joslin komentáře u knih
Mám pana Jiřího moc ráda, je to člověk který promlouvá k rodičům velmi jasně, věcně a zajímavě. Samozřejmě s některými věcmi úplně nesouhlasím, ale to je právě ta originalita každého z nás. Doporučuji všem, co se chtějí něco zajímavého dozvědět, něco třeba vysvětlit a podívat se na různou problematiku rodičovství a sourozeneckých vztahů z jiného úhlu. Pan Halda u jedné přednášky zmiňoval, že se chystá napsat druhý díl, moc se těším!
Z celé série je to moje nejoblíbenější knížka. Námět perfektní a k zamyšlení, ono to není daleko od reality všechního dne, jak to asi funguje, když je člověk odkojen na pocitu moci s příměsí bohatství.
Námět je originálně neoriginální, ale 100% zábavný. Skvělá záporná "svině," mě donutila fakticky ji nenávidět a přát ji všechno špatné. S hlavními hrdiny jsem po hlavě vnikla do příběhu a nechala se unášet historií jedné ženy, která podle mě nebyla zas až tak nevinná, ale fakt, že si tyhle odporný věci nezasloužila. OPĚT DOPORUČUJI. Ať žije Carl a jeho neposedná banda :)
Nevím proč, jsem si myslela, že se autor opravdu zaobírá povídkami z mateřinek či povídání o dětských lapáliích, které vždycky nutí k zamyšlení skrz to, že děti bychom neměli podceńovat. No a ejhle. Ono pár opovídánků tam sice bylo, ale jinak? Příjemná jednohubečka, ale nic z čeho bych si sedla na zadek. Vlastně mě zaujal jen název knížky. :D
Nemám slov, oni mě tak strašně baví, že se jich nemůžu nabažit. Každá kniha je něčím výjmečná, vždycky mě něco zaujalo natolik, že jsem nemohla odtrhnout oči. Tenhle bubák, co se v knížce objevuje je asi největší noční můra každého z nás. Je to opravdu vymakané. Doporučuji moc.
To snad není možné! Tak tohle jsem fakt nečekala, že to bude ještě větší otrava než Netopýr. :D Ach jo, opět jsem věděla kdo je tady záporák, to už mi příjde otravné, člověk si koupí knížku a pak spadne na hubu. I tak jsem dočetla. Námět se motal kolem mnoha věcí a zas zbytečných keců.. Jaksi tomu chybí šarm, celému tomu příběhu.
Jednohubka, trochu mi to připomínalo partičku z knížky “To.” Autorka se netají tím, že hltala S. Kinga :)
Četla jsem serii s Alexem už před mnoha lety. Tak jsem se o prázdninách hecla a šla do toho znovu. A zase jsem nadšená, prostě top. Severské detektivky jsou sice sexy, ale Patterson je ve své sérii mistrem. Zajímalo by mě, kam na ty nápady chodí!
Jak nerada to píši, ale film je lepší než kniha.. Mo mě leze na nervy jak se ve všem detailně pitvá a nemyslím si, že je potřeba vědět o každé vyšetřovatelské technice.. grrr
Má dar vymýšlet zajímavé náměty, neokoukané a příjemné.. Ale některé stránky jsem myslela, že se umučím nudou..
Malory Family je série o emancipovaných ženách v různém postavení, ale přece jen o mužském elementu, který jistojistě potřebujeme všechny.. Líbí doporučuju, sem tam nějaký sakrasmus a vtípek.. čte se to jako slupnutí maliny
To, že je tato kniha výborná svědčí to, že mi ji někdo ukrad :D takže super četba, musím si ji pořídit znovu do soukromé knihovničky :)
Přečteno za 3 hodky, některé pasáže bych vynechala, popotahování s Aspenem bylo chvilkama "trapné." Naštěstí jsem našla i pasáže, kdy jsem se zasmála. Hlavně co se týče prince. Toto dílko, nebo celá serie je asi výcuc ze všech možných slavnějších starších děl od jiných autorů, budiž. Asi nejvíc palec nahoru za obálku, koukávý výsledek.
Pro mě padesát odstínů vězení, tohle už jsem nedotáhla do konce.. Vzdala jsem to velmi brzy.
