JP71 komentáře u knih

Vždycky je zajímavé vědět jak nás vidí jiní.

11.05.2022

Lev Šestov ve všech svých knihách rozvíjí pouze jediné téma a to téma prvotního hříchu. Prvotní hřích je hřích myšlení, přesněji, když se myšlení postaví na první místu před víru.
Na rozdíl od vlády klíčů, kde je lepší poznámkový aparát a cizojazyčné citáty jsou pod čarou, v Aténách je překlad citátu pouze jednou a zpětně se těžko dohledává.

Kázání na žalm 90 jsem četl v době moribundu.
"Nelekej se hrůzy noci, ani šípu, který lítá ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy jenž šíří hrůzu za poledne".
Admirál Ušakov porazil nejen tureckou flotilu, ale také úspěšně bojoval proti moru na Krymu. Ušakov nebojoval s nákazou a nejen ohněm a hygienickými předpisy, ale na prvním místě modlitbou. Admirál Ušakov měl tři oblíbené žalmy 27, 91(90), 51 které se jeho námořníci denně modlili.
To mě přivedlo k výkladu žalmu od sv. Bernarda. Svatý Bernard sice nebojoval s morem a nepřáteli a žalm nevysvětluje z tohoto pohledu ale křesťanům knihu doporučuji.

Rozhovor první na téma zda nyní existuje nebo neexistuje Kristovo bohabojné a pravoslavné ruské vojsko?

Knihu jsem četl ještě v minulosti, než jsem se dozvěděl, že Iljin je oblíbený filozof Vladimíra Putina. Křesťanská kniha pro křesťany.

Moje první kniha od Jana Hellera. Jedna z mých nejoblíbenejších knih, které dýchá na krk Stezka ve skalách

24.09.2019

Knihu jsem dlouho sháněl, koupil v antikvariátu a přečetl. Přiznám se, že mě zklamala. Jak píše Bleska, kniha je psychologizující. Pro mě příliš psychologizující. Pro ty koho zajímají Pouštní otcové, jsou určitě lepší knihy, ze kterých nemáte pocit, že se vytratil duch křesťanství; pro ty koho zajímá duchovní boj a démoni jsou také lepší knihy ze kterých nemáte pocit, že zlí duchové jsou psychiatrická záležitost a pro ty koho zajímá psychologie jako taková se také určitě najdou lepší knihy naopak bez křesťanské omáčky.
Křesťanský fundamentalista.

"Na druhou stranu je zde mnoho informací, které lze pokládat za věrohodné. Např. historie, členění jednotek, taktika, popis činnosti, vyhledávání cílů atd." (Perzeus)
Minimálně členění jednotek není vůbec věrohodné. Z knih Suvorova je zjevné, že Rusové dokázali zcela neortodoxně uvažovat. Občas přemýšlím, jestli GRU neposlalo Suvorova na Západ schválně. Suvorov dokázal Západ přesvědčit o počtu příslušníků Specnazu a jejich schopnostech tak, že z nich bylo NATO vysraný až do 90. let minulého století a od toho odvíjeli svou vojenskou strategii, která naprosto vylučovala jakékoliv vítězné tažení na Východ.

Zajímavý pohled na rok 1968.
Zaujaly mě tři věci.
1. Obchodování českých občanů se Sověty (chlast za naftu atd.)
2. Kolik divizí po návratu do vlasti muselo na Sibiř
3. Sovětské velení považovalo nasazení slovanských jednotek za chybo a litovalo, že nepoužilo Aziaty. Okupace by s Tatary, Uzbeky, Turkmeny, Čečenci vypadala asi jinak.
V souvislosti s bodem 3 je zajímavé, že po deseti letech udělali sověti stejnou chybu. Do Afganistánu nasadilo sovětské velení nejprve Aziaty.

Kniha se čte opravdu výborně. Proto bych chtěl na tomto místě vyzdvihnout především práci překladatele. Český překlad je lepší ruského originálu.

2 02.08.2019

Od Coelha jsem všechno nečetl, ale z knih které jsem měl v ruce se mi líbila ze všech nejméně.
Ne ve všem co jsem od Coelha četl jsem našel co jsem čekal, ale s jistou mírou zájmu jsem je dočetl, ale tuto jsem dočetl pouze proto, že jsem se chtěl ubezpečit, že bude mít normální závěr. "Normální" myslím psychiatricky.
Nejvýstižněji okomentoval Žabák, můj komentář výše je vlastně zbytečný...

Kdysi jsem viděl film Louise Buňuela Mléčná dráha. Od té doby mě začalo zajímat křesťanství i pouť do Kompostely. První knihu na kterou jsem o cestě do Santiaga narazil byl Poutník-Mágův deník. Kniha je jedna z mých nejmilejších a ačkoliv se do Santiaga téměř jistě nevydám tak mě postavila na Cestu.
PS. Mimo knihy, - hezký je film Pouť/The Way (2010)

1 02.08.2019

Kniha je výborná, ale velmi tvrdá. Většina křesťanských církví dnes opomíjí Starý zákon a kniha je skvělým propojením a vzájemným doplňováním obou Zákonů.
Dnes je moderní kontemplace, duchovnost, liberální pojetí svobody, ale jediné co nám a naši kultuře dávalo nějaký rámec bylo desatero, které bylo vyžádováno ba i vymáháno. Ale nejlépe samozřejmě pokud bylo dodržováno z pravé zbožnosti a nebojím se toho slova fanatismu. Kniha ukazuje, jak lidé museli a dokázali díky desateru přežít v těžkých dobách nejen každodenního života, ale také ubránit se nepřátelům zvenčí a všem rozkladným a nebezpečným ideologiím.
Křesťanství desatera jak je popsáno v knize, je reálné, životaschopné, "politicky nekorektní", ale v žádném případě směšné nebo k pláči.
Křesťanský fundamentalista.

Mohl bych napsat víceméně podobný komentář jako jsem napsal již ke knize Život je sacra zajímavej. Kniha se mi ale zdá přece jen trochu čtivější i když ji beru především jako připomenutí si myšlenek o kterých mluvil K. Satoria s M. Váchou na TV Noe.
Možná by byla bez zhlédnutí pořadů Jde o život a Na druhý pohled kniha ne zcela srozumitelná

Mně se kniha moc nelíbí. Sledoval jsem rozhovory Orko Váchy s Karlem Satoriou na TV Noe, Jde o život a Na druhý pohled a proto jsem si knihu koupil. Současně s novouknihou Karla Satorii Povoláním člověk.
Kniha mi nepřijde čtivá poté, co jsem slyšel oba pány naživo.