katule1992 komentáře u knih
Dokonalá gradace románu Deset malých černoušků nekončí poslední kapitolou, jak se může zprvu zdát, ba naopak pokračuje závěrečným epilogem jež natahuje napětí čtenářů do kritického bodu šílenství. Přestože jsem knihu již četla, ale jak jsem psala,, je to více než deset let, vraha jsem si nepamatovala a jsem za to nesmírně vděčná. Knihu jsem si tak mohla naplno užít.
Deset malých černoušků je kniha jež bude bavit milovníky klasický detektivek, kteří neholdují dnešnímu krvavému trendu plného přehnaných a zbytečně podrobných detailů. Agatha Christie u mě uspěla na plné čáře a mám takové tušení, že budu věnovat větší pozornost jejím knihám než tonu bylo doposavad.
Hned na úvod bych ráda uvedla jednu malou drobnost na pravou míru, jež zvedá mnohé čtenáře a blogery ze židlí. Tatér z Osvětimi je román napsaný dle skutečných událostí a ne kniha literatury faktu. Příběh získala Heather Morris od Lalea Sokolova v době jejich vznikajícího přátelství. Tudíž je nad míru jasné, že příběh podávaný z pohledu Lalea nemusí vždy odpovídat všemu, co jsme doposud znali a četli a je dokonce možné, že ne vše bude stoprocentně odpovídat skutečnosti. Nikdo z nás neví, jaké hrůzy se tam ve skutečnosti děly a kolik toho člověk raději vytěsnil, aby mohl dál žít.
Tatér z Osvětimi je romantický příběh dvou mladých lidí, jež se vymyká všem dosavadním knihám o holocaustu a životu v koncentračních táborech jež jsem měla tu čest číst. Je to román s unikátní výpovědí o lásce uprostřed toho největšího zvěrstva na světě a dle toho k tomu také samotná autorka přistupovala.
Velmi mile mě kniha překvapila. Eskens napsal výborný detektivní příběh se sympatickým hlavním hrdinou, který není žádný superhrdina, ale úplně obyčejný klučina z ne zrovna perspektivní rodiny.
Jediné s čím bych úplně nesouhlasila je označení thriller. Přestože autor zjevně zamýšlel vytvořit příběh s prvky thrilleru a pro některé čtenáře možná to thriller i byl, já si představuji thriller úplně jinak :)
Přestože na mě kniha zprvu působila lehce jako YA kniha pro mladistvé, velmi rychle se ukázalo, že se nemůžu mýlit více. Pohřbený život je velmi bravurně a především realisticky vykreslený příběh o umírajícím člověku, jehož poslední naděje ke spasení vede skrze pochopení mladého chlapce. Román v sobě nese nejednu hlubokou myšlenku, která by nechala své čtenáře v klidu a právě naopak vybízí k zamyšlení nad životem každého z nich.
Eskens si zde výborně pohrál s charaktery postav a dokázal , že skvělý příběh lze postavit i na opravdu malém počtu účinkujících. Joe je sympaticky vyhlížející kluk z nižší třídy z rodiny s pohnutým osudem, se kterým se život nikdy příliš nemazlil a celý život má před sebou. Svému pátrání zasvětí každou svou minutu času a přesto to není žádný nezranitelný superhrdina, ale obyčejný kluk, který chce, aby spravedlnost vyšla najevo. I tak u něho najdeme typické pubertální chování, a to především ve chvílích, kdy mu policie řekne, že se má držet stranou. No a jak to tak bývá, dospělí jsou blbci a já si budu dělat co chci. To byly přesně ty chvilky, kdy jsem ho chtěla zabít já sama.
Na začátku čtení jsem nevěděla, co mám vlastně očekávat. Švédský román. Ještě navíc z prostředí byznysu a bankovnictví. Vyžívám se v severských krimi, to ano, ale právě proto byl o důvod víc se bát.