Hlavní hrdinka mi neustále štvala. knihu jsem přečetla s nervama v kýblu a s nechutí, ale nevzdala jsem to. Není potřeba se vracet
Příjemné překvapení, avšak smutné, že mě to bavilo víc než její celá sága, která mi místama lezla dost na nervy.
I když je to bráno jako humor, zasmála jsem se jen jednou. Asi beru tématiku druhé světové moc vážně a vykreslit Hitlera jako lidumila, co má srdce? Trošku to semnou zacloumalo, protože vím jistě že ten pán měl poruchu osobnosti a duševní nemoc, kterou si zhasil na milionech mrtvých. Knihu jsem přečetla poctivě až dokonce, avšak musím pochválit autora za jeho kvalitní nastudování 2. světové války a počiny Hitlera v jeho éře. Kniha není těžká na zpracování v hlavě, ale zanechá hořkou pachuť v ústech. Miluji humor a i černý humor, ale čtení bylo mnohdy na hodně tenkém ledě a přemýšlela jsem jestli Vernes není tak trošku obdivovatl pana tlučhuby s knírkem. (Chtěla jsem napsat nácek, ale to je moc silný slovo) . A opravdu téma židi není legrační..
Pamatuji si to jako teď. Seděla jsem se svým vzorem z něžného světa u láhve Chardonnay, zrovna jsme slavili mé 21. narozeniny, já byla ve spokojeném vztahu a ona rozjížděla svou kariérní cestu kupředu. Tehdy vytáhla tu mini knížečku a čekala, až se podívám na obálku. Opravdová láska, zajímavé. Autora jsem neznala, ale měla jsem velkou radost za dárek od srdce. Avšak nebyla jsem schopna knihu přečíst. Možná to bylo titulem, který mi přišel moc nereálný v dnešní době? Uběhly dny, týdny, měsíce a až z toho byly roky. Několikrát jsme byla urgovaná, ať si ji konečně přečtu. Budu prý příjemně překvapena. Ale vnitřně jsem se tomu bránila, intuice mi řekla, že nejsem ještě připravena. Držela jsem tu bílou nanicovatou brožurku, převalovala jsem ji několikrát v rukou, ne nemohla jsem ani nakouknout o čem je a tak se na ni tlačily již přečtené romány a povídky po celých 36 měsíců. Až nedávno jsem ji vzala zpátky na milost, když jsem chtěla si zkrátit nudnou cestu autobusem. Už ji mám hezky přelouskanou a jsem okouzlena. Okouzlena až tak, že jsem odložila 50 odstínu šedi a chtěla si ošahat tu "opravdovou lásku" někdy surovou, bolestnou, nenáviděnou a někdy zase sladkou, navoněnou a fantastickou. Robert Fulghum dobře věděl, co stvořil a pro koho to stvořil. Nelituji toho, že jsem se dostala k těm opravdovým příběhům, krapet to trvalo, ale o to víc byla moje fascinace větší. Jsou to lásky nás obyčejných lidi, žádných upíru, super boháčů a naivních dívek, ale lidí co existují a byli zasaženi Amorem na prudko. Jeden příběh zabere maximálně jednu dvě stránky. Spisovatel dal dohromady všechny možně druhy lásek. Hezky pěkně pohromadě šťastné i nešťastné lidi a soucítíte s nimi, smějete se nebo si povzdechnete, protože to znáte anebo dokonce prožíváte. Jeden úsměv, dotek, pohled a i to je laská třeba par sekundová, ale je. Vité, že toho člověka už nikdy nepotkáte, pamatujete si jen těch pár okamžiku, ale stalo se to, zahryzalo se vám to hluboko pod šedou kůru mozkovou. Vřele doporučuji přečíst! Co bych chtěla ale zdůraznit, autor správně uvedl, že není dobře přečíst tuhle sbírku sladkého pocitu jedním hltem, ale par příběhu a pokračovat další den, protože pře mnoho lásky muže vzbudit i hořkost….
Červený drak je výstižný název pro našeho sériového vraha v této knize, který se nebojí ve svém uměleckém aktu vyvraždit celou rodinu. Will Graham nebyl pro mě tak atraktivní jako mladá agentka v mlčení jehňátek. Přesto je to vzrušující čtení, které nenechá nikoho v poklidu.