kedalch
komentáře u knih

Jak tu napsal ErecSchatten - Sinuhet jednou a dost! Hmm to je pěkná blbost, teda alespoň pro mě. Za život jsem ho četl alespoň 3x a teď po letech ho poslouchám znovu jako audioknihu a pořád tam mám co najít. Kdysi jsem si z něj i vypisoval citáty a můj svazek je díky půjčování tak omletej, že sotva točí stránkama.... :-)

:-) I don't wanna be buried in a pet semetery, I don't wanna live my life again... Po dlouhé době můj návrat k naprosté klasice, která nestárne.


Další skvělý King. Tentokrát jsem ho absorboval v audioknize načtené dle mého názoru brilantně panem Jiřím Žákem. Moc nechápu časté nářky nad závěrem románu. Je stejně bizarní (Kingovský) jako úvod románu a celá kopule jako taková. William Golding v Pánu much podobně použil ostrov, což je pro Kinga málo inspirativní. Pro mě 5* i když takový Dallas 63 se mi líbil více...


Naprosto nechápu oblíbenost tohoto románu, resp. autora. Přijde mi to jako mišmaš okopírovaný z románů slavnějších autorů, dialogy jsou často naivní, ne-li blbé a myšlenkové pochody hlavních hrdinů jsou mi naprosto cizí. Toť můj osobní názor. Bez hvězdičky.....

Pěkná knížka, strhující příběh. Josef Hasil a bratři Mašínové - největší postavy odboje proti bolševismu...


Kde jsou ty časy, kdy jsem hltal DaVinciho kód nebo knihu Andělé a démoni. Od té doby se s každou další Brownovou knihou nudím víc a víc....


Zkusil jsem, ale celé to nějak není moje gusto. Rozhodně to není jako Agatha Christie, protože tu jsem četl vždy s potěšením.
Aktualizace leden 2023: Jak jsem se mýlil v literatuře.... Stačilo se trochu začíst nebo zaposlouchat a paní Klevisová mě dostala. V jednom zátahu jsem "zkonzumoval" většinu příběhů komisaře Bergmana a zcela změnil svůj původní názor. Je to čtivé, příjemné a české :-) i když se děj odehrává na holandském ostrově nebo v Norsku.

Klasická forsajtovka. Možná ne ta nejlepší, ale jako vždy velmi čtivá a napínavá. Katastrofická fikce o budoucím vývoji v postsovětském Rusku se naštěstí nenaplnila i když z některých jejich dnešních pohlavárů lze mít podobné obavy jako z Komarova.


Tak tenhle žánr jsem fakt nikdy nemusel. Ani v literatuře, ani ve filmu. Upíři, pistole, kulomety, katany a meče, bojová umění.......... no prostě hrůza.
Ale jen do té doby, než jsem si přečetl Noční klub I a II. Kulhánkův styl psaní je velmi chytlavý a děj má takový spád, že mu klidně všechny předchozí výtky odpustím... :-)
Táňa Míková je fakt hvězda !!!!


Nejlepší Waltariho román plný moudrosti. četl jsem ho už asi 3x a určitě se k němu ještě někdy vrátím.


Je to čtivé. Náladou na mě knížka působí jako povídky od Karla Klostermanna. Taková ta beznaděj a odevzdanost osudu. Jen místo drsné Šumavy drsná Karwiná...


Vzpomínka na dětství. Teď po padesátce mě chytla nějaká chandra a vracím se k světlým bodům dávné minulosti :-)


Kam se jen podělo to okouzlení, když jsem před lety četl DaVinciho kód? V týhle knize se prof. Langdon naběhal jak blázen a jak se natřásal pořád mu něco docházelo a já si začínal přát, aby ho nějaká ta kulka trefila, ale pak se ukázalo, že všichni stříleli slepejma a všechny postavy měly IQ nad 150 a já se nemohl dočkat, kdy už bude konec, protože nedočíst to nešlo a tak dávam tři hvězdičky za ukrácení zimní nudy.....


Filmová verze Hunger Games 2 končila pro mě naprosto neuspokojivým koncem a tak jsem se okamžitě vrhl na knižní podobu třetího dílu serie s názvem "Síla vzdoru". Naštěstí se film věrně drží knižní předlohy a tak není problém dojít spolu s Katniss až nakonec příběhu. Pokud nechcete čekat až do kin dorazí závěrečný díl, udělejte to jako já. Čte se to samo....


King mě zase dostal. Tahle knížka je podle mého gusta a její čtení bylo pro mě opravdovou posedlostí. Prakticky jsem tři dny jen myslel na to, kdy zase budu moci číst. Propojení příběhu Dallasu 63 s TO mě taky pobavilo... :-)


Bolševický zvratky......... Autor byl komunistický hovado.

...jen jsem si chtěl srovnat film s knihou a je třeba říct, že když se filmaři věrně drží předlohy není to na škodu. To se potvrdilo u Zelené míle, stejně jako u Rity Hayworthové a vykoupení z věznice Shawshank. Bohužel třeba v případě dalšího Kingova skvělého románu "TO" se TO moc nepovedlo, nemluvě o dalších.........
Kniha Zelená míle nemá chybu. Navíc jsem zjistil, že se v poslední době nějak snadněji dojímám a smutný konec Johna Coffeyho, co se jmenuje jako ten nápoj, ale píše se jinak, mě docela dostal.


Po několika letech jsem si tuto veleknihu - má přes tisíc stránek - vychutnal znovu. Lepší horor jsem zřejmě nečetl. Větší "hrůza" mě obcházela snad jen při četbě Hřbitova zvířátek :-)


Já teda nevím. Asi nejsem dostatečně duševně na výši, ale mě všechny Dostojevského knihy příjdou ujetý. Alespoň ty co znám. Je v nich sice něco, co nutí člověka číst dál, ale zároveň přitom cítím vztek a naštvání nad debilitou hlavních postav, motivy jejich jednání a demencí ruské společnosti. Ale možná to tak Fjodor chtěl.. :-)
Co je na jeho postavách pravdivého a oč jsou současní autoři horší?