KáťaM. komentáře u knih
Já mám romantiku opravdu ráda, ale už nikdy ne z pera Dilly Court. Od Služebné z hostince jsem dostala, co jsem čekala (přeslazenou romanťárnu), ale ani o píď víc. Mačino tajemství mělo být dle paní, která mi knihu doporučila, ale i dle hodnocení na Databázi knih mnohem lepší. Za mě to tedy bylo šíleně nudné. Kdo s kým s končí víte od prvních stránek, popis vztahu matka a dcera neprosto neautentický, postavy jsou fádní a unylé. Belindu nelze nazvat matkou, nechat dceru dřít a udělat z ní služebnou za účelem vlastního pohodlí, to by neudělala žádná milující matka na světě. Maličké zvraty knížku nezachránily, jedno velké ne, pokud dobrou odpočinkovou romantiku, tak od Danielle Steel.
Jsem nadšená, že se mi dostal nový Grisham do rukou. Autor mě opět přesvědčil o tom, že i po tolika knihách dokáže přijít s něčím novým. Příběh o skupině Ochránců, která se zabývá tím, že pomáhá nevinným odsouzencům na smrt, to vše za mzdu na hranici chudoby, byl strhující. Díky Grishamovi se vždycky tetelím hrdostí, že můžu být součástí právní mašinérie. Když jsem dočítala poslední stránky, říkala jsem si, že to je možná trochu přitažené za vlasy, o to víc mě překvapil doslov autora, kde vysvětluje, jak se inspiroval skutečným příběhem. Moje jediná výtka směřuje k velkému množství postav - byť jsem knihu přečetla za velmi krátkou dobu, postav bylo trochu víc než obvykle a měly tendence se mi plést dohromady, při delším čtení bych asi měla problém se do knihy dostávat. Tento detail se ale ztrácí pod množství pozitiv, kromě pravidelné pochvaly za postavy, bych vyzdvihla fakt, že mě v jedné pasáži autor skutečně vyděsil (a tentokrát něčím jiným, než obvyklým útěkem hlavních postav před osobami z podsvětí). Byla bych se ráda dočetla o postavách víc, ale některé zápletky zůstaly tentokrát trochu otevřené. Ale víte co, proč ne? V Grishamových příbězích je vždycky něco víc, aniž by je musel dokončovat. Skláním se před dalším kouskem tohoto autora a vřele Ochránce doporučuji k přečtení.
Série mě celé roky míjela, a co víc, zůstala mi bez spoilerů, takže jsem si mohla knížku užít i deset let po vydání. Svět, který autorka vytvořila, byl ohromující a velkolepý a já zcela chápu, proč Hunger games tolik čtenářů propadlo. Sama se taky v blízké době chystám na pokračování. Jsem moc zvědavá, jak se bude milostný trojúhelník dál vyvíjet, konec nutí čtenáře chtít další díl co možná nejdříve. Jsem nadšená, že jsem v knížce dostala víc, než ve filmu. Poslouchala jsem audioverzi namluvenou Terezou Bebarovou. Poslech byl sympatický a jen podtrhl dobrou knihu. Audioverzi můžu vřele doporučit, i když chápu, že vlastnit některý z boxů, v nichž se série prodává, je lákavější.
(SPOILER) Svědectví je volným pokračováním Příběhu služebnice, i proto se nelze vyhnout srovnání. Příběh služebnice se mi líbil víc, vyhovovala mi jednota vyprávění. Pokud by Svědectví bylo linií jen nejzajímavější postavy knihy, což byla bezesporu teta Lydie, hodnotila bych knihu ještě lépe. Uvítala jsem, že knížka už nebyla o June, která mi jako postava nesedí. Svět, který vytvořila Atwoodová je pohlcující, děsivý a šokující, jako čtenářka jsem si ho užila, jsem zvědavá, jestli i seriál dokáže z knížky opět vytřískat ještě víc, než v ní bylo. A pokud se už knížku nechystáte číst celou, doporučuji aspoň poslední kapitolu, ve které teta Lydie mluví ke svým čtenářkám, to byla dokonalá pasáž! Opět bych vypustila historické poznámky, podle mě jen shazují skvělý příběh. Velkou poklonu skládám interpretce Tatjaně Medvecké, která namluvila v audioverzi tetu Lydii, neskutečný projev, obvykle skvělá byla i Veronika Khek Kubařová.
