JessieEx komentáře u knih

Od Alice Clayton jsem zatím četla jen Nabíječe, ale protože mě moc bavil, čekala jsem, že toto bude něco podobného. Upřímně obálka mě teda vůbec nenalákala, ale nalákal mě Sexy mlékař, tak jsem si řekla, že si nejprve přečtu první knížku této série.
Ta obálka je jak z devadesátek a připomněla mi knížky Lenky Lanczové a spol. Když jsem se začetla, zjistila jsem, že to není jen obálka, ale i děj, bohužel. Přitom třeba ty dialogy mě moc bavily od první stránky, bylo to vtipné, přesně jak jsem očekávala. Prostředí vaření, farmářství a vše okolo bylo velice atraktivní.
Co mi nesedlo byly hlavní postavy, nedokázala jsem se do Roxy vcítit, vytvořit si představu jí a Lea. Zamilovanost po pár týdnech mi nepřijde nereálná, ale jim jsem to nějak nevěřila - teda hlavně Roxy.
Ten maličkatý zvrat v poslední třetině byl fajn a nutný, jinak bych snad ani nedočetla.
Dvojsmysly, které Roxy používala byly dětinské a hloupé "hihihi".
No a po dočtení až do konce už i vím, o kom bude Sexy mlékař a nemůžu si pomoct, ale těším se na něj :)
.
Čtenářská výzva: Kniha autora, který letos oslaví kulatiny.

10 13.01.2020

Moje první setkání jak s mangou, tak s Romeem a Julií. Z knížky jsem lehce rozpačitá. Manga asi nebude pro mě. Docela mě štvalo, že knížka není v barevném provedení, tohle na mě působí fakt jako omalovánky. Taky jsem měla problém se v obrázcích orientovat. Na druhou stranu si cením zachování původních "veršů" v překladu Hilského. Jenže, když máte obrázek japonské dívky v kříváku a úzkých džínách a vložíte k ní bublinu s básnickou větou, působí to nepatřičně, téměř jako parodie. U knížky jsem se proto hodně nasmála, připadalo mi to takové...trapné, promiňte mi ten výraz, lepší nenacházím.
Pokud však vezmu v potaz komixy z okruhu klasické literatury, převedení dramatu do komixu mi přijde jako příhodná změna žánru. Tady nevidím žádný problém a kdo má rád moderní adaptace i komixy, tomu bych knihu doporučila. Sama raději zůstanu u klasiky...

10 20.11.2019

Životopisy téměř nečtu, protože mi tam chybí to napětí a překvapení z konce, co mě žene v četbě vpřed.
Když bylo v našem Klubu milovníků knih vybráno na říjen téma Životopisy inspirativních žen, nebyla jsem úplně nadšená ale zároveň jsem si říkala, že mě to alespoň donutí si konečně přečíst životopis Marie Baťové, jejíž osudy mě zajímají. Můj osud však chtěl abych ze zvědavosti sáhla po životopise Meghan, Vévodkyně ze Sussexu. Na první pohled je sice jasné, že se jedná o takový trošku bulvární životopis, no mě to nevadilo, drby mám občas ráda a proti Meghan nic nemám, myslím si že je velice krásná a v dobrém jí to závidím :)
Moc jsem toho o její minulosti nevěděla, kromě toho, že je mulatka. Autor nám naservíroval podrobné nahlédnutí nejen do Meghanina dětství ale i zajímavé genealogické informace. Původ Meghan je skutečně velmi zajímavý. Z jedné strany jsou to černí otroci a plantážníci - Raglandovi. Mimochodem tady mě zaujalo, že dřívější otroci si po nabytí "svobody" přejímali příjmení svého otrokáře, v tomto případě Raglanda.
Z druhé strany jsou to bílí Marklovi, potomci krále Edwarda III. (Meghan ve 24.generaci).
Autor tady ten původ Meghan hodně vyzdvihuje, příliš řeší rasismus, a taky často přirovnává Harryho k Edwardovi VIII. - ten se vzdal trůnu, aby si mohl vzít rozvedenou Američanku Wallis.
Zatímco na začátku se autor věnuje Meghaninu původu, prostřední část je o jejím dětství (milá, chytrá a oblíbená holčička, jak jinak), dospívání (studium, randění) a budování si kariéry. V tom mi Meghan moc sympatická nebyla, i když nikomu vědomě neubližovala, je velmi cílevědomá a pro kariéru by obětovala cokoliv, klidně odstřihla dlouholeté přátele. Tady autor lhal, když tvrdil, že o slávu jí nikdy nešlo, opak nicméně potvrdil jen o pár kapitol dál.
Další zajímavé informace se nacházejí až ke konci knihy, kde se Meghan pomalu zařazuje ke královské rodině - popis Vánoc společně s nimi strávených mě rozhodně zaujal.
I když si uvědomuji, že autor Meghan hodně idealizuje až téměř svatořečí, její příběh na mě hodně zapůsobil. Ona totiž něco dokázala už dávno před tím, než potkala prince Harryho. Tehdy ho vídala jen na obrazovce televize, v souvislosti se smrtí jeho matky Diany. A Meghan už v té době chodila dobrovolničit do vývařovny pro bezdomovce! Později promluvila na půdě OSN a proslavila se nejen jako herečka ale i jako bojovnice za práva žen a proti rasismu. Díky svému postavení ale i třeba díky úspěšnému blogu inspirovala statisíce žen po celém světě a to nejen oblékáním.
Takže to, že se jedná o první rozvedenou Američanku černošského původu a ještě k tomu herečku, která se přivdala do královské rodiny opravdu není to největší co dokázala. A myslím, že dokáže ještě mnohem víc, má druhou půlku života před sebou.

