Jelitovna
přečtené 1644
Putin: Nezkreslená zpráva o mocném muži a jeho zemi
2015,
Veronika Sušová - Salminen
Již výběr fontu napovídá, že tato zpjaáva je ruskému prezidentovi přehnaně příznivě nakloněna. Výborně napsaná propaganda (takhle se to dělá!) nebo v té době ještě omluvitelná naivita autorky? Zatím se nemohu rozhodnout.... celý text
Pravdivý příběh Plastic People
2008,
Ivan Martin Jirous
I lidem, kteří v té době nežili a Plastiky neposlouchali, doporučuji poslechnout si na mujrozhlas alespoň devátou kapitolu, z níž je dobře patrné, jak to tu tehdy chodilo. Možná pak mladší generace lépe pochopí, proč jsme - někteří z mé a starší generace - na podobné absurdní situace citliví. A nebo možná nepochopí - sprostá slovíčka přece nepoužíváme, všichni jsme pevného duševního zdraví a směřujeme k zářným zítřkům budování... Čeho?... celý text
Paměti donského Kozáka a českého lékaře
2022,
Nikolaj Andrejevič Kelin
Nerada čtu o bojích a válkách, takže jsem se první polovinu knihy nutila do pár stránek za týden. Přesto knihu doporučuji. Zhruba od kapitoly "Naděje na odjezd" se příběh překlopuje do první mírové doby, do Čech, pro mě zajímavějších informací, sžívání se autora s prostředím, s naší uzavřeností, mnohdy nemístnou šetřivostí, která vedla ke zbytečnému úmrtí... Jeho osud je strhující. V této druhé části jsem si všímala i takových drobností, jako je poznámka o vzácnosti dnů, kdy slunce svítilo na bezmračné obloze, což je do očí bijící kontrast k současnému pořizování solárních panelů i na staré chalupy. "Pro matičku Rus jsem snášel hlad a zimu, útrapy nekonečných tažení a hrůzu krvavých bitev. Vůlí osudu jsem ale byl vyhozen jako zbytečný, ba dokonce škodlivý odpad za dveře vlasti. A byla to ta malá, mně neznámá země, která ze mě znovu udělala člověka." Když se po téměř 40 letech vydal do Sovětského svazu za rodinou a zjistil, že jsou si navzájem cizí, byl zděšen. Vztah k sestře vyjádřil v básních, kousek cituji: SESTŘE Svá přetěžká víčka si netroufám zvednout a na tebe se podívat. A přece jsi bez dechu ke mně šla jednou a na sněhu chtěla se hřát. Já zahřát tě nemohu v téhleté chvíli. Kde mám teplo vzít? Napověz! Vždyť oba jsme ho za zlých let vyzářili až po známou nejzazší mez. Vždyť také mě pochroumal zběsilý osud v svém chuchvalci smrtících mlh. Už ode mě nečekej křísivou rosu, když přišel jsem o zrak i sluch. Tak bratrovi odpusť, že těžko tě vzkřísí. Je tolik let mrtvolou sám... My všichni jsme naživu bývali kdysi, já teď jako troud vydoutnám... Však vím - všude po těle jitří se rány, tak jakápak o duši řeč... Tak přemnohé bědy se seběhly s námi, že z pohledu může vzít křeč.... celý text
Rok v Provenci
2021,
Peter Mayle
Jistí opálení občané prodávali autorovi koberce stejným způsobem, jakým se současný opálený občan pokoušel prodat mému tchánovi, který zrovna venčil psa, techniku (pily, vrtačky apod.), které občan "nestihl prodat na výstavě" a nechce se mu to vézt až do Španělska, nabízí ji tedy levně, všechno jen za tisícovku, ale... šest tisíc by potřeboval... Jde o 40 let starou metodu prodeje kradeného zboží, jak vidno.... celý text