kaja77 komentáře u knih

Knihy Petry Dvořákové mě zatím vždy velmi zaujaly, předchozí knihy Vrány, Chirurg, Dědina i Zahrada jsem "jen slupla" ale tady jsem se nějak nedokázala na příběh naladit, začíst se. Skoro bych řekla, že jsem se musela nutit dočíst to. Přitom to téma bylo opravdu lákavé a nabízející tolik možností... Možná své pocity snad časem přehodnotím.

1 19.03.2025

Co jsem to jenom přečetla? Trocha historie, trocha magie, spousta pozorování přírody na jaře, v létě, v zimě.... člověk má skoro pocit, že taky zahlédl toho lesního soba a jezevce. Prostě super. Chvíli si čtete vyprávění, povídku, popis přírody , pak soukromé dopisy mezi přítelkyněmi, potom deník. Pestré, zajímavé. Moc moc se mi to líbilo. Chvílemi jsem byla zděšená z hladomoru a bídy, který kniha popisuje, za pár kapitol se člověk cítil jak při čtení Dětí z Bullerbynu a viděl jahodiště a všechny ty borůvky a morušky kolem :) příběh kukačky Otilky s dědečkem...krása, která chytala za srdce. Ovšem co mě opravdu nadchlo byla představa všech těch map, které tvořil Ante. To bylo pro mě tak zajímavé.
Wow kopíruji malou ukázku: "Nejpodivuhodnější ze všech byla nejspíš mapa, na níž Ant zachytil zimní cesty. Ne cesty, které v zimě využívali místní lidé, ale ty, kudy se ubírala sama zima, když přicházela a když odcházela. Místa, kde se ze všech nejdřív udělalo chladno, kde se mráz do kraje zakousl poprvé a kde naposled. Kde nejdéle ležel sníh, třeba až do května nebo do června. V opravdu těžkých letech. Po zimní mapě vytvořil mapu pro jaro, pro léto a pro podzim. Zkoumal, kde se překrývají, kde už nastává jaro, zatímco jinde trvá zima.... Ant označil, kde nejdřív praskají ledy, kde slyšel první vlaštovku a kde nejčasněji vykvétají sasanky. Na letní mapu zakreslil nejlepší pláže ke koupání, skokanskou věž a místa, kde se pořádaly zábavy. Zakreslil, odkud na Nevabacce brali břízky na oslavy slunovratu, kde nejkrásněji kvetly jeřáby a kde přesně si vlaštovky pod střechou chléva stavěly hnízda. I to, kam během červencové bouřky udeřil blesk, kde nejrychleji dorůstala tráva a kde mohli jako první mlátit žito."

9 14.03.2025

Trochu moc předvídatelné a přímočaré.... každopádně kulisy příběhu, postavy a všechno ostatní fajn a odpočinkově čtivé. Každá průměrná matka dočte knihu s pocitem, že je matkou roku (ve srovnání s povedenou matinkou Josie)

1 06.03.2025

Knihy I.B.Singera mám moc ráda. Tentokrát jsem na rozpacích. Schází mi tam to, co mě na jeho knihách tak baví a to je ten svět Židů v košer podobě.. takový ten pohled trochu muzeální.....tohle americké dobrodružství jsem měla místy trochu problém číst a musela jsem se nutit... ale abych nebyla tak zlá, něco do sebe to mělo.

01.03.2025

Jak bylo uvedeno v popisu knížky - impresionistické minipovidky. Popis naprosto odpovídá obsahu. Povídky, místy spiše povídečky byly občas jak vlákno babího léta, jako jemná pavučinka... takové nostalgické, molové...v podstatě příjemné...ale nemůžu říct že by mě nějak více zaujaly, dojaly nebo že bych zachytila nějakou myšlenku, která by mě více oslovila.

