Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447916/bmid_dlouha-trat-s9l-447916.jpg
4
1041
1041
Sbírka povídek s tématem sebevraždy. Život se někdy zastaví. Ať už je to vědomí smrti, osobní selhání, ztracené iluze, nebo prostý strach, nevyhnutelně s nimi přicházejí také úzkosti, pochyby a otázky. Jsou to okamžiky, které nutí promýšlet vlastní bytí v jasném světle, jehož svit často nepřeje společenským konvencím a tomu „být jako ostatní“. A to, čemu přeje, se zdá být tak děsivé, uhrančivé a lákavé zároveň… Prozaička Viktorie Hanišová po třech románech ohledává subtilnější a sevřenější prostor povídky. Tematicky propojené svižné texty jsou jako dobře míněné facky: zabolí, ale proberou. Stejně jako protagonisté povídek z Dlouhé tratě se i čtenář musí nejednou zastavit a sám sebe se ptát: Jaký má tohle všechno smysl? Možná to není příjemné pomyšlení, ale kdo jednou začne, už nemůže zpět. A to samé se dá říct i o Dlouhé trati. Možná to není nic líbivého — ale číst přestat nelze.... celý text
Přidat komentář
Viktorie je moje oblíbená autorka. Jak se její knihy drapnu, nejsem schopná se od ní odtrhnout. S tímto tématem nemám žádnou zkušenost a možná proto mě to tak rozsekalo. Silný vhled do lidské duše.
Téma sebevraždy se mě osobně dotýká, proto jsem se čtením dlouho váhala.
A musím říct, že to pro mě nebylo tak drásavý, jak bych očekávala (možná jsem prostě otrlá), ale rozhodně to byly skvělý povídky!
Líbí se mi, že autorka na téma nahlížela z různých úhlů, nejen z hlediska těch, kteří se k tomuto řešení rozhodnou, ale také těch, kteří potom zůstanou.
Nejvíc bych asi vyzdvihla Manažerku a Díru.
Čtivé povidky. Za mě ani ne depresivní, jako spíš hodně smutne. Hlavně tedy Vrátíš se? a Zbytečný člověk. Kolik takových nešťastných životů se děje kolem nás, za zavřenými dveřmi okolních bytů a domů.
Povídka Dlouhá trať se mi nelíbila a málem jsem knihu po precteni odlozila.
Viktorii považuju za naši současnou nejlepší spisovatelku. Tato povídková knížka je toho dalším důkazem.
Proti povídkám nic nemám, někdy dokážou vzít za srdce a usadit se v paměti. Nemyslím si, že u této povídkové knihy se to povede. Až na výjimky mi připadají příliš přitažené za vlasy, zdá se, že autorka hodně tlačí na pilu. Příběhy jsou vesměs o duševně nevyrovnaných jedincích, kteří se neumí či nechtějí postavit čelem problémům, vyrovnat se s minulostí – prostě chybí jim životaschopnost. Zmiňovanou výjimkou dle mého názoru je Zbytečný člověk, jenž řeší zásadní etickou otázku a následky volby a dále Pozůstalost, která na mě dýchla tíživou patologickou láskou. Nápad sejít se po 20 letech mi připadá ne příliš šťastný.
Obvykle příliš nevyhledávám povídkové sbírky, na kterých se nepodíleli různí autoři, ale na Dlouhou trať od Viktorie Hanišové jsem se moc těšila. Autorka napsala sedm povídek, které spojuje téma sebevraždy. A za sebe můžu říct, že až na jednu povídku byla tahle sbírka naprosto perfektní.
Bohužel mě zklamal hned první příběh Běžkyně na dlouhou trať. Ta byla na mě příliš obrazná a metaforická, přiznám se, že jsem jí úplně nepochopila. Ostatní povídky byly zkrátka skvělé. Mezi ty top patří Vrátíš se?, Manažerka a Zbytečný člověk. Každá zpracovává téma sebevraždy z trošku jiného úhlu pohledu, což je prvek, který se mi na povídkových sbírkách líbí - když se na jedno téma pohlíží z více úhlů. A Viktorii Hanišové se tohle povedlo na jedničku.
Dlouhá trať obsahuje niekoľko poviedok, ktoré sú tematicky prepojené a skúmajú rôzne aspekty ľudského života, ako sú láska, strata, smrť, hľadanie identity a zmysel života.
Kniha je napísaná pútavým a poetickým štýlom, kde autorka sofistikovane vykresľuje vnútorný svet svojich postáv, ich pocity a emócie. Poviedky sú krátke a úderné, ale dokážu v nás zanechať hlboký dojem.
Kniha Dlouhá trať je skvelou voľbou pre čitateľov, ktorí majú radi realistické a dojemné príbehy o ľudskom živote, lebo ponúka zamyslenie nad dôležitými témami a núti nás premýšľať o vlastnom živote a jeho hodnotách.
Není to lehké čtení. Téma je smutné a obdivuju autorku, že se do něj pustila. Nutila jsem se knihu dočíst.
Mám ráda povídky. A tyhle byly super ač tedy byly strašně smutné. Vždycky mě nějakým stylem dostaly a vzaly za srdce. Ale po téhle knize, mám chuť zase na něco veselejšího.
