JessieEx komentáře u knih

Fajn knížka před spaním, syn byl poměrně nadšený, já trochu méně. Jedná se o převyprávěné příběhy ze seriálu, nic nového. Kniha je plná ilustrací, což je fajn a taky je fajn, že pohádky jsou svou délkou opravdu ideální na čtení před spaním (krátké).
Trochu mi vadilo, jak byla zápletka většinou hloupá, stejně tak rozuzlení. Co se týče samotného textu, často jsem měla potřebu zaměňovat některá slova za lepší a vhodnější výrazy. Po jazykové stránce opravdu nic moc.

9 23.09.2021

3,5*
Eeeh, to byla tedy blbost.... Ale vtipná blbost, dost jsem se u knihy nasmála. Ano, někdy jsem se smála nad absurditou situací (což autorka nejspíš nezamýšlela), ale smála jsem se i povedeným humorným scénám.

Jako oddechovka to špatné nebylo, ale jinak, ať už jde o zápletku, styl psaní nebo postavy, to bylo zkrátka slabší.

Hlavní hrdinka byla fakt na ránu, mizerná spisovatelka, matka i partnerka (to si podle mě Marcus nezasloužil). Některé její "spisovatelské" myšlenky, kdy autorka dávala volný průchod Vanessině fantazii, byly naprosto šílené a bláznivé. David byl skvělý, toho jsem si oblíbila - takový milý ťunťa a moula :)

Milostné trojúhelníky ale moc nemusím...
Doporučuji, pokud se chcete u knihy zasmát, to se tady podařilo.

9 08.08.2021

Tato je synova nejoblíbenější z Kouzelného čtení. Já bych možná uvítala lepší zpracování, ale i tak si ji chválím! Syn se naučil písničky, které ho doposud nezajímaly... No a je schopný pouštět jednu a tu samou stále dokola, "do zblbnutí".

9 02.06.2021

Temná až hororová pohádka, předlohu tohoto retellingu vůbec neznám, ale o pohádkách bratří Grimmů se ví, že bývají strašidelné. A díky tomu, že tuto neznám, mi celý příběh připadal velmi originální a zajímavý.

Stále se ale jedná o YA fantasy a i když se autorce podařilo vyvarovat se většiny YA klišé, najdeme tu milostný trojúhelník (nebo spíš jen jeho náznak) a silnou hlavní hrdinku, která je dost odvážná na to, aby dokázala bojovat se zlem a vypátrat záhady. Kniha je proto tak trochu mixem žánrů, částečně pohádka, částečně horor, najdeme tu ale i detektivní zápletku a romantiku. Za to všechno dávám palec nahoru, miluju kombinaci žánrů v rámci jedné knihy.

Čtení mě opravdu bavilo, místy to bylo velmi napínavé a když už jsem si myslela, že vím, tak přišel velký zvrat a pak další a další, autorce se podařilo mě natolik překvapit, že ke konci už jsem bohužel vůbec nevěděla, co je pravda a co ne... A za to taky ubírám jednu hvězdičku. Jinak ale doporučuji, rozhodně se jedná o čtivý a povedený retelling s výbornou atmosférou nejen pro "young adults".

9 18.05.2021

4,25*
Do knihy jsem šla s nulovým očekáváním a musím říct, že jsem spokojená.

Young adult příběh je tentokrát psaný spíš jako pro dospělé a i postavy se zde chovají dospěleji na svůj věk. Nedivím se, po tom všem, čemu jsou vystaveny. Začíná to mizernými rodiči, a pak už jen čekáte, kam až to může zajít.

Prostředí baletní školy mě zase tolik nepřekvapilo, stejně jsem ale hleděla, kolik problematických témat kniha obsahuje: anorexie, bulimie, drogy, sexuální zneužívání, rasismus, šikana, intriky, pedofilie...

Pokud už jste někdy někdy něco viděli nebo četli o baletu, asi víte, jak to v takovém prostředí chodí. Upřímně se divím, že dětské knihy vykreslují balet a baletky jako něco krásného, čím chce každá holčička být. Realita je ale hnusná.

Byla jsem fakt znechucená, jak na sebe dokázaly být dívky zlé, kruté. V honbě za vlastní slávou a úspěchem se neštítily ničeho. Jediná postava, kterou jsem měla ráda, byla Gigi.

Byť se toho v knize moc neděje, jen zde gradují ty intriky a výše zmíněná témata, četla se skvěle. Bavilo mě vyprávění v ich formě z pohledů tří postav. Autorky tak velmi dobře vykreslily jejich psychologii.

