Jíťa
komentáře u knih

Tak tahle knížka mě moc nenadchla. Je to dost brakovitě napsané a zápletka také není nijak originální (i když se o to snaží seč může).


Na poezii moc nejsem, ale tohle je lahůdka. Gellner má velmi melodické verše, metafory jsou většinou snadno rozluštitelné, je sarkastický a nihilistický, nic mu není svaté. A proto se mi tak líbí:) "....Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehneme do rakví."


Zajímavý příběh a dobře vykreslené postavy, ovšem ty sálodlouhé popisy mě ničily, takže 70%.


Příběh ryze "zolovský," ale určitě zajímavý, plný samých krásných lidských vlastností, jako je chamtivost, závistivost, nenávist apod. Vcelku útlá knížečka je sice plná dlouhých popisů, přesto nenudí. Rozhodně dávám palec nahoru.


Parodie na antická dramata. Klasika, ale od Shakespeara je to má nejnej.


Máj není špatný, ale od doby, kdy jsme ho ve škole museli recitovat a vykládat každý verš, tak mám k němu jistý odpor. Uznávám, že je to dobré dílo, jen mi nepříjde zas až tak úchvatné.


Bezesporu byl Louis de Funés velmi zajímavý člověk, hodně rozporuplný a ne tak černobílý (spíše černý) jako jeho postavy. Životopis je psán uvážlivě, objektivně, autor se nesnaží ospravedlňovat ani kritizovat. Navíc má kvalitní slovní zásobu, která knize dodává šmrnc. Obecně životopisy moc nemusim, tenhle se však povedl, bravo!


Tato knížka mě bavila o něco méně než první díl. Některé kapitoly se hemžily francouzskými názvy uliček, ve kterých jsem se naprosto ztrácela a přála jsem si mít u sebe mapu Paříže. Přesto se mi styl vyprávění Jiřího Žáka a jeho bohatá slovní zásoba líbí a navíc vypráví o mé milované zemi, takže jsem si nemohla nechat ujít ani odstavec:)


Moc hezké povídání, pan Žák je skutečný znalec. Čtenář se zajímavou a nenásilnou formou dozví mnoho nového nejen o Paříži. Hlavně se mi líbí, že se autor nevěnuje jenom jednomu okruhu zájmu, ale zmiňuje se o různých známých postavách, skutečných i vymyšlených, popisuje historické či legendární události, nepoučuje a nevyučuje!


Úžasná knížka, nebyla jsem schopná se od ní odtrhnout a pokaždé, když jsem už opravdu musela knihu odložit, tak jsem se jen divila, kde to jsem. Vřele doporučuji i těm, kdo zrovna nemilují Egypt či Starověk, protože i pro ně tohle dílo má spoustu věcí k nabídnutí.


No teda, Bratři Lví srdce, to je pro mě srdeční záležitost, má nejoblíbenější knížka dětství a věřte mi, že takové věci neříkám často. Četla jsem ji nesčetněkrát, úplně mě pohltila. Rozhodně ji všem doporučuji a rodičům radím, ať se nedají odradit příběhem. To, že je to o smrti ještě neznamená, že je to pro děti nevhodné. Naopak to může být velmi poučné.


Perfektní! Dodnes si pamatuji, jak pod peřinou, jen s baterkou, s napětím čtu tuhle knížku. Děkuji, paní Blytonová, za ty krásné okamžiky!


První příběh ze série Záhada... jsem měla nejraději, četla jsem ho snad desetkrát. Enid Blytonová věděla, čím malého čtenáře zaujmout.


Dost ubohé, už je mi jasné, proč tato kniha není tak známá jako Dracula. Vlatně ani nevím, co tím autor myslel, přijde mi to jako absolutní parodie nejenom na horor, ale na literární dílo obecně. Rozhodně nedoporučuji.


Forma deníkových zpráv přidává knize na zajímavosti a tajemnosti. Perfektní dílko, které je nejen hororem, ale také příběhem velké lásky, která překonala staletí a prošla peklem. Vždycky jsem hraběte spíše litovala a mrzelo mě, když skončil, tak jak skončil.


Velmi vtipné a trefné. I v dnešní době neztratilo toto dílko na aktuálnosti.


V rámci každého živočišného druhu existuje tzv. vnitrodruhová agrese, zaměřená na obranu rodiny, území, atd. Tuto agresi, která je součástí přírody, lze pozorovat i v rámci lidského druhu. Tato přirozená agrese, která plodí zlo, je lidem i zvířatům prospěšná. Udržuje svět v harmonii a vyváženosti. Ovšem člověk ve svém nekonečném vývoji přišel i na jiný způsob vytváření zla, totiž agrese záměrně zacílená proti někomu jinému a působení bolesti jen z čiré radosti. Zase musíme mít něco special, co? Ovšem pan Lorenz to odhadl skvěle. Ačkoli kniha místy nudí popisy chování zvířat, za její základní myšlenku dávám 100%!


Úžasně ironické, úžasně humorné. Svěží dílko, které doporučuji každému, kdo je alespoň trochu povznesený nad tím našim moderním světem.


Druhý díl je snad ještě lepší než ten první. Další příhody nyní dospělého kouzelníka Merlina, který naplňuje (nejen) svůj osud, se tentokrát točí kolem malého chlapce, budoucího krále Británie, Artuše. Opět nádherně napsaná kniha, plná detailních popisů krajiny, plná dobrodružství a magie.


První díl hodnotím pěti hvězdičkami, to se mi vážně líbilo, ale s každou další hrou hodnocení klesá, takže tento soubor všech her hodnotím tak na 65%. Místy je to vtipné i poučné, ale vtipy se postupně opakují, přibývají vulgárnosti a nějaká (jakákoli) myšlenka se vytrácí. Nevím, třebas jsem to nepobrala, nikdo nemůže říct, co se autorovi honilo hlavou, když to psal a určitě mi uniklo dost narážek, který mají souvislost s dobou, každopádně na mě poslední dvě hry působili tak, že jsem se spíš rozčílila. Ale určitě stojí za to zkusit alespoň první hru.
