Klarinecka komentáře u knih
Wow. Krucinál, to zas byla jízda, ostatně jako vždy. Člověk občas zapomene dýchat. Paráda!!!
Mám ráda špionážní romány a mám ráda Folletta. Takže na tohle jsem se hodně těšila. Nebylo to špatné, ale ve srovnání s jinými jeho knihami to bylo slabší. Třeba Kavky jsou mnohem lepší.
Tak nevím, jestli to byla nepovedená detektivka nebo nepovedená love story :( Jednu hvězdičku dávám za to, že se z Lady na konci (sice dost pofidérním) vyklube mrška :)
Čekala jsem něco jiného. Tohle byl jen takový divný popis. Téma není kontroverzní, je nechutné, děj to nemá žádný, vhledy do pocitů a myšlenek, které by čtenář u takového tématu očekával, tam nebyly, kvalitní jsou asi jen ty popisy počasí a krajiny.
Za pět. Jen ten konec v nejlepším, kdy už jsem se nemohla dočkat rozuzlení, ten mě fakt nas... Tak doufám, že sebou pan spisovatel mrskne a další díl bude na světě co nejdřív :)
Vcelku čtivé. Žádná bomba to není, ale dobře strávené odpoledne to zajistí.
Jako vždy skvělé. Vždy, když dočtu knihu o Gamachovi, mám pocit, jako by mi ukradli hračky.
Tenhle žánr čtu jenom občas, když potřebuju vypnout hlavu a chci něco svižného. Těšila jsem se na “strašidelno”. Ale kdybych tušila, že se bude jednat o dost nepovedenou červenou knihovnu, tak bych se na to vyprdla. V podstatě dvě třetiny knihy tvoří pouze úvahy hlavní “hrdinky” nad rozháraností jejich citů a to je asi tak vše. Duchařiny pomálu, a zase rozhárané úvahy. Konec to vylepšil, byť jen minimálně, ale i tak byl nedotažený a uspěchaný. Mám koupený ještě jeden díl, ale nějak se vůbec netěším.
Nenadchnul mě ani Hadrový panák, ani Loutkář, jeden velký chaos a neuvěritelná slátanina.
Myslím, že Chuck Norris má silnou konkurenci, jmenuje se Heck :). Z “uměleckého” hlediska nejde o žádné veledílo, ale mám pocit, že autor se při psaní bavil stejně dobře jako já při čtení. A člověk ani moc nepřemýšlí, jestli je to všechno možné, ale prostě si jen užívá. Když byl konec, tak jsem byla fakt smutná, ale hned jsem zjistila, že je ještě jeden díl, hurá!
Po pár stránkách si říkám: kruci, to už jsem četla. A ono fakt, už si knížky v knihovně půjčovat nebudu, zapomenu pak, co už jsem četla. Ale tohle si přečíst podruhé mi vůbec nevadilo. Heck je prostě božan.
Ať se propadnu do západního Německa jestli kecám, velebnosti, ale bylo to žůžo dobrodrůžo :)
Heck je borec. Bez pistole, neposlušný, paličatý, nesmrtelný borec. Parádní oddychovka. Všechny díly přečtené a všechny za pět :)
Ach jo, zase jsem té Lise dala šanci a zase nic moc. Začalo to docela zajímavě, ale pak se to až do tří čtvrtin vleklo, aby to v poslední pětině knihy nějak vygradovalo, ale její starší knihy měly výrazně větší spád.
Tak tohle byla fakt pruda. Od autorky jsem zvyklá na něco lepšího. Vleklá nuda a nic. V zásadě hlavní hrdinka prožije trauma, potom se ožere, pak prchá a brečí, zase se ožere, zase prchá, pak narazí na psychopatku, tak se naštve a je náhle silná a pak je nějaké podivné rozuzlení a konec. Druhá linka odehrávající se v minulosti se jevila zajímavěji, byť je hrdinka této linky rovněž stále v depresi a navíc citově rozervaná. Pak se nám příběhy propojí a je zde již výše uvedené rozuzlení a konec. A to je vše, přátelé. Je to nedotažené, nevykreslené a otravné. Jednu hvězdičku dávám za docela dobrý nápad, kterému ale dost věcí chybělo.
Ojojoj, nádherný tlustospis. Naprosto úžasné počteníčko. Ken Follet, kterého jsem objevila teprve nedávno, mě opět překvapil a dostal. Kavky, Kolo štěstěny, Sršeň létá v noci - vše super. A teď tohle dokonalé veledílo. Jdu ihned na další knihu. Ňam.
Poslední dobou mám pocit, že když je něco označeno jako světový bestseller, tak to většinou stojí za vyližprdel. Naposledy Hadrový panák. Nicméně Čtvrtá opice si označení bestseller plně zaslouží. Četlo se to samo a vážně to stojí za dlouhé ponocování. Skvěle propracované, napínavé až do poslední chvíle.