Kelíns komentáře u knih

Toto byla kniha mého dětství. Vzpomínám si, jak strašně se mi líbila a četla jsem ji znovu a znovu. I teď zaujímá v mojí rozšířené knihovničce čestné místo ve předu.

6 06.12.2012

Je to ta nejhorší a přitom i nejlepší knížka. Tak moc jí nenávidím a přitom miluju.
Když bylo na obale napsáno, že kniha je, cituji: "strhující příběh a živoucí postavy z masa a kostí," nebrala jsem to příliš vážně. Ale takhle moc mě knížka ještě nestrhla. Já její postavy nemohla na chvíli opustit. Nutilo mě to číst i přes noc, vždyť já jsem se kvůli té knize ani nevyspala. Prožívala jsem to tak moc, že jsem i párkrát mrštila knihou o zeď. Měla jsem chuť řvát Markusu Zusaku, ty jeden parchante! Tohle jim přece nemůžeš udělat?! Když to sem teď píšu připadám si kvůli tomu trochu bláznivě. :D
Po tomhle zážitku mám tu pravou knižní kocovinu, která jen tak nepřejde.

5 18.07.2014

Nejsmutnější kniha jakou jsem kdy četla a přitom tak krásná. Zasmála jsem se, ale taky jsem si pobrečela. Zamilovala jsem se do jejích postav. Hltala jsem to tak, jako by se celý příběh odehrával vedle mě. Odchod byl sice od začátku jasný, stejně pro mě, jako pro čtenáře, bylo těžké se s tím smířit. Pořád nad tím musím přemýšlet.
Je to knížka, která by mi uvázla v srdci a určitě jsem ji nečetla naposledy.

5 22.06.2014

Tak tahle knížka mě opravdu nesmírně překvapila. A jsem za to ráda. Jak taková celkem malá a tenká věc může obsahovat tak velikánské poselství. Charlieho jsem si zamilovala (jak by si toho životem tápajícího kluka nemohl zamilovat?). Jakmile jsem dočetla Charlieho příběh musela jsem ho číst znovu a znovu. Ale nepřestávalo mě to vůbec bavit, právě naopak. A teď mě prosím omluvte, jdu si to přečíst ještě jednou.

A světe div se, povedla se i filmová podoba. Je opravdu málo knih, které mě zfilmováním nezklamali, "Ten, kdo stojí v koutě" je jednou z nich.

4 22.06.2013

Upřímně se mi kniha nelíbila ani v nejmenším. Nejde jen o to jak byla morbidní, ale o samotný děj. Často byli potrestány postavy, které si to nezasloužily. A rýmy mi vůbec nepřišli hezké. Moc se omlouvám všem milovníkům Erbena, ale něco takového zkrátka není můj šálek čaje.

Betty měla velký dar, uměla skvěle psát. Nemyslím se ovšem, že jde pouze o oddechovou literaturu. Pod tou vtipnou vrstvou se schovávají hlubší myšlenky. Ty dokazují o tom, že když někdo po něčem usilovně pracuje- dokáže se přizpůsobit.

4 06.12.2012

Začalo to tak krásně, že jsem si připadala jako ve snu. Pomalu začal sen temnět. Až potemněl úplně. Ten konec s myškou mě dostal.

3 25.12.2014

Tohle je jedna z těch knih, které s časem neztrácí své kouzlo. Nejradši bych teď všechny donutila, aby si ji taky přečetli, protože mi přijde, že kdo ji nečetl přišel o strašně moc. Málem jsem ji nechtěla dočíst, protože jsem se bála toho až skončí, ale když ona se čte sama.

3 09.11.2014

Nejsem si jistá jestli se mi knížka líbila nebo ne. Mám z ní takové smíšené pocity.
Většinou si hlavní hrdiny oblíbím, i když jsou to naprostý pitomci. Je to prostě zvyk. U Rosemary to bylo těžké. I když měla odpovědi všude kolem ona nebyla schopná otevřít oči. To mě asi štvalo ze všeho nejvíce.
Konec mě moc nenadchl. Čekala jsem víc. A abych byla upřímná moc jsem ho nepochopila. Kdyby mě kniha víc vtáhla do děje, byla bych tak utnutým koncem naštvaná. Důvod proč jsem to vydržela číst, bylo právo to, že jsem musela vědět jak to dopadne.
Ale jedno velké významné plus pro pana Ira Levina - on to fakt umí podat. Kniha vydrží člověka držet v napětí a nutí ho číst až do samého konce. A postava Guye je tak dobrým hercem, že když přesvědčoval Rosemary, bylo těžké mu nevěřit.
Nehledejte v tom žádný horor ani psychologický příběh. Ale je to napínavá kniha s velmi zajímavým a neobyčejným dějem, u které nebudete litovat že jste ji četli.

