Jelitovna komentáře u knih

"... plná chytrých myšlenkových experimentů, oslnivých ilustrací a senzačních faktů..., ... tak připravuje čtenáře na to, aby myslel jako vědec."
Začínám tušit, proč se vědcům nedaří. Tenhle píše, jako když střílí z kulometu - ta, ta, ta, tak to je! Knihu odnáším, jistě se najde vhodnější, která by případně mohla směrovat i mé děti k zájmu o některé vědecké obory.

Jak ráda se rozplývám chválou a tady opravdu můžu! Nejen, že je "kalendář" krásně ilustrovaný, hezky napsaný, ale autorka si na rozdíl od některých učebnic pro základní školy neplete zlatici se zlatým deštěm, o havranech vám poví, co jste možná netušili, a kromě dění v přírodě nás seznámí také se zvyky a pranostikami. Nevzpomínám si, jak jsme ke knize přišli, jestli jsem ji koupila nebo to byl dárek, ale těší mě, že ji máme a že si ji budeme v delších časových úsecích číst opakovaně.

2 30.12.2017

"Činnosti, které jsme si zvykli provozovat pravidelně, se v našem mozku zacyklí a nevytvoří pouze vzorce chování, ale způsobí také fyziologické změny neuronálních okruhů.
… V podstatě je mozek schopen sám sebe kdykoliv přeprogramovat a upravit způsob svého fungování. To je vlastně definice pojmu plasticita nervového systému.
Navzdory takové pružnosti je tím obtížnější mozek „přeučit“, čím déle se do něj nějaké chování vrývá, protože stopy zvyku v něm jsou pochopitelně čím dál tím hlubší."
"Pokud jste si naučili mozek a tělo vzrušit při sledování tvrdého porna, pak ve vás následně žádná sexuální partnerka ve skutečném životě nedokáže vyvolat to, co by ve vás vyvolala v případě, že byste takový materiál nesledovali. I když objektivně považujete dotyčnou za atraktivní, nebude vás vzrušovat ani tělesně, ani duševně."

2 19.11.2017

"Polovina toho, co říkám, nemá smysl, ale říkám to proto, aby k vám dolehla ta druhá polovina."

Podotýkám, že nehodnotím účinnost zmiňované léčby, ale požitek ze čtení.

2 29.08.2017

Úžasně jednoduše autoři popisují, co asi probíhá v naší trubici a na co všechno mají tyto děje vliv. Pokud se chystáte změnit stravování a nemůžete se rozhoupat, po přečtení této knihy vám to půjde úplně samo, protože pochopíte, proč to děláte i jak na to máte jít. Nejíte-li kupříkladu dostatečné množství komplexních sacharidů (složky vlákniny, kterými se živí střevní mikrobi)... "Za takových podmínek se (mikrobi) musí spolehnout na jediný rezervní zdroj potravy - na vás. Doplní si živiny z vaší střevní sliznice a zase se o kousek přiblíží ke střevní stěně a ohrozí tak bariéru, kterou si vaše tělo postavilo pro udržování mikrobů v bezpečné vzdálenosti. ...organismu hrozí riziko, že imunitní systém spustí poplach a zaútočí prostřednictvím zánětu tlustého střeva."
Udělala jsem si po stranách tolik teček u odstavců, k nimž jsem se chtěla vrátit, že jsem málem přečetla znovu celou knihu.

2 29.05.2017

První kniha tohoto ražení, u které jsem se nezasekla nejpozději na 30 stránce a dočetla ji celou. Obsahuje zajímavé informace a je jich tak akorát, aby je byl schopen rodič postupně pojmout, je srozumitelná, názorná a aktuální. Víte, že: "Pouhých 7 % dětí se nikdy v posteli nepočůralo. Zato 15 - 20 % dětí ve věku od pěti let se to stává. Ještě v deseti letech se počůrává celých 6 % a tento problém má také více než 2 % patnáctiletých. Všichni rodiče si všímají, že tyto drobné nehody se stávají zejména, když dítě prochází nějakým stresujícím obdobím, ale důvod nočního pomočování nemusí být nutně psychologický."? Téma samozřejmě pokračuje dál. Souhlasím s myšlenkou, že: "Kdyby tresty vychovávaly, už pěknou řádku let by lidský druh nespáchal jediný zločin." Teď ještě dát si na to v životě opravdu pozor.

2 20.04.2017

Touria na příkladu ze Saudské Arábie uvádí, k čemu vede absurdní dodržování náboženských představ: "11. 3. 2002 zachvátil dívčí školu v Mekce požár. Školačky se snažily utéct před nebezpečím, ale náboženská policie jim zabránila opustit budovu: ty nebohé dívky neměly hlavu zakrytou rituálním šátkem! Nemluvě o tom, že zachránci, všichni muži, jim nesměli poskytnout pomoc kvůli přikázání, které zakazuje mladé ženě následovat muže, který nepatří k její rodině. Ve jménu cti policisté mlátili dvanáctileté až sedmnáctileté dívenky, aby je nahnali zpět do školy, čímž čtrnáct z nich odsoudili k záhubě v plamenech. Čtrnáct dívek upálených zaživa, protože neměly šátek!"
A ke konci knihy o své trpké zkušenosti z Dubaje krátce shrnuje: "Protože jsem si nevšimla zamaskované skutečnosti a důvěřovala jsem civilizačnímu pozlátku, uvízla jsem v pasti světa, v němž dosud vládne primitivní barbarství. Ani pomyšlení na spravedlnost nebo respekt k zákonům: instinkt samce, který chce zdrtit ženu svým pohrdáním, se vynořil nedotčen z hlubin věků."

