kohoutp.cz komentáře u knih
Oproti staříkovi mi analfabetka přijde nucenější a mnohdy topornější. Na druhou stranu je ta nucenost povedená, smál jsem dost..
Knížku jsem dostal a byla mi tak trochu vnucena ke čtení. Ten přebal by mě nikdy nenalákal a ani po přečtení nechápu souvislost s obsahem.. Ale obsah se četl celkem fajn a líbilo se mi to. Trochu škoda, že autor nemá rád Nesbøho pro jeho údajné pouťové efekty a dějové zvraty. Myslím, že by této knize nějaký zvrat, napětí či nějaká akce jen prospěla. Takhle to je takové obyčejné vyprávění takřka bez emocí (vyjma konce).
Ač jde o vyprávění bez jakéhokoliv napětí, je to docela zajímavě napsáno.
Parádně doplňuje předchozí knihu "Virtuálně" a je čtenářsky pestřejší a zajímavější.
Během obou knih autorka spojila tři různé psychycké poruchy do jednoho příběhu a vžila se do pocitů "postižených" osob nebo osob s nimi žijících.
Krásná hra se slovy. Něco k zamyšlení, něco k pobavení. Škoda, že je to tak krátké.
Zajímavá forma i námět. Chatový rozhovor se dotýká čtyř rozdílných osobností. Škoda, že není více řeše vztah Delfínka se ženou. To asi bude v navazující (prolínací) druhé knize z pohledu Delfínka.
K propracovanosti románů od autora to má daleko, je to dost předvídatelné, ale není to špatné. kdo neví, pozadí vzniku minisérie Krev na sněhu viz http://www.art9.cz/bude-vice-krve-na-snehu/
Ač není tato kniha, oproti většině podobných, tak zdlouhavě rozepisovaná, přesto mě zdaleka nenadchla. Některé postřehy určitě mají něco do sebe, ale přijde mi to, že si stačí přečíst obsah. Navíc natažení na 52 rad, kdy jedna je "ukliďte si poličku", druhá "ukliďte si stůl", další "ukliďte si pokoj", pak "ukliďte si skříň" a ještě další a další, je zbytečné a až trochu trapné. Dále rady typu "naučte se utrácet víc, než vyděláte" a podobné mi tedy nepřijdu nikterak objevné.
Zrovna jsme byli na dovolené na šumavě a informace v kapse se parádně hodili.
Mám uloženo trvale v telefonu a vždy s sebou.
Čteno dcerce před spaním. příběhy pobavili a několikrát jsem se i zasmál.
Koupeno spíše kvůli jménu autora a mému kladnému vztahu k DJC. Byl jsem zvědavý, jak autor píše. Bylo celkem příjemné čtení. Místy k zamyšlení, místy k pousmání, místy i blbé. Celkový dojem je však kladný.
Čteno dcerce před spaním, dokonce na přání opakovaně. Básničky jí bavily a mě vlastně taky. Spokojenost.
Byl to dárek k nějakému nákupu. Přečetl jsem do necelé poloviny, nakonec však odložil. Ne, že by to bylo špatné (několikrát jsem se od srdce zasmál), ale dal jsem přednost jiným knihám.
Přečetl jsem dceři před spaním, ač to ve svých třech letech nikterak nevstřebávala. Než napínavý a vtipný (dle anotace) bych spíš řekl, že roztomilý. Každopádně hezky zpracovaná kniha včetně ilustrací.
Četl jsem dceři před spaním. Už jsem na tyhle knížky z dětství zapomněl (vybavoval jsem si již pouze kreslený seriál) a velmi mile mě překvapila. Je znát, že p. Sekora byl milovníkem sportu a vtipně do děje zakombinoval zákulisní dění (tréninky, motivaci, špehování soupeře i podvody). několikrát jsem se upřímně pobavil..
Kromě severských spisovatelů se autor inspiroval zřejmě také Cimrmanem, když se celou knihou střídají dva prvky: prvek očekávání a prvek zklamání. Zatímco první část knihy Vás parádně navnadí, po přečtení nezbývá než zakroutit hlavou. Nepochopitelný motiv, nepochopitelné myšlenkové pochody a nakonec spousta nepochopených odboček. K tomu minimum napětí ani žádné vyšetření (pachatel se musel odkopat sám).. Za mě zklamání. Více na http://www.art9.cz/recenze-v-lese-visi-andel/
Po knize jsem pokukoval už delší čas, ale pořád mě odrazovala obálka. Evokuje ve mě, že se jedná o laciný béčkový horor. Naštěstí jsem po letech předsudky opustil a knihu přečetl. Četlo se to parádně a přiznám se, že jsem téměř do poslední chvíle netušit, kdo je vrahem. Ještě malinko více prokreslení prostředí a vedlejších postav a je to dokonalý.
Řekl bych, že u prvního dílu jsem se zasmál více. Zde ze mě vyloudil několik úsměvů Bulík na začátku a poté, co se rozjelo cestování v čase se bulíkův humor vytratil. Ač je námět cestování v čase zajímavější než vynalézání prdícího prášku, celkový dojem lepší není. Autor v této knize náznaky využívá postupné odhalování, různé pohledy i mírně zamotanější děj - podobně jak u svých detektivek, přesto to zde nemá zdaleka takový efekt..