Konec byl za mě moc rychlý, useknutý, takže se určitě pustím i do druhého dílu. Knížku moc doporučuji!

Můj první Shakespeare :)

Vybrala jsem si vydání z Levných knih, protože obálka je moc pěkná, ale teď musím říct, že vybrat si vydání podle vzhledu, byla hloupost. Mně totiž absolutně nesedl překlad. Dobře, nezkusila jsem ještě Shakespeara v jiném překladu a přesto jsem přesvědčená, že ten nejoblíbenější, tedy od Hilského, by se mi líbil víc. Tohle bylo neskutečně kostrbaté, no prostě špatné. Takže i taková tenká knížečka se mi blbě četla. Teď si ještě hodně budu rozmýšlet, zda nakoupit i další knihy v tomto překladu od Saudka a Sládka.

Co se týče žánru divadelní hry, nemám s tím problém. Tohle byla taková ta jednodušší komedie s "romantickou" zápletkou podobná třeba Noci na Karlštejně nebo Jak je důležité míti Filipa. Za sebe mužů však říct, že co se týče dramat, stále vede Oscar Wilde...

Příběh už je takový evergreen... Vztahový mišmaš a osoba vydávající se za opačné pohlaví. Moc mě to nebavilo, ale párkrát jsem se zasmála. Tohle bych ovšem moc ráda viděla v divadle.

Na této knize je nejúžasnější, že kapitoly jsou datované a ta první vychází na pátek 18.prosince, což tento rok opravdu krásně vyšlo! Takže jsem se rozhodla, že budu číst každý den jednu kapitolu a budu se držet dat. Kniha končí 1.ledna, takže včera jsem dočetla posledni kapitolu :)

Přiznám se, že jsem se místy malinko nudila a pomýšlela na 3*, většinu času to ale bylo super počtení, rande, na která Sophie chodila, byla občas k popukání. Ačkoliv jsem vlastně nepochopila, proč by vůbec měla 18letá holka chodit na rande naslepo. To bylo divné.

S kým nakonec skončí bylo jasné snad od začátku (když to trochu přeženu), přesto jsem jim to fakt přála :) U knížky jsem i brečela, bylo to ale kvůli Sophiině starší sestře Margot, která v příběhu prožívá to, co já jsem na vlastní kůži zažila taky. Hodně mě to vzalo, je to dost vážné téma. A i v souvislosti s tím bych ráda vyzdvihla ten krásný vztah, který spolu Sophie a Margot měly. Nakonec to byla fakt milá oddechovka, vhodná i pro ty, kteří už nějakou chvíli nepatří do cílové skupiny :)

9 02.01.2021

Po třech měsících jsem se vrátila k příběhu tří královen z Fennbirnu. A pouhé tři měsíce taky stačily, abych zapomněla spoustu detailů :( Což mě mrzí, protože autorka pochopitelně poukazuje na spoustu událostí z prvního dílu. To mě na počátku hodně rozladilo a dlouho mi trvalo se začíst.
Druhý díl je nabitý dějem a akcí. Nemůžu ale říct, že by mě tak dostal, jako jednička. Jednak tady nebyly tak brutální zvraty. Ano, byly tu zvraty, ale ne takové, že by mi z nich spadla brada... Stejně jako v jedničce i zde jsem postrádala hlubší sondu do psychologie jednotlivých postav. Navíc autorka nasadila asi od půlky velmi velmi svižné tempo, kapitoly se začaly rychle střídat a říkala jsem si, jestli by nebylo lepší zpomalit a jít víc do hloubky. Ovšem to by se pak asi z 470 stran rázem stalo 700...
Fungování Fennbirnu mě začalo trochu štvát, děly se tu fakt nevysvětlitelné nespravedlnosti (nechci spoilerovat, víc neřeknu). Něco mi zkrátka úplně nesedělo.
Konec byl však zajímavý, i když vše nedopadlo tak, jak jsem si přála, cítila jsem tu jiskřičku naděje. Zkrátka a dobře, i když dvojka nebyla úplně dokonalá tak jak jednička, i když měla fakt hoodně much, stále ten svět miluju, tu atmosféru i některé postavy, tu tajemnost, prostě vše... Do třetího dílu se pustím asi hned, abych nedala šanci své zapomnětlivosti :)

