knihovna22
komentáře u knih

To bylo ... divný. Nebavilo mě to. Temný příběh o víře a fanatismu. Hrdina neustále vyhrožuje tím, že se každým okamžikem stane něco hrůzostrašného - a pořád nic. Dost mi vadily i ty divně zbytečné předzdívky hlavních hrdinů, nepochopila jsem PROČ?


Tak já to taky zkusila, bohužel ... A do konce jsem dočetla jen proto, že prostě jsem "dočítač" a jsem z Vyžlovky. Rozvláčné úvahy o ničem, abych se vyjádřila slušně. Vaše starosti na moji hlavu, pane Třeštíku. A kam se poděl ten slibovaný humor?


Je to překvapivě čtivá knížka, za to ty tři hvězdičky. Jinak taková naivní jednoduchá pohádka, určitě nebudu vyhledávat další autorčina díla.


To je bezesporu literární umělecké dílo. Taková tenká knížka - a já se v ní brodila skoro 14 dní. Náročné čtení pro intelektuály, s radostí se zase vrhnu na něco čtivějšího.


Nebyla to taková ta kniha, která vás nutí stále číst dál a dál, takové lážo - plážo čtení, chyběla tomu prostě šťáva. Chvílemi jsem měla pocit, že mě z toho věčného dřepění v autě už bolí celé tělo a měla jsem potřebu odložit knihu a jít se radši protáhnout . A musela jsem se pousmát, když jsem se konečně dopracovala k tomu, že Miškovi je 16 let, poměrně dlouho jsem žila v tom, že mu bude tak 6 - 8 let :-)


Lehké oddechové čtení. Pokus napsat humornou knížku často končívá spíš trapností, ale tady jsem ten pocit neměla. Až budu mít splín, klidně se pustím i do další autorčiny knihy :-)


Pokud to takhle v některých domovech důchodců chodí, tak super :-) Ale já znám jinou realitu, bohužel. Pro mě moc naivní.


První polovina knížky mě vůbec nebavila - nemám ráda ufňukané a sebelítostivé hrdinky. A pak najednou "hups" - z depresivního Švédska - do rozjuchané Itálie. To se sice četlo mnohem lépe, ale bylo to takové neuvěřitelné ...


Já reaguji na komentář HEY123 - celé to bylo přitažené za vlasy :-)))


Na téhle knížce mě nic nezaujalo - povrchní naivní čtení, taková doktorka Quinnová :-) Ani prostředí Nového Zélandu to nezachránilo ...


No, tak alespoň vím, že Nora Roberts nebude můj šálek kávy. Moderní červená knihovna, oškliví záporáci proti krásným kladným hrdinům, tááák naivní - a hrozně strojené dialogy. Zápletka po letech nepochopitelná, nepřesvědčivá. Nejvíc mě rozstřelila strana 360: "Tohle jsem ještě nikdy k nikomu necítila." " ...a jemu bylo jasné, že ji bude milovat do posledního dechu." :-)))


Touhle knihou jsem se vysloveně protrápila. Nebavilo mě to. Vadily mi hlavně ty halucinogenní pasáže vyprávění. Za pozitivní beru snad jen to, že jsem se dozvěděla něco o sociální péči v Norsku. A jelikož můžu srovnávat ... máme co dohánět ...


Já se v těch Martinových klucích moc nevyznala ... A nebavilo mě to jeho věčný fňukání po někom. Až na pár vtipných postřehů nuda :-(


Mě to opravdu nebavilo, ale dočetla jsem. Dokonalá paní Parkingtonová mi byla prostě nesympatická, nemůžu si pomoct.


Přes dosavadní vysoké hodnocení - mě to nebavilo. Nevím proč, námět určitě dobrý, ale zpracování nepoutavé.


Nechápu to vysoké hodnocení. Je to naivní harlequinka okořeněná docela vtipnými erotickými scénkami se zvláštními dialogy. Nejvíc mě dostalo, když Stone použil v monologu se psem slůvko "avšak" - ale to je spíš vina překladu.


Moje první od Tima Weavera. Zklamání. Přiznávám - měla jsem velká očekávání. Postavy se chovají nelogicky, autor se až trapně snaží jejich chování vysvětlovat. Zbytečně moc překombinováno. A hlavně ten hlavní zlosyn - největší padouch v celém vesmíru - alespoň tak je nám neustále prezentován :-) Takové čenobílé ....


Velmi zmatečné neuvěřitelné vyprávění o nešťastném manželství. "Světácká" jména postav spíš k smíchu.
