Jessybelle komentáře u knih
Tuto dobu v anglické historii mám ráda, už jsem pár knížek přečetla. Toto je pěkný historickoromantický román. Trochu jiný pohled na Annu Boleynovou a královský dvůr prostřednictvím její sestřenice Marge, která mi byla sympatická.
Původně jsem s Evou chtěla vstoupit do nového roku, ale protože ji čtu popořadě, tak jsem si na tento díl musela malinko počkat.
No a dojmy, tento díl se mi teda moc líbil. Eva je skvělá policistka, tentokrát to proběhlo jako " v rukavičkách", což je i na Evu výkon nemít ani šrám... Rourke je zamilovaný až po uši. Velmi se mi líbilo, kam se posunula Peabodyova a MacNab. Akorát to vykání to malinko kazí, ale za to autorka nemůže.
Je to prima série, která mě asi neomrzí.
Toto je velice zajímavá kniha, složená z několika různých příběhů, které se prolínají osobami, osudy.
Pohled do občanské války v Iránu, úplně jsem cítila tu hrůzu, beznaděj, semknutí rodin i lidí, ale i naději.
Je to psáno syrově, ale myslím, že tady se hodí vzhledem k tématu knihy.
Myslím, že se tato kniha měla číst.
Jako dobrá kniha, na to, že vyšla v Harlequin. Je to čtivá detektivka, s malým nádechem romantiky. Sice bylo celkem jasné, kdo to bude, nicméně ne vše bylo, jak jsem předpokládala. Takže se budu hledat další autorčiny počiny...
Pokaždé tento návrat do dětství ocením. Je to prima odreagování, zábavné, jako dítě jsem toužila zažít něco podobného.
Teď to čte nejstarší syn, s tím že si celou sérii přečte znovu... Jen kdyby shánění těchto knížek nebylo tak těžké, nicméně se nám to už podařilo, tenhle díl byl poslední co nám chyběl.
Tato kniha se mi hodnotí těžko. Emocionálně na mě zapůsobily popisy porodů a utrpení rodiček ve smyslu co se po té děje s jejich dětmi, to je psané bez příkras jak to měla Máma ve zvyku. (Sama mám pět dětí, poslední ještě kojím, asi proto se mě to tak dotýká).
Nicméně střídání pohledů vyprávění a skákání v časových rovinách ( částečně ho chápu jako takové "odlehčení" příběhu) se tady zrovna moc nepovedlo, občas jsem se ztrácela, některé věci se opakovaly.
Určitě stojí za přečtení, ale jsou i lepší, ikdyž s tématem porodů jsem ještě žádnou nečetla. postava Mámy mě zaujala a budu pátrat po informacích o ní.
Taková romantická oddechovka, ale nebude patřit mezi knihy, je kterým se budu vracet.
Čteno se synem. Jako dítě jsem tuto sérii nečetla, nyní to beru jako oddechovku.
A jaké lepší hodnocení si mohu přát než synova slova: " Přečteme si další díl."
Díky výzvě jsem po ní konečně sáhla. Krásný román s nádherně vykreslenými postavami i pěkně popsanou krajinou. Děj plynul pomaleji, ale kam chcete u J.A. vlastně spěchat? Já si knihu opravdu užívala, zpomalila a nechala se vtáhnout do předaleké Anglie...
Tato kniha se ke mně dostala vlastně úplně omylem. (Přišla mi místo jiné knihy a byla mi ponechána jako satisfakce za popletenou zásilku.) A jsem za ní opravdu vděčná. Provázela mě po několik měsíců, ne že by byla tak špatná, spíš je natolik dobrá, že jsem si šetřila, a kdykoli jsem potřebovala pohladit duši, tak jsem po ní sáhla. Zároveň ji řadím do výzvy 2021 knihu, kterou po přečtení daruji. A ne protože je špatná, ale naopak aby přinášela radost a pohodu do duší dalších a dalších lidí... Je prostě úžasná.
Klasika, povinná četba, která by měla být čtena. Možná jsem si ji teď v dospělosti vychutnala daleko lépe než kdysi. Asi je to pohledem na svět a zkušenostmi.
Koupeno synovi,11let, no, začal to číst, nicméně on je takový náš bojínek, takže nedočetl, aspoň zatím. Já jsem knihu přečetla a tuším, čeho se bál. Takže jeho rozhodnutí chápu.
Za mě je to čtivá kniha, děj ubíhá, námět příběhu je originální. Já se u toho bavila, je to velice pěkně napsané, a obrázky napříč knihou jsou mladšími čtenáři jistě vítané a originální, i kratší kapitoly jsou fajn.
Takže se už teď těším na další knihy.
První kniha od autora, vybrána, protože autor byl v žebříčku 100 nej knih, a vlastně několikrát.
Je to čtivý, děj odsýpá, zas tak drsný mi to nepřišlo, možná, že k tomu mi pomohla kniha Bílé kosti...
Hlavní hrdina mi byl sympatický, snad to nebude žádnej alkáč...
Sice jsem tak nějak přišla na to kdo, ale proč ne. Závěrečný plk v nemocnici mě fakt pobavil.
Tak nějak to vypadá, že pan Carter má dalšího fandu. A já zas co číst. Jupí.
Dočteno. A pocity? Tak trochu rozporuplné, ale ne špatné. Střídání linií mě baví, zvlášť když se s ním pracuje šetrně.
Líně vlekoucí se chvíle se přelévaly do rychle plynoucích, a já sama jsem se malinko brzdila, abych mohla jako spekulovat, co a jak, kdo s kým a proč... Něco jsem uhádla, něco mě překvapilo, něco zděsilo...
Ke konci jsem se neovládla a hltala stránku za stránkou...
A teď jdu poslouchat vlastní šepoty vzdálených chvil...
Pěkná románová kniha o Karlu IV, zas trochu jiná, řekla bych pojatá lehčeji a romantičtěji, ale ve svém jádru je velmi čtivá a dá se říci historický věrná.
O Janu Lucemburském i Karlu IV jsem už pár knih četla takže tohle byla taková oddechovka.
Kdyby tak Orwell tušil, jak reálné je jeho psaní. Vlastně on to možná věděl. Je to tak realistické, až z toho mrazí. Navíc je to psané čtivě a srozumitelně.
Ano, za mě jednoznačně ano. Tohle bude můj oblíbený autor. Čteno stylem ještě jednu kapitolu...
Kniha měla říz, příběh byl super, realistický, napínavý. Zase jednou hrdina, který nemá psychické problémy...
Knihu jsem kupovala svým dětem, ale nakonec jsem to byla já, kdo se do ní první ponořil. Pro mě, jako mámu, skvělá jednohubka. Střídání dvou pohledů je skvělá volba, kniha je jednoduchá, válka jen dokresluje příběh, ve kterém je spousta poučení, tak přirozeně vloženého, je tam i pár obrázků. Konec je výborný.
Doufám, že mě děti příběh pohltí. A i kdyby ne, já si knihu užila. Mohu jen doporučit.
Kniha mě pobavila, s chutí jsem se zasmála, občas žasla, kroutila hlavou nad chlapama, držela jsem pěsti Táně. Užívala jsem si hlášky...
A dokážu si představit, že bych si ji někdy v budoucnu ještě přečetla...
Pěkná čtivá kniha, taková oddechovka. Jediné, co bych vytkla, je uspěchaný konec.