Co knížku naprosto ubilo, je PŘÍŠERNÝ PŘEKLAD. Opravdu tak špatně přeloženou knížku jsem ještě nikdy nečetla paní překladatelka by si tohle do portfolia raději dávat neměla. Nejen že celá kniha působí, jako by ji přeložil automatický překladač nebo popř.někdo, kdo není Čech, ale ty chyby! Například si paní překladatelka myslí, že prateta a pradědeček mohou být sourozenci; jíst, "modlit se" a milovat (každému snad dojde, že se jedná o inspiraci názvem knihy E.Gilbertové - Jíst, meditovat, milovat). Ten třetí příklad, který jsem sem pro pobavení chtěla napsat, jsem bohužel, nebo spíš bohudík zapomněla.
Tímto životopisem jsem i tak dostala to, co jsem hledala. Jednoduše napsané, dostatek fotek, zajímavosti... Nevím do jaké míry je tento životopis oficiální, ale to už tak neřeším. Nebylo to špatné.

10 07.11.2019

V anotaci ke knize se píše, že je ideální pro fanoušky Angely Marsons, s čímž teda naprosto souhlasím - v tom dobrém i v tom špatném. Začnu tím špatným. Jednak jsem měla pocit jakoby autorka plnila kvóty - korektnost z toho přímo čiší, více raději uvádět nebudu. Co mě na knize rozhodilo mnohem víc a za co strhávám hvězdičky je to, že jsem byla naprosto a nejspíš nezáměrně mystifikována. Nemyslím si, že bych četla nepozorně a přesto jsem nabyla přesvědčení, že nám autorka v začátku knihy prozradila identitu vraha=stalkera=manžela první oběti. Vůbec netuším, kde jsem na to přišla ale muselo to být napsáno tak zmateně, že jsem až kolem půlky knihy začala přemýšlet nad tím, proč se všechno tak divně vyvíjí :D Tohle se mi stalo u knihy poprvé a hodně to ovlivnilo můj názor na ni. Někde mi něco prostě uniklo, nebo jsem vyčetla víc z náznaků, které vlastně náznaky nebyly. Tak jako tak, neprozradím, jestli to nakonec vrah byl nebo ne ;)
Knížka se ale jinak četla perfektně. Hlavní postavy byly sympatické, zato vrah... Největší úchylák - popisy jeho činů a myšlenek byly opravdu jen pro silné žaludky. I když mi nedělá problém to číst, rozhodně mi to připadá až příliš zvrácené, nelibuju si v tom a nechápu, kde na to autorka chodí. Nakonec jsem se ale dozvěděla, že autorka pracovala 35let u Metropolitní policie, což mnohé vysvětluje a je fajn, že věděla o čem vlastně píše.
Konec na mě byl až moc sluníčkový, obálka fakt nepovedená...
Druhému dílu ještě šanci dám :)