V poslední době dávám přednost starším příběhům mého oblíbeného autora. Hlavní postavou Případu Pelikán byla studentka právnické fakulty Darby, která má vlastní domněnky, proč zemřeli dva soudci Nejvyššího soudu, její zpráva zahrnuje i Bílý dům, v příběhu vystupuje i samotný prezident, tím mi příběh trochu ubíral na realitě, ale číst o pletichách v nejvyšších amerických kruzích mě přesto moc bavilo. Byť jsem zvyklá, že u Grishama důležité postavy umírají, tady bylo mrtvol až příliš. Trochu skepticky se dívám i na nekonečně nadané studenty právnických fakult, je to časté Grishamovo téma a už mu nespolknu vše. Je třeba ale podotknout, že autor dokázal zase napsat čtivý příběh z odvětví práva, které mě tolik nebere (právo životního prostředí). Knížka byla dalším báječných právnickým thrillerem, ale já už mám na svého nejoblíbenějšího autora vyšší nároky, proto knížku řadím k lepšímu průměru a těším se, až zase potkám něco jako Předvolání, Odvolání nebo Firmu.
Cizinka byla pro mě asi největším knižním zklamáním roku. Propojení druhé světové války s 18. stoletím znělo velmi slibně, na papíře (v mém případě tedy spíše v uších) to v podání Gabaldon vypadalo už jinak. Přišlo mi to strašně vleklé, žádná zajímavá akce, jediné. To propojení s rokem 1945 mi přišlo v knížce úplně zbytečné, zvlášť když to nemělo žádné vyústění. Knížku jsem četla a stále jsem čekala, co přijde, souzení za čarodějnické procesy byla jen další nudná epizoda, já jsem čekala od knížky víc. Zajímavým hrdinou byl James, s pánským hrdinou, který není zběhlý v sexuálních věcech se totiž moc nesetkáváme, co si budeme povídat, vyprávění o takových hrdinech nejsou zase až tak čtivá. Vadilo mi, kolik postav umíralo zbytečně, že hlavní hrdince jako zdravotní sestře nepřijde kruté zabít strážce. V knížce jsem bohužel zalíbení nenašla, vyzdvihla bych snad jen projev Jitky Ježkové, jako interpretky.
Zase jsem se utvrdila v tom, že mi tento autor zkrátka sedí. V tomto roce se objevilo spoustu negativních recenzí na jeho díla, ale já jsem opět sáhla po jedné z těch jeho lepších knih. Tato vypráví o manželské noci jednoho páru. Jejich život odpovídá konvencím Anglie šedesátých let, kdy jediný správný život je v manželství. Co když se ale vezmou dva naprosto odlišní lidi a zjistí to až ve svatební noc. Kniha mi přinesla spoustu podnětů k zamyšlení, přesně to od "odeonek" očekávám. Obzvlášť nosný mi přišel výrok: "Právě tak se může změnit celý běh života - tím, že člověk něco neudělá." To je tak pravdivě děsivé. Ještě o chlup víc doporučuji od tohoto autora Myslete na děti!, ale na tahle kniha je rozhodně také skvělá volba!
Musím říct, že závěr série mě docela zklamal. Těšila jsem se na postavy, které byly skvěle vykresleny v předchozích dílech, ale nedočkala jsem se jich, naopak mi je poslední díl zprotivil, především Baxterovou, jejíž jednání jsem nemohla (a asi ani nechtěla) pochopit. Bylo to celé už trošku přitažené za vlasy, příliš nereálné a hlavně ten konec, ten to dorazil. Těším se na cokoli pera z tohoto autora, ale jsem ráda, že tato série už skončila, hodnotila jsem jako lepší průměr a velké doporučení dát nemůžu.
