knihomolkajanca komentáře u knih

Když jsem byla mladší, hrozně často jsem na tuto knihu narážela v knihovně. Vždycky jsem po ní pokukovala, ale nakonec si ji domů nikdy nepřinesla. Když se ve čtenářské výzvě objevilo téma "Kniha, jejíž název je i jménem hlavní postavy", řekla jsem si, že bych teda konečně mohla ukojit svou zvědavost, i když je kniha určena prioritně pro mladší čtenáře.

No, nakonec bych řekla, že to bylo takové hodně průměrné čtení. S knihami pro mladší čtenáře nemám zas takový problém, někdy je fajn si přečíst něco trochu více pohádkového. Takže to určitě nebyl aspekt, který by mi vadil. Ale ty postavy. Já nevím, nemohla jsem si pomoct, ale nějak mi žádná z nich úplně nepřirostla k srdci. Nejzajímavější mi asi na knize přišel vztah Artemis x matka, díky kterému se ukázalo, že Artemis vlastně není až takový badass.

Určitě se knize ale nedá upřít čtivost. Jen ten příběh...no prostě mě úplně tolik nezaujal. Po dalších dílech tím pádem nesáhnu.

2 14.03.2021

(SPOILER) Druhý díl této série byl skvělý a já musím s lítostí konstatovat, že ten třetí ho prostě nepřekonal. Sice se v knize neustále něco dělo, řekla bych ale, že některé věci by se klidně mohly vyškrtat a ději by to na ničem neuškodilo. Čtení jsem si ale i tak užila.

Těšila jsem se, co nového se o postavách dozvím a oceňuji, že zde každá dostala poměrně dost prostoru. Nejvíce mi v tomto díle padla do oka linka Cassiana s Nestou, ačkoliv se vlastně až na samotný závěr vlastně tolik nestalo. Ale ono méně je někdy více.
Škoda, že mého oblíbeného Luciena nechala autorka na tak dlouhý čas zmizet. Trochu jako kdyby nevěděla, co s ním, což je velká škoda.
U linky Rhysanda a Feyre jsem trochu kroutila hlavou, jak pořád všechno bylo zalité sluncem. Rhysand pro mě trochu ztratil na zajímavosti tím, jak dokonalý vlastně je. Ale i tak se stále řadí mezi mé oblíbené postavy. Alespoň Feyre tentokrát jednala trochu více logicky a vyspěleji.

Abych ale jen nevytýkala, velmi se mi líbila část knihy, kde se odehrávala debata vladařů. Bylo rozhodně zajímavé jednotlivé vládce dvorů poznat trochu lépe. Samotná bitva taky fajn a užila jsem si zejména přítomnost Řezbáře, Tkadleny a Bryaxise. Na samotném závěru jsem se však nemohla ubránit dojmu, jako kdyby se sama autorka neuměla s postavami rozloučit. Oživení Rhyse mi bylo tak nějak jasné, když má série pokračování, nicméně Amren bych, přestože jsem si ji v minulém díle hodně oblíbila, nechala klidně zemřít. Někdy ve vás kniha zanechá větší dojem, když v ní o někoho přijedete, než když vše skončí happyendem.

I tak se ale v nejbližší době chystám na další díl a jsem zvědavá, jak to všechno vlastně bude pokračovat (i když by to tady dle mého názoru klidně mohlo skončit).

2 02.02.2021

Tuto knihu jsem přečetla v rámci výzvy (Kniha z lékařského prostředí) a důvod, proč jsem sáhla zrovna po ní, bylo doporučení od mého přítele, kterému se velmi líbila. Bohužel však musím říct, že jeho nadšení z knihy úplně nesdílím. Shrnula bych to asi tím, že nenadchne a neurazí.

