katy87
komentáře u knih
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
Moc pěkná knížka, humorné příběhy ve stylu fejetonů. Připomíná mi styl Stephena Leacocka.
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Takové příjemné oživení české detektivky. Určitě nečekejte strhující rozuzlení a lá "Agatha", ale mě se kniha opravdu moc líbila, i tím, jak "rozverně" byla napsaná, hlavní hrdinka správně trhlá a taky mě dost bavilo "napětí" mezi Josefínou a komisařem ;). Vždycky jsem se těšila, až se ke knížce vrátím a budu pokračovat dál. Už se těším na další díl!
Vraždy s monogramem
Sophie Hannah
Čím více jsem se dostávala ke konci, tím více klesalo mé nadšení. Nešlo ani tak o zápletku (ta byla víceméně dobrá), úroveň celé knihy snižoval rozvleklý styl psaní a dost obšírné vysvětlení (alias odhalení vraha, které snad bylo na 60 stránek). Pominu-li naprostou rozvleklost a ke konci i překombinovanost rozuzlení, myslím, že knihu definitivně zabilo "absurdní divadlo" téměř na konci knihy na téma "je tak stará, že by mohla být i jeho matkou", což bylo snad rozepsané (alespoň pocitově) na několik desítek stran. Knihu jsem chtěla dočíst aspoň z povinnosti (ani to rozuzlení mě už nijak nezajímalo), nakonec jsem posledních 12 stránek stejně vzdala, jak to bylo komplikované a nudné. Agathu nikdo nenapodobí a v tomto případě je jasné, že by se o to nikdo snad raději ani neměl pokoušet.
Zlatá brána otevřená
Agatha Christie
takový průměr od Agathy, což ovšem nemění nic na faktu, že jsem samozřejmě vůbec netušila, jak to dopadne :-)
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Četla jsem na doporučení, jinak bych si knihu sama nevybrala. Nevěděla jsem, co mám čekat, takže zklamání jako takové logicky přijít nemohlo, hodnotím jako průměr, přečteno rychle, nic mi to nedalo, ale špatné to asi taky nebylo.
Hercule Poirot: Povídky
Agatha Christie
Nádherné čtení... Četla jsem v létě na balkóně a budu na to vždycky ráda vzpomínat :-) Jediné co mi chybí, je komentář k jednotlivým povídkám (i třeba v jedné větě), což bylo součástí originální verze v angličtině - čtenáři by tak např. věděli, že pár povídek je přepracovanou verzí jiných povídek, rok vydání, kde byly vydané (pro jaký časopis/noviny)
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Opět to stejné jako v předchozích dílech, pořád dokola... Sexuální/masochistický motiv, pachatel úchylák, Erika nesnesitelná tentokrát už i pro svědky, jediné co bylo trochu jinak je, že pachatel tentokrát nezaútočil na Eriku, ale na Mossovou. Autor se ani nepokouší vymýšlet něco extra, ale evidentně toto funguje, viz hodnocení
Zločin na Starém Městě pražském
Daniela Krolupperová
Hned jsem si ten obraz musela jít najít :-)
Vražda v Mezopotámii
Agatha Christie
Zápletka sice nepravděpodobná a neuvěřitelná, stejně tak i provedení vraždy, ale stejně mě to dostalo, jako vždycky :-). Psáno v době, kdy arabský svět ještě neměl tak negativní konotaci jako dnes... Na konci knihy Agatha sděluje, že se ze Sýrie Poirot vrátil nazpět Orient expresem a navazuje tak na další knihu.
Šest žen Jindřicha VIII.
Alison Weir
Jedním slovem úžasné! Sice bichle, ale plná zajímavých informací o životě Jindřicha VIII. a jeho manželek. Vřele doporučuji zájemcům o anglické dějiny a fanouškům seriálu Tudorovci! (Až na pár výjimek si myslím, že si seriál udržel historickou přesnost - výjimka např. zpodobnění Jane Seymourové jako nevinné květinky, když ve skutečnosti - podle knihy - dobře věděla, za čím jde).
Záhada tří čtvrtin
Sophie Hannah
Proč to pořád čtu? Proč? Proč? :-) Po dvou předchozích & naprosto tragických dílech zvítězila moje dobrosrdečnost a rozhodla jsem se, že Sophii dám ještě jednu šanci. Koneckonců větší slátaninu než předchozí dvě knihy už člověk stvořit ani nemůže :-). Ale ouha - je to sice o chlup lepší, než Zavřená truhla, nicméně motiv/zápletka naprostá tragédie! Ani jsem nemohla věřit tomu, že něco takového myslela vážně. Závěrečné Poirotovo vysvětlení bylo naprosto teatrální. Děj vlastně nebyl, kniha byla složená pouze z rozhovorů s jednotlivými postavami o něčem co se ne/stalo. Sophii bych doporučila odklonit se od konceptu Poirota, na který evidentně naprosto nemá, a vytvořit si postavy své, aspoň tam by byla naděje, že to nebude takový průšvih. Ale jak se znám, uvidíme se u dalšího dílu - vlastně mě fascinuje, co za ptákoviny tahle spisovatelka může vymyslet :-).