9 18.09.2020

Tohle bylo solidní psycho! Na nechutnosti jsem byla připravená, takže mě to nerozhodilo. Stejně ale nedokážu pochopit, jak tohle mohla napsat žena... Ten humus popisuje až naturalisticky a protože já si v tom nelibuji, nemůžu hodnotit plným počtem. Všechno tady bylo divné, žádná postava nebyla normální a to ani kapitán Marc. Trochu mi vadilo, že je tu takový hulvát vykreslený jako génius. Bylo naprosto nerealistické, jak ve své hlavě odhadl povahu zločinů, motiv i pachatele. Jen tak, že ho to napadlo? To byla skutečně blbost.
Konec ovšem si to u mě vyžehlil a byl natolik "wow", že musím ty 4* dát. Ano, celou dobu to k tomu směřovalo, ale autorka schválně mlžila a odváděla čtenářovu mysl jinam, takže nakonec to vlastně bylo překvapení.
Podobnost s knihou Obraz Doriana Graye tady jistě není náhodná, už kvůli jménu Sweet Doriane.
SPOILER: Nedá mi to nereagovat na komentář "RomanDoušek" -
Ad 3) naprosto souhlasím
Ad 2) a 5) tady se obávám, že jste nedočetl až do konce, není se nad čím podivovat, všechno je to výmysl Barbiiny nemocné mysli - nic z toho se "skutečně" nestalo

9 02.09.2020

2,5*
Prokurátor mě bavil, Komisař byl bohužel zklamání. Je to hlavně proto, že nepřichází s ničím novým a čerpá víceméně jen z příběhu Prokurátora - jehož hlavní postavy Kinga a Lukasz zde také vystupují. Ústřední dvojice Zuzanna a Radek jsou postavy spíš nesympatické a ploché. Chemie mezi nimi prakticky nefunguje, nic jsem jim nevěřila.
Děj mě zklamal úplně. Příliš krimi, romantika žádná, erotickým románem bych to nenazývala. Prokurátor byl více detektivní a více romantický a asi proto mě bavil. U krimi mám trochu problém v orientaci, zvlášť když je tam tolik akce, intrik a postav, jako i v tomto případě - ztrácela jsem se v tom a rozhodně bych vám teď celou zápletku nedokázala převyprávět.
Mám ráda spojení detektivního a romantického žánru, například Sandra Brown je moje guilty pleasure, ale k Paulině Swist už se asi vracet nebudu. Mám pocit, že veškerý potenciál vyčerpala u Prokurátora.
V rámci tohoto žánru jsou i lepší oddechovky a proto Komisaře doporučovat ani nebudu. Škoda, těšila jsem se na něj.

9 11.04.2020

Nakonec u nás tato knížečka sklidila úspěch, což jsem ani nečekala. Ne že by se díky ní syn naučil na nočník... to bude asi na dýl. Ale stala se pro něj důležitou součástí při sezení na nočníku, rád v ní listuje, popisuje, co vidí na obrázcích a myslím, že díky ní i několik věcí pochopil. Takže tento počin chválím a doporučuju, kolem dvou let se může hodit :)

9 04.02.2020

4,5*
U poslední knihy jsem si stěžovala, že už potřebuji nějaký originálnější příběh a jako mávnutím kouzelného proutku jsem jej taky dostala :) Nic podobného jsem totiž ještě nečetla a musím říct, že jsem nadšená! Ze začátku jsem si musela zvyknout na zvláštní styl vyprávění, ale pak už to jelo! Příběh je opět hodně psychologický, hrdince můžeme opravdu nahlédnout až do nejtemnějšího nitra a číst všechny její myšlenky. Nutí to člověka přemýšlet nad tím, jak by se v dané situaci zachoval on. (Nebudeme si nic nalhávat, bylo to realistické a podobné věci se mohou stát fakt každému) Samozřejmě jsem nesouhlasila s mnoha Joanninými kroky, ale moc jsem jí fandila. Její vyprávění ve mně vyvolávalo velmi stísněné pocity, strach, napětí, husí kůži.
Navíc se mi moc líbilo jak Jo mluvila o svém muži Reubenovi, kterého moc milovala, a proto jsem neodokázala pochopit, že k němu není upřímnější.
Ačkoliv příběh docela postrádal pro mě nedůležitou akčnost, děj plynul velmi rychle a já jsem knížku nedokázala odložit.
Jediné malé mínus, půl hvězdičky strhávám, za to, že díky střídání dějových linek Zatajení a Přiznání, jsem se občas ztratila, naštěstí to nebylo tak hrozné, abych si to ihned neuvědomila a nezorientovala se.
Konec se mi líbil moc, epilog bych škrtla. Thriller to podle mě není...
Moc doporučuji! Perfektní!

