kokrokr komentáře u knih
Řekl bych, že za to může ekonomika. On totiž někdo před pár měsíci hodil na net docela dobrý překlad prvních osmi dílů. To si pak nakladatelství musí spočítat, zda se mu vrátí náklady. Nakonec pokračují, už jsou u čtvrtého dílu, pátý má vyjít v zimě a šestý snad na jaře. Tato sága už prý překročila dvouciferné číslo.
Autorka prý miluje gin, kolikpak ho do ní musely nalít redaktorky nakladatelství Grada aby Caplinová souhlasila s Prahou jako místem pro další romanci? Jde o průměrný příběh, který místy připomíná průvodce Prahou a občas jsou ty české reálie tlačeny až moc na sílu. Také neustále překládat Czech Republik doslovně, je hloupost, lépe se hodí Čechy nebo Česko. Jak to asi vidí cizinci? To by mě tedy zajímalo.
Hanzel si dobrovolně bere službu na Štědrý den, je sám a nechce překážet u kolegů. Všichni ho totiž pozvali. I Chosé se nabídl, že odmítne své ctitelky a uspořádá pánskou jízdu jen pro dva. Místo poklidné služby má kapitán Hanzel najednou na stole hned tři případy. Není na to sám, jsou tu policisté z okresu, kluci z hlídek, technici, vyšetřovatelé i mrzutý Lengyel. Bohužel, příbuzní obětí budou mít již navždy tento svátek spojený s tragickou událostí.
Pěkný prequel již známé série, kde "Nad českými zeměmi slunce nezapadá". Autoři nás seznámí s českými obrozenci a prožijeme spoustu vojenských akcí a dramatických situací zapříčiněných "Velkou bouří".
Čte se to celkem dobře a pobavilo mě to, děj není ukončen a má mít pokračování. Jde o dobrodružný příběh se středověkou tématikou, je to tak trochu rytířský epos ve stylu LitRPG. Autor tím zrychlil děj, je to napínavé a dynamické, dobrý průměr.
Špionážní román s nevěrohodným námětem. Děj je popisný a místy až nezáživný a jen občas probleskne autorova kvalita.
Povedená LitRPG od českých autorů. Začátek příběhu byl trochu moc popisný a připomínal záznam herních situací, ale pak se to začalo pěkně rozjíždět. Je to opravdu nápadité a napínavé, takže mohu jen doporučit. Na konci románu skončí hlavní hrdinka na pár dní ve vazbě a autoři ji to pěkně osolili. K jídlu suchý krajíc a na toaletu kýbl. Dnešní hygienické normy jsou přeci jen dál a tak i na celách je WC a umyvadlo. Je to sice drobná nelogičnost, ale mě hned napadne, jak vybraní vězni vynáší kýble a za pár týdnů mezi osazenstvem řádí žloutenka a tyfus. Ano, rozumím, je to jen autorská licence, tak omluvte mé rýpání. Doufám, že Zuzana a Tomáš brzy přidají další pokračování a já se na to už těším.
Je tu velké množství vaty, román mohl mít v klidu polovinu stránek. Autorka dala přednost své romantické duši a fantasy děj doslova rozsekala mileneckými projevy Violet a Xadena. Dozvíme se, že Xaden to umí s jazykem a prsty, že Violet u toho kňourá a že má klitoris. Tohle nám autorka pro jistotu oznámí několikrát, je to opravdu nezapomenutelné. Samozřejmě jsou Violet a Xaden pořád jedno tělo jedna duše blablabla. Kniha je slabší než první díl a boduje zejména u dívek a žen soft pornem. Psát Rebecca umí, ale ten příběh przní ze všech sil. Pokud by se soustředila na příběh, odstranila některé nelogičnosti a trochu propracovala děj, mohla to být dobrá fantasy, třeba bitva na konci knihy byla docela povedená. Počítám, že ve třetím pokračování autorka přitvrdí a dozvíme se jak to dělají draci. Sex do knih patří, ale neměl by být popsán hloupě jak v podřadné harlekýnce a pokud se kniha někomu proklatě dobře čte, je to jen dobře. Já mám ovšem poněkud jiné nároky na dobrý příběh a když vidím ztracený potenciál, je mi to líto. V patnácti bych byl spokojen, jenže jsem toho přečetl již přespříliš a není mi patnáct.
První polovina knihy popisující výcvik docela slušně šlapala, bylo to přímočaré a energické. Pak přišla romantická linka a vývoj příběhu šel do háje. Je škoda, že autorka lépe nevysvětlila historii. Čtenář neví, jak tento svět opravdu žije. Jsou tu jezdci, písaři, léčitelé a pěchota, ale co ostatní profese? Jak vypadá život ve městech a vesnicích? Jaké pravomoci má král a vojenská elita? Proč došlo ke vzpouře? Snad to osvětlí druhý díl. Je ovšem jasné, že kniha je určena zejména mladým dívkám a ženám a u těch také vysoce boduje.
Přečetl jsem v krátké době chronologicky všechny čtyři díly. Ta životní cesta prvorepublikového zpravodajce Honzy Rádla a jeho kolegů byla opravdu zajímavá. Ocenil jsem i to, že autor na závěr popsal osudy hlavních postav a nechal Rádla v klidu zestárnout. Přiznávám, že dobré konce příběhů mám rád.
