kaja77 komentáře u knih

Od paní Poncarové jsem nedávno četla knihu Podbrdské ženy, která se mi opravdu velmi líbila. Na tuto knihu jsem se tím pádem vážně moc těšila, ovšem jsem dost zklamaná. Rozvleklé to bylo, takové trochu divné. Skutečný příběh hlavní hrdinky byl zajímavý, ale ta omáčka kolem, mně celkem dost nudila a nečetla jsem s s chutí... spíše z pocitu, že už to tedy dočtu.

4 14.09.2020

Bylo to celkem fajn čtení, takové odpočinkové....sice ten žid z Říma, který se změnil z původního mírného beránka na krvelačné monstrum, tak to jsem autorovi nebaštila :) jinak celkem čtivá pohádka

2 05.09.2020

Kniha mně velmi zaujala. Anděla to měla v životě vážně složité, její nezáviděníhodné dětství z ni udělalo osobu jakou byla... každopádně příběh Anděliny rodiny byl velmi zajímavý, skvělá exkurze událostmi 20.stoleti. moc se mi líbily i ty, některými recenzenty kritizované, skoky v čase

2 26.08.2020

Autor mně ošálil...tipovala jsem jiného vrahouna. Každopádně tu zápletku vymyslel fikaně...místy mi příběh přišel zdlouhavý... ale bylo to celkem čtivé.

4 23.08.2020

Knihy mám plnou hlavu. Anny mi bylo neskutečné líto, Emilce jsem tak přála trochu toho pocitu, že ji má někdo rád...oba Mirkové (starý i mladší) ve mně vyvolávali ty nejhorší emoce, ten starší snad ještě horší...dnes už by se snad nenašla nevěsta, která by dobrovolně snášela od tchána podobné zacházení jako Emilka. Dnes už se snad žena naštěstí nepořizuje do domácnosti jako přístroj ( i když kdoví)... tady to tak na mně působilo. No a další generace, Jana, především jako dítě a její pocity osamělosti, to mi úplně trhalo srdce. Vnímala jsem osud Jany jaksi víc, moje máma taky přišla o maminku v 6letech a i přes to, že se o ní starala babička, se cítila podobě ztracená. No a já jsem v době totality byla stejně jako Johanka celkem těžký astmatik a velmi dobře si vybabavuji tu bezmoc když nebyly dnešní léky a foukátka....dnes je z pohledu astmatika mnohem jednodušší doba. Knihu doporučuji čte se báječně

12 21.08.2020

Asi budu kritická, ale mám pocit, že pan spisovatel už trochu přehrává, že už se snaží být vtipný za každou cenu..v knize jsem našla i pár milých momentů...ale celkově mně Backman na svou stranu nezískal (v tomto případě)

4 16.08.2020

Knihu jsem objevila náhodou, někdo ji zmínil v komentářích pod knihou šikmý kostel. Šikmý kostel tedy hodnotím mnohem lépe, ale i v této knize jsem objevila velmi zajímavé informace o životě lidí (žen) na Valašsku. Suché okraje pečiva přivážené jako mlska pro děti od příbuzných z Ostravy, to bylo ovšem hrozné. Když porovnám dnešní mlsné děti (a to vlastní snad nejmlsnější z mlsných), které máloco chtějí jíst s tehdejší realitou...a my jsme ještě schopni brblat že jsme "chudí" uf. Povinná četba by ty vzpomínky starých lidí měly být.

3 10.08.2020

Kniha se mi moc líbila. tematem se nabízí srovnání s Horalkou, kterou napsal A.Moravia. Madona z hor byla čtenářský přívětivější. Jednoduché, krátké, jasné věty.. hlavní postava byla velmi tvrdá žena. tvrdá k sobě, tvrdá k jiným, prostě celý svůj život je v režimu "tah na branku", žena zvyklá na neskutečnou dřinu , naprosto oddaná rodině. Autorka velmi zajímavým způsobem přibližuje život venkovanů, jejich zvyky, vztahy...je neskutečné jakým způsobem se tehdy v čase Mariina mladí odehrávaly námluvy...to "ukaž zuby" bylo až šílené. Srovnání s mravy dnešní doby, kdy se dívky vdávat nechtějí, i když mají děti je neskutečně. Velmi zajímavá je i část knihy, která popisuje život hl.postavy poté, co se provdala a spolu s manželem opustila horskou vesnici. Jejich život a provozování živnosti za časů II.sv.války. zajímavé pro mně bylo sledovat i fungování v samotné italské rodině(neměli daleko k mafii :) poslouchání nejstaršího bratra...pro nás zcela scifi. Poslední moment v knize, který chci zmínit byly kurzívou zvýrazněné pasáže, které byly jakýmsi hlasem svědomí hlavní hrdinky, byly zde jako "promluva panny Marie k hrdince" za mně kniha je bezvadná mohu velmi doporučit.

6 10.08.2020

Já jsem tuto knihu četla a současně jsem ji přímo "viděla" jako by ve filmové podobě. Je jasné, že motiv by šlo rozpracovat mnohem více ale i v té 200strankove verzi to bylo příjemné. Příběh odehrávající se ve 30.letech v menším americkém městě za doby krize je napsán naprosto uvěřitelně. Velmi na mně zapůsobila všechna zdvořilost, ohleduplnost, slušnost, laskavost hlavních hrdinů... příběh byl částečně velmi drsný (osudy farmářů, chudáků semletych krizi a černochů vydaných na milost či nemilost šerifa a jeho bandy) a zároveň neskutečně křehoučky (rodící se vztah Elly a Davida). Konec autorka moc rychle odbyla...trochu škoda, navíc jako realista si dovedu představit ty "opomenuté" Davidovy dědice...