9 08.10.2019

3,5*
Moje první knížka od Charlese Martina, i když Horu mezi námi jsem viděla jako film - a ten se mi moc líbil. Takže jsem měla od knížky, a to i vzhledem k vysokému hodnocení, velká očekávání. Nemůžu říct, že by se mi Příběh nelíbil, ale že by to byl nějaký trhák si nemyslím. Jednak jsem se dlouho nemohla začíst...to filosofování mě moc nebavilo. Když jsem se konečně začetla, skončila 1.část a ocitli jsme se ve Francii a tam mě to také moc nebavilo. Katie se mi nejvíce líbila zlomená a vyřízená, u Sundaye v chatě. Ve Francii mi přestala být sympatická. Jinak to byl ale docela čtivý příběh, s drobnými nedostatky a hrozně neuvěřitelnými zápletkami. Pár míst bylo silnějších, to mi i slza ukápla.
Nechápu ale, proč se do anotace píše něco, co se stane až v druhé polovině knihy...to hraničí se spoilerováním a nemám to ráda, celkově mám často chuť autory anotací kopnout víte kam ;)

9 12.07.2019

Po dlouhé době jsem si chtěla přečíst něco historického - o reálných postavách ale beletristicky. V tomto směru byl určitě Zimní palác správnou volbou. Informace o carském dvoře jsou (jak jsem si dodatečně zjistila, neboť se o historii příliš nezajímám a znalosti v tomto směru mi chybí) skutečně věrné. Stejně jako popis povahy dvou careven Kateřiny a Alžběty. Je super, že je vše popisováno z pohledu fiktivní postavy Varvary. Na druhou stranu je to však i trochu problém, neboť obraz Kateřiny a to, jaký dělá na čtenáře dojem, závisí tady hodně na tom, jak se chová k Varvaře. Což prostě zkresluje celkový obraz této panovnice a my ji vidíme očima fiktivní postavy na základě fiktivních interakcí. Ale to je problém všech podobných historických románů, jimž však mnohdy fiktivní prvky přidávají na čtivosti.
Zimní palác byl čtivý jen místy. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsem knihu četla (skoro 3 týdny) je jasné, že co do čtivosti to tady prostě pokulhává. Vadilo mi, že spisovatelčin styl se v tomto souvislém textu často měnil. No a co si budeme povídat, překlad nejspíš ani neviděl žádný korektor - typografické chyby bych ještě odpustila, ale chyby ve shodě podmětu s přísudkem, to je opravdu ostuda...
Varvara jako hlavní hrdinka mi sympatická příliš nebyla, už vzhledem k tomu, že byla donašečkou a stejně jako všichni ostatní u dvora se zuby nehty držela carské přízně. Přesto však bych ji i tak ráda viděla ve druhém díle. Škoda že nikdy neprozradila, zda k Jegorovi někdy něco cítila. Toho jsem totiž měla kupodivu ráda. A tím se dostávám ještě k jedné věci - moc ráda bych "poděkovala" uživatelkám "Zoja706" a "tabaluga" za prozrazení docela podstatných zápletek, v druhém případě dokonce prozrazení konce románu. Doprčic já si čtu komentáře proto, abych věděla zda se do knihy pustit, nebo ne. NE abych se dozvěděla děj potažmo konec :( možná i proto jsem si čtení tolik neužila.

9 22.05.2019

Kniha mi nesedla. Příběh z Benátek z 16.století, to není nic pro mne. Ta doba a to místo, i lidé tam žijící, to všechno se mi protivilo. Stejně jako v Kupci benátském, kterého mi tahle knížka silně připomínala. Nevím, co jsem čekala, asi jsem měla předpokládat, že v knize o porodní bábě budou popisovány věci, které se mi protiví. Ale na mě to bylo až příliš kruté, nechutné, skoro jsem z knihy cítila pach tamních ulic, lidí a krve. Fuj fuj. Přesto jsem se dokázala do knížky jakž takž začíst, naštěstí to není žádná bichle. A připouštím, že nejspíš sáhnu i po pokračování... čistě ze zvědavosti. Snad tam bude méně nechutností.

