Kami33 komentáře u knih
Poslední kniha, kterou jsem od Weavera četla bylo Zlomené srdce a ta mě přišla poněkud překombinovaná a tolik mě nebavila. Tak jsem si od autora dala pauzu.
Muž bez minulosti mi zase vylepšil můj pohled na autora. Četlo se to hezky, bylo to patřičně napínavé. Také jste hledali Císařovniny ostrovy?
Někdy mě mrzí, že většinu knih hodnotím 5 *, teď mi ta jedna chybí, abych mohla zdůraznit, že toto bylo opravdu skvělé. Zajímavé téma, napínavý děj, trošku smutku a obdiv k hrdince. Moc jsem si čtení užila.
Moje oblíbená série. Hlavní hrdinové zůstávají titíž, jen Jaroš se nám mění před očima. A to je určitě dobře. Těším se na další.
Čtivá knížka, která má vše, co má napínavý příběh mít.
Útlá knížka, která se rychle přečte a na konci máte pocit, že vás někdo jemně pohladil.
Některé z povídek by mohly být zpracovány jako samostatná kniha. Ty zbylé mi přišly, že mají za úkol doplnit knížku, tak, aby tam těch povídek nebylo málo. Přečteno rychle, ale čekala jsem víc.
Takové poetické čtení, ale říkám si proč ne. Třeba setkání s Bohem je velmi milé pohlazení. Na druhou stranu jsou zde i určité záhady, které se nám přenesou do dalších dílů. Celkový dojem - hezké, ale mohlo by to být o trochu kratší.
Seriál jsem neviděla a chystám se na něj podívat, teprve až dočtu všechny díly. Knížka je super. Vtáhne vás do děje během chvilky a už vás nepustí. Jako každý mám dějové linky, které mě baví víc, ale jsem zvědavá, jak to s každým z nich bude pokračovat.
Poklidné čtení, narušované postupným odkrýváním toho, jak to bylo s Paulem Morinem. Do toho vyšetřování v Three Pines. Tři dějové linky, z nichž ta Quebecká mě bavila nejmíň. Ale jako celek to fungovalo. Takže já si budu muset doplnit předchozí díly, protože tohle byl můj první Armand Gamache.
Knížka mi přišla poněkud zmatená a překombinovaná. Ale pořád se to čte dobře.
Nelze než souhlasit s předchozími komentáři. Zajímavý příběh a čtivost dělají z četby této knížky příjemný zážitek. Za mě i plus za konec, který není překombinovaný a ani schválně protahovaný.
Návrat k Zaklínači jak pro autora tak pro čtenáře. Děj poněkud spletitý, ale důležité je, že Geralt zůstal svůj, stejně tak jako jeho přítel Marigold. Souhlasím, že jako povídková kniha by to asi dávalo větší smysl. Ale i tak milé čtení.
Moc se mi to líbilo. Nové postavy (mimochodem skvělé - lidské, i když co Regis a trpaslíci? - dobře, tak tedy skvělé s lidskými vlastnostmi), putování, tajemství a napětí, jak to vše dopadne. Takže honem do dalšího dílu.
Tak v minulém díle jsem se trošku ztrácela, ale tady mi příslušnost čarodějů k jednotlivým vládcům dala zabrat ještě víc. Ono to nakonec nebylo až tak zásadní, ale ... No nic, sněm skončil, jak skončil, a kniha pokračovala dál. Četlo se mi to hezky a pokračuji dalším dílem.
Určitě je pravda, že některé "Dánovky" byly o kousínek lepší. Ale ten kousek je pro mě příliš malý, abych kvůli tomu, hodnotila hůře.
Druhá sada povídek a opět skvělé čtení. Už se těším na další.
Pár knížek Jo Nesbo jsem už četla, i když ne tak, jak jdou za sebou. (A kdybych nečetla první Švábi, nemuselo mi trvat tak dlouho než jsem přečetla další). Ale k Nemesis... Protože jsem nedávno dočetla Červenku (mimochodem vynikající), šla jsem pokračovat k Nemesis a opět skvělé. Napínavé, zajímavé - např. ohledně romských zvyklostí, plné zvratů. Prostě hezké čtení.