JessieEx komentáře u knih

Výtky, které jsem vůči Bryndzovi měla u předešlých dílů stále přetrvávají (nesympatická Erika, politická korektnost, každá druhá postava homosexuál, nechutné scény...) I přesto mě Chladnokrevně moc bavilo. Erika projevila trochu lidskosti a jsem ráda, že se vrátil i Paul Marsh, ačkoliv to s ním nedopadlo tak, jak jsem od začátku série (!) doufala. Niny mi nebylo líto ani trochu. Prozrazení pachatele v první půlce knížky mi nevadilo. Napětí to neubralo. Těch pár kapitol psaných jako deník Niny mi připadalo zbytečných. Autor se měl držet stejného formátu od začátku.
Po minulém díle jsem říkala, že Chladnokrevně bude moje poslední Erika Fosterová. Zatím určitě ano, jelikož autor začal s novou sérií (Kanibala z Nine Elms si chci samozřejmě taky přečíst a obě série porovnat, stále doufám, že Bryndza přijde s něčím inovativním), sám ale slíbil i pokračování Eriky, já ale ještě nevím, jestli budu chtít být u toho...

20 30.12.2019

Můj úplně první re-reading, pominu-li dětské knížky. No a musím říct, že super, čekala jsem, že mě bude vadit to, že znám konec. Zvlášť když se jedná o detektivku. Kupodivu to nevadilo a víc jsem si četbu užila a všímala si detailů.
Knížku jsem četla víc jak 10 let zpět, to jsem měla v pubertě detektivkové období, měla přečtenou celou Agathu a spolužačky se mě bály :D

Film jsem viděla asi před rokem, moc si z něj nepamatuju ale musím uznat, že obsazení Judi Dench je naprosto akurátní. Zato Poirota si budu vždycky představovat jedině jako Sucheta.

Ač Agathu miluju sebevíc, plný počet dát nemůžu... Příběh mi po tak dlouhé době připadá ještě více naivní a Poirot opět vaří z vody, tady mi to přišlo ještě horší než v ostatních knihách. Co na Poirotovi naopak miluju je to jeho umění blufovat, úplně vidím ten jeho poker face a vždycky se musím při čtení usmívat :)

Více ke knize psát raději nebudu, zná ji každý a všichni ji pochopitelně milují. Nějaké ty drobnosti, které se vyjevují spíš až po srovnání se současnou detektivní tvorbou, můžeme královně detektivek prominout :)

20 11.10.2019

Více než Zmizelou mi připomněla spíš knížky Liane Moriarty, které mám ráda. Akorát byla krapet drsnější a taky dost napínavá. Zpočátku jsem se lehce ztrácela mezi jednotlivými daty a vypravěčkami, ale později jsem se zorientovala. Rachel mi byla sympatická, sice byla alkoholička, ale neměla jsem pocit, že by někomu vědomě ubližovala... Anna byla domácí puťka a hlavně mi nepřišla příliš inteligentní. Megan mi byla nesympatická, ale přesto bych jí přála lepší konec... Líbilo se mi psychologické vykreslení postav, zase se potvrdilo, že každý člověk je nějakým způsobem magor, ale taky to ještě nemusí nic znamenat. No, snad jsem toho neprozradila moc, určitě doporučuji přečíst. Je to takový thriller pro ženy (ale ať čtou i muži;))
http://bookaholicjessie.blogspot.cz/2017/02/posledni-dobou-jsou-velkym-hitem.html

20 11.09.2016

Geniální knížka, geniální příběh, geniální zápletka! Liane Moriarty mě opravdu baví, už od první kapitoly Manželova tajemství. Ale Sedmilhářky jsou ještě lepší! Jde sice o oddechovou četbu, přesto se mi líbí jak je rozpracovaná psychologie postav. Dokážu se vžít do každé jedné hlavní hrdinky. Na rozdíl od Manželova tajemství jsou postavy mnohem realističtější, uvěřitelnější. Nechápu a obdivuju, jak někdo může vymyslet takovou zápletku. Celý příběh je napínavý, psychologické romány spolu s tematikou smrti miluju, ať už jde o náročnější Zločin a trest nebo právě ty oddechové Sedmilhářky (snad nikoho neurazí srovnání :)) Jediné, co mě trochu zklamalo byl závěr, jelikož při tak skvělé zápletce a jejím mrazivém vyvrcholení jsem prostě očekávala víc.