Nemám ráda povídkové knihy, ale mám ráda paní Hanišovou a jelikož jí mám načtenou celou, sáhla jsem i po této. Bohužel ani po přečtení této knihy jsem na povídkové sbírky názor nezměnila a na chuť jsem jim nepřišla. A navíc nemůžu nějak porozumět tomu, co autora (všeobecně), vede k tomu, sepsat sbírku povídek o sebevraždách. Sebevraždy byly, jsou a budou, určitě je důležité, aby společnost měla o tomto tématu povědomí, ovšem tohle, já nevím proč, na mě působí až "lehce ujetě". Jinými slovy nevím, jak můj pocit vyjádřit. Zrovna o tomto tématu přemýšlet a přenášet ho do svého díla až tak intenzivně jako autorka v této knize, nevím no...
E-KNIHA: Povídky běžně nečtu, protože mi v nich často chybí pořádná zápletka nebo smysluplný konec. Ale tady si u mě autorka vykoledovala čtyři hvězdičky. Většina těch povídek se mi líbila. Ačkoliv pocit z nich mám nepříjemný. A vrtá mi hlavou, proč se někdo pustí do souboru povídek s takhle negativním tématem, aniž by to zasadil do nějakého kontextu. Zajímalo by mě, co se tím sama autorka snažila říct.
Každopádně:
Vrátíš se? 5* - není co dodat
Zbytečný člověk 5* - možná trochu roztahané, ale v tomhle případě to jaksi umocňuje zážitek z povídky
Pozůstalost 4* - asi mi nesedl vypravěč
Díra 4* - naprosto skvělá povídka, které bych ale trochu rozšířila závěr
Brácho 4* - naprosto skvělý nápad a téma, jen tentokrát opravdu trochu roztahané
Manažerka 3* - nevím, to čím si procházela hlavní hrdinka, jsem už zpracované četla v povídkách i románech a líbilo se mi to víc. Ačkoliv dokud nevíte, o co jde, čtete, protože chcete vědět, jak to dopadne a co se z toho vyvrbí. Ačkoli tady je to vedeno do zajímavé krajnosti a situace, nestačí to na to, abych si povídku chtěla přečíst někdy ještě jednou
Běžkyně na dlouhou trať 2* - myslím, že povídce hodně ublížilo, jak abstraktně je napsaná. Chci věřit, že jsem pochopila co se v příběhu odehrálo, jako spousta jiných čtenářů, ale kdo ví...
Dlouhá trať je sbírka sedmi povídek, které propojuje téma sebevraždy, takže počítejte s velmi silným čtením. Kromě dvou povídek mě všechny naprosto dostaly. Myslím si, že nemá cenu o každé povídce psát něco zvlášť, tak jen vypíšu ty, které za mě byly top (takže skoro všechny): Vrátíš se?, Zbytečný člověk, Pozůstalost, Díra, Brácho.
Kniha, která je plná krátkých smutných až depresivních povídek. Tématika je to hodně obtížná, ale jak jednou začnete číst, chcete vědět, jak to skončí a zamýšlíte se, co by daný člověk mohl udělat jinak a nebo v tom poznáte i osud někoho blízkého.
"Nesuď knihu podle obalu"
Hodnocení jednotlivých částí:
3/5 Brácho
4/5 Díra
4/5 Manažerka
5/5 Pozůstalost
5/5 Vrátíš se?
5/5 Zbytečný člověk
POZNÁMKA: Trochu mi to připomínalo Terezu Boučkovou - Šíleně smutné povídky.
"Nesuď nikoho, dokud neujdeš míli v jeho botách" to je první co mě napadlo po dočtení této knihy. Příběhy, které Vás rozhodně donutí zamyslet se nad životem a některé mi budou v hlavě dlouho rezonovat.
Fajn povídková kniha. Možná mi povídky od Hanišové sednou více než její knihy. Za mě palec nahoru.
Nemam rada moc depresivní knizky a rikala jsem si, co jsem si to pujicila. Naštěstí kniha není nijak dlouhá ale taky je poutavě napsána.
Trochu čtení do deprese, ale přesně tak to mám občas ráda. Povídky s tématem smrti, sebevraždy nebo šílenství byly uvěřitelné, poutavé Líbilo se mi to! Pokud chcete trochu té temnoty, která číhá všude ve společnosti mezi námi, tak směle do toho.
Umí! Bravo! Jako většina zde hodnotících i já napíšu, že povídkám zrovna neholduju, ale tyto se moc povedly. Viktorie Hanišová je opravdu mistryně přirozeného vyprávění a krásného jazyka.
Knížku jsem měla půjčenou z knihovny a až doma jsem si všimla , že je povídková. To já úplně nemusím , ale říkala jsem si, že udělám výjimku. Anotaci jsem si taky nepřečetla. Vůbec jsem tedy netušila co mě v ten dušičkový čas čeká. Bylo to takové zvláštní až symbolické, smutné a depresivní. Povídky “Vrátíš se? a “Zbytečný člověk byly pro mě asi nejsilnější .
Část díla
Běžkyně na dlouhou trať
2020
Brácho
2020
Díra
2020
Manažerka
2020
Pozůstalost
2020
Autorovy další knížky
| 2018 | Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 | Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Opět mistrovsky podané dílo. Některé povídky jsou velmi smutné, ale kniha je jasným důkazem, že Viktorie Hanišová je jedna z našich nejlepších spisovatelek. Její příběhy vás pohltí a nemůžete přestat číst.