jimbow komentáře u knih
Při čtení jsem se nasmál asi stejně jako S. King, pokud je pravda co se píše na přebalu. Absurdní situace tady fungují stoprocentně, stejně jako když se jednou za čas podíváte na klasickou grotesku. Čistý humr. ;)
Zajímavý námět i zpracování. Nicméně dost často kniha připomíná záznam z přednášky a nudí. Možná jsem ale měl jen ucpaný nos ze všech těch (ne)vůní světa.
Inteligentně psané novinové sloupky o víceméně každodenních věcech. Z první části "O životě" jsem získal dojem, že J. Grogan je šťastnej chlap.
Moje nadšení z úvodu knihy postupně opadlo až na tři hvězdy a to ještě pomíjím závěr. Čtení na letní víkend, víc asi ne.
Ze začátku mě trochu otravovalo, jak dlouho se zdůrazňuje nevina odsouzeného doktora Averyho, nicméně po pár kapitolách se z knihy vyklubala výborná detektivka.
"Synové utrousili hrdelní pozdravy, ale nevložili do nich dost energie, aby je opravdu slyšel; slova se ještě před postelí snesla na podlahu, kde se o ně později postará uklízečka. " - typický Nick Hornby, jak ho mám rád.
Opět dílo plné deprimovaných hrdinů, frustrovaných ze svého dosavadního života. Jak to ale u tohoto autora bývá, pro nikoho nikde v dohledu žádný východ.
Hornbyho vykreslení postavy Tuckera Crowea, včetně článků na Wikipedii (mimochodem song You and Your Perfect Life existuje!), bylo tak dokonalé, že jsem měl chvílemi pochybnosti, jestli se nejedná o skutečnou, zapomenutou hvězdu showbyznysu. ;-)
Usmíval jsem se nad Duncanovým fanouškovstvím a hledáním skrytých symbolů a poselství tam, kde nejsou a ani nemůžou být, což by asi potvrdila drtivá většina muzikantů.
Kniha je opravdu jakoby rozdělena na dvě poloviny - více Duncana vs. více Tuckera - nicméně obě spojuje postava Annie, o které vlastně celý příběh hlavně je.
Nepřestává mě udivovat, jak je sci-fi literatura 50. a 60. let pořád tak svěží a témata i po tolika letech více než aktuální.
Humor, který voní lesem, čerstvě zoranou půdou a slivovičkou. Jako bonus kniha obsahuje slovníček méně známých, hlavně valašských výrazů. Nádhera.
Kdo se chce dostat do velkých potíží, ať se vydá do Miami. A když si přibalí pár sušenek obsahujících THC, zažije bezva víkend, který ho poznamená na celý život.
Tuhle útlou knihu si, pánové, určitě dejte do knihovny, nebo raději na noční stolek, ať ji máte po ruce. A občas ji půjčte i svým ženám.
Kdybych žil v New Yorku v době, kdy vycházely Allenovo povídky, časopis The New Yorker by měl o jednoho abonenta více.
N. Hornby ve své prvotině více než naznačil, v jakém duchu bude jeho další tvorba a charakter jeho postav. Z tohoto hlediska je dobře, že se stal fanouškem právě Arsenalu - týmu, který byl v 70. a 80. letech spíše čekatelem na úspěch.
Docela by mě zajímalo, jestli tuhle knihu četl někdo, kdo neví co je ofsajd a jak ji hodnotí.
Další z knih N. Hornbyho s tématem krize středního věku. Asi ne jeho nejlepší, ale nezklame.