KáťaM. komentáře u knih

Autor mě na podzim požádal, abych si jeho knihu přečetla a napsala k ní tady své dojmy, jinak bych to v tomto případě volila asi soukromě. V prvé řadě se omlouvám, že jsem se ke knize dostala až teď, během podzimu jsem neměla na tento žánr chuť, tak jsem si počkala na zimní dny... Odkud začít, autor vytvořil svůj fantasy svět, který by byl poměrně zajímavý, kdyby v něm nežily tak průsvitné postavy. To mi vadilo asi ze všeho nejvíc, jak všechny postavy byly černobílé, buď kladné nebo negativní, nic mezi, proto jsem vlastně od začátku tušila, jaké budou jejich osudy a nemýlila jsem se, za celou dobu nepřišel žádný překvapivý moment. Autor pěkně popsal prostředí, ale na můj vkus byl až příliš popisný vzhledem k jednoduchému (až plytkému) příběhu, který jsem si přečetla, děj by se klidně vešel do poloviny rozsahu. Autorovi bych poradila, aby nezacházel do extrémů - všechny postavy měly buď nejpřísnější rodiče nebo nejtvrdší dětství, všechno se hemžilo nej, to bylo moc velké klišé. K největším rozporům, které jsem vnímala: Trochu jsem se pozastavila nad tím, jak se hlavní hrdinka do svého milého zamilovala ve chvíli, kdy byl zbitý a ani ještě neotevřel oko, další rozpor jsem pozorovala v tom, že postavy žijí týdny v jeskyni, a přestože to byla láska na první pohled, milostný styk přijde až po takové době... Rozčilovala jsem se nad tím, jak banda přírodních hrdinů bojuje s nedostatkem vody, když autor líčí, jak jsou dny deštivé, nebo že nemohou takovou dobu najít sever. Hlavní hrdina Jon je sice zbitý, se zbytky sil a hned na to se vypořádá s bandou vojáků. Trochu jsem nepochopila, proč Jona jeho společníci tak respektují, nebylo popsáno, čím si je získal, proč ho následovali, jak se stal velkým vůdcem. Postrádala jsem i bližší informace o životě společníků Jona ve chvíli, kdy se hrdinové nacházeli v zotročené zemi. Dobrota hlavní hrdinky Ya-ny hraničila až s naivitou, čekala jsem trochu vášně v jistím klíčovém okamžiku asi uprostřed knihy. Zcestné mi přišlo i příliš krásné první milování a celkově popis všech sexuálních scén a následky, které tyto scény (ne)zanechaly na hlavních hrdinech. Vyzdvihla bych asi to, že text byl poměrně bez chyb (upozornila bych na divné obraty jako "strašný strach," který se opakoval nebo chlap, který se hihňá. Pěkná byla i úvodní ilustrace. Je mi líto, že mě kniha nezaujala a nemohla jsem napsat pozitivnější hodnocení, jsem ráda, když tu vidím, že si našla své čtenáře.

5 29.01.2021

Casanova a jeho utajená žena pro mě byla spíše zklamáním, přestože knize dávám poměrně vysoké hodnocení. Očekávala jsem erotické scény a více ze života proslulého svůdníka, místo toho nám autorka předložila příběh dvou žen, které v mladém věku dost naivně otěhotněly. Na druhou stranu oceňuji, že jde o příběh z klášterního prostředí, ty jsou pro mě určitým způsobem podmanivé a autorka dokázala tu atmosféru vykreslit. Moc se mi líbilo se teď v zimě ponořit do příběhu z Benátek, byť ten děj byl trochu plytký, snadno odhadnutelný. Vyzdvihuji i to, jak se hlavní hrdinka prala s odpuštěním sama sobě, to je v životě taky velmi složité, proto knížku hodnotím jako lepší průměr, i když jsem od ní nedostala zdaleka to, co jsem čekala a asi i chtěla, když jsem sahala po knížce s tímto jménem a obálkou.

1 25.01.2021

Jiří Hájíček už je nyní pro mě sázkou na jistotu. Jeho příběhy z českého prostředí (z jižních Čech), které mapují některé zdánlivě méně významné etapy našich dějin, mají něco do sebe. Tentokrát nás zavádí do doby zavedení nového občanského zákoníku, se kterým se pojily velké čachry s pozemky na úkor nic netušících obyčejných lidí. Jeden takový podvod Zbyněk rozplétá na žádost své kamarádky z dětství Bohuny. Dešťová hůl je knížka o hledání podstaty života. Moc se mi líbilo, jak urputnou postavu Hájíček vytvořil, Zbyněk mi byl sympatičtější, než všechny jeho ženské hlavní hrdinky. Moc se mi líbilo, že velkou roli hrál v knížce katastr nemovitostí, byť ne vše se zcela shoduje s realitou, jak už podotkli někteří čtenáři přede mnou. I tak mě ale Dešťová hůl oslovila ze všech knih autora asi zatím nejvíc. Audioverze se povedla.