Hrozně rozčilující. A naprosto deprimující.
"A byl to taky Putin, kdo poslal ruská vojska do Čečenska podruhé, v roce 1999, když Chattab s Basajevem přepadli Dagestán. Chtěli spojit obě kavkazské republiky, Čečensko a Dagestán, a vytvořit islámský stát, v němž by platila šaría." ...
(otec Raisy): "Možná je rozdíl v tom, že náboženství hrálo dřív mnohem menší roli. Nemohli jsme ani chodit do mešit, ty byly všechny zbořené. Dnes znovu mešity máme, a máme jich spoustu, protože už neexistuje všemocný Sovětský svaz. Mám ale pocit, že dnešní náboženství je jiné, než bylo naše. Co máme společného s vahhabismem?" ...
"Myslím, že za tím jsou arabští extremisté," pokračoval otec ve svých úvahách. "Sice nám dávají peníze na stavbu mešit a na další věci, zato teď ale máme náboženství, které se k nám vůbec nehodí. Čečenci nikdy nebyli náboženští fanatikové. Bránili jsme svůj národ a svou zemi, někdy jsme i za jejími hranicemi kradli dobytek, to je pravda. Cizí území jsme ale nikdy nezabírali, tak jako to dělají dnes." ...
"Raiso," odpověděl otec měkce, "proti mešitám přece nikdo nic nemá. Ale oni sem současně zavádějí náboženství, které se k nám nehodí. Proti Rusům jsme vždycky bojovali a pokaždé jsme se jim víceméně úspěšně ubránili. Ale nebyli jsme islamisté, nikdy! Chápeš to? Můj syn je váhhabita. Víš, jak cize mi to zní?"
"A jaký to má smysl, čeho tím vším dosáhli?" zeptala se matka a hned si také sama odpověděla. "Ničeho, zavlekli sem jen smrt a zkázu a je to čím dál tím horší."

2 23.03.2017

Jeden by pomýšlel na poněkud neobvyklé schopnosti... a ona je to tedy diagnóza? Zajímavé čtení pro mě bylo spojeno i se zážitkem. Jeden večer jsem četla o Tourettově syndromu a přemýšlela, zda opravdu, "když byl konečně diagnostikován a popsán, je ho vidět všude", a druhý den ráno jsem vyhlédla z okna domu na nepříliš frekventované ulici a viděla "tikéra"! Fascinující náhoda. Nebo? Snad v Čechách máme blázinec s pěknou velkou zahradou?

2 06.03.2017

Po prvních pár stránkách bylo jasné, že to chce velké balení papírových kapesníčků. K téhle knize se určitě ještě párkrát vrátím.

2 03.03.2017

"A nyní si připravíme sendvič s máslem a s plněnými a prázdnými olivami."
Pochutnáme si na membráně.
Výborný učitel.

2 17.11.2015

Na čtení nahlas to bylo trochu náročnější (zkuste několikrát za stránku říct Pum s Pamem nebo Pam s Pumem) a celkově to bylo asi pro starší děti, ale dítku se to líbilo.

"Nejrhemžilaaději" bych Larsenovi dala aspoň deset hvězdiček.

2 18.03.2015

V dopise jedné paní K. M. říká: "Nepotřeboval jsem knižní prameny k napsání svých knih. Jsem dost čestný, abych se tomuto podvádění lidí vyhnul. Kromě toho vím, že bych se tím ocitl na smetišti mezi brouky - lidmi, kterým neleží na srdci nic jiného, než aby se uživili. Vyřešil jsem svůj život poctivostí a bezelstností a výsledky toho jsem předložil jiným bez ohledu na to, jak vše, co udělám, budou soudit."

Knihu mi přinesla známá, byla z ní nadšená. Nechce se mi, ale začínám ji ze slušnosti číst........ a říkám si, že na to snad budu potřebovat sto let... pořád a pořád se v ní opakuje to samé... usínám nad tím, koukám do blba... Ještě nejsem ani v půlce a vracím! Pro mě by to byla ztráta času.

Cit.: "Je těžké si představit propracovanější nebo dokonalejší zradu od tolika různých institucí a profesí. Tohle celé je pochopitelně příběh o finančních ziscích, ale nejen to; je to příběh o samolibosti, lenosti, banální sobeckosti a lidech, kteří se cítí bezmocní. Zklamali vás lidi na samém vrcholku mé profese, klamou vás už desítky let, a to v záležitostech života a smrti, a stejně jako u finančních institucí tu teď náhle odhalujeme tuto děsivou realitu. Nikdo nepřejal zodpovědnost, nikdo to neovládl, ale všichni věděli, že něco není v pořádku.
Máme jen jednu jedinou naději, i když je nepatrná: vás."

Krásná knížka. Moc hezky se četla. O legraci a překvapení není nouze.

2 25.04.2014

Tohle se dětem líbí a z hromady knížek si vybírají právě ji k opakovanému čtení. Děti, no...

Hezky rýmované, ale hodí se spíše pro starší děti, malé (3-5) podle mě nemohou textu pořádně porozumět.

2 14.02.2013