Kamínekvoku komentáře u knih

(SPOILER) Pro mě, jakožto nečtenáře sci-fi, pro mě byla Duna velkým překvapením. Viděla jsem obě filmové adaptace a obě ve mě zanechaly určité neuspokojení v tom ohledu, že nikde nebylo zatím pořádně demonstrováno fremenské náboženství, způsob života a vnitřní prožívání postav. Koupila jsem si šest seti stránkovou bichli s tím, že si na četbu moc nevěřím a že to pro mě asi bude dost nuda, jak naznačovala některá hodnocení.
Po prvních padesáti stranách pro mě bylo těžké se od knihy odtrhnout. Má velmi příjemné tempo a je napsaná velmi imerzivním způsobem. Moc mě zaujal koncept Bene gesseritu a mluvčích pravdy. Všechny postavy jsou zajímavé a nemusíte počítat s tím, že by jste se v knize zbytečně zabývali nějakými emocemi. Naprosto nejlepší byla část mezi druhou a třetí (a pak celá třetí) částí knihy, kde už je téměř úplně naplněno poselství o hlase z vnějšího světa a Paul se svou matkou Jessicou už jsou zcela odevzdáni fremenskému způsobu života. Tady v této části zažijete největší rozpuk Herbertovy fantazie, setkáte se s jízdou na červovi (tvůrci), zažijete naprosto úžasný popis přeměny vody života v těle, nahlédnete do všech krás a složitostí života v síči, seznámíte se s obřady, rituály i náboženstvím...
A konec je taky skvělý. Frank Herbert se tam nepatlá s nějakými složitými popisy válčení, v jedné kapitole se začne bojovat a v druhé už je vyhráno a vyjednává se o vládě na Arrakis.
Nenechejte se odlákat tisícátým popisem suché, žluté duny s obsahem vzácného koření, ani nudnějšími pasážemi s Harkonneny.

13 14.11.2022

Pěkná knížka plná kousavých a sarkastických, ale za to bezpochybně pozitivních proslovů, které vás inspirují k radosti z maličkostí a naději v počínající beznaději. Ráda bych si proslovy přečetla v originále, překlad mi přišel lehce kostrbatý. (divné slovosledy, nevím...)

05.06.2022

Panečku, zajímavá kniha. Takovou jsem ještě nečetla. Psána salingerovským, pro mě šíleně čtivým stylem, úžasná spousta slov a samotný výborný koncept ustavičného modlení o který jsem se doposud nezajímala. A nevadí mi ani zbytečné popisy všeho, vlastně naopak. Postavy jsou taky nevídané, nepoužitelní intelektuálové z rodiny Skleněných, sněžné vločky. Vždy si přečtu Salingera ve správnou chvíli, šetřete si jeho knížky na nejhorší časy, přinutí vás nenuceně se zamyslet nad životem

2 19.04.2021

Roztomilá, chytrá a velmi čtivá kniha. Mohly od ní být i delší pauzy a dalo se k ní kdykoliv jako odpočinek navrátit a hned jste se zase dostali do děje. Opravdu je mi líto, že kniha nebyla dokončena. Bylo v ní i mnoho nenásilných zajímavostí o Rusku tehdejší doby, které se vám vryjí do paměti a čas od času si na ně vzpomenete.

7 20.01.2021

Velmi hezky čtivá knížka, ve které se velmi odlehčenou formou dostanete do židovské kultury, sice jen povrchově, ale to není žádný velký problém, více detailů by už do knížky asi ani nesedělo. Krásné je i grafické zpracování, nejkrásnější přebal, co jsem za poslední dobu viděla. Není to nic podstatného, ovšem i na to jsem chtěla poukázat.

3 07.01.2021

U Šťastného prince vždy pláču, jako malé dítě. Nezařazovala bych knížku k pohádkám, v pohádkách jsme totiž zvyklí na šťastné konce, kterých zde mnoho nenajdete. Neschází ani překrásná volba slov a celková barvitost, jako u všech Wildeových knížek.