10 11.09.2019

Většinou se shoduji s ostatními čtenáři, co se klasiky a obecně kultovních knih týče, a sdílím veřejné nadšení. V případě Pána much ale bohužel cítím spíš zklamání. A přitom ta hlavní myšlenka, to, co svým příběhem chtěl autor sdělit, je geniální (za to ty dvě hvězdičky). O tom, že zlo je všudypřítomné, není pochyb. A výjimkou nejsou ani děti, u kterých se také objevuje nejen pud sebezáchovy ale i čistě agresivní chování, jakmile jsou vybočeny z normálu, z pocitu bezpečí a nejsou jim vytyčeny žádné hranice dospělými. Vlastně už podle anotace jsem věděla, co přibližně se bude dít... Než jsem se k "tomu" ale dostala, několikrát jsem knihu odložila. Na to, jak je tenoučká, se čte prostě hrozně. Forma je v tomto případě mizerná. Možná jakýsi pokus o konverzační román, ale dialogy mi tady přišly zvlášť špatné. Zkrátka a dobře se to nedalo číst. Bohužel nemohu hodnotit lépe, ale myslím si, že kdyby byla podobná myšlenka napsána jiným spisovatelem a jiným stylem, možná i příběh by mohl zůstat z větší části zachován, bylo by moje hodnocení mnoooohem lepší...

10 12.04.2019

Jo, jasně, já vím, že je to jen pitomá červená knihovna...ale prostě, zrovna tenhle typ příběhů na styl amerických romantických komedií mám fakt ráda! Hned mi připomněla skvělý román Má mě rád, nemá mě rád, nebo film Návrh se Sandrou Bullock a Ryanem Reynoldsem. Co na tom, že je to klišoidní a předvídatelné..? Mě to moc bavilo, skvěle jsem se zasmála. Bohužel strhávám půl hvězdičky za nevkusné erotické scény, které mohly být napsány lépe a za použití vhodnějších výrazů :/ Další půl hvězdičky strhávám za neustále chybějící uvozovky. Četl si to po sobě někdo? Pochybuji. Ale když pominete tenhle detail a nebudete čekat nic vznešeného :D skvěle se u knížky odreagujete!
Ad domina: Asi jsem natvrdlá, ale mě to právě vůbec nenapadlo. Tušila jsem nějaký "problém" ale tohle bylo super vtipné :D

10 22.03.2019

Než jsem se ke knize dostala, trvalo to několik let, a teď lituji, že jsem si ji nepřečetla dřív. Stylem bych ji určite přirovnala k Samuelu Bjorkovi či Keplerům, ale není se čemu divit, jsou to seveřani jak vyšití :) Vrazi bez tváře se mi četli moc dobře, délka knihy je sympatická, jen ty kapitoly mohly být také kratší. Kurta Wallandera jsem si oblíbila a to hlavně proto, že díky autorovi jsem všechny jeho "trable" mohla prožívat s ním. Když byl Wallander ve stresu, stresovala jsem se taky. Když se necítil dobře, bylo i mě mizerně. To se mi stává málokdy. Také jsem žasla nad tím, že téma uprchlíků a uprchlické tábory se řešily už v roce 1991 (a dřív). Odhalení pravých vrahů mě malilinko zklamalo, doufala jsem, že to bude někdo jiný. I přesto byli Vrazi bez tváře opravdu skvělá detektivka a já se brzy vrhnu na další díl a časem možná i na seriál!

10 26.11.2018

Pohodovka, ale vhodná spíš jen pro ty, kteří chtějí vědět, jak to s Luisou Clarkovou bylo dál. (Takže ne pro mě, neb dle svého skromného názoru si myslím, že Luise vdechla duši až herečka Emilia Clarke...) Milé, čtivé a úsměvné části střídá nuda, klišé a pocit vynucenosti. Jako pokračování fajn, jako samostatný příběh nedoporučuji. Ale ani nepovažuji za ztrátu času. Tou by bylo, snažit se ještě vymyslet pár dalších vět o této knize ;)
P.S. Záchranáři jsou vážně sexy!

