak tu máme konečně do skládačky zasazené všechny Minutemany, ale ne všichni jsou na stejné straně skládaného obrazu. Nebo to tak alespoň v současné chvíli vypadá - což samozřejmě nic neznamená, protože dějových obratů u některých postav již bylo vícero. A naopak ze současného obrazu pomalu vypadávají některé rodiny Trustu. Ne všichni si mohou dovolit ten přepych zemřít stářím. Mám pocit, že v této sérii si to nakonec bude moci dovolit málokdo.


Tak finále celkem překvapilo a bylo lepší, než jsem z průběhu série očekával. Nechybí emoce, napětí a naštěstí se nedostává sentimentu. Je vidět, že Vaughan je silný především v dialozích a ve vykreslování vzájemných vztahů a na tom je závěr postaven. Celkově jsem asi od série čekal více a tak nějak mám stále pocit, že by se při vymření mužů ženy chovaly jinak a stejně tak Yorck, ale poslední díl mne bavil. Epilog mi zpočátku přišel nadbytečný, ale i ten nakonec stál za to a byl plnohodnotnou součástí závěru.


Mignola do příběhu dal osvědčené ingredience, z nichž, jak už mnohokrát dokázal, je schopen uvařit chutnou krmi (monstra, nacisti, tajemno, technické vychytávky, ...), ale tentokrát to nějak nefunguje a výsledek až tak moc nechutnal. Hlavní hrdina k srdci nepřirostl - vidíme ho mnohokrát v akci, ale čtenář se vůbec nemá možnost seznámit s jeho myšlenkami a s jeho motivací. Prolínáním více dějových linek je pak navíc příběh občas trochu méně přehledný. Spíše slabší 3 hvězdy.


Povídky z autorova ranného období, v nichž již možno nalézt některá témata, která se proplétají celou pozdější tvorbou PKD jako např. život po jaderné katastrofě, hrozba strojů, otázka rozpoznání reality od fantazie. Ke klasickým sci-fi kouskům tentokrát PKD přidal několikrát i povídky hororového střihu. Ačkoliv v některých případech se dá závěr celkem dobře odhadnout, přesto dychtivě čtete až do konce, protože jedinečný autorův styl stejně vždy přinese něco nověho.


Tento díl je koncipován jako pocta drsným soukromým očkům noirového střihu se všemi klišé, co k tomu patří, ale ono je to tak výborně napsáno a především nakresleno, že vám ta klišé vadit nebudou a budete si užívat příběhu Milo Garetta, možná bývalého Minutemana, pátrajícího ve své minulosti. Kniha hlavní děj moc neposouvá (alrespoň nyní po přečtení si to myslím:)), mohla by fungovat i samostatně, ale samozřejmě v celku si ji vychutnáte ještě více (i když začínám mít čím dál více intenzivní pocit, že mi některé dějové linky unikají).


Jeden z těch akčnějších dílů - oproti předchozím spíše konverzačním dílům, jsem si zde příběh více užíval. Nechybí ani několik překvapivých zvratů a některé nové či staronové postavy by mohly v následujícíh pokračováních sehrát důležitou roli.


Tak zatím je to jen takový pomalý rozjezd, vhození do placu spousty postav (žen) s různými zájmy a postoji k mužům, tak uvidíme, kam se vším tím autoři namíří a jak se budou osudy jednotlivých žen kolem jediného muže protínat. Oceňuji autorovu styl se skoky v čase - stejně jako u Ságy to povyšuje vyprávění o level výše.


Zajímavý nápad na týmovku - zdánlivě nesourodý tým vyslaný do cizí země za neznámým úkolem a následky, které přijdou po roce a jež teprve přináší tu pravou řež. Celé je to vyprávěno ve více časových rovinách, takže občas jsem se musel vrátit do již přečtených pasáží, ale celkově toot pojetí bylo fajn. A přestože jde o týmovku, tak hlavním hrdinou je jednoznačně Nick Fury tahající někde vzadu za nitky a manipulující s jednotlivými superhrdiny. Toto je pak podepřeno dodatečnými materiály z archivů SHIELDu, které ještě více ozřejmují Furyho roli v celé akci. V příběhu mi chyběl především větší popis akce v Latveře a trochu propracovanější zakončení. Celkově však spokojenost.
