katka9574 komentáře u knih
Sérii s Frostem jsem zhltla na jeden zátah, ale tohle byla neuvěřitelná srágora. Vsadím boty, že toto veledílo vyplodila Freemanova žena, partnerka v osobním životě i knižním průmyslu (cituji z autorova životopisu). Utrpení!
Knihy pana Miniera se čtou s takovou lehkostí, že si přejete, aby měly klidně ještě o dalších 500 stran více :-) Ani Údolí není výjimkou, parádní a napínavé počtení!
Tohle bylo sakra dobré čtení! A víc snad ani není třeba dodávat ;)
Byla jsem během četby občas rozpačitá, navíc další milostný trojúhelník - to už tady bylo tolikrát, jééééé... to budou tak maximálně 3 hvězdy. No a pak přišlo závěrečné rozuzlení a mně, namouduši, spadla brada. Opravdu jeden z nejlepších závěrů, se kterým jsem zatím měla tu čest. Doporučuji! A jsem natěšená i na seriál, který je momentálně k vidění na Netflixu :-)
Velmi těžko hledám správná slova - co o této knize napsat? A čím více se rozepisuji, tím větší bláboly pak po sobě čtu. Ono bude stačit pouhé: Čtěte a pak dlouho přemýšlejte ;)
Tak a sérii mám dočtenou a už teď se mi stýská :-)) Všech 6 knih opravdu stojí za to, skvělá práce, pane Robothame. Pište dál, prosím.
Barclayovy předchozí knihy Nepříjemně blízko a Na loučení nebyl čas jsem přečetla jedním dechem a kdyby to bylo možné, oběma dám po deseti hvězdách :-) Proto, když jsem někdy v průběhu ledna zjistila, že se chystá vydání autorovy nové knihy, opravdu jsem zajásala a nemohla se dočkat, až si ji v klidu vychutnám. Tak mám tedy dočteno, od hlavy k patě zlitá ledovou sprchou a nevěřím, že tohle psal tentýž člověk... Tohle mohl být tak parádně napínavý příběh, protože téma je opravdu originální, prostředí atraktivní, postavy celkem sympatické, atd. Za čtivost dávám tři hvězdy s hoooodně odřenýma ušima ;)
Tohle je opravdu detektivka, jak má být - mající hlavu a patu, k tomu napínavá, čtivá, a postrádající jakékoli prvky stupidity. Ona celá série s profesorem se vyvíjí velice slibně, chystám se na pátý díl a už teď mi začíná být pomalu smutno z toho, že se blíží závěr. Díky, pane Robothame, stal se z Vás můj velký oblíbenec :-)
Perfektně propracovaný příběh, přečteno téměř na jeden zátah. Michael Robotham píše neskutečně poutavě! Vřele doporučuji a už si brousím zuby na další díl :-)
Vždycky mám radost, když se mi podaří objevit nového autora, jehož styl psaní je čtivý, příběhy uvěřitelné, konce nezmršené, s hlavou i patou na svém místě :-) V podezření je má první kniha od pana Robothama a já už si jej hezky šoupu mezi oblíbené ;) Skvělé počtení, vrním blahem a už se vrhám na Amnézii.
Fantastická trilogie, fakt paráda - a to já sci-fi nikterak nevyhledávám. Vřele doporučuji všem milovníkům napínavého čtení, Blake Crouch píše skvěle! A doufám, že už pilně maká na čtyřce ;)
Guillaume - propána, na čem jsi to během psaní frčel? Co to jako mělo být? Afektované, nepřirozené, naprosto nevěrohodné... a dialogy - copak tímto stylem spolu někdo komunikuje? Jak mně se protiví ony vzteklé a ukřičené policistky, ve všech situacích rozezlené na celý svět. Ono se sice leccos na konci vysvětlí, ale stejně, nevěřím ti ani za mák, že ty sám máš z této své knihy radost... já bych s ní s chutí zatopila v kamnech.