Já si ale naštěstí knihu pořádně užila a propracovanost celého příběhu na mě udělala dojem. Během čtení jsem narazila až přílišnou podobu s 50odstíny šedi, což je docela kýč (omlouvám se všem jejím příznivcům). Nesourodý pár, dokonalý sex, jizvy na zádech a tajemná žena v jeho okolí. Zaplať pánbůh, že je to pouze shoda okolností a ve skutečnosti, je příběh mnohem více zapeklitější a s již zmíněnou knihou má díkybohu pramálo společného.
Příběh je psán ve 3. osobě a tím o nic nepřijdete. Vše vidíte z několika různých úhlů postav. Dokonce si některé pasáže přečtete z pohledu Davida a Natalie současně. Autorka si s knihou dala opravdu záležet a velice detailně popisuje celý děj. Pro někoho bude možná trochu složitější se do příběhu dostat. Věřte mi, že jakmile se dostanete přes první dvě až tři kapitoly, už se od knihy jen tak neodpoutáte.
Já si knihy naprosto užívala a celá netrpělivá jsem očekávala, jak to mezi nimi vlastně může dopadnout. Poslední takové napětí v románu jsem očekávala, když jsem četla Krásnou katastrofu. Tady je to úplně to samé.
Oproti některým švédským knihám se nebudete tolik ztrácet ve jménech. Za to vděčíme nejen menšímu množství vystupujících postav, ale především v jejich rozdílnostech. Nemůžete si splést postavy jako jsou Gustav, J-O, Michel a další. Nejde to, i kdybyste se sebevíce snažili.
Erotické smysluplné scény vás zanesou do prostředí, ve kterém by mnohé z nás rozhodně chtěly být. To erotické dusno z některých scén se dá doslova krájet. A že tam toho je po celý příběh.
Knihu si musí přečíst každý, kdo sledoval příběh Travise a Abby v Krásné katastrofě. Rozhodně by měla být přečtená každou čtenářkou i čtenářem, kteří chtějí kvalitnější příběh se sexuálním napětím a zajímavým prostředím, ve kterém je příběh usazen. No prostě každý, kdo miluje romány a případně chce dát šanci švédské novince!
100% bez mrknutí oka!!
Ještě teď když o knize vyprávím jsem nadšená jako když jsem ji dočetla. Těch necelých 500 stránek mi uteklo jako voda. Autor mě vážně nadchnul a dostal. Styl psaní je přesně pro mě. Dokáže popsat každou situaci tak, jako byste tam přímo byli. Prožíváte veškeré vyšetřování a stáváte se jeho součástí. V průběhu čtení dokonce zjišťujete, že si sami skládáte příběh, který by vše vysvětloval.
Když jsem se dostala k finálové části, kdy měl být odhalen náš hlavní pachatel, byla jsem už napjatá doslova k prasknutí. Pak to na mě autor vybalil a já začala přemýšlet, jestli to dává smysl. A hádejte co, dávalo. Vše tomu nasvědčovalo. Jeho chování, alibi, důvody a já nevím co ještě. Jenomže neuhodnete co se stalo. On to nebyl. Autor Vám ho předhodil, aby příběh ještě více napnul, protože skutečný pachatel je mnohem větší ryba. Po jeho zjištění to bylo něco jako : To si děláš pr... :D Opravdu mě to ani ve snu nenapadlo a dramatický konec knihy završil celé to napětí..
Nemůžu jinak než pochválit tento umělecký počin. Kniha rozhodně nepatří k lehkému čtení a nedoporučuji ji slabším povahám, které při sprostém slově skoro omdlívají. Protože právě toto kniha obsahuje v poměrně velkém zastoupení. Přesto kniha nepůsobí sprostě a vulgárně. Pokud mi nevěříte, musíte si knihu přečíst!
Věřím, že se najdou tací, kteří ji přelouskají jedním dechem jako já a po přečtení se nevěřícně usmívají, jak to autorka celé pojala. Doporučuji tedy knihu milovníkům kvalitního psycha, thrillerů a napětí. Nalejte si sklenku vína, přikryjte se dekou a nechte se unášet příběhem. Jsem zvědavá na Vaše reakce. Pěkné čtení.
