jozka_II komentáře u knih
Naprosto netusim, jestli se nekdy potkali panove Doyle a Leacock. Pokud ano a po premire brandy by se rozhodli, ze spolu neco napisi, vypadalo by to nejspis jako tahle knizka. Kdyz to neberete vazne, docela to ujde. Ja doufam, ze to byl autoruv zamer.
Cte se to opravdu dobre, ale... jedna hvezda dolu za prekombinovanost (i na autorovo meritko) a druha a druha za predstavu, jak si hledany clovek s prazdnou kapsou kupuje letenku na druhy konec sveta.
Kazda pohnuta doba ma sve "vyrobene" hrdiny a je jedno, jestli ma jejich pribeh zaklad jako pribeh Jessicy Lynch nebo Alexeje Maresjeva. Jedno se ovsem tehle knizce uprit neda. Je napsana dobre a misty prozrazuje o sve dobe a lidech mozna i vic, nez by chtela ("lidi si udelame, ale kun, zkuste udelat kone...", taham z pameti, tak mne nekamenujte, jestli to nebude resne).
Ne, nebyl tam jediny obrazek. Jenom pismenka. A stejne byl muj dojem jednoznacny. Komiks. Az budu nejaky chtit, koupim si nejaky obrazkovy sesit s pribehem z Gothamu. Tohle byla takova knizni koprovka. Muze byt skvela a stejne nesedne kazdemu.
Nevedet, ze to vyslo driv, tak si rikam... byl to Remarque, nebyl to Remarque... Mozna neni spatna, jen jsme si nesedli.
Nasypte si do hrnce historicke udalosti, namichejte do toho pribeh, podlevejte suchym humorem a prisypte absurdno. Podavejte s nadsazkou a smyslem pro dokonale vyuziti vsech postav, ktere se tam mihnou.
A ja mam problem... staci ctyri hvezdy? Za mne lepsi nez Starik.
Cetl jsem jako kluk a byla jednou z mych nejoblibenejsich.
Ctyri z peti za ten zaver. Jinak v realu by to asi fungovalo jinak. Ale bavil jsem se a o to jde.
Precetl jsem ji znovu po vice nez 30 letech a priznam se, ze jsem si pamatoval jen kostru deje. Sranda je, ze jsem si pamatoval, ze mne jejich rozuzleni tenkrat zklamalo. Dnes jsem to bral jako dobry konec...
Vydano v dobe, kdy sem Halleyova kometa priletala a ja jako kluk se zajmem o vesmir ji dostal. A precetl. Pak podruhe, potreti a znovu a znovu... Napsano ctive a pritom decentne a se vsim moznym, co se kolem komet delo a deje. A az po letech si uvedomil, ze autor je ta sama osoba, ktera si v nedeli v TV dramaticky sundava a nasazuje bryle a placa velevaznym hlasem banality. 1:0 pro knihy!
Solidni detektivka, zadny solokapr, zadny brak. Je to malo?
Jestli se mi neco na Martinu Beckovi libi, tak to, ze to neni superman. Pribeh neni soupisem dramatickych situaci, genialnich postrehu a vrcholnych vykonu. Je to vypravenka o normalnim chlapovi v cizim prostredi, ktery ma udelat neco, do ceho se mu az tak nechce a cemu mozna az zas tak neveri. Je tam jen jedna mala drobnost. Ten cervicek nekde v pozadi, co hloda. A driv nebo pozdeji (spis pozdeji) dohloda stavbu zlocinu do takoveho stadia, ze se zriti. O tomhle pripadu to plati dvojnasob.
Jak se pise historicky roman? To se vezmou zname udalosti a mrsknou se do hrnce. Prisype se par ahistorickych realii, neco krve, neco sexu, necha se rozpustit v autorove fantazii (neprehanet!), zamicha, podusi, nazdobi par fakty navrch a podava. A kdyz se to umi... jak rika sprostak ceske kuchyne, "ten vyvar je silnej jak noha od kulecniku!". Ale chutna... 10-12. stoleti je me oblibene obdobi ceskych dejin (ale ne, nejsem znalec) a knizka se mi libila a to tak ze moc.
V pulce knihy jsem mel pocit jako by mel Simon byt nahradou za Harryho, autor ovsem dostal sve povesti a zakroutil dej velmi zajimavym smerem. U mne dobry...
Ocenuju, ze kdyz autor ma pocit, ze krvaku uz bylo dost, zakonci to jinak. A taky, ze to nebylo tak masivni jako zaver posledniho HH. Dobre cteni do vlaku, kdyz to nemate daleko.
Nejdriv jsem absolvoval desetkrat HH. A presvedcil se, ze i kdyz ma autor slabsi chvile, dokaze vetsinou napsat dlouhe dilo plne zvratu a zajimavych odbocek. Jednohubka Krev na snehu ukazuje, ze to autor umi i kdyz zrovna nema k dispozici 500 stran.
Tohle byla pravdepodobne druha Nesbova knizka, kterou jsem cetl. A jako dobry. Pak jsem je zacal cist poporade a par veci mi z te knihy bylo jasnejsich a ted po dalsim precteni, tentokrat v souvislostech jsem se rozhodl. Pet andulek. Dava to smysl a presto to nedopadne tak, jak se to zpocatku krystalizuje. Sovy proste nejsou tim, cim se zdaji byt. Mnam...
Letni prazdniny u prarodicu a salatove vydani tehle knihy. Prehltal jsem ji tolikrat ze i po desitkach let (sakra, uz...) si vzpomenu alespon zhruba na dej. Asi ji zkusim zase najit a znovu se s hrdiny vydat potaji na lod, zazivat dobrodruzstvi plavby do tropu, Sumatru na vlastni kuzi i bruslit po zamrzlych kanalech na ceste domu.
Zila byla jedna skupinka lidi, co rada sjizdela divoke reky. A protrajdala kus sveta. A jak starla a moudrela, tak zjistovala, ze zajimava neni jen divoka reka, ale i reka jako takova a lidi kolem ni. Takze co s tim? Spravne, vydame se na reku. A sjedeme ji od praminku az k oceanu. A reka to neni jen tak ledajaka, je to Ob (mimochodem, TA Ob). Tak by se dalo shrnout alespon pro mne poutave cteni o ceste po Katuni (jedne ze zdrojnic) a Obu na dvou malych plachetnicich (prirozene, tam kde to plachetnice zvladaly, jinak klasicky).