Měla jsem trochu problém se začíst, jelikož mi nepřišlo, že by vás autor vtáhl okamžitě do děje. Čtenář se spíše pomaličku dovídá střípky ze života jednotlivých aktérů - lékařů z nemocnice Three Counties. Za co určitě musím autora pochválit, je to, že si danou problematiku a prostředí velice dobře nastudoval a máte tak opravdu dojem jako byste tam s těmi lékaři byli. A druhou věcí je prokreslení postav, které působí realisticky. Mají své klady, zápory, obavy, cíle.
Ústřední postavou je pak Dr. Pearson, vedoucí oddělení patologie, se kterým občas budete sympatizovat a občas si přát, aby už odešel do důchodu. Co už mi nepřišlo tolik realistické, byla náhlá vzplanutí lásky mezi některými postavami. Uvědomuji si však, že kniha již není úplně aktuální a možná to lze připsat tomu, že dříve to hold s těmi sňatky nejspíš chodilo trochu jinak.

Celkově však musím říct, že ačkoliv kniha postupem času nabírala na zajímavosti, chybělo mi napětí a spád. Ano, na samotný závěr se tam něco vyvrbilo, ale to něco, které by mě drželo u knihy a nechtělo mě pustit, to prostě nemělo. Po další knize autora asi jen tak nesáhnu. Sečteno a podtrženo tři hvězdy.

2 02.02.2021

(SPOILER) Další oddechovka a stejně jako u předchozího dílu musím znovu říct - v tomto žánru už jsem četla lepší. Ty postavy v této sérii mi prostě tak nějak nepřijdou úplně uvěřitelné. Příjemnou změnou ale bylo, že pro jednou chtěl vztah chlap, nikoliv žena.
Děj byl celkem předvídatelný - dalo se očekávat, že to s Jill nepůjde tak lehce.
A co mě docela otravovalo, byla zbytečná výplň, kde chapi řešili firmu. To prostě byly naprosto nepodstatné části, které bych osobně klidně zkrátila na odstavec a neprotahovala na x stran.
Konec byl tak sladký, až mě z toho bolely zuby a tyto doslovy bych klidně asi vynechala.
Každopádně tři hvězdy za čtivost a část s nemocnicí. Věřím, že klasické čtenáře tohoto žánru by to nejspíš nadchlo více. Já už po dalších dílech této série asi nesáhnu. Za mě slabší čtení.

2 26.12.2020

(SPOILER) Série Temná věž mě nalákala spojením westernu a fantasy. Tato kombinace mi přišla tak zvláštní, až jsem si prostě musela ze zvědavosti Pistolníka pořídit. Zároveň jsem také ještě neměla tu čest s některou z Kingových knih, takže o to více natěšená jsem na knihu byla. Jelikož jsem si tak trochu pročítala komentáře a hodnocení, věděla jsem, že kniha nejspíš nebude úplně klasický začátek fantasy. A to také opravdu nebyla.

Co Pistolníkovi určitě nemohu upřít, byla jeho čtivost. Ačkoliv příběh neobsahoval mnoho akce, děj hezky plynul a než se čtenář naděje, je na konci této útlé knížečky. Zážitek bych řekla, že to byl zajímavý, ale ve finále zatím nevím, co si o Rolandovi myslet. Po docela dlouhé době se mi stalo to, že mi hlavní postava vlastně vůbec nepřirostla k srdci, a tak nějak jsem postrádala důvod, proč bych Rolandovi vlastně měla fandit. Dokonce v jedné scéně jsem k němu měla docela negativní postoj. I přesto jsem ale byla zvědavá, jak to vlastně dopadne a zda se Pistolníkovi podaří odhalit tajemného muže v černém.

Jako nejlepší scénu bych ohodnotila boj se zombieky v podzemí. Tam mě kniha opravdu vtáhla do děje a musím říct, že mi atmosférou docela připomněla Metro 2033.

Spíše než odpovědi ale v tomto díle člověk najde spoustu dalších otazníků. Takže mi nezbývá, než si přečíst další díl. Jsem na něj dost zvědavá. Snad mi v něm bude Roland sympatičtější než v Pistolníkovi.

