kokrokr komentáře u knih
(SPOILER) Runneři Tim a Annika plní s německým družstvem úkoly v soutěži GlobalGames a čím více postupují v žebříčku týmů výš, tím častěji se dostávají do smrtelně nebezpečných situací. Příběh končí optimisticky, zlo je potrestáno a finálové týmy runnerů uzavřou přátelství. Co se stane s výhrou si už přečtěte sami.
Příběh je velmi jednoduše vystavěn, nic sofistikovaného tu nehledejme, vše je černobílé. Federální vláda je špatná, zneužívá vlastní lidi a silný jedinec se zbraní v ruce musí sjednat nápravu. Spisovatelé thrillerů píší často o silných jedincích, ale většina z nich si přece jen dává záležet na větší propracovanosti a hodnověrnosti námětu. Dost mě překvapila už předmluva, ve které autor vyjádřil obavy ze ztráty občanských svobod a dával to za vinu federální vládě. Své názory na federální vládu Carr plně promítl do námětu této knihy. Řada čtenářů se mnou asi nebude souhlasit, ale román považuji za průměrné béčko, s trochu naivním a prvoplánovým dějem a dávám dva a půl bodu.
Dobrodružný román z trampského prostředí začíná velkým potlachem na Spáleném potoce. Pořádají se zde různé soutěže pro účastníky a v pozadí se odvíjí krimi zápletka s hledáním ukradené kořisti z prodejny klenotů. Shromáždění trampů končí a menší část lupu se najde. V druhé části knihy známá parta pod vedením Česneka a Hároše v pátrání pokračuje. Najdou zbytek lupu, pár mrtvol i něco navíc. Celkem příjemné a vtipné čtení za tři a půl bodu.
Korněv přitvrdil, je tu více soubojů a nebezpečných situací, dojde k nečekanému podrazu a John ho musí řešit. Jedinou možností je návrat do původní postavy a světa, o tom ovšem až v šesté knize. U této série mi ale schází jistý esprit, to i autorovo „Příhraničí” bylo svižnější čtení. Je to typický prostřední díl trilogie, jde o výplň děje mezi začátkem a koncem příběhu, nic důležitého se tu nestane, jen sledujeme levelování postavy a Johnův přesun na další lokace. Jen průměrné dobrodružné čtení, které zaujme především čtenáře LitRPG.
Bakly se čte dobře a dokáže zaujmout čtenáře drsné fantasy. V mladším věku bych patrně přidal, teď to vidím na lepší tři body. Přikláním se k názoru čtenáře „LavinaVRovine” že nenudí, ale nepřekvapí.
Vyřešení případu je vysvětleno v kanceláři soudce. Vyznívá to tak, že Perry tam ze sebe sype složité úvahy a poznatky bez toho, aniž by nezbytné důkazy vypátral on nebo jeho vyšetřovatel. Vůbec není vysvětleno jak celou řadu poznatků, které ani nešlo odvodit dedukcí, získal. Náhle zafunguje „Deus ex machina” a vše je vyřešeno. Gardner ovšem píše natolik čtivě, že to řada čtenářů akceptuje nebo si toho vůbec nevšimne. Mason mohl klidně nabídnout i jiného vraha, třeba Bolese. Tady mistr tesař tnul vedle. Slabší tři body.
Náhodou jsem narazil na e-knihu Dračice za 69,-Kč. Jako čtenář Algoru jsem byl zvědav i na tohle dílko. Je to tak trochu kráska a zvíře naruby. Ironické poznámky, vtipné rozhovory, nápaditý děj a příjemný jazyk jsou hlavní přednosti tohoto příběhu. Dávám tři a půl bodu.
Vojenská kosmická loď Odyssea má jako první vyzkoušet nové zbraně a pohon pro hluboký vesmír. Posádka plavidla zažije v kosmu plno nebezpečných akcí a vedle nepřátel najde i spojence. Po trochu nezáživném začátku se příběh postupně rozjede a vygraduje velkou bitvou. Autor píše ale příliš uhlazeně, tohle chce větší syrovost, pár hrubších vulgarit a víc vtipných situací a hlášek. Chybí tu také konflikt mezi jednotlivci, jsou tu k sobě všichni příliš slušní a korektní. Dávám tři a půl bodu.
Je to asi tak zajímavé jako staré novinové zprávy. Hodně popisné, nezáživné, nudné a děj stojí za starou bačkoru. Dost mě překvapuje, že to může ještě někoho pobavit.
Gleb musí prokázat své velitelské schopnosti, ochránit Velechrám a dobýt chrám v městě Jasu. Do bitvy se zapojí i božské bytosti a dojde ke zradě a překvapivé změně stran. Také spojenci z Inferna chtějí využít vzniklé příležitosti a provedou nečekaný tah. Je to přímo monumentální příběh a není vůbec špatný, já se ale více bavil v počátcích této ságy.
Příběh, který nevybočuje z průměru a podruhé ho již do ruky nevezmu. Knihy psané pro sérii „Legie” jsou sice také jen průměrné, ale já se u nich bavil mnohem více. Mladší čtenáře to ale patrně zaujme, jistou přitažlivost to má.
Akce na demontáž systému SPALS je patrně inspirována operací „Bruneval” z 2. světové války. Jednalo se tu o demontáž nového německého radaru ve Francii.
První povídka má jakousi podivnou pointu, která nic nevysvětluje. Autora pak v pokračování inspiroval film Sedm statečných viz. nábor lidí na hledání vaultu 19 a PC hra Fallout. Jsem jen občasný hráč, ale ve světech Falloutu 3, 4 a New Vegas jsem strávil řadu týdnů. Tyto hry jsem hrál v již dosti zralém věku, přesto mě neuvěřitelně přitahovaly. Má zvědavost proto zapracovala a já knihu z tohoto prostředí vzal rád do ruky. Občas to bylo trochu chaotické, ale celkem dobře popsané. Slušný průměr.
Dobrý průměr, ale autorova fantasy sága s Mahanem mě zaujala a bavila více. Tenhle třetí díl Galaktogonu se mi zdál již příliš chaotický a překombinovaný.
Na tehdejší poměry celkem akční čtení. S realitou to ovšem nemělo nic společného, ale bylo to dobrodružné a napínavé a děj se odehrával v zahraničí.
První povídka lepší průměr, ale druhá už nemá ten dramatický náboj a je slabší. Celkem za tři body. Pokud máte něco načteno a znáte povídky autorů jako je E. Haycox, F.B. Harte, J. Schaefer, J. London a podobní, tak jasně cítíte ten rozdíl v literární kvalitě a nemůžete pak dát plný počet bodů za dobrý průměr a degradovat tak absolutní špičku na stejnou úroveň. Omlouvám se kolegům čtenářům, že tím kritizuji jejich vysoké hodnocení, ale takhle to cítím.
Očekával jsem dobrodružný příběh o skautském oddílu a místo toho dostal instruktážní deník. Není to špatné, ale já se těšil na něco jiného. Chápu, že členové skautských oddílů budou dávat vyšší hodnocení než já.
Knihy pana Velinského mám rád a jeho Ota Fink je už klasika. Tohle se ale moc nepovedlo. Je vidět, že i mistr se občas utne. Celou sérii s Augustinem Velikým považuji za Velinského nejslabší romány. Škoda, takže jen za dva body.