Pamatuji si vás všechny je pro mě nová srdcová záležitost. Dlouho se mi nestalo, že bych během četby prožívala tu tajemnou atmosféru. Ten strach , který pociťovali behem svého pobytu v Hesteyri a hlavně to mravenčení, když se pokaždé ozýval ten tajemný dětský smích, který přicházel a odcházel odnikud.
Kniha je napsaná jednoduchými větami, díky kterým se neztrácíte v ději. Ze začátku mi přišlo zvláštní, že každé souvětí obsahovalo nespočet čárek, ale pak zjistíte, že to přidává na efektu děje celé knihy.
Dokonalý cizinec je originální nejen ve střídání kapitol současnosti a minulosti, ale také ve stylu jeho psaní. Příběh Catherine je psán celý z pohledu autora. Popisuje každou myšlenku a pohyb jednotlivých postav. Naopak Stephen vypráví příběh sám za sebe. Později vypráví i v množném čísle. Za sebe a svoji manželku.
Určitě stojí za zmínku přirovnání, slovní spojení a popis událostí. Díky těmto dokonalostem vás drží kniha v napětí každou minutu.
Zápach vycházel z rohu poblíž Nancyina stolu. Došel jsem tam, rukou jsem si zakrýval nos a pusu - a tam to bylo. Tělo. Hnijící. Zlomený vaz, otevřená ústa, odhalené zuby. Smrt. Mělo mě to napadnout.
Cítíte to napětí? Čekáte co se stalo? A to je jen ukázka z popisu chycené myši v pastičce! Jenomže to vy nevíte. A tímto způsobem je právě kniha napsaná.
Za mě je to jak určitě tušíte jasných 5 z 5. Dlouho jsem nečetla napínavější knihu a rozhodně ji doporučuji každému, kdo si napětí v knize užívá jako já. Kdo si skoro doslova kouše nehty nedočkavostí nad vyřešením zápletky. A kdo miluje příběhy, ve kterých se to nevyřčené tajemství drží ve vzduchu po celou dobu jeho čtení.
Pan Kaplan má stále třídu rád je naprosto geniální kniha, která ukazuje nástrahy anglického, pro nás zde českého, jazyka. Překladatel Antonín Přidal si dal velice záležet na jednotlivých gramatických pasážích tak, že chvilkama se smějete nahlas jako blázen. Pana Kaplana by si měla přečíst každá paní učitelka, která zná zakoutí jazyka a může zábavnou formou pozorovat, jak je pro některé jazyk přímo záhadný.
Před pár lety jsem se zamilovala do amerického filmu The Help. A jak možná podle obalu poznáte, jedná se právě o předlohu slavného oscarového filmu z roku 2011. Trochu jsem se bála, jaký je vlastně originál, protože film se mi líbil přesně takový jaký je a bála jsem se že byly opět vynechané důležité detaily. Nemohla jsem se splést více. Kniha je skoro od originálu k nepoznání. Samozřejmě vynechali pár scén, které ale vůbec neovlivnily průchod děje. Pro někoho kdo se rohodně knihu přečíst a viděl film bude možná ze začátku trošku matoucí přeskakující děj. Je to jen z důvodu, že kniha popisuje vše z pohledu jiné postavy. Za mě tato kniha je prostě něco dokonale nepopsatelného. Jediné mínus, které bych vytkla je asi měkká vazba, ale vůbec to nemění nic na mém názoru, že by si ji měl každý přečíst. BTW : Moje nejoblíbenjěší věta jak z knihy tak filmu zní :
Eat my shit! :D
Myslím, že můžu bez obav říci, že nejnapínavější a zároveň psychicky nejnáročnější je dějová linka malé Hanny, což jsem vůbec nečekala. Začíná totiž zcela nevinně a na první pohled nevykazuje žádné zjevné nebezpečí. Ale s každou přibývající stránkou jsem se o osud dívky bála víc a víc. Doslova mi běhal mráz po zádech a jsem si stoprocentně jistá, že na některých stránkách jsem ani nedýchala.
Autorce se povedl napsat další bravurně propracovaný román se zajímavou zápletkou a ještě zajímavějším rozuzlením. Je možná škoda, že se více nezabývá také popisem ostatních členů policejního týmu, ale je pravda, že na to v knize není příliš prostor, poněvadž by šel posléze do pozadí skutečně napínavý příběh. Jsem velmi zvědavá, jak se bude Hammarbyjská série vyvíjet dál...