(SPOILER) Svědectví je volným pokračováním Příběhu služebnice, i proto se nelze vyhnout srovnání. Příběh služebnice se mi líbil víc, vyhovovala mi jednota vyprávění. Pokud by Svědectví bylo linií jen nejzajímavější postavy knihy, což byla bezesporu teta Lydie, hodnotila bych knihu ještě lépe. Uvítala jsem, že knížka už nebyla o June, která mi jako postava nesedí. Svět, který vytvořila Atwoodová je pohlcující, děsivý a šokující, jako čtenářka jsem si ho užila, jsem zvědavá, jestli i seriál dokáže z knížky opět vytřískat ještě víc, než v ní bylo. A pokud se už knížku nechystáte číst celou, doporučuji aspoň poslední kapitolu, ve které teta Lydie mluví ke svým čtenářkám, to byla dokonalá pasáž! Opět bych vypustila historické poznámky, podle mě jen shazují skvělý příběh. Velkou poklonu skládám interpretce Tatjaně Medvecké, která namluvila v audioverzi tetu Lydii, neskutečný projev, obvykle skvělá byla i Veronika Khek Kubařová.

3 25.01.2021

V poslední době dávám přednost starším příběhům mého oblíbeného autora. Hlavní postavou Případu Pelikán byla studentka právnické fakulty Darby, která má vlastní domněnky, proč zemřeli dva soudci Nejvyššího soudu, její zpráva zahrnuje i Bílý dům, v příběhu vystupuje i samotný prezident, tím mi příběh trochu ubíral na realitě, ale číst o pletichách v nejvyšších amerických kruzích mě přesto moc bavilo. Byť jsem zvyklá, že u Grishama důležité postavy umírají, tady bylo mrtvol až příliš. Trochu skepticky se dívám i na nekonečně nadané studenty právnických fakult, je to časté Grishamovo téma a už mu nespolknu vše. Je třeba ale podotknout, že autor dokázal zase napsat čtivý příběh z odvětví práva, které mě tolik nebere (právo životního prostředí). Knížka byla dalším báječných právnickým thrillerem, ale já už mám na svého nejoblíbenějšího autora vyšší nároky, proto knížku řadím k lepšímu průměru a těším se, až zase potkám něco jako Předvolání, Odvolání nebo Firmu.

3 30.12.2020

Pro mě to už bylo druhé setkání s tímto autorem, který dokáže tak skvěle popisovat české prostředí. Tentokrát si jako historickou událost vybral výstavbu továrny Temelín. Hlavní postava Hana, která se v roce 2008 vrací do své rodné vsi na břehu Vltavy, aby si udělala pořádek sama v sobě, mě příliš nezaujala, ale zajímalo mě všechno, co se dělo kolem ní. Co se dělo předtím, než vystavili Temelín, vztahy v její rodině, zajímavá byla i zápletka jejího bratra. S interpretkou Danou Černou jsem se setkala poprvé, její projev nebyl špatný, pěkně podkreslil skvělý příběh. Stejně jako u Plachetnice na vinětách bych vytkla, že tu není žádný důraznější závěr, knížka prostě přestane hrát, začínám to brát jako takový podpis skvělého českého autora, těším se na další knihy od něj.

5 30.12.2020

Cizinka byla pro mě asi největším knižním zklamáním roku. Propojení druhé světové války s 18. stoletím znělo velmi slibně, na papíře (v mém případě tedy spíše v uších) to v podání Gabaldon vypadalo už jinak. Přišlo mi to strašně vleklé, žádná zajímavá akce, jediné. To propojení s rokem 1945 mi přišlo v knížce úplně zbytečné, zvlášť když to nemělo žádné vyústění. Knížku jsem četla a stále jsem čekala, co přijde, souzení za čarodějnické procesy byla jen další nudná epizoda, já jsem čekala od knížky víc. Zajímavým hrdinou byl James, s pánským hrdinou, který není zběhlý v sexuálních věcech se totiž moc nesetkáváme, co si budeme povídat, vyprávění o takových hrdinech nejsou zase až tak čtivá. Vadilo mi, kolik postav umíralo zbytečně, že hlavní hrdince jako zdravotní sestře nepřijde kruté zabít strážce. V knížce jsem bohužel zalíbení nenašla, vyzdvihla bych snad jen projev Jitky Ježkové, jako interpretky.

