kaja77 komentáře u knih
Za mně teda plný počet bodů. Spisovatele mám moc ráda. Strašně se mi líbí jeho schopnost hrát si s jazykem a říkat věci neobvyklým způsobem. Hlavni postava této knihy Jason mi přišel velmi milý a sympatický. Bylo pro mně opravdu zábavné sledovat svět jeho očima (očima netradičního puberťáka). vzhledem k tomu, že doma jednoho puberťáka Jasonova věku mám, mně fascinovalo,co všechno může stvoření jeho věku považovat za "teploušské"
Neskutečně mně to bavilo. Všechny postavy potřebovaly odbornou pomoc psychiatra, všichni divní, tak strašně divní, osamělí jak strašák v poli. Alicia měla šupajdit k psychiatrovi už jako malá holka, mattia byl asi asperger, sympatická postava byl jedine dr.Fabio. Kniha je za mně fantastická, četlo se to samo. Těch pár večerů co jsem knihu četla jsem o ní musela pořád přemýšlet...uf
Tak každopádně Artur není Ove. Ove byl prostě jedinečný. Artur je truchlící pán, který se po smrti své ženy postupně zacina vracet do života, bilancuje, přemýšlí a hodnotí, co v životě dělal, jak to dělal apod. Díky náramku, který objevil v šatníku své ženy objevuje minulost a zároveň i současnost a lidi kolem sebe. Je to v podstatě příjemné čtení ale takové plošší a málo uvěřitelné (pro mně)
Co napsat abych neopakovala to, co už bylo napsáno přede mnou...kniha se mi každopádně velmi líbila. příběhy byly takové spíše"načrtnuté"... autor nechal čtenáři prostor pro fantazii. Každopádně mám moc ráda styl vyprávění očima více postav.To mně baví. Obdivovala jsem Kaarinu, její trpělivost, laskavost a sebeovládání, Lahja to byla pro mne především nešťastná ženská, kterou to prostě semlelo a její hořkost z ní tryskala široko daleko. Onni měl mé sympatie, v podstatě jsem ho upřímně litovala. Muselo to být neskutečně těžké být tím kým byl v té době. No a Maria byla fajn... taková statečná moderní samostatná... Z celého příběhu byl úplně cítit ten sever Finska, ten chlad, šero, vítr a plískavice. Dávám knize 90 procent..nevím však jestli nadchne široké masy.
dánský autor, kniha dočtena, položka čtenářské výzvy splněna... ale pocity mám spíše smíšené. chvílemi mně to bavilo opravdu hodně, hlavně pasáže, o způsobu života a přemýšlení grónských lidí, vtipné byly postřehy slečny smilly, informace o druzích ledu a sněhu .. ale nějak mně míjelo to vyšetřování a "dobrodružství" na Kronosu. věřím ale, že budou mnozí, kteří to budou mít jinak a to je jen můj zkreslený pohled
upřímně nemůžu říct, že bych z knihy byla úplně nadšená. Jako první jsem viděla film a překvapilo mně, jak moc si autoři "pustili fantazii na špacír" a zároveň mně překvapilo, jak nejasně to ukončil autor...každopádně film se mi líbil vizuálně (dokonalé dámičky, domečky apod. - nakonec s původním literárním podkladem neměl kromě původní myšlenky moc společného) Já sama bych do stepfordského kolektivu fakt nezapadla, domácnost v troskách, choť nenaškrobený límeček, děti zvlčilé...no má manžel co měnit :)
Tak kniha s květinami na obálce pro čtenářskou výzvu 2020 přečtená.obálka tedy moc pěkná, kniha se mi líbila méně. Byla to pohádka pro holky... ale je fakt že i ta pohádka má někdy své místo.
Jako je to totální červená knihovna, je to naivní až to bolí... ale stejně mám za sebou už 4.dil série a obávám se, že až někde uvidím ten 5., tak se neovládnu a zase si ten relax dopřeju (s vědomím vší té červenosti i naivity).
