KateChatt komentáře u knih

Poté co se rozmohl fenomén Harry Potter a prokleté dítě, jsem zjistila, že mám spoustu kamarádek, které milují Harryho Pottera. A i když jsem neviděla filmy (neukamenujte mě, prosím), tak mě napadlo, že bych si mohla přečíst knihy, abych věděla co všichni na tom Harrym Potterovi mají. Tento první díl mě trošinku zklamal, byl na mě trochu moc dětinský, ale pořád to bylo skvělé překvapení. Teď když už mám přečtenou celou sérii, a jsem velká fanynka, jen lituji že už nemám možnost si to přečíst znovu a být překvapená a tak, určitě to chápete.

Ze začátku mě napadlo knihu srovnávat se sérií Stage Dive, ale rychle mě zase to přešlo. U téhle knihy se mi líbily obě hlavní postavy, bavily mě dialogy mezi nimi. A navíc příběh nebyl až tak nereální. Líbilo se mi že je tam i Garrettův pohled, a že on sám ukazuje, že není úplně dokonalej.

Sakra, já si byla tak jistá kdo je vrah, a on to byl nakonec někdo, u koho mě to ani trochu nenapadlo.

Během čtení mě překvapila častá nepřítomnost písmen a další chyby v překladu. Nicméně mě knížka strašně bavila (no jo, jsem nenáročný čtenář).
Akorát mi přijde trochu smutné, že moje nejoblíbenější postava je záporák.

Jsem ráda za šťastný konec, hádám, že by mě docela naštvalo, kdyby tahle série skončila jinak.

V tomhle díle mě často štvala Kait, s tím svým "Rob tohle, Rob tamto'' a taky tím jak moc věřila, že v Bílém domě vyřeší všechny jejich problémy, na druhou stranu ji trochu chápu, prostě chtěla mít naději. Co se týče ostatních, tak ti všichni jsou úžasní.

Bylo zajímavé číst z pohledu Tobiase, na začátku Divergence se mi zdál docela tvrdej. A ono ve skutečnosti...
P.S. Pořád nechápu jak Veronica mohla povraždit skoro všechny hlavní a úžasné postavy. To že byli v téhle knize, mě strašně rozesmutnilo.

Ze začátku mi Jimmy připadal hrozný a navíc v té skupině docela zbytečný, Davida jsem měla o hodně radši. Navíc mi přišlo divný, že je Jimmy starší než David, rozhodně se tak nechoval. Ale teď ho mám ráda, i když není nejúžasnější. Líbilo se mi jak se z tvrďáka stává zamilovanej kluk. Navíc Lena se k němu náramně hodí.
Btw: přijdou vám ty sexuální popisy taky tak divné?

Wow, nečekala jsem, že to bude až tak nereálný. Ačkoliv mi to ani tolik nevadilo, jen jsem se nad tím občas pozastavila.
Docela ráda bych si tu knihu přečetla i z Davidova pohledu.

Jedna z nejlepších knih od S. Drake, pravda bylo to její klasické klišé. Ale do jaké doby byl ten příběh vložen (Robin Hood,... atd)!!

Volání kukačky se mi líbilo víc. V obou knihách mě nebavil začátek, ale potom to nabralo spád. Jen v téhle knize moc nechápu, jak mu došlo, kdo je vrah.

Některé části byly až moc zdlouhavé a ze začátku jsem neměla moc ráda Strika. Ale celá kniha byla moc hezká.

Když jsem v Divotání přečetla epilog, byla jsem naštvaná, že tam toho bylo tak málo. Proto jsem tak šťastná z tohoto dílu. Ty povídky byly navíc velmi úžasné.
Nejvíc se mi překvapivě líbily povídky se Zachem (mám raději Morfea), přijde mi hrozně nefér, že s Morfeem bude Alyssa už opravdu navěky a navždy mladá, zatímco Zach s ní byl jen 60 let. Pro Alyssu se obětoval víckrát než M a to že hned jakmile Alyssa přijde do Říše divů a skoro na něj zapomene, je hnusné. Zach si to nezasloužil.

Zatraceně, jak to Sarah dělá, že všechny její knihy jsou tak úžasné?!
Na začátku mě trochu zarazilo, že už Celaena není, ale musím uznat že i královna je působivá.
Nicméně jsem ráda že Celaena/Aelin už není s Chaolem, ale s Rowanem :3
Tak teď jen nedočkavě čekat na další díl.

Znám od Shannon Drake mnohem lepší knihy.

Úžasná knížka, jen mě trochu mrzí, že si Lara Jean vybrala Petera (Johna mám mnohem raději, i když Peter taky není špatnej).

První díl mě bavil víc, ale i tak to byla pěkná kniha. Byla jsem překvapená z chování některých postav (Růže, Fallon) - z prvního dílu jsem si myslela že budou jiní.

Přestože v knize bylo hodně podobností se Skleněným trůnem, byla to úžasná kniha.

Vzpomínám si, že když jsem narazila na knihu Cinder, myslela jsem si že to bude blbost. Možná že pro někoho je, ale pro mě celá tahle série patří mezi nejlepší, které jsem kdy četla. Věřím, že nejsem jediná kdo, se při čtení zasmál nebo rozbrečel.

Jsem ráda, že všichni mají šťastný konec (i když v reálu to moc často nebývá).

Dálekové a hodní? Nemožné se stalo skutečností.
Zábavná a občas i dojemná knížka s Doktorem. Jsem ráda, že existují tyto knihy, ve kterých je možné alespoň trochu pochopit Doktorovy myšlenkové pochody.