1 26.02.2025

Kniha mě moc bavila, čtení ubíhalo rychleji než by si člověk přál :) bavil mě ten příběh a bavilo mě autorčino pojetí...Martiny aktuální pocity, vzpomínky, následuje kapitolka očima nějakého blízkého (otec, matka, ségra, kámoška apod), kde se o Martě dozvíme víc a to z jiné perspektivy. Za mně by jí bylo bez Hynka mnohem lépe. Většinou v příbězích lituji opuštěnou manželku,ale tady té paní Haně gratuluji, úplně chápu jak se nadechla, jak se jí ulevilo když se osvobodila od toho ješity....brrrr

3 16.02.2025

Asi jsem necita ale mě tato love story nijak nedojala. Příběh byl ale vcelku uvěřitelný a fajn.

1 13.02.2025

Kniha, kterou jsem během čtení viděla před očima jako film hýřící barvami. Neobyčejné exotické, barevné dobrodružství, výlet do historie, kde žena byla zboží, děloha, rozptýlení.... Každopádně bych nechtěla být ženou v těch časech, ale čtení mě neskutečně bavilo.

3 12.02.2025

Knihu jsem si vybrala mj. i proto, že jsem minulý týden v Gliwicich byla a zrovna v té aréně, kolem které běžel Tomek :) Je to zajímavé čtení. Město v dnešním Polsku a totéž město před a během 2.sv. války. Zaujal mě popis předválečného gymnázia a postupného zhnědnutí myslí lidí. Poměry v dnešní škole byly nakonec taky zajímavé. Bojovala jsem tedy s tím prvkem cestování v čase... ale to je můj věčný problém :)

1 08.02.2025

Tak tohle byla kniha podle mého gusta. Jednoznačně jsem cílovka a fakt mě to velmi bavilo. Zdeněček rozšířil řadu knižních hrdinů, kteří jsou "jiní" třeba Kalmann, Elling nebo Johnsy z Prosinec už je takovej. Spisovatelka dokázala parádně zachytit guláš, který měl Zdeněček v té svoji svaté hlavě...a všechno jsem jí to věřila. Použitý styl bez teček, bez čárek ve větách, ten "boží" slovosled pochycený v kostele, všechny ty jeho seznamy a seznámky, ty testy....dokonalost. Často jsem se hodně smála, občas šel ze Zdeněčka strach...občas byl sobecký, neskutečně hnusný, nešťastný, lenivý až běda, skoro pořád sám.... vzhledem k tomu, že takoví Zdeneckove opravdu existují, a není jich málo, to moc sranda není. Chudák máma, chudák ten postižený....uf. Odložím si tu úryvek, který mě moc pobavil Zdeněk našel mrtvou slepici ..."a tam pod višní u rybízu jsem hned vedle hrobu kočky haliny díru udělal kopal jsem kopal do té hlíny zmrzlé podzimní a při té těžké práci jsem se radoval že kočka halina už nebude v té zemi hnít tak sama samotinká a radoval jsem se že slepice bude mít na své cestě posmrtné vedle sebe kamarádku která už ví co a jak"

6 01.02.2025

Je to napsáno takovým zvláštním, trochu amatérským a hodně jednoduchým slohem, ale ten příběh mě zaujal. To bylo prostě příšerné co ubohou hrdinku potkalo a jak pokorně se s tím poprala... přemýšlím,jak bych jednala já sama. Každopádně hustej pan manžel, paní tchýně a kamarádka. To vážně chceš

15 30.01.2025

Skvělé čtení, obdivuhodná Davita...ty její otázky, to její zkoumání světa , ta její obdivuhodná vnímavost, talentovanost, cilevědomost, chápavost. Z pohledu dnešní matky jsem celkem měla problém s tím, že je chudák skoro pořád jen na sušenkách a mlíku, že ji matka na můj vkus dost zanedbává a nechává ji samotnou a přenáší na ni problémy, které malé dítě nemá řešit. Knihy Ch.Potoka mám moc ráda a toto byla moc příjemná knížka o velmi nadané dívce, ideálech, jejich ztrátě a fajn exkurze do předválečné USA

1 28.01.2025

Kniha se četla skoro sama, čtenářsky přívětivý styl, krátké kapitoly a nekomplikované věty k tomu jako bonus velmi zajímavé téma. Fandila jsem Živě, fandila jsem Dině....no Hund to rozsekl spravedlivě. postava Slávka byla hustá...Každopádně má volba do letošní čtenářské výzvy - kniha s rodinným tajemstvím.