Kavárna na pláži
Lucy Diamond (p)
Totálně průhledné od první stránky, předvídatelné, přeslazené, nereálné. No a co? :-) Krásně se to četlo. Knihu jsem si vzala na dovolenou k moři a skvěle jsem se bavila. Samozřejmě mě neminulo představovat si tu kavárenskou atmosféru, opékané toustíky a vůni kávy nebo horkého čaje. Jako oddechovka pro ty, co nepotřebují na dovolenou nic hlubokomyslného, ideální.
Dvanáct let po Hitlerově boku
Christa Schröder
Svěděctví jedné z Hiterových sekretářek podává bližší představu o Hitlerově zvrácené osobnosti a jeho myšlenkových pochodech. V knize se nebojí vyjádřit svůj negativní postoj vůči Hitlerovi samotnému.
Deník Bridget Jonesové
Helen Fielding
Ke knize jsem se teď vrátila ani nevím po kolika letech, všechny 3 filmy už jsem také viděla. Že je příběh naprosto nereálný, Bridget alkoholička, závislá na cigaretách a naprosto nesmyslně myslící si, že je tlustá (váha 58 kg je pro ni alarmující)? Ano, je to tak. Nicméně je záměr knihy pobavení a nadhled, a to se povedlo - já se bavila od začátku až do konce :-).
Rudá jako rubín
Kerstin Gier
Napsáno je to krásně a kniha mě moc bavila, nemůžu se ale zbavit pocitu, že zápletka a pozadí je prostě až moc velká neuvěřitelná blbost :-). Např. reálie Harryho Pottera byly prostě promyšlené víc. Ale to mi nezabrání si nepokračovat s dalším dílem :-).
Zlodějka knih
Markus Zusak
Velice dobrá knížka s poselstvím, čtivá, nicméně se nemůžu ubránit tomu, že je o stokrát omílaném tématu. Pamatuji se, že jednou mi kdosi řekl, že kdyby si měl vzít na pustý ostrov nějakou knížku, byla by to Zlodějka knih, protože je v ní morální ponaučení. Já osobně knihu vysoce oceňuji, ale stále si nemyslím, že bych se k ní ráda vracela (už i z důvodu poněkud depresivního příběhu). Jednu hvězdičku ubírám za to, že jsem čekala něco, co mě úplně omráčí (dle recenzí), což se nestalo. Jinak samozřejmě doporučuji každému všemi deseti!
Boříkovy lapálie
Vojtěch Steklač
Knihy mého dětství... ten humor jsem zbožňovala. Teď v dospělosti se k nim vracím :-). "A jestli je pravda, co mi táta tvrdil, že já mám proti němu úplně senzační dětství, tak bych se chtěl vsadit, že dědeček by zase tvrdil, že táta měl úplně senzační dětství proti tomu jeho dětství, a tak by to šlo pořád dál, až úplně na začátku by byl nejspíš nějaký neandrtálec, který by ani neměl čas na lov mamuta, jelikož by od rána do večera řezal svého nezdárného syna. Což je nejspíš vývoj."
Karibské tajemství
Agatha Christie
Ten konec byl na mě příliš rychlý, ale jinak výborné... Autorka nepotřebuje psát sáhodlouhé romány, i na pár stranách zvládné vymyslet výbornou zápletku i rozpracovat psychologii a profily různých postav.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Předtím jsem četla celou sérii s Erikou Foster - ta byla dle mého názoru velmi slabá. Naproti tomu zde hl. postava Kate není tak nesnesitelná jako Erika, zbytek je ovšem naprosto přes kopírák - brutalita, úchyl, sexuální podtext, nejedná se o žádné dílo s překvapením, žádné budování napětí. Vůbec nechápu označení bestseller.
Černé lekníny
Michel Bussi
Za mě průměr, ne že by to nebylo zajímavé, trochu jsem se v tom ztrácela, rozuzlení jsem pochopila, ale pořád to nebylo ono. Překombinované, nepravděpodobné. Místy rozvleklé, nudila jsem se. Nebyla jsem si jistá, jakým směrem se autor vydává. Moje první zkušenost s autorem, nicméně dám šanci i dalším knihám.