3 19.07.2014

Tak i když mám nutkání hodnotit knihu trochu lépe než si o ní myslím, protože jí tu všichni dávají pět hvězd, pokusím se ho potlačit a říct svůj opravdový názor.
Doporučila mi ji kamarádka s tím, že je to úžasná kniha a že o hodně přijdu když si ji nepřečtu. Takže by se dala říct, že jsem od ní opravdu hodně očekávala. Samotný příběh byl opravdu zajímavý, ale ty odbočky. Miliony důkazů, že jsme se zrodili k tomu abychom běhali a běhali. Vědecké a psychologické otázky jsou zodpovězeny vytrvalostním během. Bla, bla, bla tenhle a tenhle fyzik dokázali, že běh je prostě super.. bla bla bla. Fajn jeden důkaz chápu, ale dalších milion? Jako vážně?!
Nechci vám na knihu zkazit chuť, příběh je to opravdu silný a vyprávěný od srdce. Člověk má pak chuť vyrazit ven a běhat, běhat, běhat. Ale přijde mi, že všechny ty důkazy strašně kazí celkový obsah.

3 18.04.2014

Bez námitek musím přiznat, že tato knížka má fakt něco do sebe. Hluboký příběh, opravdovou myšlenku i pravdivost. Četla jsem jí na doporučení kamarádky, která naprosto zbožňuje všechny knihy od Remarqua. A musím přiznat, že její přečtení mi dalo opravdu zabrat. Nevím v čem to bylo. Jak už jsem výše psala, má všechno co má správní kniha mít. Dokonce mi i ukápla slza - nejednou.
Možná si ji za několik let přečtu znovu a naprosto změním názor. A nebo zkrátka tyhle válečné knihy nejsou pro mě. Kdo ví...

3 08.12.2013

Až na posledních 10ti stránkách jsem pochopila opravdouvou váhu knihy...

3 25.06.2013

Ze všech sedmi dílu naprosto nejlepší. Vzpomínám si když jsem jí četla, byla jsem z toho maximálně unešená :-D

Byla to kniha mého bráchy a já se do ní začetla a moc se mi líbila :-)

3 17.12.2012

Obal je nádherný ten mě na knize od začátku zaujal. Bohužel mě moc zklamal obsah, všechno bylo tak slátané. A přiznám se, že jsem často odhadla co přijde. Hlavní hrdinka mi je naprosto nesympatická. Jediné co mě překvapilo bylo, když se ukázalo, že knihovnice je záporná. Ale když se snažila Luce zabít musela jsem se tomu smát. Buď to autorka napsala pouze pro peníze nebo zkrátka neumí psát!

3 06.12.2012

Ten námět je hodně dobrý a originální. Zbytek už trochu vázne, ale stejně se mi to líbilo. Prostě taková oddechová četba. Nenudí ani nenadchne.
Akorát se po té knížce cítím taková prázdná. Nic se mnou neudělala. Pořád jsem čekala jestli tam nastane nějaký zásadní moment a ono furt nic. A po těch vzpomínkách a rozhodování bych čekala trochu zásadnější konec, takhle mi to přišlo trochu nedokončené. Ale to by byl zase na druhou stranu trochu kýč.
Ale jinak se mi to líbilo, ale že bych se k tomu měla vracet... to asi zas ne.

Tak nějak jsem od této nesmrtelné tragédie čekala více. Ona je mladá naivní holka, co většinu svého textu provzdychala a on bezmyšlenkový vrah. Ne, že by se mi to nelíbilo, právě naopak. Byl to moc krásný a přitom tak smutný příběh o lásce. Jen jsem nejspíš očekávala až příliš.

2 11.01.2014

Čte se to dobře a je tam toho hodně. Nedá se k tomu moc napsat, člověk si to musí přečíst, aby pochopil.

2 29.12.2013

Vzpomínám si, že když jsem knihu četla v dětství moc jsem z ní neměla. Četli jsme ji ve škole a ačkoli je psaná pro děti, přijde mi, že až teď,když jsem takový polodospělý, z té knihy mám opravdový zážitek.
Vepsala se do mého srdce. Je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla.

2 22.12.2013

Jak se tohle mohlo stát v Anglii bestselerem? To vážně neměli nic lepšího? Humorná kniha? Ehm... kde? Na celých 285 stránkách jsem ten humor fakt nenašla.
Co mi tam vadilo nejvíce, bylo Dořino chovaní! Vždyť jí bylo čerstvých osmnáct a ne dvanáct. Myšlenkami jako dítě, ale slovy jako dlaždič. Upřímně s takovou facebookovou kachnou nemám nic společného.
Jinak mi postavy nevadili. Maminka Mo se mi zdála docela sympatická a Peter/Oskar byl aspoň originální. Škoda, že se tam tatínek objevil jen jednou a Bábinka Pamela vůbec (pokud nepočítáme její recepty na konci knihy). Myslím, že by knize jenom prospělo kdybychom se více seznámili i se zbytkem domácnosti.
... Já vím, že jsem dost kritická, byly tam i světlé chvíle. Konec byl sice předvídatelný, přesto ale hezký. Taková oddechová knížka na nudné chvíle, ale že bych si jí musela přečíst znovu to zase ne.

2 23.06.2013