Kackac77 komentáře u knih
Moc krásná knížka, přečetla jsem celkem rychle, dobře se čte, a pořád jsem si říkala, jo, tak takto je to všechno jednoduché. Z celé knížky a z Marcelky dýchá taková lehkost...
Pro mne to bylo docela těžké čtení. Ono vůbec číst o válce je těžké. Knížka má tři části, v první popisuje dětství hlavního hrdiny, které nebylo vůbec lehké. V druhé části je v tříměsíčním vojenském výcviku. Popisuje hrozné podmínky, nesmyslnost nařízení, nadutost a hloupost některých nadřízených, jak bylo těžké to tam vůbec psychicky i fyzicky zvládnout. Třetí část je o válce. A jaké je to v celém tom vojenském molochu, byrokracie, nespravedlnost, nesmyslnost. Paradoxně, ta poslední část nejméně bavila číst. Nekonečné přesuny někam....Zároveň tato část byla nejvíc .... nevím... silná, ... když popisuje vybuchnutí granátu, ošetřuje potom kamarády, dělají si mezi sebou legraci... jé, prsty mi drží jenom na kůži, snad mi je přišijí...Bože!
Hlavní hrdina je sympatický, popisuje, nepřikrášluje, nedělá ze sebe bůhvíco, dělá chyby, přiznává je. Je tam vidět jeho vývoj, z kluka se stává muž...
QR kódy jsou fajn nápad. Zajímavé oživení knihy.
Na knihu jsem narazila na audiotece a přestože tento typ literatury většinou nečtu, zkusila jsem to. V době, kdy se kauza Rath děla, jsem to příliš nesledovala, hlavně asi proto, že ty informace byly hodně zmatené. Tato knížka chronologicky shrnuje celou kauzu, a dalo by se říct, že i objasňuje, co se vlastně všechno dělo. Přitom se drží faktů a ne domněnek. Šokovalo mě, co všechno jsem o případu nevěděla. Chvílemi mi z toho bylo šoufl. Oceňuji i jak výborně byla panem Mahdalem namluvená.
Přečteno na dovolené, takový střeštěný příběh, moc mě to nebavilo, ale mělo to jen něco přes 100 stran, tak jsem se donutila to dočíst.
Měla jsem velký problém knížku vůbec dočíst, nebavilo mě to, nutila jsem se do čtení. Občas probleskla linka, která mě zaujala, ale autorka v ní nepokračovala. Prostě nebyl to můj šálek kávy.
Na knížky od této autorky jsem narazila díky čtenářské výzvě a dala jsem taky na celkem dobré hodnocení. Knížka se četla docela dobře, ale i na "oddychovku" je to hodně jednoduchá kniha. Někdy mám ráda romantické příběhy s dobrým koncem ale toto bylo trošku moc....
Po knížce jsem v knihovně sáhla náhodou a nevšimla jsem si, že jde o povídky. Nemám je moc ráda, sotva se člověk začte, už to končí a musím si zvykat na nové postavy v nové povídce. Částečně proto je moje hodnocení horší. Ale i ty příběhy jsou takové depresivní a zoufalé. Je to o generaci mileniálů, všichni jsou něčím jiní, odlišní. Plácají se v životě. V anotaci je napsáno, že přesto neztrácejí sebeironii a vtip, tak nevím, asi jsem četla jinou knihu. Prostě, netrefilo se mi to do vkusu vůbec.
Váhám pořád s hodnocením... knížka mi byla doporučená a překvapila mě. Je tu spoustu krásných myšlenek, hodně věcí mě oslovilo a zároveň i s něčím nesouhlasím, nebo minimálně nerozumím tomu, jak to autor myslel. Je to kniha o meditaci, kterou si spojují spíše s východním náboženstvím, ale tato je o meditaci v křesťanství. Ne o modlitbě, ale o meditaci. S tom se setkávám poprvé.
Jedna z věcí co mě zaujala; porovnání meditace ( člověk jde do hloubky a je v přítomnosti) a psychologie nebo filosofie , které se zabývají buď minulostí ( proč něco nějak bylo) nebo budoucností. Vnitřní klid ale člověk nachází pouze v přítomnosti...
(SPOILER) Moc hezky vymyšlený příběh, ale musím říct, že mi to připadalo trošku rozvleklé, a ten konec ... na jednu stranu jsem byla ráda, že to mělo happyend a na druhou stranu to bylo trošku kýčovité.
Celkově se knížka dobře četla a nápad je to výborný, a tak hodnotím 4*
Knížka mě zaujala tématem. Co všechno se dá stihnout za 100 dní, které zbývají...předat tu zkušenost, rakovinové eso, jak říká Polly, naučit někoho jiného žít tak, jak by žil před smrtí, naplno. Zajímavá myšlenka a skvělý nápad na román, ale čekala jsem víc. Možná to bylo stylem psaní nebo něčím jiným, knížka mě dost nudila, donutila jsem se jí dočíst a vůbec se mě nijak nedotkla emočně, a to já od knížek čekám, že se dotknou mého srdce a že v nich najdu.....něco..
Poslouchala jsem jako audioknihu. Knížka je taková milá, někdy mě část úplně chytla a zaujala, někdy to bylo skoro až filosofické zamyšlení, ale byly i části co mě nudily. Musím tedy vyzdvihnout to jak je namluvená, opravdu krásně, poutavě.
Wim Hof je super, zkouším dýchání a otužování víc než rok a funguje to. Líbí se mi náboj lidí jako je Wim. Knížku jsem brala jako návod, jak na to. Vnímám autora jako hodně inspirativního člověka, ale kniha to právě moc nepředává.
Dostala jsem tuto knížku od kamarádky. Přečetla jsem ji během večera. No, co napsat? Celá knížka mi připadala jako náčrt, jako trošku širší obsah, který si chystám než začnu psát. Autorka do ní dala zajímavé pomůcky jak pracovat se sebou, ale všechno to tak klouzá po povrchu, je to pro mne dost nedotažené. Nedovedu si představit, že by to bylo zajímavé pro děti. Takový zvláštní poučující tlak z ní cítím. Jinak hvězdičku navíc dávám za nádherné ilustrace.