Máma, táta, děti je výborně napsaná detektivka, jež by neměla ujít žádnému milovníkovi ať už severských či zahraničních detektivek. Plus kniha také dostává za absenci zbytečného násilí, krve, detailních popisů a dalších znaků klasické severské krimi.
V příběhu se prolíná minulost s přítomností, které v sobě ukrývají hlavní zápletku knihy, která by pro mnohé čtenáře mohla být až šokující. Nicméně pro ostřílené čtenáře detektivek je zápletka průhledná už na začátku, to ale rozhodně nebere nic na poutavosti celé knihy. K přítomnosti se v knize dostaneme až za její polovinou a do té doby nám autorka postupně podává sesterský příběh pěkně popořadě jako na zlatém podnose. Troufám si tvrdit, že autorčiným záměrem bylo především vykreslení celého příběhu a pochopení povahových rysů hlavních i ,,vedlejších" postav. Na tom totiž stojí celý příběh.
Slečna M není další z knih popisující zvěrstvo odehrávající se za druhé světové války, ale spíše ukázka toho, jak válka dokázala změnit chování lidí a ovlivnit jejich život. Je to příběh dvou sester, které se kvůli válce vzdálily a hledají znovu cestu zpět, přestože jim osud hází jeden klacek pod nohy za druhým.
Chůva je psychologický román, který se zaměřuje nejen na manipulaci, lži a intriky, ale také na komplikovanost rodinných vztahů mezi třemi dospělými ženami - Jocelyn, Virginii a Hannah. Ve srovnání s těmito silnými dámami se tak do pozadí dostává Jocelynina dcera Ruby a detektiv Andy, který je pověřen vyšetřováním původu nalezených ostatků. Nicméně jeho role je zde opravdu velmi podružná a vzhledem k prostoru, kterému se mu v knize dostává nemá šanci na čtenáře zapůsobit jinak, než jako věčně zmatený a namyšlený detektiv.
Tak to byl pecka. Dlouho jsem nečetla tak rafinovaně propracovaný psychologický thriiler, který přestože byl poměrně zamotaný do sebe na konci zapadal jako jednotlivé dílky puzzle.
Když už si člověk myslel, že ho nemá autorka čím překvapit - BUM!
Velká spokojenost!
Třetí kniha není sice klasický Robinson, ale milovníci historie si v tomto případě přijdou rozhodně na své. Těším se na další pokračování a tajně doufám, že se autor vrátí k mým tolik oblíbeným flashbackům :)
Kniha ze začátku vypadala opravdu nadějně, ale pak se z ní stala jedním slovem fraška nebo ještě lépe směsice béčkových filmů. Autor skvěle a detailně popisuje prostředí knihy tak, že máte pocit, že stojíte uprostřed dění. Jenomže co se mu fenomenálně povedlo na druhou stranu doslova zabil množstvím flashbacků, nelogičnosti, nesmyslnosti a stereotypů. Pro mě jedno velké zklamání :/
Mystery Press sáhlo po autorovi u nás ještě ne tak známém, což je velká, ale opravdu velká škoda. Tim Weaver píše velice osobitým stylem, který vás nenechá klidným. David Raker, coby soukromý detektiv, je sympaťák a dobrák celým svým tělem a jeho každý krok sledujete bystřím okem,
Rozhodně to patří mezi to nejlepší, co jsem v roce 2016 četla! Autor dokázal napsat knihu tak napínavou, od které nemůžete ani odejít. Prostě čtete a čtete a čtete a najednou dojdete až do finále!
Napětí, zápletka, čtivý styl, detailní popsaní důležitých pasáží a mnohé další ukrývá toto mistrovské dílo!
Úžasný silný příběh, který jsem prožívala celým tělem. Emoce i surovost příběhu, naprostá dokonalost. Jen ubírám menší hvězdičku za posledních 50 stránek. Sice chápu důvod příběhu, který je zde na konci vyprávěn, ale já bych ho uzavřela úplně jinak :)