No čtu tady samé vlažné reakce... ale mně to přišlo výborné. Obyvatelé městečka jsou neskutečná skupina, krásně různorodé charaktery a úchylky, autorčin místy naturalistický popis velmi zábavný, děj skvělý...za mně tedy plný počet hvězdiček. Jedna z mála knih co se povedla (hlavně vizuálně) i jako film, i když to scenárista docela proměnil k obrazu svému..... čímž mně naštval
Vzhledem k mé naprosté slabosti pro Jih proti severu od M.Mitchell jsem pokračování uvítala. Povedlo se a moc.je to oddechovka jedná radost
Velmi čtivé, opravdu zajímavý životni příběh Ernesta G. Bavila mně každá etapa Ernestova zivota, část knihy, kdy Ernest pobýval v Africe byla bezvadná. Kniha je dost dlouhá, ale čte se tak dobře, že se ani nenadějete a bude konec
Tak jako pro většinu letošních čtenářů Máje, byla sbírka celkem pochopitelnou volbou ve čtenářské výzvě 2019... některé části básně jsou velmi známé a citované (z pochopitelných důvodů, uším skvěle znějící verše) jiné části sbírky jsou celkem náročnější...no můj šálek kávy to není, ale připomenutí klasiky není nikdy na škodu ????
Nakonec se mi kniha líbila, nakonec i ta slza dojetí ukápla... ale první třetinu knihy jsem se opravdu nemohla začíst. měla jsem pocit, že autor stále omílá děj předchozího dílu pro ty, kteří ho nečetli... nevím. No, naštěstí se to posunulo a vyvolalo to ve mně tu správnou zvědavost jak že to dopadne a nakonec to s mým čtenářským zážitkem dopadlo tak, jak bych si to představovala.
Z počátku jsem se bála jako malá... ale přesto jsem prostě musela číst dál.byla jsem děsně zvědavá kdo je ten chirurg. Ke konci už jsem sice jaksi předvídala co se stane a jak to dopadne... ale stejně bylo to fajn.
Četlo se to celkem dobře, bylo to příjemné, takové oddechové. Přísná morálka tehdejší doby je dnes dost těžko představitelná.
velmi velmi velmi se mi to líbilo. nechápu některé vlažné či negativní komentáře zde. přišlo mi to jako neuvěřitelně poutavé čtení, taková sociální sonda. malá vesnice a co dům to jiný osud jeho obyvatel. no bezvadné. jak popisovali jiní níže - mozaika domácího násilí, psychiatrického onemocenění, krize středního věku, nevěra, vyhořelost, drogová závislost, šikana, nepochopení, zoufalé hledání partnera a další.... husí kůže mi naskakovala z rodiny Terri, bylo mi jich tak neskutečně líto. člověk takových "socek" kolem sebe vidí plno a v reálu si neuvědomuje jak jsou ti lidé a jejich potomci vláčení životem a kolik věcí ovlivnili sami. uf. navíc mám doma dítě ve věku Robiho... neumím
si představit, že by můj syn měl žít bez péče, bez zájmu, bez jídla. strašné. Kniha podle mého gusta.
jejdanánku to byl materiál ta hlavní hrdinka. každopádně bez debat měla šílené dětství a to ji muselo pozenamenat... ale ten zbytek? bohužel nejsem dost empatická abych měla pro ni dost pochopení. fakt ne.
Bavilo mně to. Když si člověk uvědomí, jak to měli kdysi náročné bez počítačů a techniky... přišlo mi prostě neuvěřitelné jak tak obrovský kolos mohl fungovat. kniha byla skvělá retroexkurze (zaujal mně počet telefonistek na ranní buzení hostů, kartičkova databáze hostů, řešení likvidace odpadů...nebo třeba to že na sjezd nebyl objednán konkrétní počet porcí jídla a najednou po kuchyni vyžadovali 160 porcí navíc.... prostě šílené a neuvěřitelné.... aj.) Celkově zajímavý příběh.
ale jo... fajn ale nějak už to ztratilo ten náboj, nebo možná tu novost...., oproti tomu, když jsem četla první knihu od L. Zibury.
Knihu jsem objevila díky rozhovoru s Tonyou Graves, která spisovatelku I. Allende uvedla jako svou oblíbenou. Kniha byla fantastická... přesně podle mého gusta. Báječné, barvité vyprávění, které mělo grády a opravdu mně nutilo číst a číst....mohu všem jen doporučit. Za mně 10 bodů :)