9 30.04.2019

Bohužel to vidím jen na 3,5*...
Autorčina prvotina mě opravdu dostala, takže jsem něco podobného očekávala i od Tichých lží. Splnila knížka moje očekávání? Ano i ne. Stále si myslím, že je Sarah Pinborough královna nečekaných zvratů, ale tady byl jen jeden větší kolem 100.strany, kdy jsem zjistila, že je všechno jinak, než se zdálo. Potom mi přestala být Lisa sympatická, ale zároveň mi jí bylo líto. Co mě fakt štvalo je přeskakování ve vyprávěcích+v čase. Obecně to moc nemusím, ale vím, že pro správnou atmosféru thrillerů je to mnohdy třeba. Už jsem si na to zvykla, ale v této knize to bylo dovedené až ad absurdum. 6 vypravěčů, střídání ich+er formy a tolik časových rovin, že jsem se místy přestávala orientovat, jen pro zajímavost: POTÉ, POTOM, TEĎ, TEHDY, PŘEDTÍM. Pominu-li však uvedené výhrady, musím přiznat, že knížka se perfektně četla, měla spád, takový typický psychologický thriller.
Možná SPOILER: Kdo je Katie jsem tušila docela dlouho, ale fakt nechápu jaktože ji Lisa nepoznala...

9 16.04.2019

3,5*
Příběh mi připadal strašlivánsky neoriginální, takový by dokazal napsat kdekdo. Na druhou stranu, napsat ho tak skvěle jako paní Mornštajnová, to už by jen tak někdo nedokázal. Moc se mi líbila i poučná stránka příběhu a nádherná grafika! Myslím, že děti knížečku určitě ocení!

9 15.01.2019

Lottu si z dětství nepamatuju a přitom jsme ji měli v knihovničce, takže jsem ji teď nejspíš četla poprvé. Na večerní předčítání je báječná. Chtě nechtě jsem ji ale srovnávala s mými milovanými Dětmi z Bullerbynu a musím říct, že na ně prostě nemá. Ale to nevadí, i tak byla super. Kdyby však Lotka byla moje dítě, asi bych jí utrhla hlavu :D jinak je to ale skvělý příklad vychytralého dítěte :)
Škoda, že si překladatel nedal více práce a nesjednotil jednotlivé části knihy, aby jim dal jednoho vypravěče. Vím, že české vydání je spojením několika originálních knížek s různými vypravěči, ale bylo by to určitě ucelenější a pro děti jednodušší, kdyby i první čast vyprávěl místo Marie vypravěč.

9 04.01.2019

3,5*
Koukám, že tenhle druh jakéhosi "moderního vesnického románu" frčí v zahraničí stejně jako u nás (viz. Anna Bolavá, Petra Dvořáková atd.). Možná by si tento žánr zasloužil i vlastní kolonku tady na Databázi, protože jich je stále víc a určitě budou přibývat.
Čím to je? Starý kraj je plný fakt těžkých a bolavých témat (smrt, smrt kojence, samota, stáří, nevěra, rozvod, střídavá péče, biomatky :), válka, střet moderního a starého způsobu života atd, atd.), a přesto se čte tak nějak lehce, přijde mi, jako by byl psaný něžně a nezaujatě. Přeskakování v čase "bez varování" ničemu nevadí, protože tady nejde o příběh. Nezáleží, kde je začátek a nebo konec. Stejně je to jen letmé nahlédnutí do životů, které spojuje jedno místo. A přece, i když je jen letmé, tak umí oslovit a dojmout. Já jsem si u knížky solidně pobrečela. A i když mi zprvu připomínala třeba Cestovní pas Herty Müllerové, později se rozjela po vlastní ose spadající spíš do žánru, který jsem výše zmínila.

9 05.11.2018

Na tuhle knížku jsem se chystala pěkně dlouho a jsem ráda, že jsem se k ní (už ani nevím jak) dostala. Styl, jakým je psaná, je pro mě nový, s takovým jsem se asi ještě nesetkala - dopodrobna je tu líčen pracovní den našeho hrdiny, včetně chodu firmy, kde se celá zápletka odehrává. Přesto není nudný. Stejně tak zápletka je originální a jde proti "genderovým" (nesnáším to slovo) stereotypům. Celé to bylo napínavé a moooc se mi to líbilo!! Sandersova firma jakoby byla modelem dnešní společnosti a vůbec mě nepřekvapuje, že se příběh odehrává na základě skutečných událostí.
Ano, ženy umí být brutálními sexuálními predátory :)

9 24.10.2018