2 16.11.2020

Před nějakou dobou jsem četla Metro 2033. Hodnotila jsem pouze dvěma hvězdičkami a celkově mě kniha až na jednu pasáž příliš nezaujala. Proč jsem tedy sáhla po druhém díle?
Metro 2034 jsem půjčila z knihovny pro přítele, kterému se první díl této série líbil. Jenže přítel pořád ne a ne číst, a když už se blížila doba vrácení, tak jsem si řekla, že ji hold budu muset přečíst alespoň já. :D

A nakonec jsem ráda, že jsem tak učinila, jelikož tento díl mi na rozdíl od toho prvního přišel parádní. Čím to? Důvodů bylo, řekla bych, vícero. Arťom mi jako hlavní postava k srdci nepřirostl, takže mi nevadilo, že tentokrát měl v knize místo pouze hodně okrajově. Oproti tomu Hunter, ten se mi už v Metru 2033 líbil hodně a docela mě mrzelo, že mu nebylo vyčleněno více prostoru. Avšak i nové hlavní postavy mi byly sympatické a to zejména Homér. Byl to hlavní hrdina se všemi plusy i mínusy. Nebyl zdaleka dokonalý, spíše na sklonku života, očekávající brzkou smrt. O to větší však měl touhu něco dokázat a viděla jsem u něj motivaci. Vůbec mi nevadily ani filozofické části, které zde mnoho čtenářů hodnotilo v komentářích negativně. Prostě mi to k jeho postavě sedělo a bylo fajn se nad vším občas trochu zamyslet.

Hodně čtenářů si zde také stěžovalo na nedostatek akce. Musím říct, že já ten pocit neměla. Děj se posouval vpřed plynule a oproti tomu mi právě v prvním díle přišlo, že je zde akce možná až příliš. Když jsem si před začátkem čtení Metra 2034, pročítala děj prvního dílu, abych si jej připomněla, přišlo mi skoro k neuvěření, kolik toho autor vlastně na necelých 500 stran stihl nacpat.

Každopádně vzhledem k tomu, že mám z prvního i druhého dílu série opačné pocity než většina čtenářů, si budu muset přečíst i díl třetí. Musím přece zjistit, jestli opět budu stát na opačné straně tábora. :)

2 26.10.2020

(SPOILER) K tomuto titulu jsem přišla úplnou náhodou, když mě zase jednou v noci trápila má nespavost. Klasicky jsem brouzdala po internetu a hledala zajímavé knihy na čtení. U této mě nejdříve zaujala docela zajímavá obálka, pak heslo "Fanoušci Naslouchače nebudou zklamaní" a pak druhé "Pro čtenáře 1984". Co Vám budu povídat - mezi fanoušky Naslouchače se já rozhodně řadím (mám doma oba díly této série a už netrpělivě vyhlížím další) a z 1984 jsem byla unesena. Navíc jsem si nedávno dala takový malý osobní úkol číst více sci-fi, protože jsem se mu bůhví proč vždy vyhýbala, i když tuším, že skrývá mnoho zajímavých kousků. Takže Devět dní vzápětí letělo do košíku a bylo objednáno.

Knihu jsem slupla za dva dny a za sebe mohu říct, že je mi docela líto, že jsem více prostoru českým autorům nedávala už dříve. Kniha mě okamžitě vtáhla do děje a nechtělo se mi odtrhnout. Příběh není moc složitý, ale to mi ani nevadilo, jelikož se neustále něco dělo a člověk nad tím ani neměl moc prostor přemýšlet. Jako vždy oceňuji, že se střídal pohled obou postav, i když mi párkrát přišlo, že se některé úseky trošku zbytečně opakovaly, protože mi nepřinesly žádnou novou informaci. I tak jsem ale příběh hltala a po dočtení jsem chtěla více.

