karaliene komentáře u knih
Myslím, že u autorky je ohromný rozdíl v kvalitě nápadu (top!) a jeho podání (slabota...).
(Hodnotím na základě dvou přečtených knih, ale hodlám pokračovat, originalita myšlenky mi za tu úmornost čtení stojí. )
Jako jo...špatné to není...být mi o 20 míň, budu nadšená, ale...asi už opravdu stárnu.
Takhle si představuju povinnou středoškolskou četbu moderní doby; kniha ukazuje, jak uvažovat v souvislostech - nejen v rámci jednoho oboru, ale i komplexněji interdisciplinárně.
Bod přidávám za osobní autentické prology kapitol, každopádně ve srovnání s autorčinými předchozími knihami mi tyto příběhy přišly povrchní a plytké.
Od prvních stran jsem čekala, kdy to, co k psychothrilleru patří (napětí, katarze, rozuzlení), konečně přijde.
Jenže přišla akorát deziluze, že nic z toho, na co jsem od prvních stran čekala, nepřišlo.
Zpočátku jsem se nadchla, později dočítala se stále narůstajícím nezájmem. Příliš mnoho "filozofických přesahů" (svou povahou a nuceností opravdu pro pubertální/adolescentní cílovku) na úkor příběhu. Ale jinak nápad dobrý, zpracování též. Pro čtenáře na prahu dospělosti ideál.
Nápad dobrý, ale opravdu by stačil podat na polovině stran.
Každopádně stísněnou atmosféru autoři vytvořit umí, to se jim upřít nedá.
Zřejmě už jsem tak stará, že k dobrému příběhu potřebuji i dobré podání. Toto byla stylistická slabota.
Se vším níže napsaným souhlasím. (Dětským) klinickým psychologům však doporučuji ještě nad rámec Dětskou a adolescentní psychiatrii, která se určitým problémům věnuje jinak a neméně dobře.
Samotný příběh není špatný, ale to ke skvělému výsledku nestačí. V hodnocení vždy beru v potaz i stylistickou úroveň, která se mi zdála slabá...jazyk je opravdu hodně jednoduchý, mohl by být aspoň trochu květnatější.
(A není to, bohužel, případ jen této autorky; zdá se mi, že dobře píšících autorů je dnes jak šafránu.)
Příběh má spád, bavilo mě střídání výpovědí různých osob...ale autorka nám vraha naservíruje už v první třetině, protože užívá jednoduchý literární styl s tolikerým opakováním důležitých informací a s tak primitivním důrazem na to podstatné, že není možné, aby i čtenáři s nulovým důvtipem cokoliv uniklo.
Tak toto je psychologická klasika. Četla jsem hlavně kvůli devátému věku, který v sobě subsumuje všechny ostatní - a o kterém se v učebnicích nepíše.
V knize je jen pár myšlenek nad rámec toho, co člověk o psychosociální periodizaci ví. Psané jsou stručně a výstižně, kniha je důkazem, že velké myšlenky není třeba schovávat a rozepisovat v odstrašujících mnohaset stránkových bichlí.
Za mě pomalejší rozjezd, hlavně proto, že dosti informací se vyskytuje v knize dupli triplicitně (od podstaty fungování darknetu, přes zdůrazňování Ulbrichtovy fascinace rakouskou ekonomickou školou, po opakované zmiňování, že na sebe navlékal staré oblečení).
Ale oceňuji jistě pracnou a poctivou přípravu, rešerše musely trvat měsíce čistého času. Celý příběh vyznívá velmi smutně: úpadek morálky, odcizení se ostatním i sobě, zrada vlastních principů - a život v nesvobodě a strachu, nakonec tedy karma a trest...
Hvězdu strhávám za slabší spisovatelský um.
Chvílemi se mi to zdálo nijaké, zbytečně zabíhavé, fádní, chvílemi zase nápadité a docela dobře čitelné.
Posledních pár odstavců je dokonalých po stránce zpracování i obsahu, a mé hodnocení zvedly o jednu hvězdu.
Systematické, srozumitelné...s čím jsem měla problém, je dojem, který kniha budila: tedy že prezentovaný "návod" je univerzální a nutně účinný.
Jako psycholog si říkám, kéž by to bylo tak snadné!
Trvalo mi delší dobu, než jsem se začetla, stejně tak, než jsem se zorientovala v postavách. Dnes, s odstupem několika týdnů, už bych při převypravování zadrhávala, protože mi příběh naskočí jen matně. Vybavuju si, že vykreslení atmosféry bylo dobré, podání zdlouhavé, rozuzlení až příliš překombinované. Za mě obecně průměr, každopádně jako detektivka z českého pera nadprůměrné. Autorce šanci ještě dám.
Greene má na svém kontě jistě lepší knihy, tato obsahuje více introspekce na úkor spádu příběhu a čtenářské líbivosti. Přesto je v ní znatelný greenovský rukopis: od nedokonalosti hlavního hrdiny, přes jeho nejisté tápání (leč houževnatost), až po tragikomickou účelovost mezilidských vztahů v dobou postižené společnosti.
Přidávám se k rozporuplným hodnocením a jsem ráda, že za to, že se mi kniha nelíbila, snad nemůže jen můj rostoucí věk.
Autorka si vybírá nestárnoucí a nevyčerpatelné téma, vnáší do něj originální nápad, plno času a energie věnuje rešerším...ale mně osobně nesedne způsob zpracování.
Z knihy na mě tak nejvíc zapůsobily závěrečné poznámky autorky a cizí doslov. Byly prosté stylizace a to jim dodalo sílu, která mi chyběla v textu vlastního románu.