10 21.04.2018

Zase jsem se pustila do žánru, který mi není sympatický a zase jsem příjemně překvapená. Tuhle knížku jsem přečetla na jeden zátah a během těch pár hodin čtení se u mě vystřídalo hodně emocí, především jsem si hezky poplakala. Divím se sama sobě ale je to tak. Pořád si stojím za svým názorem že Young Adult literatura není nic pro mě, už jsem z toho vyrostla a témata kdy je hlavní hrdinka nějak nemocná či handicapovaná jsou mi vyloženě nepříjemné...ale jsou tu výjimky, zvláštní je, že mám na tyto výjimky štěstí, takové ty, co mi vyrazí dech a já kvůli nim příště zase sáhnu po něčem podobném i když skepticky a nejprve s ostychem, ale pak tomu beztak zase propadnu a budu se tu opakovat ;-)
P.S. K filmu - vizuálně krásně zpracované, jen s drobnými odlišnostmi od knihy, ale chybí mi tu už ten wow efekt...

10 21.02.2018

Skvělá detektivka, napínavá od první kapitoly. Taky celkem děsivá, když jsem byla večer sama doma při čtení, běhal mi mráz po zádech. Příběh se hezky zamotal, vraha jsem samozřejmě neuhádla. Já na to asi nemám buňky. Vytkla bych možná velké množství postav. Bylo jich opravdu hodně naštěstí jsem ještě zvládala se orientovat. No a škoda, že něco zůstalo nevysvětleno. To je problém současných detektivek...dočtu, dozvím se, kdo je vrah a přesto mi zůstává na jazyku spousta otázek... (např. proč měla Mia umřít? Od první kapitoly se zdálo, že má nějakou nemoc, ale toto zdání se postupně vytrácelo a nakonec vlastně nevím...)

10 07.11.2017

Nedokážu myšlenky a pocity z knihy formulovat do souvislého textu, tak chci alespoň vypsat plusy a mínusy.
- jiný Nesbo, než jak ho znám z Krve na sněhu...horší
- na můj vkus někdy až moc filosofování
- ty bajky a podobné mýtické příběhy bych vystříhala a knížka by byla o polovinu kratší
- až do poloviny jsem si nemohla zvyknout na styl jakým je kniha napsaná
- moc nemusím knihy, ve kterých hrají celkem důležitou roli drogy
- aquarium - pro mě tak děsivé prostředí, kdo mě zná ví
- prostředí - Austrálie Nesbovi nesedí, chlad který z knihy čiší se mi víc hodí k autorově rodné zemi
- syrovost
+ syrovost (ano je to plus i mínus knihy)
+ stačilo si zvyknout na styl autorova psaní a kniha se stala velmi čtivou
+ napětí
+ hlavní hrdina (až na ten chlast) - líbí se mi jak jsou Nesbovi hrdinové navenek drsnáci a uvnitř citliví sexy chlapi :)

10 24.10.2017

Krásná, nádherná kniha! Má všechno, co má dobrá kniha mít - trochu melancholie, trochu poetiky, trochu napětí, trochu romantiky a nečekaný konec (tentokrát jinak nečekaný než u prvního dílu). Nechápu sice označení "druhý díl Krve na sněhu" jelikož se jedná o úplně jiný příběh s jinými hrdiny. Ale mnohé oba příběhy spojuje, vyznačují se podobnými prvky, i když Půlnoční slunce na mě zapůsobilo asi ještě více... Nevím, zda si někdy troufnu na příběhy Harryho Holea, protože po těchto dvou krátkých knížečkách mám o Nesbovi tak vysoké mínění, že se obávám že už to může jít jedině dolů...