3 30.12.2020

Zase jsem si potvrdila, proč je Ikar pro mě nejoblíbenějším vydavatelstvím. Opět přinesl skvělý psychologický thriller. Knížka sice nemá nejlepší hodnocení, ale mně dokonale sedla. Příběh dvou žen, které se honí za kariérou mě uchvátil. Příběh byl napínavý do poslední chvíle, byl naplněný akcí a já si ho užila, protože mě zajímaly osudy obou hlavních postav, což se mi v poslední době bohužel moc často nestává. Knížka ukazuje, jak je nesmírně složité skloubit rodinu a mateřství, pro mě to byl jeden z nejlepších psychologických thrillerů, co jsem tento rok četla a vřele knížky doporučuji dál, obzvláště ženám kolem třicítky. Snad si žádná z nás nebude muset nikdy projít tím, co Helena, a žádná z nás nikdy nebude tak urputná jako Ashley.

1 30.12.2020

Trošku jsem se bála pouštět se do thrilleru, když jsem byla doma celý víkend sama. Obavy nebyly opodstatněné, tohle bylo spíš "jen" drama. Doufala jsem ve strašidelnou atmosféru, napětí a gradaci. Nic z toho se ale nekonalo, protože autor celou zápletku prozradil už na začátku druhé části. To mě zklamalo, kniha měla větší potenciál. Zápletka byla poměrně chabá, nevěřila jsem tomu, že na základě této zápletky by se mohly dít takové věci. Vadily mi i dějové rozpory, občas se autor až příliš odkláněl od reality. Moc tomu nepomohla ani hlavní postava, její osudy mě nezaujaly a byly mi volné. O tom, jak slabá knížka byla, u mě svědčí i to, že když teď po cca měsíci a půl od čtení píšu komentář, moc si toho nepamatuji- Pamatuji si ale super atmosféru, která provázela společné čtení organizované Rodaw, moc jí za to děkuji, už jen kvůli tomu nelituji, že jsem knížku četla. Dalším čtenářům bych ji ale spíše nedoporučila, byť byla napěchovaná dějem, proto jsem ji hodnotila alespoň jako průměr. Od thrilleru chci ale víc.

30.12.2020

Zase jsem se utvrdila v tom, že mi tento autor zkrátka sedí. V tomto roce se objevilo spoustu negativních recenzí na jeho díla, ale já jsem opět sáhla po jedné z těch jeho lepších knih. Tato vypráví o manželské noci jednoho páru. Jejich život odpovídá konvencím Anglie šedesátých let, kdy jediný správný život je v manželství. Co když se ale vezmou dva naprosto odlišní lidi a zjistí to až ve svatební noc. Kniha mi přinesla spoustu podnětů k zamyšlení, přesně to od "odeonek" očekávám. Obzvlášť nosný mi přišel výrok: "Právě tak se může změnit celý běh života - tím, že člověk něco neudělá." To je tak pravdivě děsivé. Ještě o chlup víc doporučuji od tohoto autora Myslete na děti!, ale na tahle kniha je rozhodně také skvělá volba!

3 08.11.2020

I já jsem se účastnila společného čtení s Yoli, myslím, že zase dokázali vybrat moc fajn knížku. Původní verzi pohádky jsem neznala. Příběh vypráví o dvanácti sestrách, už na začátku jich je jen 8, které stíhá podivné prokletí a my rozplétáme, proč je tento osud stíhá. Musím vyzdvihnout temnou, gotickou atmosféru, knížku vážně skvěle načasovali k období Halloweenu a dušiček, četla jsem v době, kdy jsem byla doma sama, a chvílemi jsem se opravdu bála, to je vždycky super, když knížka dokáže vzbudit takové pocity. Potvrzuji to, co zmiňují někteří čtenáři přede mnou - postavy se opravdu ohromně pletly, a to nejen sestry mezi sebou, ale také jejich macecha, to bylo trochu rušivé, na 400 stránkách mohly být charaktery opravdu rozepsány lépe, prostor tu byl. Nechápala jsem, proč je hlavní hrdinka výjimečná a měla by to tajemství rozlousknout právě ona. Ke konci jsem se občas trochu ztrácela, bylo to trochu překombinované a klišé závěr knížce opravdu moc nepomohl. Já bych knížku doporučila opravdu především kvůli atmosféře, hodnotím ji jako lepší průměr. V mých očích jí určitě pomohlo i ono společné čtení, vždycky je moc fajn prožívat knížku s ostatními čtenáři, užila jsem si to.