20 18.04.2016

3,75*
Poslední dobou (několik týdnů možná i měsíců) nemám moc chuť na detektivky a thrillery. Snad je to jen ročním obdobím. Nicméně jsem se nechala zlákat ke čtení této bichličky a teď si to trochu vyčítám. Být v lepším rozpoložení, asi by se mi kniha líbila víc. Takhle moc nadšená nejsem, ale opravdu raději zdůrazňuji, že to bude asi mým momentálním rozpoložením, protože všem okolo mě se kniha líbila :)

Pro mě tohle byla taková klasická severská detektivka. Skvěle napsaná, krátké kapitoly nutily číst dál a dál, příběh byl dobře vystavěný. Ale...

Děj se trošku vlekl, byl předvídatelný a já jsem stále doufala, čekala víc překvapivé odhalení, tady bylo celou dobu jasné, kam příběh směřuje a já jsem stále doufala ve zvrat, který se nedostavil. Ano, pár drobných zvratů ve stylu "hodná postava--zlá postava" tu bylo. Ale žádné wow se nekonalo. :/

Knihu jsem četla "nadvakrát", poprvé jsem po první třetině musela odložit, nebavilo mě to. Pokračovala jsem ve čtení asi po měsíci. To už mě to bavilo více ale i tak má ta pauza vliv na můj celkový dojem. Knize ani moc nepomohlo, že tu obětmi byly děti, jakožto matka takové příběhy zkrátka moc nemusím :/

Pokud ale máte rádi kvalitní severské detektivky, tak s knihou Kdo je bez hříchu určitě nešlápnete vedle a můžu vám ji doporučit. Celkové hodnocení knihy zde na DK myslím mluví samo za sebe :)

19 30.09.2021

4,5*
Černé léto je lepší, než Loutkové divadlo. Byla jsem hrozně ráda, že se na scénu vrátila Tilly! Jsem z ní nadšená a miluju ji! Je to snad moje nejoblíbenější knižní postava ever!! Takže mohla určitě dostat mnoohem víc prostoru! Vždyť by si zasloužila celou knihu, která by byla jen o ní :D Taky ji stále shipuju s Poem - myslím si, že by byli skvělý pár a troška romantiky by sérii přece neuškodila... :)

Co se týče zápletky, zpočátku jsem byla naprosto nadšená... no musím říct, že jsem doufala, že se to vyvine trochu jiným směrem, že to dopadne jinak. Zvraty se moc povedly, ale samotný konec byl na můj vkus až moc vykonstruovaný a překombinovaný. Takhle jsem si to teda nepředstavovala, myslím, že to mělo potenciál vytřít čtenáři zrak... A kvůli tomu i strhávám půl hvězdičky. Víc strhnout nedokážu, protože Tilly a protože skvělý humor - jak často se vám stane, že se u detektivky každých pár stran smějete?

Jen škoda té poslední třetiny (která se mi i hůře četla) a škoda některých obsahových chyb (jedna se týkala třeba toho, kde Elizabeth bydlela - otec měl strach, že půjde sama večer po tmě domů a čekal až mu zavolá... v jiné kapitole se ukázalo, že bydlela ve stejné budově, kde pracovala... Bylo tam takových víc).

Na příště si od autora prosím stejně dobrou zápletku, lepší vyústění případu, stejně dobrý humor a mnooohem více Tilly a budu spokojená!

19 26.07.2021

4,5*
Ach... to bylo... mnohem lepší, než jsem čekala.
Tušila jsem něco podobného, jako předešlé mnou čtené eroticko-romantické románky, ale tohle bylo teda naprosto skvělé!
A rozhodně mnohem méně pikantní a více romantické, než jsem čekala!