2 25.12.2020

Bezesporu velmi odvážná kniha, tím pádem hodně rozporuplná. Měla jsem ji ale přečtenou během zapálených tří nocí. Bezkonkurenční styl, jakým je kniha napsaná, nešlo se odtrhnout.

1 13.12.2020

Z knihy jsem si neodnesla vůbec nic. Příběh je velmi neoriginální a zároveň dost klišé, asi jako když píšete slohovou práci na fantasy téma v páté třídě, předvídatelné, hloupoučké, neuvěřitelně roztahané. Malý Paolini byl očividně zarytým fanouškem Tolkiena, znát to bylo.

4 13.12.2020

knížka na mě udělala opravdu velký dojem a nemohla jsem z ní spustit vůbec oči. Holden na mě působil jako typ "zbytečného" člověka a byl mi sympatický i ten autentický nedokonalý styl vyprávění. Krásný je i fakt, že jsou to do detailů popsané čtyři dny, během kterých se toho tolik stalo v přibližně dvou seti stranách. Kdybych nevěděla, kdy se kniha odehrává, řekla bych si, že je to téměř něco aktuálního. Rozhodně jsem ji nečetla poprvé, ani naposledy.

7 12.12.2020

Skvělá a opravdu poučná kniha o umění do které se nemusíte nutit a za žádnou cenu vás neunudí k smrti, je to určitě skvělý základ pro všechny, co se o výtvarné umění zajímají.

2 12.12.2020

Pro neznalce Beatles skvělý úvod, pro zběhlé fanoušky to asi nebude nic nového. Kniha je i tak hezky zpracovaná, nic se zbytečně neokecává a přečtenou ji můžete mít za jedno odpoledne, doporučuji.

12.12.2020

Někdy bylo trochu obtížné se v knize zorientovat, protože pan Dostojevský očividně trochu spěchal. Co se týče skvěle propracovaných postav, problémy jsem měla s Natašenkou, která neustále pláče a neumí si vybrat. Aljoša je fenomenální spratek, o tom mě čtení moc bavilo. Příběh samotný je skvělý a velmi dojemný.

1 12.12.2020

Buďto miluješ, nebo nenávidíš. Patřím ke druhé skupině. Od mala mi říkali, ať si ji přečtu, až budu starší. Tak se k ní stále vracím a pořád dokola, nikdy mě to nechytne. Nevím, jestli to chápu a je to skutečně tak přihlouplé, nebo jsem knihu ještě pořád nepochopila. Pohádka, nebo banální moudra? Ať už je to cokoliv, autor i kniha je hrozně přeceňována.

8 12.12.2020

Nudná pseudofilosofie, banální, zdlouhavá a bizarní moudra. K samotnému autorovi chovám těžký odpor

Dobré pro mladší čtenáře, znalce příliš neuspokojí. Hezké na prohlížení, když se zrovna nudíte.

12.12.2020

Mnoho různých chyb, kniha celkově hrozně divně napsaná, moc se mi nedařilo se do ní začíst, možná to je i hrozně zlým překladem, opakování různých slov, špatný slovosled... Asi ani v originále jí šanci nedám.

3 12.12.2020

Co k tomu tak říci... nekonečně vypadající ,,My, dráty telegrafní, telefonní a elektrické" se mi koneckonců z celé knížky líbily úplně nejvíc.

12.12.2020

Překrásné čtení, skutečně ano, krásné vidět tolik pojetí lásky najednou.

12.12.2020

Takový docela obyčejný příběh, k Maryše už se asi znova vracet nebudu

1 12.12.2020

Naprosto trefné a geniální anekdoty, z knihy si odnáším nekonečna tzv. inside jokes, deník je naopak nepříjemné čtení ve smyslu temné atmosféry tehdejší doby, jak se autorovo utrpení stupňuje. Dáňa nezklame nikdy.

4 12.12.2020