*SPOILER*
Mám ale jednu výtku. Milostná linka byla očekávaný, ale škoda, že až tak uspěchaná. Na to, jak spolu postavy málo komunikovaly, mi skok od ničeho k sexu přišel hodně zvláštní a nereálný. To mi přišlo trochu škoda a musím tak ubrat na hodnocení. Bylo mi ale prozrazeno autorkou, že by mělo dojít k vysvětlení ve druhém díle a bude to pak dávat větší smysl. Což mě tedy na přečtení pokračování navnadilo ještě více. :D
*KONEC SPOILERU*

Knihu jsem si celkově hodně užila a Sera i Lee mi přišli sympatičtí. Takže doporučuji a já bych druhý díl měla mít již na cestě. :)

2 24.09.2020

Kniha mě upoutala hlavně díky zajímavé obálce a také jsem s nadšením shledala, že se mi bude hodit i do výzvy (1. Kniha, jejíž autor letos oslavil kulatiny). Když jsem po bližším prozkoumání zjistila, že se jedná o epickou fantasy s opravdu vysokým hodnocením, bylo jasno.

Musím říct, že Anthony Ryan umí dobře rozkouskovat informace, které čtenáři podává, takže si myslíte, že víte, co se děje, ale nakonec se vše vyjeví úplně jinak. Někdy se vám při čtení mohou v hlavě množit otazníky, čím blíže jste však ke konci, tím lépe do sebe všechna ta ozubená kolečka zapadají. A závěr samotný? Autor si připravil hned několik zvratů a musím říct, že jsem nad knihou musela po čtení ještě drahnou chvíli přemýšlet, protože mnou příběh hezky rezonoval.

Vélin samotný mi byl jako postava velmi sympatický - dělal dobrá i špatná rozhodnutí, má jako každý člověk pochybnosti a to umožnilo se do něj lépe vcítit. Jeho život rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem a stejně jako v normálním životě byl kolikrát zatažen do víru událostí, kterých být ani součástí nechtěl.

Píseň krve bych doporučila všem fanouškům fantasy, kteří mají rádi trochu složitější příběhy plné překvapení a libují si v intrikách. Já už mám doma další dva díly a vzhledem k tomu, jak rozporuplné jsou na ně reakce, jsem už nanejvýš zvědavá.

2 24.09.2020

Docela milé čtení, ale musím říct, že jsem tak úplně nemohla začíst a to docela dlouhou dobu. Občas mi přišlo, že některé zážitky mohl autor trochu více rozvést, protože jsem měla pocit, že je jen tak v rychlosti přeletěl a přitom zněly opravdu zajímavě. To mi přišlo trochu škoda. Možná mi zde trochu chyběl i humor, na který jsem si zvykla u Ladislava Zibury, kterého jsem v tomto žánru četla jako první.
Jinak to ale bylo příjemné počtení a člověk se dozvěděl i pár zajímavých informací.

2 24.09.2020

Tak konečně tady mám zase celou moji oblíbenou bandu pohromadě :) Jsem ráda, jak se příběh vyvinul a že i Wulfgar už se konečně vzpamatoval. Každopádně se mi líbil vývoj postavy Regise a také Morik příjemně překvapil, do poslední chvilky jsem čekala, jak se to s ním vyvine. Už teď se těším na poslední díl Drizztovy legendy, na který se vrhnu hned dnes večer.

2 04.03.2020

Návrat Jarlaxla i Artemise - mých dvou oblíbených postav, takže jsem si děj tohoto dílu určitě užila. Jarlaxl je prostě správný vypočítavý zákeřák, nicméně se mi velmi líbí, že má i své zásady, takže není jednoznačně špatnou, ani jednoznačně dobrou postavou. Artemise jsem měla ráda od začátku, jelikož je stejný mistr v boji jako Drizzt a vnáší do děje napětí a drama. Jsem zvědavá, jak se jako postava bude vyvíjet i nadále. No, vrhám se na další díl. Čtyři hvězdy.