1 08.11.2020

Po velmi dlouhé době jsem narazila na thriller, který hodnotím plným počtem hvězd. S koupí této knížky jsem šla prakticky na jistotu, Ta přede mnou od autora se mi moc líbila a doufala jsem v podobný psychothriller. Z prvních recenzí jsem byla trošku jako opařená. První čtenáři totiž od thrilleru nedostali to, co očekávali, navíc každý strašil o tom, že hlavní hrdinou té knížky je robot. Vzhledem k tomu, že nejsem vůbec technicky založená, knihu jsem nějakou dobu odkládala, říkala jsem si, že to jsem asi šlápla vedle. Skepse mě neopustila ani po přečtení první části knihy, ale pak to šlo, jedna zápletka střídala druhou. Když jste si mysleli, že konečně chápete záměr hlavního hrdiny, autor přišel s dalším zajímavým zvratem. Bylo to napínavé až do konce, závěr se mi vryl pod kůži. Proto ani vy knihu o robotce, která vznikla, aby nahradila manželku bohatého "ajťáka" nezavrhávejte. Vážně stojí za přečtení a hlavně ten dodatek, o tom, jaké roboti jsou patentované, a jaké se vyvíjí, anebo dovětek autora, který leccos osvětluje. J. P. Delaney je sázka na jistotu, velmi doporučuji!

4 08.11.2020

Kniha líčí boj ruského občana Ildara Dadina za demokracii a svobodu. Rusko je jiná země, budí ve mně respekt, méně už ovšem hlavní hrdina Ildar Dadin, který za své vystupování skončí v nápravném zařízení. Jeho příběh je smutný, těžko představitelný, ale ani zdaleka ne nejkrutější, když to shrnu hodně cynicky, byli a jsou aktivisti, kteří dopadají ještě hůř. Je mi ho líto jako člověka, protože jen těžko může dosáhnout v životě spokojenosti, když si vytyčil cíl boj proti tamnímu režimu. V knize jsem se pozastavila zejména nad výrokem: "Kdo jako Rus neprotestuje proti válce na Ukrajině, stává se spolupachatelem a nese část viny za smrt tisíců lidí v tomto Putinem rozpoutaném ozbrojeném konfliktu." Myslím, že se to panu Dadinovi snadno mluví, dokud nemá děti, tento výrok je silný a já bych takhle všechny Rusy do jednoho pytle neházela. Kniha pro mě byla zajímavým náhledem do ruského prostředí, jsem ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst, ale žádné nové informace mi asi nepřinesla, proto ji hodnotím jako lepší průměr.

2 08.11.2020

Baletky mě opravdu příjemně překvapily. Knížka mapuje cestu jedné slečny v 90. letech za snem stát se baletkou. Líčí, co všechno to obnáší, dobré i špatné, také tehdejší dobu. Přestože knížka popisuje 90. let a oblast baletu, v mnohém se dá přenést i na dnešní dobu a sny úplně jiného rázu, za kterými se mnohdy ženeme. Tahle knížka přiměje čtenáře k zamyšlení nad sebou samými. Jako náctiletá jsem hltala knižní série o mladých baletkách a i takhle knížka se mi moc líbila, takové baletky pro dospělé, kde si každý můžeme najít to své. Knížka je skvěle načtena v audioverzi Terezou Dočkalovou, od této interpretky jsem poslouchala už více knih, ale v u této vyloženě zazářila. Baletky vřele doporučuji všem, co právě hledají samy sebe.

5 28.09.2020

Knížku jsem poslouchala jako audioknihu. Čekala jsem, že si tak připomenu české dějiny, mám dějepis ráda, ale musím říct, že mi knížka připadala zbytečně vleklá, zabírala se až zbytečnými podrobnostmi (opravdu nepotřebuji vědět, jaký měl svatý Václav tvar hlavy). Audiokniha vznikla tak, že se pospojovaly jednotlivé díly, které v minulosti vysílal Český rozhlas. Když už to spojují do audioknihy, čekala bych, že tam sestříhají alespoň úvodní a závěrečnou znělku, to bylo trochu rušivé. Špatná byla i kvalita poslechu. Některé interprety nebylo (obzvlášť při poslechu v autě) skoro slyšet. Skoro bych řekla, že klasická kniha by bývala v tomto případě lepší. Knížku hodnotím jako průměr, čekala jsem víc.