První půlka knihy mi sice připomínala takovou oduševnělejší a inteligentnější verzi Jeho banánu, ale druhá polovina se neuvěřitelně rozjela a já ji dala na jeden zátah! Byly tu skvělé hlavní poatavy, skvělý hmor, úžasná romantika!

Jediné, co moc nechápu je název knihy, který vůbec nekoresponduje a obsahem.
Moc doporučuji!

19 14.06.2021

4,25*
Moc pěkný příběh o vztazích matek a dcer. Tematikou mi připomněl knihu Nelituju ničeho od Colleen Hoover. I zde vystupovali jak dospívající tak dospělí hrdinové.

Moc se mi líbila hlavní zapletka s Mirabellou. Líbilo se mi, že i když se to dvou hlavních hrdinek Eleny a Mii netýkalo, my jsme sledovali, jak se jich celá ta situace dotkla a změnila jim životy.

Kniha o různých podobách mateřství mě místy trochu potrápila, když nakousla některé etické problémy, kterým se já snažím vyhýbat. Nedokázala jsem si na všechny udělat vlastní názor a ani jsem se o to nesnažila.

Místy mi v knize chybělo více psychologického vykreslení postav. Například jsem chtěla, aby nám autorka osvětlila, proč se Mia rozhodla udělat to, co udělala a co jí změnilo život od základu.

Co se týče čtivosti, kniha se četla moc dobře, ale nedokázala udržet mou pozornost příliš dlouho, četla jsem ji skoro týden...

Moc doporučuji!!!

19 15.02.2021

Miluju tuhle sérii, i když nečtu postupně a k tomuto prvnímu dílu jsem se dostala až teď :)
Z hlediska cestování mě tentokrát autorka k návštěvě Kodaně nenalákala (tak jako třeba na Island), ale hodně mě zaujalo "hygge".
Navíc se tady fakt povedla romantická linka v duchu "hate-to-love". Zkrátit knížku o třetinu a byla by to ještě větší pecka :) Doporučuji!

19 30.11.2020

Zaujala mě krásnou obálkou, nadchla výborným obsahem. Opět jsem si tady dokázala, že mám raději americké detektivky, nežli ty britské... Lisa Regan touto knihou strčila do kapsy Marsons s Bryndzou dohromady a to mám oba autory velice ráda!
Ale tohle bylo tak čtivé, oprostěné od běžných klišé, napínavé a nepředvídatelné. Tajemství se tady rozplétá postupně, po celou dobu čtení, takže to není velká bomba a nečekaný šok na konec, tady do sebe všechno tak nějak postupně zapadá. A přesto nejsme ochuzeni o mnohá překvapení. Já zase nic neodhadla.
Hlavní hrdinka Josie mi byla sympatická moc a myslím, že máme mnoho společného :) Její bezmoc mi způsobovala úzkost a bylo mi při čtení až špatně od žaludku z některých domněle bezvýchodných situací.
Na detektivkách mě vždycky víc zajímá práce detektivů a odhalování tajemství, nežli popis "práce" vraha - já se bez těch nechutností moc ráda obejdu. A proto jsem ráda, že to autorka vynechala a přesto nám dala nahlédnout do příběhu i z pohledu obětí. Pro mě naprosto ideální.
Postava Josie jednou nebo dvakrát sklouzla k superhrdinství ve stylu třeba Thea Craye (Naturalista), ale to už je takový řekla bych rys amerických detektivek a thrillerů.
Hodně mě mrzí obrovské množství gramatických chyb a překlepů, skóre bych tím knížce ale kazit nechtěla. Tohle je jasných 5*. Doporučuji!