2 01.03.2020

Po náročném Silmarillion jsem si potřebovala trochu oddechnout s něčím jednoduchým a ani nevím jak, ale tady na databázi jsem narazila na tuto knihu.
Musím říct, že mě trochu překvapila odvážnost erotických scén, které kniha nabízí prakticky hned od začátku. Děj nebyl bůhví jak hluboký a složitý, což se ale u knih tohoto typu dá očekávat, ale jinak musím říct, že kniha byla psána čtivě a je to taková jednohubka, kterou člověk zhltne za jedno odpoledne. Z tohoto žánru nejspíš patří mezi ty lepší.
Z popisu dalších dílů jsem se dozvěděla, že jsou o postavách, které se již v knize objevili, takže možná sáhnu i po dalších dílech, jelikož se mi líbí, že by to nemusela být jen typická bezduchá jednorázovka :D

2 08.12.2019

Opět fajn počtení, ale musím říct, že se mi stejně nejvíce líbila Ziburova prvotina, u které jsem se nasmála nejvíce a četla se mi nejrychleji. I tady se najde spousta vtipných momentů, ale už to nějak není ono. I tak se ale chystám na autorovu nejnovější knihu.
Oceňuji střípky ze života a smýšlení místních. Je to vždy zajímavé, dozvědět se něco o lidech z jiných koutů světa.

2 08.12.2019

Může obsahovat spoilery:

Poprvé musím díl ze série Mistborn ohodnotit hůře než čtyřmi hvězdami. Což mě vzhledem k tomu, že s nástupem kander se mi hned příběh líbil o mnoho více, je trochu škoda.
Nevím, zda to je tím, že v poměrně krátké době čtu již pátý díl, ale ze začátku jsem měla problém se začíst a kniha mě nevtáhla do děje tak jako tomu bylo u předchozích dílů.

Mé srdce ale zaplesalo, když se na scéně objevil TenSoon, má oblíbená postava z předchozích dílů. Tak nějak jsem si totiž myslela, že kandry jsou již nenávratně zničeny - nebo tedy jejich podstatná část včetně postav, které jsme znali. Autor ale opět překvapil a tentokrát to bylo velmi pozitivní překvapení. MeLaan, která mi byla rovněž sympatická již dříve, ale neměla tolik prostoru se projevit, se v tomto příběhu stala příjemným zpestřením.

Brzy se vrhnu na další díl, abych zjistila, jak to vlastně celé dopadne. Zatím ale musím říct, že první dva díly s Waxem a Waynem jsou o něco slabší než ty s Vin a Elendem. I tak se ale těším, jaké další překvapení nám Sanderson zase přichystal :)

2 31.10.2019

Přečteno v rámci čtenářské výzvy - kniha od asijského autora.

Trochu jsem se nemohla začíst na začátku knihy, ale postupem času mě příběh do děje vtahoval čím dál více. Líbilo se mi, že každá kapitola byla psána z pohledu jiné postavy - tohle mě hodně baví. Také musím ocenit způsob, jakým autorka postupně odhalovala minulost každé z postav. Někdy jsem si totiž nechápala jejich jednání a přišlo mi, že se chovají nesmyslně, ale postupně do sebe vše začalo zapadat jako skládačka a postavy i jejich chování bylo naprosto uvěřitelné.
Z postav mě nejvíce bavily dvojice Nina a Matthias, Inej a Kaz. Na jejich příběhové linky jsem se vždy těšila. Nejméně mě pak asi zaujal Jesper.

Musím říct, že jsem od knihy příliš nečekala, ačkoliv má velmi dobré hodnocení, nicméně o to více jsem nyní překvapena - naštěstí více než příjemně :) Už se těším, až se dostanu k dalšímu dílu a dozvím se, jak se vše bude vyvíjet.

2 23.08.2019

Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem projížděla přečtené knihy jednoho z uživatelů na databázi. A zastavila jsem se u ní díky její obálce. Myslím, že v současné době bývá málo knih, které by měly tak hezky propracovanou obálku a konkrétně u této knihy se opravdu povedla. Díky tomu jsem si ji mohla zařadit i do čtenářské výzvy - Kniha, který mě zaujala svou obálkou.