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Je fakt, že kniha je dlouhá, velmi dlouhá a chvilkami jsem měla chuť pár odstavců, těch hodně popisných, přeskakovat. Jenomže během následujícího čtení zjišťuji, že všechno v příběhu má své místo a všechno je důležité :-) Tedy mé doporučení - na tuhle bichli si vyhraďte dostatek času, kdy nebudete ničím a nikým rušeni a kdy budete mít možnost jen číst a hltat a soustředit se a užívat si parádně promyšlený a pěkně zamotaný příběh. Strike s Robin jsou skvělá dvojka a paní Rowling je fantastická vypravěčka! Těším se na další pokračování.
Nejsem ani v půlce a končím... tohle fakt nejde. Knihy V kleci a Pohřbení jsem si koupila na základě velmi kladných recenzí, tu první jsem dočetla jen proto, že knihy jednoduše dočítám, ale tuhle opravdu nedám. Příběh je možná dobrý, spousta z vás píše, že propracovaný - no, nevím, za mě rozhodně ne. Styl až příliš americký, afektovaný, hlavní hrdinové se často chovají a reagují neuvěřitelně - ale já mám s americkou tvorbou celkem problém, takže, prosím, berte mou recenzi jako čistě subjektivní. Koho bych ale s chutí propleskla, je překladatel! Proč v knize neustále někdo souhlasně bručí, vrčí nebo se šklebí, byť k tomu není důvod, a proč se na (téměř) každé druhé stránce objevuje výraz NEZPACH - to je mi fakt záhadou a neskutečně mě to během četby iritovalo. Jednou hvězdou děkuji spisovatelce, že místo psaní například netrápila zvířátka... ;)
Za mě bohužel ne :-( Spisovatelčin styl psaní mi nesednul, k tomu časté opakování výrazů "bastard, monstrum", na každé druhé stránce se "vrčelo nebo bručelo" - víte, kolikrát jsem se během četby snažila souhlasně bručet? Nešlo to ;)) Sakryš, překladateli, pane Nováku, provětrejte kapku svou slovní zásobu! Dojem z knihy - prostě divný. Čtivé to sice bylo, to ano, ale celkově, omlouvám se za výraz, byl příběh strašná blbost :-) Jo a málem bych zapomněla na komboloi a pumpování pěstí ve vzduchu - šmankote, proč??
Sice se na konci dobereme ke vskutku vysokému počtu mrtvol, přesto se jedná o takové příjemné, milé počteníčko :-) Stránky utíkají rychle jedna za druhou a během dne je kniha dočtena. Fajné, určitě budu v sérii pokračovat.
Výborné, napínavé čtení. Hvězdu ale ubírám za (pro mě) dost plytký motiv nehodný tolika mrtvol. Ovšem ten konec... těším se, jak se vše vyvine, a snad nebudeme čekat dlouho ;)
Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, jak může mít tato slátanina tak vysoké hodnocení? Nechce se mi věřit, že například Angela Marsons považuje toto veledílo za "Mistrovský kousek" a nechápu, proč se spousta dalších autorů (viz strana 336) předhání v udělování superlativů. Kniha Pššt je snůška blábolů, stupidních a teatrálních dialogů, téměř pořád někdo vztekle buší do stolu nebo volantu, Jade ječí, matka rodu neustále řeší, jak ochránit rodinu (trochu pozdě, na to měla myslet dříve).... vyšetřování téměř žádné neprobíhá, ale "Grace je dobrá a bez ní bychom se nepohnuli z místa", a vůbec celý příběh je tak divně (úplně pitomě) zpracovaný. Možná i špatný překlad, nevím, ale jsem si jistá, že leckterý deváťák by téma uchopil lépe a napsal uvěřitelnější příběh. Se spisovatelkou určitě končím, toto bylo vážně utrpení...
Třetí kniha od Cartera, co jsem přečetla, a zároveň i poslední. Všechny psány podle téměř stejné šablony, a vyžívání se v naprostých nechutnostech. Lámání kostí, praskání chrupavek, nekonečné potoky krve a vůbec to nejhnusnější, co si dovedete představit - no fujtajbl! Jsem velký fanoušek detektivek a thrillerů, ale tohle fakt ne...