3 07.08.2020

Z knihy mám spíše rozpačitý pocit...lezlo mi na nervy jak se manželé Lyonovi neustále častovali "miláčky a drahoušky", ježily se mi z toho chlupy. Na druhou stranu detektiv ve výslužbě měl občas i vtipné hlášky a postřehy. Zápletka mi přijde spíše slabší, postupně se to začalo "táhnout" jako med..

1 05.08.2020

V podstatě mně kniha bavila...velmi příhodné čtení v dnešní době koronavirove ...ten tehdejší morový bacil byl tedy mnohem větší zabiják než dnešní coviďák. Osobně mi dojem z knihy dost kazily pohyby staletími...nad tuto fikci se můj rozum při vší snaze nedokázal povznést.... každopádně celkově to bylo fajn

4 31.07.2020

Předpokládám, že dámám se kniha může líbit. V knížce mně bavil popis Austrálie za dob zlaté horečky, cesta lidí z Evropy za lepším životem a možnostmi. Co mi přišlo opravdu srandovní, byly některé použité věty harlekýnkovitého typu: jejich lásku nemůže přemoci ani bojiště, Mim se dotkla šperku a na jejích řasách se zatřpytily horké slzy apod... No každopádně taková místy lepší limonáda to byla

16.07.2020

Byla jsem na knihu moc zvědavá, slyšela jsem na ni tolik chvály... za sebe mohu říct, že je chválena plným právem. Tento příběh by si měly přečíst všechny dámy, které jsou v současné době na rodičovské dovolené... naprosto neskutečné podmínky bez vody,elektřiny, tepla, jedno dítě za druhým, navíc vaření v restauraci, obsluha hostů, role pokojské, praní povlečení ubytovaným, plinek děti, vše bez vody v domě, pračky.... naprosto šílené. Větu, která se mi ovšem vryla do paměti nejvíc, řekla Beáta..."tam, odkud pocházím, se považuje za šťastné manželství to, kde má ženská ještě dva roky po svatbě všechny svoje zuby"

22 12.07.2020

Tak toto je kniha jednoznačně za plný počet bodů. Je tedy obsáhlá, na první pohled tak silná, až to nahání hrůzu. Ovšem jakmile se člověk ponoří do kapitoly "Stasia"...je okouzlen jiným světem, poetičnem, magikou, starodávnem, exotikou, začne toužit po tom, aby si taky mohl líznout čokolády, kterou uvařil pan Džaši a posoudit, jestli je opravdu tak neskutečně dobrá, nebo alespoň ucítit tu vůni :) Kniha pokračuje dál stoletím a člověk nenásilnou formou poznává dějiny Ruska, Gruzie, zjišťuje, čeho byli rusáci schopni a co vše člověk zvládne přežít. Moc příjemné čtení. Doporučuji velmi

8 10.07.2020

bohužel jsem čtení po dvou poctivých pokusech vzdala. Hlavní hrdinka byla natolik naivní , že jsem ztratila trpělivost... nevěřím, že by dívka pocházející z tradiční židovské rodiny z venkova v Polsku v 1.polovině 20.století měla takové sklony/mravy :)

Vcelku zábavné čtení, velmi výpravné, chvílemi zdlouhavější ale v podstatě příjemné. Co mi přišlo neuvěřitelné a vlastně i šílené bylo cestování po Evropě v těch dobách...trasa Paříž-Petrohrad...hmmm byli to úderníci.

1 17.06.2020

Četlo se to moc dobře. Amber byla taková potvora, že jsem jí všechno co jí potkalo nakonec i přála. Dafne mně potěšila tím, jak se vzmužila a jak se stala protřelou... knihu hodnotím jako takový relax pro dámy. Ve hře popiš knihu jednou větou, bych asi v tomto případě použila přísloví "není všechno zlato,co se třpytí"

4 11.06.2020

Kniha je bezvadná. Už jsem ji přečetla podruhé. Moc se mi líbil i film... určitě si to za nějaký ten rok přečtu znovu. Hlavní hrdince jsem neobyčejně fandila jak té White tak i té Black:) moc doporučuji

7 08.06.2020

Chirurga jsem poslouchala jako audioknihu a moc se mi to líbilo. Strašně jsem tomu jelitu Hynkovi fandila. Dělal sice příšerné blbosti, kopance a selhával, ale přesto jsem byla celý čas na jeho straně. Jo pil, podváděl manželku... ale stejně moc se mi líbil jeho vztah k otci, a oddanost dětem, práci. Každopádně "výlet" do nemocničního prostředí je vážně věrohodný, člověk má skoro pocit, jako kdyby tam taky byl. Jeden soukromý pocit... já v té knize úplně cítím, že autorka měla osobní problém s anorexií.... to, na kolika stranách řešila přímo zhnusení tukem, tloušťkou a jídlem jako takovým, ve mně celkem vyvolávalo otázku, zda už sama má s anorexií a svým vztahem k jídlu všechno dořešeno. Každopádně kniha je můj "cup of tea" a vřele doporučuji

14 04.06.2020

Je opravdu velmi zvláštní číst knihu z míst známých, ve které se objevují výrazy, které běžně užíváme, dokonce i tu písničku, která je v knížce "siedzi mucha na ścianie" mi babička zpívala...co si odnáším z knihy je poznatek, že každý okamžik, kdy se člověk cítí dobře či dokonce šťastně, si má naplno užít a prožít, protože nemůže vědět, jak dlouho to "štěstí" bude trvat a co na něj čeká. "..člověk má být vděčný, že vůbec něco hezkého zažil, a nežádat, aby to trvalo navěky.“

16 02.06.2020