katajanci komentáře u knih

Na to, že je knížka tak krátká, obsahuje značné množství mikropříběhů a ten hlavní nakonec vyznívá trochu do ztracena, takže budu někde muset splašit dalších 6 dílů, abych zjistila jak to s Námořníkem a Lulou nakonec dopadne, protože tenhle konec mi nestačí.

Na začátek dvě menší výtky - kdo je tady darebáka, kdo ten hodnej a jak to s nimi nakonec dopadne bylo jasný od samého začátku, ať už jste Austenovou četli nebo ne (ale tak to vlastně mělo být); a ten konec to bylo teda trochu zbrklý a přeslazený jak čokoláda. Jinak ovšem naprosto perfektní. Zdaleka nejvíc jsem si oblíbila strýce Bertrama - kdo z knihomolů by ho nechtěl alespoň potkat. Příběhy Jane i Sofie měly spád, nechybělo napětí, zápletka se pěkně rozuzlovávala a kapitoly byly tak akorát dlouhé, aby mě donutily přečíst si vždycky aspoň ještě jednu (a tak dál až do rána).
Na příště si ordinuju Dobrodružství milovníka knih a kompletní Austenovou, kterou sice z filmů dobře znám, ale knižně jsem se s ní naposledy střetla při povinné četbě a to už tedy pár let bude.

Nebylo to špatné, ale po Hvězdách jsem čekala trochu víc. Ale Greena ještě zkusím.

Hrozně milé a příliš krátké.

Už dlouho jsem chtěla něco od Greena zkusit. Ze zvědavosti a taky proto, že se mi líbí přebaly jeho knih. Pořád jsem zvažovala co, a jistě věděla jen to, že tuhle zrovna ne, protože jsem viděla film a tím pádem už jsem si nemohla tak úplně vytvořit vlastní postavy ani příběh, znala jsme konec, a tak vůbec... Ale pak jsem jí dostala jako dárek (a já si fakt ráda přečtu každou knížku o které si někdo z mých přátel myslí, že bych si jí měla přečíst). A tak jsme jí otevřela a stalo se přesně to co jsme čekala, četla jsem příběh, který jsem vlastně už znala a nijak zvlášť mě to nebralo. Jenže stačilo pár dalších stránek a já se začetla, pomalu a pak najednou docela. Bylo to vtipné, hrozně milé a taky hrozně smutné a hlavně to bylo zblízka. Takže díky za tenhle dárek, protože jinak bych jí určitě nečetla, a to by byla velká škoda!

Mladý italský slušně řečeno proutník dojde prozření že život není jen sex, drogy a honba za výdělkem a zděšen sám sebou se obrací o 180. Rázem žije v harmonii se vším, peče chleba a nachází tu jedinou pravou. Ten začátek se může odehrávat skutečně snad jen v Itálii a konec je sladší než tiramisu. Rozhořčilo i pobavilo, ale hlubší stopu asi nezanechá.

Skvělá kniha, místy poněkud zvláštní, ale skvělá. Vlastně jsme z počátku čekala něco úplně jiného a byla jsem trochu zklamaná, že se v modré zasněžené obálce skrývá tak trochu detektivní příběh. Naštěstí pro mě tady nepátral detektiv, ale literární badatelka a konec mě pak trochu pobavil a celkem potěšil.

Dosti zábavné počtení, i když jsem si musela občas dohledat pár souvislostí, abych se mohla zasmát.

Na učebnici velmi čtivé. Sama od sebe bych se do ní určitě nepustila, ale z povinné četby se vyklubalo dobře stravitelné počtení.

Zdá se mi, že celé to šlo tak trochu po povrchu a hloubku příběhu aby jeden pohledal. Spíš mi to přišlo jako nástřel postav pro nějaký další projekt, než jako román, ale ve finále jsem se pobavila a jako čtení na dovču rozhodně dobrý. Jen bych to klidně dotáhla ještě někam dál a hloubš.

V první řadě jsem v knize hledala ten avizovaný pohled na naši zemi v dané době zvenčí - já ho nenašla. A nebo nebyl v ničem zvláštní ani jiný od těch pohledů co znám.
V druhé řadě nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila. Bavily mě jak jednotlivé příběhy, tak návaznost postav. Co mě ale neskutečně čílilo, bylo, že jakmile jsem se do příběhu začetla a s postavou trochu sžila, tak příběh prostě skončil, nebo spíš byl useknutý, postava odešla a nastoupila jiná. Prostě zlomky životů několika lidí, kteří spolu sice souvisí, ale v čase, prostoru a hlavně v životě se tak nějak míjejí - a já chtěla tolik vědět co bylo mezi tím vším a jak to spojit! V knihách mi obvykle nevadí otevřené konce, ale tady byly i otevřené začátky a prostředky a to je na můj vkus už trochu moc.

Přečteno rychle, pocity smíšené. Místy mě to bavilo, místy jsem si říkala proč to vůbec čtu.

Dva teenageři na cestě napříč Amerikou, každý se svými vlastními problémy. Konec se dal celkem očekávat, ale pro mě to knížce nic neubírá, naopak četla se mi fakt dobře. Možná že první 3/4 o něco líp. Plus jsem objevila pár nových kapel.

Nebylo to zdaleka to nejhorší co jsem četla, už jen proto, že jsem to zvládla do konce a místy jsem se i pobavila. Ale je pravda, že všechno co si s odstupem pamatuju, je ten prapodivný kentaur a pak ještě ty politické vsuvky.

Mně se četla dobře, nenáročná, oddechová, kdo rád vaří, ať se do ní pustí.
Koupila jsem ji ve výprodeji za 48,- abych měla nějaké čtení do autobusu, nečekala jsem žádný zázrak, ale ta cesta mi utekla ani nevím jak a doma jsem hned pokračovala.

Pro mě bylo zajímavější se ke knížce po x letech vrátit, než jí číst prvně. Sice už jsem jí napodruhé nečetla celou, spíš jen pasáže, ale myslím, že jsem si z toho odnesla víc. Nutno dodat, že podíl na tom měl svérázný výklad Petra Hrušky v přednáškách z dějin literatury.

Mám z toho takový smíšený pocit, i přes to, že mě příběh ne úplně bavil, jsem se vždycky těšila, až si najdu čas a zase se k němu vrátím. Celou dobu jsem tak nějak čekala, kdy se něco stane a ono pořád nic, a všechno tak nějak pomalu vplynulo do konce, kde bylo ale všechno (nikoliv najednou ale opravdu plynule) jinak než na začátku. Každopádně Fitzgeralda ještě určitě někdy zkusím.

Moje první knížka od Kateřiny Tučkové a určitě zkusím i další. Líbí se mi ta pečlivost věnovaná sběru dat a informací, aby mohl vzniknout fiktivní příběh vyrůstající ze skutečných míst, osob a událostí. Jak už tu několikrát zaznělo, těžko odhadnout kde je ta hranice mezi fakty a smyšlenkami.

Abecedně řazený "seznam" rozhleden ČR vždy s výstižným popisem, ilustrací a všemi důležitými informacemi.

"Jen" kniha citátů, ale velmi pěkně zpracovaná.