Nechápu jak někdo tomuto blábolu může dát čtyři či dokonce pět bodů. První půle románu se tváří jako lehce podprůměrný dobrodružný příběh, ale pak v té druhé autor jen hromadí náhody, nesmysly a nelogičnosti. Největší bomba nakonec je, že lapkové předávají naloupené peníze matce jejich mladého hejtmana a ta je zase předává dál na stavbu kláštera. Já už se nedivím, že Češi blbnou a posílají peníze vojákům či lékařům na zahraniční misi a čekají na dědictví po princi z Tramtárie. Četl jsem ebook a ani nevím proč, tady mi naskočilo audio. S přednesem pana Táborského to patrně bude nejméně o level lepší.
Ani jsem si neuvědomil, že Honor vychází už čtvrt století a já se k ní pořád vracím. David konečně uzavřel tuto ságu a vzhledem k jeho věku má už nárok na odpočinek. Ještě nás ale čeká další román, kterým E. Flint doplní sérii Solární svaz a tam budou Zilwicki a Cachat opět vyšetřovat na Mese. Weber je ovšem grafoman, takže se můžeme časem nadít i nového příběhu přímo od něho. Co se týče knihy, její děj by zasloužil proškrtat, je to trochu rozevláté a dlouhé, ale to je už v posledních letech autorův běžný projev. Název knihy jde na konto nakladatelství, česky by snad bylo vhodnější „Neohrožená, Neochvějná či Neústupná Honor„ než doslovný překlad. Díky Davide za tu dlouhou a zábavnou cestu, kterou jsi nám dopřál.
Uvítal bych zajímavější literární projev, více vtipu, hovorové řeči a živočišnosti. Autorův téměř dokumentární styl je trochu studený a jednotvárný, přesto mě krimi příhody zaujaly a přečtu si i další díly. Hodnotím za tři a půl bodu.
Volper se probudí na základně virtuálního světa spolu s davy dalších replikantů. Prohledává podzemní tunely, budovy, ulice a odstřeluje různá monstra. Spolupracuje s vojenskou jednotkou základny a zvyšuje si prestiž, konto a úrovně. To je v podstatě děj této knihy, tak uvidíme co přinese další díl. Průměrný akční román za tři body.
(SPOILER) Ze začátku to vypadalo jako jednoduchý příběh ze středověku s trochou magie. Postupně začal příběh košatět a byl čím dal zajímavější. Román končí tím, že se Renard upsal k službě ve stínové hlídce. O stínu toho moc nevíme, jen že je to magické a nebezpečné místo. Tady mi přišla na mysl Leigh Bardugo a její Vrása. Postava Renarda mi také trochu připomínala Rumatu z knihy „Je těžké být bohem„ kterou napsali Strugačtí. Kde ale Osadčuk opravdu čerpal inspiraci, asi zjistíme až po dočtení celé ságy. Co se týče obálky, je trochu amatérská, ale je to v rodině.
Pěkný dobrodružný příběh za tři a půl bodu. Zatím se mi zdá, že má tato LitRPG jednodušší příběh než série Mirror World. Osadčuk v knize opět použil zvířecího společníka, který funguje jako tank a mladý hrdina pak už jen útočníky doráží kouzly. Jsem spokojen a netrpělivě čekám na další díl.
Je tu nová pandemie. Autor popisuje drastické poměry ve vězení pro nakažené. Nedostatek vody, jídla a přeplněné cely, kde živoří muži i ženy společně. Nejsilnější vězni terorizují ostatní a ostraha není o nic lepší. V závěru knihy dochází ke vzpouře a část vězňů prchá. Depresivní příběh, který nemá s Larsem nic společného. Dane, zmaru už bylo dost, přidej radši dalšího Larse.
Hlavní hrdina v retrospektivě vzpomíná na svou rodinu a své začátky na dostihové dráze. Snaha udržet nízkou tělesnou hmotnost a velký stres ze silně konkurenčního dostihového prostředí vyvolá posttraumatický syndrom. Milese trápí tragická smrt rodičů a věří, že mohl něco změnit. V současnosti po letech potká trenéra, pro kterého pracoval, a minulost se opět připomíná. Čtivý dobrodružný příběh s logickou pointou. Zajímavý náhled na problém psychických poruch. Hodnotím jako lepší průměr za tři a půl bodu.
Přiznávám, že Trenck mě nezaujal tak, jako jiní hrdinové románů pana Niedla. Psát o skutečné historické postavě je ovšem mnohem složitější, než mít volnou ruku, to chápu. Lepší průměr za tři a půl bodu.
Další povedený western se zajímavou zápletkou. Ľ Amour ve svých románech nastavil laťku vysoko a jen málokdy sklouzl k průměru. Při tom počtu vydaných knih je to až neuvěřitelné. Má slovní projev natolik výrazný, že bych jeho příběh poznal i bez uvedení jména autora. Mám rád zejména jeho ságu o rodině Sackettů. To je naprosto unikátní soubor, který si často znovu pročítám.