kajanovakova komentáře u knih
Jednoduchý a krátký text, krásné ilustrace, neuvěřitelně hluboká myšlenka - to vše na pár stránkách. :)
S politováním se musím přiznat, že mi došla trpělivost a chuť dočíst celou knihu. Abych se přesvědčila k tomu ji dočíst, zkoušela jsem si pročíst i názory různých lidí, ale minulo se to účinkem. Došla jsem tedy za půlku knihy.
Mám McEwana jako autora ráda, ale musím říct, že tahle kniha je pro mě určitým zklamáním. V podstatě jsem se v ní ztrácela a nejednou mě napadlo, že jako soubor povídek bych ji možná uvítala spíš.
Je mi líto.. ale buď mé mozkové buňky ještě nejsou natolik vyspělé, aby byly připraveny toto dílko hltat plnými doušky anebo...
Kdo ví, třeba to s ní zkusím znovu... a třeba taky ne.
Styl, jakým píše Vláďa, se mi zkrátka líbí - a co víc je třeba dodat?! :-)
Teda - toto bylo tak neskonale těžké čtivo, že nebýt filmového ztvárnění, asi bych se v příběhu ztrácela ještě dnes. :-)
Knihu jsem sice nepřečetla celou, ale přečtená část se mi opravdu líbila.
Nemohu říct, že bych byla nadšeností v sedmém nebi, nicméně uznat kvalitu knihy zkrátka musím! :-) Je napsaná čtivou formou, je plná reálného života.
Někdo mi ji popisoval jako harlequinku, někdo ne. Názor jsem si tedy musela udělat sama a jsem si jistá, že názoru o této knize jakožto harlequince se mohu jen smát! :-)
Myslím si, že nikomu nebude na škodu, když si tohle dílko přečte - ať už mužská nebo ženská populace. Každý si z toho, dle mého názoru, odnese svoje! :-)
P.S. = Reakce na zdejší komentáře.
Ještě k té červené knihovně. Mně to vážně jako slaďárna nepřipadá. Pokud tak soudíte podle závěru, jste tak trošičku černomyšlenkáři. Proč by se k sobě nemohli vrátit? Ne každá žena není schopná odpustit a přestat milovat muže kvůli jedné (i když fatální) chybě. Já si třeba myslím, že jeden takovýhle kopanec je manželství, ve kterém se dva milují, schopné ustát.
Další z členek odborné literatury, kterou jsem si vybrala v rámci povinně volitelné četby. Musím říct, že jsem nikdy nepřeháněla s moudry o období komunismu, protože jsem o tom nikdy moc nečetla. Za poslední dobu se mi dostaly do rukou dvě knihy s touto tématikou, tudíž ani nyní nebudu házet slovy jako bych byla profík.
Ale TAHLE publikace je opravdu dobrá. Ukazuje Stalinovu pravou tvář, ze které se mi obrací žaludek. Několikrát jsem se přistihla s otevřenou pusou a vrtící hlavou, což bylo způsobené tím, že jsem nechtěla věřit... nechtěla jsem věřit tomu, že někomu takovému byl darován život. Jsem vcelku pobouřena tím, co za zvěrstva prováděl, aby si získal a posléze udržel moc. Hnus, velebnosti!
Pan Veber napsal knihu tak, aby ji student dočetl celou, aniž by si řekl, jaká to je nuda, a aniž by si říkal, kdy už bude konec. Za to velké dík autorovi.
Konečně jsem si tuto knihu mohla přečíst! :) ..a rozhodně mě nezklamala!
"Doma je doma", "Motýli", "Rozhovor s mužem ze skříně" a "Poslední den léta" - tyto povídky jsou podle mě tak dobře vymyšlené a sepsané, že mi běžel mráz po zádech!
Pokud jde o povídku "Prostorová geometrie" - tušila jsem, jak to dopadne, a proto jsem přeskočila pár stránek, které mě upřímně nudily, a svou předtuchu potvrdila. I přesto mě to překvapilo, protože si neumím představit, že by toto v reálném světě bylo možné. Kolik lidí by už bylo bývalo zmizelo?!
Za nejslabší v celé knize považuji "Pédéesko". Nezapůsobilo to na mě.
Pokud jde o "První láska, poslední pomazání" a "Převleky" - stavím se k těmto dvěma povídkám neutrálně. Přišly mi svým způsobem zvláštní a zajímavé, ale na druhou stranu mi nic moc neříkaly.
Ve finále ale musím podotknout, že tato kniha stojí za přečtení!! :-)
Tato kniha je zkrátka krásnou ukázkou lidského koloběhu života. Každý se dostaneme do fáze, kdy náš život začne být stereotypním. V takovém období se stává, že nás náš stereotypní až nudný život přivede na „šikmou cestu“, ale nakonec si většina lidí uvědomí, že ten svůj život, který se snažili opustit, mají vlastně rádi a za nic by ho nevyměnili. :-)
Tohle dílko patří mezi ty, ke kterým se ráda vrátím. :-)
Srdceryvné, dojemné, smutné, láskyplné, ... krásně napsané dílko!
Přečetla jsem ji jedním dechem, protože dychtivost po tom, abych si přečetla další stránku a zjistila pokračování děje, byla silnější než já! :-)
Pro mě je to neuvěřitelně silný příběh!
Kapička mi ukápla nejen u filmu, ale i u knižní verze.
Knihu jsem přečetla v podstatě jedním dechem. Včera večer jsem začala, dnes v dopoledních hodinách skončila. Dostala mě! Jiných slov asi ani nemám.
I přesto, že v závěru už jsem trochu tušila, jak to dopadne, McEwan je opravdový spisovatel a moc dobře ví, jakými slovy, slovními obraty čtenáře zaujmout, uspokojit. Zkrátka mě opravdu nezklamal. :-)
Ian McEwan patří mezi mé oblíbence, jen aby bylo jasno.
Mlsoun je čtivým dílkem. Prostředí, doba, okolnosti, oblast nakladatelství a tvůrčího psaní versus tajná služba,.. to všechno k sobě krásně ladilo.
Jediné, co mě trochu rozhodilo, byl ten konec. Říkala jsem si, že je takový otevřený, že bych se ráda dozvěděla, jak vztah pokračoval nebo ne. Na druhou stranu takovýhle konec může být asi tím nejlepším koncem vzhledem k celému příběhu, který nám byl popsán.
Nicméně dílko je to povedené.
Knihu jsem přečetla v podstatě jedním dechem. Myslím, že autor vylíčil život i vládu Kateřiny II., jak nejlépe dovedl. Kniha je napsána čtivou formou. Autor dokázal odhadnout, kdy (tak trochu) formální záležitosti provázat s informacemi, které bychom mohli označit za drby. :-) Myslím, že toto dílko je vydařené!
Tento typ biografie panovníka se mi líbí. Rozhodně doporučuji. :-)
Nedá se úplně říci, že by mě tato publikace nadchla. Je to z toho důvodu, že se dle mého názoru věnovala dávné minulosti zbytečně více než samotné, i když krátké, vládě Josefa I. Chápu autorův záměr - asi předpokládal, že je potřeba vrátit se do minulosti, aby čtenář pochopil, co se událo za Josefa I., nicméně čekala jsem od knihy zkrátka něco jiného. Čekala jsem, že se bude samotné osobnosti Josefa I. věnovat více.
Musím říct, že kniha je určitě užitečná, pokud jde o informace. Nicméně se musím i přiznat, že mi to zabralo více času než jsem ji přečetla, jelikož jsem se k četbě musela trochu nutit.