19 08.10.2020

Ach Emily, Emily... Ty jsi byla tak blbá!!!
Knížka se mi fakt těžko hodnotí, protože jsem někde v půlce měla sto chutí ji roztrhat! Jako fakt! A nebo vyliskat Emily, kdybych ji měla po ruce. Někoho tak hloupého a naivního už jsem dlouho nepotkala, na druhou stranu, jestli je takových žen mezi námi hodně, není se čemu divit, že tolik manželství končí rozvodem, nebo pokračují pod tyranií manžela a taktovkou tchýně. Emily od začátku věděla, že pro Adama je matka na prvním místě. A to není jen varovný signál, to je pro mě výzva k opuštění lodi! Ale ona si nejen myslela, že tohle zvládne, poradí si s tím, ona přehlížela i všechny další varovné signály, kterých bylo požehnaně. Kniha celkové byla velice předvídatelná, autorka dělala blbce buď z nás, a nebo předpokládala, že my to tam vidíme, ale tím dělala ještě většího blbce z Emily.
V půlce knihy, po incidentu na letišti, který Emily nechala prakticky vyšumět, jsem nad ní zlomila hůl. Naštěstí ale, to byla pro ni poslední kapka. Ale ani přesto neutekla! Tvrdila že miluje Adama, ale ten mi byl nesympatický od začátku, bohužel.
Proč teda hodnotím knížku tak vysoko? Protože byla skvělá, naprosto čtivá, nešla odložit a hlavně: kdyby nebyla Emily tak pitomá a opustila Adama hned na začátku, neměli bychom co číst. No a ten konec, stál za to! Samozřejmě jsem předpokládala podobný zvrat, ale toto ještě předčilo mé očekávání!
Thriller to není ani náhodou! Je to psychologický román, hlavně v první půlce tak trochu i taková intrikářská komedie. K přečtení doporučuji.

Lukana82: naprosto souhlasím, mě to taky připomínalo ten film :)

19 20.12.2019

K této knížce jsem od začátku přistupovala jinak, protože Irsko je moje srdeční záležitost, takže teď nebudu vůbec objektivní. Stejně mám ale pocit, že jsem četla jinou knihu, než spousta dalších komentujících - několikrát tady padlo slovo červená knihovna a to tedy vůbec nechápu. Červená knihovna je označení pro romantické a milostné příběhy většinou se odehrávající v atraktivním prostředí... V Irské krásce je brakem maximálně tak ten název. Jediná milostná zápletka zabírá asi tak dvě strany ze zbylých 460 a co se týče prostředí... Irsko, ač krásná země, je i nesmírně kruté. V 19.století to nebylo jen o nehostinných přírodních podmínkách ale i o ničivé britské nadvládě. Divím se, že když jsem dočetla do konce, v Irsku ještě vůbec zůstali nějací přeživší... Bylo to moc smutné, už od první stránky, a knížku jsem fakt celou probrečela.
Jediné drobné vytknutí je docela špatná psychologii postav i citové vykreslení. Jako bychom se k příběhu dostali z druhé ruky, autorka děj a chování postav spíš jen konstatuje. Graciny pocity nám zůstaly víceméně zastřeny a proto jsem měla trochu problém se do hlavní postavy vžít. 4,5*

19 13.08.2019

Theo Cray je zpátky a já jsem moc nadšená! Nejsympatičtější (samozvaný) vyšetřovatel, co znám. Je mi jasné, že příběh asi není nijak originální, ale já jsem To ani Kříďáka ani nic jiného podobného nečetla, takže se mi Hračkář četl skvěle. Oceňuji fascinující vědecká fakta, naopak jsem se trochu nudila, když Theo/Andrew zabředl do těch svých IT povídaček, tam jsem se totiž ztrácela - stejně jako tomu bylo u Šelmy. A stejně jako u Šelmy byla tahle knížka moc napínavá, tajemná ale i vtipná a ke konci opět akční.
Na postavu Profesora Craye jsem se víc zaměřila v článku na svém blogu, budu ráda, když si jej přečtete ;) https://bookaholicjessie.blogspot.com/2019/06/profesor-theo-cray-aka-naturalista.html