10 21.08.2017

Velmi dobře napsaný a velmi čtivý román. Zaujal mě hned na první stránce, vlastně už podle anotace jsem věděla, že mě bude bavit, je to můj oblíbený žánr. Škoda jen, že jsem měla tak velká očekávání. Především zpočátku totiž román hodně připomíná moji oblíbenou Zmizelou. Jenže nedochází k tak promyšlené a dokonalé zápletce. Velký zvrat uprostřed knížky na mě působil trošičku absurdně a potom přicházely jedna za druhou falešné stopy, konec jsem také čekala vyhrocenější. Co na mě působilo kladně, je psychologický aspekt knížky. Naprosto jsem se dokázala vcítit do Rachel, matky ztraceného chlapce. Policejní detektivové ji označovali za labilní, mě přišlo její chování dokonale reálné. Také jsem se zpočátku trochu bála střídání forem v jednotlivých kapitolách - chvíli vyprávěla Rachel, chvíli policejní vyšetřovatel James Clemo, v další kapitole jsou zápisky z jeho sezení u psychologa (akorát, že se mi nechce věřit, že by ho vyšetřování zrovna tohoto případu tak moc sebralo) a jiné kapitoly jsou zase psány formou citace z webových stránek, diskuzí, emailů nebo přepis nouzového telefonátu. Kupodivu právě toto střídání forem příběh nijak nenarušilo a zapůsobilo, že román byl ještě čtivější a realističtější. Takže můj celkový dojem z knihy je velmi kladný, i když, jak už jsem výše zmínila, jsem čekala ještě něco víc. Přeci jen je to debut a třeba se ještě z Gilly Macmillan vyloupne druhá Gillian Flynn...
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2017/02/posledni-dobou-jsou-velkym-hitem.html

10 28.12.2016

Toto byla nejkrásnější kniha o lásce ze všech těch, co jsem kdy četla a beztak i těch, co jsem nečetla! Dokáže ohromně povzbudit, dodat sílu ale také mne mnohokrát dojala a při čtení mi vstoupily do očí slzy, protože to není kniha pohádek, to je kniha plná reality a pojednává o tom nejdůležitějším, co člověk může mít, dávat, chtít...
Nejdůležitější myšlenku G.Chapmana bych ráda vyzdvihla, neboť vystihuje celou knihu a od ní se odvíjí všechny ostatní. Píšu to sem také pro ty, kteří knížku nikdy číst nebudou, každému se jednou může hodit. Všem je známo, že ve vztahu nejdůležitější věcí je láska, bez níž vztah fungovat nemůže. Gary Chapman to ale upřesňuje a říká, že každý z nás má jakousi citovou nádrž, která když je naplněna, člověk je pln lásky, je spokojený a sám může lásku dávat. Proto je ve vztahu důležité, aby každý z partnerů měl svou citovou nádrž naplněnou. Funguje to tak, že vlastně partneři si navzájem projevují lásku a tím doplňují své nádrže a díky tomu zakoušejí pocity štěstí. Lásku si mohou projevovat jakkoliv, existují tisíce způsobů, problém je v tom, že podle Chapana existuje hned pět jazyků lásky, pět různých druhů a je potřeba zjistit, jaký jazyk lásky je blízký mému partnerovi a ten pak používat, abychom mu citovou nádrž naplnili a on ji potom mohl naplnit nám. Mezi těch pět jazyků patří: fyzický kontakt, pozornost, slova ujištění, skutky služby a obdarovávání. Když tedy náš partner bude mít jako primární jazyk lásky např.skutky služby ale my mu budeme lásku projevovat pořád jen slovy (miluji tě) on to nebude brát jako dostatečný projev lásky a jeho citová nádrž zůstane i nadále prázdná. A přitom by stačilo abychom mu uvařili dobrou večeři nebo pomohli s úklidem. Je to tak jednoduché a dokáže to zázraky. Kdyby si Chapmanovu teorii osvojilo více párů, ubylo by rozvodů a svět by byl hned krásnější :).

10 05.11.2016

Jedním slovem: příjemná! Moc příjemná knížka, příjemně nenáročná, příjemně romantická. Čekala jsem trochu něco jiného, ale přesto mě příběh nezklamal. Byla to samozřejmě oddechovka, nic víc jsem nečekala a očekávání, že se u ní skvěle odreaguji, splnila. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, byla stejně trhlá jako já, takže jsem neměla problém se s ní ztotožnit. Rozhodně bych neřekla, že to byla hloupá nána, jen byla možná trošku naivní. Ale proč by nemohla i žena po třicítce věřit, že najde toho pravého a budou spolu žít šťastně až do smrti? Příběh byl také lehce naivní, ale určitě ne hloupý. Chvílemi velmi realistický, chvílemi nereálný, ale to už tak u příběhů s podobným námětem chodí. Ve stručnosti: Anna to riskne a zaplatí jisté agentuře docela velký balík peněz za to, že jí najde manžela. Opravdu manžela - jeden den se spolu seznámí a druhý den se vezmou. No a co by to bylo za romantiku, kdyby tento vybraný manžel byl tlustý a ošklivý? Jack je prostě sympaťák a oba dva si skvěle padnou do noty, až se nakonec zamilují. Už jsem si říkala, jestli to takhle opravdu skončí, bez jakékoliv zajímavější zápletky. Naštěstí přišel skvělý zvrat na poslední chvíli.
Trochu by mě zajímalo, jestli opravdu fungují takové agentury, jež zprostředkují svatbu dvou neznámých lidí... beztak jo, v Americe je možné všechno :)
Moc bych si přála, aby podle knížky natočili film a aby Jacka hrál Ron Livingston a Annu Amy Adams, protože přesně tak, jsem si hlavní hrdiny představovala!
A paní překladatelky bych se zeptala, proč musí tak prznit to jméno a nemůže nechat hlavní hrdinku, aby se prostě jmenovala stejně jako v originále Anna Blythe, protože pokaždé když jsem četla Anička, hrůzou se mi ježily vlasy!