4 26.09.2020

I já jsem si přečetla příběh o tom, co se po znovusjednocení Německa vrací někdejší baronesa Franziska, dnes už sedmdesátiletá dáma, na své venkovské sídlo. Musí se srovnávat nejen s rozdíly mezi západním a východním Německem, ale také s proměnou, které prodělal její dřívější domov. Co k tomu říct. Mám za sebou první díl Panského domu a první díl Venkovského sídla. Ani jedna z knih autorky mě ale neoslnila. Velkým záporem je pro mě skutečnost, že autorka nedokázala vytvořit postavy, které bych si alespoň trochu oblíbila. Příběh i postavy samotné jsou takové povrchní a fádní, autorka se nesnaží zacházet nikam hlouběji ( možná tady o to byla snaha deníky Elfriede, ale za mě to bylo pořád málo). Nejen, že mě podstavy nenadchly, ale skoro mi svou naivitou lezly na nervy, obzvláště Jenny a Franziska. U Panského domu bych chtěla vědět, jak bude pokračovat, tady si ani nejsem jistá. Skončilo to podivným happyendem. Když už jde o knížku na pokračování, utnula bych to alespoň nějakým zajímavým závěrem, aby čtenář hned potřeboval další knihu. Za mě tedy takový průměr a knížku příliš doporučit nemůžu. Každopádně velmi kvituji skutečnost, že se jednou v knize střídají dvě časové roviny, aniž by do toho musely být zatahovány koncentrační tábory.

2 26.09.2020

Se sérií, jehož hlavní postavou je vyšetřovatel Harry Hole, jsem naštěstí nezačínala od začátku, jinak bych ji už asi nečetla. První dva díly mě prakticky vůbec nezaujaly, asi to bylo i tím, že země, kde se odehrávaly, mi jsou vzdálené (Austrálie a ještě hůř pak Thajsko). Tady jsme v Norsku a konečně série začíná nabírat grady. Objevuje se tu konečně Rachel a Oleg. V této sérii je propojení s 2. světovou válkou, neboť vraždy, které Harry vyšetřuje, mají prvopočátek právě tam. Bavilo mě ten příběh rozplétat, druhá světová válka v kombinaci s dobrým autorem není nikdy krok vedle a Nesbø prostě dobrý autor je. V porovnání s dalšími díly, které jsem od autora četla, je Červenka pořád slabší odvar, ale už je to na správné cestě a na další díly se už začínám těšit (což jsem po prvních dvou říct nemohla). Interpretace tradičně skvělým Hynkem Čermákem tomu dodala šťávu, knížku hodnotím jako lepší průměr.

2 26.08.2020

Jestli se chcete ponořit do historické fantasy plné dokonalých postav, nečekaných zvratů a navíc geniálně vyprávěné, Hry o trůny jsou to pravé ořechové. Snoubí se v nich láska, čest, sex, úskoky a já to celé zbožňuji. První díl jsem četla podruhé, tentokrát jsem volila poslech, který byl skvělý. Knížce není co vytknout (snad jen že v případě audioknihy se mohly informace o rodech dát dopředu), moc se těším na druhý díl. Za mě velké doporučení, a to i v případě, že jste už viděli seriál, knížka nabízí trošku víc.

7 18.08.2020

Tahle kniha v sobě snoubí všechny důvody, proč Grisham patří k mým nejoblíbenějším autorům. Spojil důležitá téma (nelegální skládky odpadu), boj dobra a zla, který nemusí dopadnout vždy správně. Hlavně ukázal, že i dobro má své padouchy, a zlo své hrdiny. Je to další kniha, kdy jsem si pro přečtení anotace říkala, že tematicky to asi nebude nic pro mě, ale opak se stal pravdou. S oblibou říkám, že Grisham mě nadchne i pro věci, události, o kterých jsem si nemyslela, že by mě vůbec mohli oslovit. Stalo se mi to jak u jeho Píšťalky (boj indiánů proti casinům), tak u Calica Joe (baseball). Odvolání řadím k těm nejlepším knihám, co jsem od autora četla, i když Předvolání bych doporučila ještě o chlup víc. Plným počtem knížku hodnotím skoro po pěti měsících, tahle si to zaslouží, za mě velké doporučení!

1 10.08.2020

Kniha nemá tak vysoké hodnocení, jak by se vzhledem k úspěchu seriály dalo očekávat. Důvod je prostý, kniha Vám nedá ani o chlup víc, než seriál. Seriál z knihy dokázal vyždímat i to, co v ní nebylo a tak je to pro mě jeden z mála případů, kdy je filmová adaptace lepší, než kniha. Mně se knížka četla dobře, děj pěkně odsýpal, je dobře namluvená. Jediné, co bych vynechala, byly ty historické vsuvky na konci, které byly takové plytké, asi měly být humorné, ale mně opravdu nesedly. Knížku rozhodně doporučuji před seriálem, pokud jste už seriál viděli, kniha vás už nemá šanci příliš oslovit.

5 10.08.2020