19 10.06.2019

4,5*
Zatím nejlepší ze série! Bryndza je s každou knihou lepší a lepší, nic na tom ani nemění fakt, že se stále drží některých mně nesympatických prvků (politická korektnost, homosexuál na každém rohu , některé popisy a výrazy fakt nechutné - a nemyslím tím nic, co se týká mrtvol). Bohužel, to jsou důvody, kvůli kterým si jeho knihy nikdy nekoupím do vlastní knihovničky. Byly by pro mě mnohem přívětivější, kdyby autor vynechal sexuální stránku příběhů - která sice činí příběh hroznějším, ale mně se z toho zvedá kufr. Nechápejte mě špatně, sexualitu v knihách mám ráda, ale musí to být tak nějak vhodné. Tady mi ty popisy vč. některých výrazů nesedí - ale to je jen detail, ve srovnání se zbytkem knihy.
Je totiž napsaná bravurně - důkazem může být, že jsem ji přečetla za jednu noc a při čtení mi běhal mráz po zádech. Pachatele jsem měla sice vytipované skoro od začátku, ale ten důvod by mě nenapadl. Super! Těším se na další díl!!!

19 07.11.2018

Pekárna byla poslední z Romantických útěků, co mi zbývala přečíst. A já se na ni neskutečně těšila a zároveň se obávala zklamání, takže jsem ji dlooouho odkládala.
Když už vyšel i Domek v Irsku, řekla jsem si: Jdu do toho a do Pekárny se s velkými očekáváními pustila.

Bohužel prvních sto stran mě hrozně zklamalo. Pět večerů po sobě jsem u knihy usnula. Začalo mi tam vadit vše pro Julii Caplin tak typické. Škrobené dialogy, klišé jedno vedle druhého, náznak milostného trojuhelníku nebo to, jak rychle tu vznikají přátelství a vše je hrozně sluníčkové. Zkrátka to zklamání bylo obrovské. Sophie ani Todd mi nesedli.

Nevím, co se stalo, že se to někde za 100. stranou úplně otočilo. Zamilovala jsem si to! New York, Hamptons, Sophii a Todda a neuvěřitelnou chemii mezi nimi...prostě vše bylo najednou skvělé! Ne klišé nezmizelo, ale přestalo mi vadit :) Miluju a nebýt toho k uzoufání nudného začátku, dala bych 5*

18 02.05.2022

4,5*
Jsem moc ráda, že jsem se k druhému dílu konečně dostala a taky jsem mile překvapená!
Kniha se skvěle četla a moc mě bavila.

V tomto díle jsem si oblíbila Doriana, což jsem nečekala, protože ve Skleněném trůnu pro mě byl jen nevýrazné zhýčkané princátko a přála jsem si, aby byl co nejdříve mimo hru, ale to jsem se teda pěkně sekla. Vývoj jeho postavy je neuvěřitelný a parádní! Chaola miluju stále, je to jeden z mých nejoblíbenějších knižních hrdinů vůbec, prostě láska!
Zato Celaena mě pěkně naštvala a malinko se bojím, jestli mě v dalším díle bude ještě bavit, přesto se na něj moc těším a chystám se na něj co nejdřív!

18 22.03.2022

4,5*
Nebylo to dokonalé, ale páni! Jsem z knihy nadšená a nemuset ráno vstávat do práce, přečetla bych ji na jeden zátah. Je obrovská škoda, že kniha tak zapadla, stejně jako její sestřička Normálně jiní... Tammy Robinson píše skvěle!

Byla jsem připravená, že nepůjde o zrovna veselé čtení a snažila se to tak neprožívat, přesto mě to sebralo. Zároveň tady byl ale i skvělý humor, takže se mi třeba stalo, že v jeden okamžik jsem vyprskla smíchy a zároveň propukla v pláč (ano, jde to a jsem moc ráda, že mě u toho nikdo neviděl :)) Čtivost snad ani nemusím zmiňovat, četlo se to samo.