10 08.09.2016

Teď jsem dočetla a prostě nemám slov! Dokonalá love story...
Doplněno: Tak už jsem konečně našla slova a proto bych ráda doplnila, že se mi opravdu moc líbilo prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Přišlo mi originální a naprosto kouzelné. Líbily se mi všechny postavy, byly sympatické. Líbilo se mi postupné odhalování Lisina tajemství, které bylo prostě dechberoucí. Důkladně promyšlená zápletka a postupné rozuzlení příběhu zapracovaly tak jak měly a výsledkem je parádně čtivý a srdceryvný román.

10 08.06.2016

Extrémně napínavý příběh pro ženy o ženách a o nespravedlnosti a bubácích minulosti. Čtivé, děj rychle ubíhá, zápletka jak jinak než geniální to je Liane Moriarty. Perfektní rozuzlení celého příběhu a skvělé zakončení, které potěší každého čtenáře resp. čtenářku.

10 22.04.2016

Re-reading po 3 letech
Chtěla jsem si přečíst něco komfortního, co už znám a vím, že se mi bude líbit. A sáhla jsem po této romantasy taky proto, že se už dávno chystám na druhý díl a takhle mi nebudou chybět souvislosti. No, kniha samozřejmě nezklamala. Miluju ji snad ještě víc, než napoprvé Myslím , že jsem ji nečetla naposledy. Pro mě je to nejlepší romantasy ever a Hawke je největší knižní crush

9 01.12.2024

Přečteno v AJ.

Po veelmi dlouhé době jsem si dala knihu v angličtině (je to moje letošní prázdninová challenge) a jsem moc ráda, že jsem to udělala. Tahle kráska na mě doma čekala už asi rok a teď mi krásně sedla do nálady. Opět tady máme fake-dating (mám na ně poslední dobou fakt štěstí) a zároveň hate-to-love (což miluju!). Celkově se jedná o velmi slow-burn romanci (šíleně moc stran - jediné mínus knihy), kde chemie mezi hlavními hrdiny funguje naprosto dokonale a na závěr se dočkáme i pikantností :) Bylo to tak akorát. No a angličtina? To byla přesně moje úroveň, řekla bych tak pro středně pokročilé. Mně se to četlo skvěle, i když to samozřejmě trvalo déle, než přečíst knihu v rodném jazyce :) Doporučuji!

Nad negativními recenzemi jsem se malinko pozastavila a říkám si, jestli to nebude tak trochu tím překladem...? A nebo mi to prostě sedlo víc, než ostatním čtenářům :) Už mám v košíku další autorčinu knihu a opět v angličtině.

9 29.07.2024

Moc mě to mrzí, ale poprvé dávám Julii Caplin takové nízké hodnocení...
U této knihy jsem se zoufale nudila Některé věci tam nedávaly smysl (v jedné kapitole je něco tak a v druhé je to úplně jinak...nebo to vůbec není). Ta věčná naivita celé knihy, kterou jsem knihám od J.C. doposud odpouštěla, tady dosáhla hranice, kdy už je to fakt "too much". Co bylo fajn? Nebo mohlo být fajn? Druhá romantická zápletka (Fliss a Alfons(?)) byla zajímavější, ale dostali málo prostoru. Už aby tu byl další díl Romantických útěků a aby byl lepší ...

9 26.12.2023