Knížka mě nalákala díky krásné obálce a světě div se, nezklamala. Ocitla jsem se v zajímavém světě, kde se lidé třídí do kast, vládne jim král a princ si vybírá svou nastávající formou televizní show, do které se mohou přihlásit dívky napříč společenským žebříčkem. Mně se na knížce líbil popis prostředí. Autorka nás přenesla do fiktivního světa, který dokázala krásně vykreslit, přestože knížka není žádná bichlička. Svět měl vše podstatné i své nepřátele rebely, to mi přišlo jako super označení, které se do té pohádkové knížky tak krásně hodí. Líbilo se mi, že každá kasta má svá povolání a nejvíc se mi líbilo, jak princ se svými vyvolenými kouká na seriál.
Občas bych asi uvítala trochu více akce, ale jinak se mi knížka líbila. Sem tam mi slečny přišly trochu jako běhny a princ jako chlípník, ale knížka je v takovém laskavém duchu, že to takhle natvrdo říct zkrátka nejde. Tahle knížka opravdu pohladí po duši, kdybych byla cílová skupina, asi by to byla jedna z mých nejoblíbenějších knížek, já ji můžu jen doporučit, dostala jsem, co jsem očekávala. Držím knížce palce, aby díky chystanému seriálu zažila ještě jeden velký boom, zaslouží si ho!
Mně se knížka nelíbila. Postrádala jsem v něm typické Grishamovy charakterní postavy. Svého oblíbeného autora jsem v této knize vůbec nepoznávala, skoro bych věřila, že si někoho zaplatil, aby vyšlo něco pod jeho jménem. Na to, že je autor sám vystudovaný právník, tohle bylo opravdu přitažené za vlasy. Hlavní postavy se dopouštěly takových trestných činů, které jim snadno procházely, ačkoli by to bylo v klasickém životě naprosto nemožné. Ačkoli neznám americké právo, jsem přesvědčená, že se vychyloval i z právní reality, což koneckonců v doslovu sám připouští.
Pohledávka v tomto případě vznikla opravdu jen fanouškům Grishama, kteří s ohledem na jeho minulé knihy čekali skvělé čtení. Jak už zmiňoval někdo níže, Grishama ano, tuhle knihu ne.
Připravovala jsem se na seriálový maraton, začala jsem číst poté, co jsem viděla původní polskou verzi seriálu, která mě uchvátila. Bohužel je to jeden z mála případů, kdy se mi seriál líbil mnohem víc, než knížka. Ta byla pro mě velmi špatně uchopitelná. Nevzdám to a zkusím další díly, evidentně jsem v menšině, věřím, že kouzlo knih o zaklínačovi objevím v některém z dalších dílů.
Další silné čtení popisující hrůzy 2. světové války. Tahle mezi všemi vyniká dobovými fotografiemi, ale i kartotéčními lístky vypravěčky. Oceňuji styl psaní, jde o válečný román, který ale nerušivým způsobem (poznámkami pod čarou) přinesl i spoustu faktů, knížka byla tak pěkně vyvážená. Líbil se mi popis i té vztahové linky, v tomto případě oceňuji, že vypravěčka nezacházela až do úplných podrobností (které bych v jiných knihách určitě ocenila) a kniha tak určitě plní naznačený účel - vynést na světlo příběhy těch, které si pamatuje možná už jen Viola Stern Fischerová.
Jediné, co bych knize vytkla, tak občas uspořádání kapitol, na druhou stranu chápu, že takový příběh asi nejde vyprávět úplně souvisle a chronologicky.
Za mě velké doporučení a moc se dnes těším na stream s těmi, co knížku teď také četli.
Čekala jsem víc. Od poloviny už bylo jasné, jak to celé je, kniha byla pomalá, zajímavá zápletka, nevšední, ale bohužel ne příliš dobře zpracovaná, za mě lepší průměr. Jsou daleko lepší thrillery.
