Jonny komentáře u knih
Frustrující kniha! Člověk se v ní dozví, že města by mohla být zorganizovaná o dost lépe než jsou. Co víc! V některých zemích jsou tyhle postupy dokonce potvrzené praxí. A když si to srovnám s českou realitou a ulicemi ověšenými parkovacími místy... Tak je mi zkrátka smutno.
Místy se Zeměplošská realita rozpadala až příliš. Ale i tak to byl starý dobrý Pratchett a člověk si přišel na své.
Klasický, možná už trochu tuctový, Lukjaněnko. Dost z příběhu by se dalo odhadnout po přečtení dvaceti stránek... Ale i tak jsem si příběh přečetl rád.
Zajímavý námět.
Dobře odvedený překlad.
Hezké je, jak čerstvé informace přicházejí s novými nebožtíky.
Škoda, že přehled s výslovností je až na konci knihy (všiml jsem si ho na sklonku příběhu).
Kniha by byla o dost čtivější/hodnotnější, kdyby překladatelovy poznámky byly integrované do příběhu. (Já vím, že to nejde, ale líbilo by se mi to.)
Jinak, ta kniha je hlavně DLOUHÁ. A často docela nezáživná.
Nejhlubší dojem si odnáším hlavně ze samotného Josefa Vágnera. Vyrazilo mi dech jaké všechny role na expedicích zastával.
Znervózňovalo mě uspořádání textů – hlavní text a nesouvisející příběhy v postranních sloupcích mě vyváděly ze soustředění.
Škoda, že bohatě zastoupené fotografie vyobrazují zejména africkou faunu! Mě by totiž dost zajímaly i fotky loveckých kempů, aut i vybavení.
Konečně knížka od Hearneho co nemá brakovou obálku.
Naopak, obrázky vypravěčů, které jsou v úvodu knihy, mi připadají graficky podprůměrné.
A pak je tu ten keninng - zpočátku se mi pletl s kerningem (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kerning) a já si místo talentů vybavoval prostrkávání písmenek, což, uznejte, do fantasy světa moc nezapadá.
[Moje roztrpčení je o to větší, že to slovo existuje a já ho prostě neznal. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kenning]
Našel bych hromadu dalších výhrad, ale i tak dávám 4 *, protože se mi ten svět zalíbil a příběh mě vtáhl.
Příjemné, oddychové čtení. Pokud má mít tahle série 9 dílů, tak jsem zvědavý, jak si s tím autor poradí.
Snad se to nebude ubírat stávajícím směrem – tedy zpomalováním hlavního děje. Vždyť se tam skoro nic nestalo – skrývání/útěk/splácení závazku vůči Kojotovi/získávání nových identit a rozbratření s "panem upírem" – není to trochu málo?
(A zklamala mě korektor. Takových nesmyslných vět a překlepů...)
Tahle kniha je především dlouhá. Ale kolem stránky 150 jsem se začetl natolik, že stránky rychle ubíhaly.
Čtení bylo nejen zábavné, ale taky jsem si rozšířil povědomí o Římu, historických postavách a politických hrách. (Které jsou snad více-méně historicky věrné.)
Kniha oplývá spoustou obrazového materiálu. Je v ní pravděpodobně dostatek faktických informací.
Ale způsob, jak jsou informace seřazeny/předávány mě zklamal. Chtěl bych se nechat starověkým Římem provést, ale bohužel... Byl mi předložen seznam encyklopedických informací a bez toho "příběhu" jsem se ztrácel.
Za mě jednoznačně lepší než druhý díl. Konečně jsem se, nenásilnou formou, seznámil s Ásgardskými bohy.
Dost jsem se bavil u epizodky s Ježíšem. Líbily se mi vložené příběhy - nevtíravě popsaly, jak v tomhle světě vnímat upíry, vlkodlaky a další tvorstvo. Celkově mám radost, že Atticus opustil zajeté koleje.
Co si budeme povídat, vyprávění o Attikovi je spotřební literatura.
Děj člověka nutí zhltat příběh co nejdřív. Tak jsem vděčný za tu iluzi hloubky, kterou z některých myšlenek cítím.
Plemeno Irský vlkodav je najednou v mých očích oblíbenější, než bylo. Navíc přemýšlím, že bych začal pěstovat bylinky... no... tak aspoň že toho tetování jsem zatím dalek.
Nemám co vytknout, snad jen... že to bylo moc krátké. Milá byla "ochutnávková" kapitola druhého dílu.
Jsem zvědavý na pokračování.
Fascinující kniha. Místy bylo těžké držet si odstup - je třeba mít na mysli, že kniha byla napsaná jako propaganda Henryho Forda.
Nejvíc mě fascinovaly úseky, kde byla popisována výroba v továrně a to jak byl Ford posedlý systematizací, vylepšováním a optimalizací.
Tahle kniha je v první řadě dlouhá. Kdyby byla poloviční, tak jí to prospěje.
Postupem času jsem si k Yossarianovi vytvořil vztah, ale o kdovíjakých sympatiích tady nemůže být řeč.
Místy jsem hltal napětí, nebo jsem se bavil, ale veškerý požitek byl vyvážen nudnými pasážemi a dějem, který se vlekl.
Jsem rád, že už vím o čem je v Hlavě XXII řeč, ale toho úsilí, co mě to stálo!
(Vypočítavě dávám jen dvě *, ať se to neuvěřitelně vysoké hodnocení zprůměruje.)
Tahle kniha se autorce povedla.
Je krásná. Dobře se čte. A ta srozumitelná forma jakou je předkládán vhled do světa architektury!
Navíc je autorka Češka, díky tomu jsou zmiňována česká (resp pražská) nákupní centra a já tak byl aspoň občas v obraze o jaké budově je řeč.
Milá kniha. Nevím co vyzdvihnout dřív, zda vývoj, kterým prošel vztah hlavních postav, nebo vývoj, kterým prošly postavy samotné.
Díky tomu se spousta mých odhadů nenaplnila, z čehož mám vždycky radost.
Lehké, oddechové a rychlé čtení. Úryvky, kde psal Cameron "slova" jsem ze slušnosti četl, ale rozhodně bych se bez nich obešel.
Taková čtivá spotřební literatura. Člověku je po pár stranách jasné, že ho v knize dějově nemůže nic až tolik překvapit. Jenže... i tak jsem místy hltal stránku po stránce, pociťoval napětí a nemohl se od příběhu odtrhnout.
Tahle kniha by byla dobré čtivo pro spoustu lidí. Bohužel, většina z té spousty si ji nepřečte a kdyby, tak ji bude považovat za snůšku výmyslů.
Jinak hezké, stručné a ucelené dílko. Ta stručnost dává naději, že by si ji mohl přečíst i někdo, komu ji doporučíte/půjčíte.