10 19.01.2025

Knihu jsem si vybrala jako fanynka irské literatury. Měla jsem veliká očekávání, četla jsem x velmi nadšených recenzí, ale nemůžu říct, že by mě čtení nějak nadchlo, rozhodně mi netuhla krev v žilách. Spíš se mi to dost úmorně vleklo a měla jsem tendenci kouknout se na konec, kdo to všechno způsobil :D Což jsem nakonec neudělala, ale uvažovala jsem, že si tak zkrátím trápení :D

2 15.01.2025

Jsem sice holka z vesnice, ale takové spíš nezemědělské... každopádně jestli to tak opravdu chodí a jestli se odněkud běžně snášejí draci v padnoucích oblecích je fakt děs běs. Román je každopádně čtivý a uvěřitelný. Hlavnímu hrdinovi jsem poměrně fandila, body si u mě vysloužil hlavně trpělivou starostí o maminku, což myslím není úplně samozřejmé. Kristýna byla v mých očích celkem divná bytost a měla jsem problém ji chápat.

8 06.01.2025

Přesně TOHLE je madam Tokarczuk v podobě, jak ji mám nejraději. V téhle knize je prostě všechno.... překrásný jazyk (borec překladatel), trocha magie, trocha historie, trocha nostalgie, trocha děsu, hrůzy, drsnosti, dál pak zajímavé osudy lidí, spousta symbolů, trocha toho povinného podhoubí a houbových úvah, okénko z ekologie a vztahu ke všemu živému.... krása, mé srdce jásá. Moje kniha do čtenářské výzvy 2025 kniha, která vyšla vícekrát a vždy s jinou obálkou

3 05.01.2025

A mě ten Kalmann prostě baví. Jeho pohled na svět a rozbor různých situací očima dobrosrdečného dítěte, všechna ta jeho luxusní přirovnání.... prostě zábavné. Jako megabonus islandská fauna a flóra s Kalmannovým odborným výkladem a navíc trocha toho dobrodružství. Doporučuji. Moje kniha do čtenářské výzvy 2025 kniha, kterou přeložila žena.
Ještě si dovolím ukázku z Kalmannovy lekce biologie: "vlkouš zní jako vlk, ale vlci to vůbec nejsou. Jsou to ryby, něco jako obtloustlí úhoři, jenom s pruhy nebo skvrnami. A taky patrně nejošklivější zvířata široko daleko, kam jen v severních vodách dohlédneš. Tlamu mají vlkouši tak ohavnou, že by vyděsila i toho nejudatnějšího zubního chirurga. Ale všechno má svůj smysl, zejména v přírodě, a proto v moři zubní chirurgové nejsou třeba, ty potřebujeme jenom my, protože člověk je jediné zvíře, které se přátelsky zubí."

2 03.01.2025

Mě osobně se se kniha moc líbila, četlo se to skoro samo :) nápad s rozdělením na ANO a NE byl moc zajímavý a netradiční. Ta nenávist k Židům mě opravdu děsí. Člověk měl pocit, že ti, kteří přežili koncentrák byli hrdinové....a jaksi ne

6 30.12.2024

Knihu jsem si koupila po poslechu rozhovoru paní spisovatelky s Čestmírem Strakatým. Nápad popsat osudy obyvatel jednoho domu je bezva, zvlášť když byl domovem tolika zajímavých i známých lidí. Střípky osudů jednotlivých rodin a osob mě zajímaly, dojímaly a četla jsem s nadšením, ale podle mě opravdu nejde o román. Něco mi v tom všem popisu prostě scházelo. Moc se mi líbila rada V. Havla "sviť láskou". Moje kniha do čtenářské výzvy 2025 kniha, která má fialovou obálku

2 29.12.2024

A tohle mě bavilo :) má představovat mi během čtení promítala děj jako film :) něčím mi to trochu připomínalo Postřižiny. Super fantazie pana autora ...všechna ta jména vesničanů, ty zázraky všedního dne a nakonec ta crazy inspekční cesta kořeněná houbičkami jsou opravdu svěží a zábavné :)

8 28.12.2024