Co se týče samotného děje knihy, tak jsem cca první polovinu měla trochu problém se opravdu pořádně začíst. Rozhodně však oceňuji nové nápady, co se magie týče. Bylo to něco zbrusu nového, ale možná i právě z tohoto důvodu mi prostředí bylo nejdříve trochu cizí. Z postav jsem si od začátku nejvíce oblíbila Taniela a jeho dějovou linku, ale u ostatních to trochu pokulhávalo... Když jsem se přehoupla za polovinu a stále se nic moc nedělo, říkala jsem si, že knihu dočtu, ale po dalších dílech už asi nesáhnu. No a pak samozřejmě nastal zlom :D Konec se začal pěkně rozjíždět a už se mi ani nechtělo knihu odkládat. Taaakže, samozřejmě budu muset přečíst i ty zbývající díly. Nic jiného mi nezbývá.
Ke konci už se všechny postavy předvedly o něco více, oblíbila jsem si tak i Tamáse. Nejméně zajímavý mi přišel Adamat. Jsem zvědavá, jak se v dalších dílech předvede Ka-Poel a jestli se někam rozvine její vztah s Tanielem a docela se těším na to, co předvede dále se svými woodoo panenkami.

Skvělé počtení. Čekala jsem, zda i druhý díl mě bude bavit tolik jako ten první a ono to nakonec bylo ještě o něco lepší. Konečně jsme se dočkali i Adarlanského zabijáka, ovšem nečekala bych, že u toho Celaeně vypne tak trochu i mozek :) Docela mi pak bylo Chaola líto, že se k němu chovala takovým způsobem a přišlo mi poněkud nelogické, že se ani nenamáhala zeptat na jeho verzi, když byla tak zamilovaná, jak autorka popisovala. Ale pominu-li tohle, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji za dva dny. Oblíbila jsem si scénky s mluvícím klepadlem a další zápletku, kterou se čtenář dozvídá až na samém konci, vítám, jelikož to slibuje zajímavou dějovou linii i pro další díl(y). Už se těším, jaké zvraty přinesou!

2 04.05.2019

Myslím, že oproti prvnímu dílu jde vidět, že Paolini už se o něco více vypsal a tak jsem se do knihy ponořila daleko více než do děje Eragona. I přesto, že jsem Eldesta v minulosti již jednou četla, tak jsem spoustu detailů zapomněla a kniha mě bavila stejně, ne-li více jako při prvním čtení. Ačkoliv zde někteří píší, že je nebavily zdlouhavé popisy Eragonova popisu, mě tyto části vůbec nevadili. Líbí se mi, když se mohu hlouběji ponořit do vymyšleného světa a dozvědět se něco o tom, jak vše funguje. Zároveň si myslím, že si pak čtenář dovede daleko lépe představit Eragonovy schopnosti. No a samozřejmě nemohu opomenout výborný závěr knihy, který musí být pro ty, kteří knihu čtou poprvé velkým překvapením. Momentálně již hltám další díl a velmi se těším na závěrečný Inheritance, který jsem jako jediný ze série v minulosti nečetla, a dozvím se, jak to celé dopadne, jelikož již v tomto díle se čtenář dozvídá, že schopnosti Galbatorixe jsou nezměrné.

2 10.01.2019

Přečteno u sestry na návštěvě při snídani :) Myslím, že v této knize se musí najít snad každý :D

2 17.12.2018

Naše družina je na dračí doupě 2.0 zvyklá, takže v tomto systému v pohodě hrajeme. Každopádně 2. vydání po revizi je rozhodně lepší a odstranilo některé nejasnosti. I tak samozřejmě dochází k situacím, kdy je vyhodnocení sporné, nicméně to není nic, s čím by si družina nedokázala poradit nějakým svým přizpůsobením hry, popř. problém operativně vyřešíme při hře a zpětně se k němu vracíme nebo konzultujeme na fórech, abychom pro příště byli moudřejší.

2 19.11.2018