Na druhou stranu, příběh byl veeelmi předvídatelný, od začátku bylo jasné, jak to vše bude probíhat. Bála jsem se, že nebudu Jamesovi jeho lásku věřit a ona se ta nedůvěra opravdu dostavila. Podezírala jsem ho, že se jen rozhodl udělat dobrý skutek :)
Nebudu prozrazovat, jak to mé podezření dopadlo, ale celkově jsem z knihy paf a doporučuji! Pokud se vám líbila třeba kniha Než jsem tě poznala, tohle je to pravé ořechové pro vás :)

18 22.03.2022

4,75*
Tohle byla tedy úplně jiná Susan Wiggs, než jakou jsem poznala v Knihkupectví ztrát a nálezů! A jsem hrozně moc ráda, že jsem to s ní nevzdala po první knize, která mě nenadchla!

V jabloňovém sadu byla totiž láska na první pohled. Kniha mi neskutečně sedla hned od druhé kapitoly a já chtěla číst dál a dál.
Zaujalo mě prostředí, neskutečně mě bavila práce Tess se starožitnostma, líbilo se mi městečko i sad v Archangelu, fascinoval mě dánský odboj za druhé světové války, zamilovala jsem si Dominica, kterého jsem si představovala jako mladší a více sexy verzi Marka Ruffala :)

Ano, tohle všechno kniha nabízí! Současnost prolíná s minulostí a je to přesně tak dojemné a dechberoucí, jak to zní! Romantická linka se neskutečně povedla, byla tu chemie a mělo to přesně tu správnou intenzitu.

Byl příběh plný klišé a předvídatelný? Ano, byl. Bavilo mě to i přesto? Ano! Doporučuji ho ostatním? Samozřejmě!

18 28.12.2021

Tahle kniha staví především na výborné atmoféře - skvěle vykresluje dům, okolí, počasí, podivné chování obyvatel domu. Ve čtenáři mrazí už jen z toho. Dlouho se tam sice nic nedělo, ale to mi vůbec nevadilo, já si opravdu moc užívala tu atmosféru.

Vysvětlení, které se dostavilo asi v poslední třetine rozhodně nebylo nečekané, zato ale pořádně bizarní. Přesto musím říct, že se to k příběhu tak nějak hodilo. Bylo to nechutné, ujeté a přitom skvělé.

Co mi na knize vadilo? Pár chyb, za některé mohl překlad - zastřelit je něco jiného, než postřelit, paní překladatelka měla raději použít jen pojem "střelit". Co mě moc nebavilo byly scény z "příšeří", naštěstí, těch tam bylo jen pár.

Celkově mě knížka moc bavila a na to, jaký jsem strašpytel, jsem se bála jen asi jednou :)

P. S. Jsem jediná, komu to čímsi připomnělo Sto roků samoty??

18 08.11.2021

Sandra Brown je moje "guilty pleasure" a myslela jsem si, že přesně vím, co od ní očekávat, že nepřekvapí, ale panečku, Záměna mě pěkně vyvedla z omylu!
Příběh sester, jednovaječných dvojčat, které si na jeden večer vymění role a stane se jim to osudným, byl velmi netradiční.

Autorka se stále drží toho "svého", toho, v čem je dobrá - kombinace thrilleru a romantiky. V tomto žánru je ale bezkonkurenčně nejlepší!
A právě v Záměně ukázala, že to opravdu umí. Umí udržet pozornost čtenáře na 400 stranách, umí čtenáře napnout i překvapit a zároveň zahrát na romantickou i pěkně žhavou notu :)

Předchozí autorčiny knihy mi splývají v jednu, ale tato byla jiná. Hlavně prostředím, tématem. V knize hraje velmi důležitou roli sekta, tohle téma na mě působí až tísnivým dojmem - podobně jako v Rodině z podkroví. Podivnou atmosférou mi ale kniha připomínala i knihy od Anny Ekberg.

Jistě i k této knize mám pár výhrad, ale všechny je téměř smetl nečekaný zvrat. Tohle se autorce moc povedlo.
Pokud chcete zkusit od Sandry Brown něco "jiného" a zajímavého, pak Záměnu moc doporučuji!

18 27.09.2021