Thriller se mi líbil. V severských trhillerech jsem se nikdy nezklamala, tento nebyl výjimkou, ale jsou lepší. Vyzdvihla bych neotřelý příběh, který nebyl snadno odhadnutelný. Vadila mi hlavní postava. Byla vykreslena jako ten typ novinářky, na které mají lidé averzi přestože nepíše bulvár. Nějak jsem se nedokázala vžít do té její práce a hlavně pochopit, za co je vlastně placená... Přišlo mi trochu přitažené za vlasy, jak snadno se všude dostala a jak se jí otevíraly všechny dveře. Nelíbilo se mi, že zatajovala věci před policí, já prostě nemám ráda superhrdinky, nějak mi nebylo jasné, jak mohla přeprat sériového vraha. Rušil mě také nadměrný počet vedlejších charakterů, odpustila bych si i tu romantickou linku. Kolem a kolem mě ale příběh ztracených dívek zaujal, věřím, že případné další autorčiny knihy by mohly být lepší, dříve nebo později dám šanci volnému pokračování této knihy, i když mě trošku děsí, že má nižší hodnocení než debut. Pokud se vám knížka připlete do cesty, zkuste posoudit sami...
Nemohla jsem se zbavit pocitu, že čtu takovou novodobou Diderotovu Jeptišku, méně drsnou. Konec mě ale přesvědčil o tom, že autor vytvořil jiný příběh, s rozmanitějšími postavami, které nejsou černobílé a takové mám ráda. Čtivý historický román z prostředí kláštera, vřele doporučuji. Diderotova Jeptiška byla silnější, ale klasiku beru jako jinou ligu, kterou nehodnotím, a proto Dívkám od svaté Magdalény dám ráda plné hodnocení, stojí za přečtení!
Jsem moc ráda, že tohle nebyla knížka, se kterou jsem se zavřela po státnicích sama na chalupě. Umřela bych strachy! Nepamatuji, kdy jsem naposledy, já, skřivan, s knížkou ponocovala, ale tohle jsem musela dočíst. Od začátku až do konce neskutečná jízda, krátké úderné kapitoly, skvělá zápletka i gradace. Kéž by se můj celý rok nesl ve světle takových skvělých knih, ještě teď mi běží mráz po zádech, nepamatuji, který thriller mě naposledy takhle vyděsil. Velké doporučení, vážně závidím každému, kdo má knížku ještě před sebou a užije si to jako nezasvěcený čtenář!
Po Námi to končí byla knížka pro mě docela zklamáním. Už jsem se nedokázala dostat na tu vlnu, dětské já hlavních postav my byla sympatičtější, tohle už byla moc velká romantika, která by v reálu nefungovala, moc pěkné byly ale vedlejší linie na pozadí, ty mě zaujaly víc než hlavní příběh. Knížka je skvěle načtená, moc se mi líbilo, že kapitoly Atlase četl muž a kapitoly Lily žena, to audioknize přidalo.
Nejde o nějaké extrémně strhující čtení, ale zápletka je nevšední, audiokniha je skvěle namluvená, umocnila čtenářský zážitek, určitě tenhle thriller doporučuji. :)
Tohle je super motivační záležitost! Broňu Sobotku zbožňuji, moc jeho práci obdivuji, kolik svých projektů rozšiřuje zdarma. Uznávám ho také jako podnikatele, poslouchala jsem i nějaké rozhovory s ním o tom, jak vede svůj business, jak se dělí o své know-how. neskutečně motivující a obdivuhodné! Velký palec nahoru! Knížku jsem poslouchala jako audioverzi, škoda, že ji Broňa nenamluvil sám, ale určitě využil čas k dalším skvělým projektům. Knížka obsahuje spoustu jedinečných tipů, nejen ty tisíckrát ohrané! Velké doporučení!!
Knížky od Melvilu jsem skvělé, málokdy šlápnu vedle. Na tuhle jsem narazila jen díky tomu, že ji sdílel Robert Vlach, jsem moc ráda, že jsem se do ní pustila také, obsahuje spoustu skvělých myšlenek! :)