kokrokr
komentáře u knih
Texaský kouzelník
(Allan) William Colt MacDonald
Mladý rančer Roamin Holliday pomáhá svému příteli najít ukradené listiny potvrzující vlastnictví pozemků. Nechá se inkognito zaměstnat na ranči bratrů Sabinů a pátrá po ukradených listinách. Také se zamiluje do Clare, neteře svého přítele Torneye. Roamin přežije několik přestřelek, listiny najde a získá Clare.
Vítězství orla
Simon Scarrow
Je to celé takové utahané a nudné. Tohle nemá vtip a jiskru. Podprůměrný příběh.
Terciáni
Jiří M. Skuhra
Průměrný dobrodružný příběh o hledání pokladu, kterým jsou insignie české odnože Terciánů. Příběh začíná smrtí francouzského zástupce dobročinného řádu Terciánů zde v Čechách. Taxikář ho zabije jen tak z plezíru a v kufříku mrtvého najde dopis a eura. Dopis je vlastně žádost o pokračování spolupráce po změně politického režimu. Dopis dá taxikář svému příbuznému pracujícímu v hotelu. Ten ho ukáže šéfovi hotelu a na základě jednoho slova předpokládají, že jde o poklad. Hledají příbuzné po Terciánech a v honbě za pokladem se začínají zabíjet i mezi sebou. Tohle by možná fungovalo v nějakém historickém románu, ale v naší současnosti to působí jak pěst na oko. Je to příliš naivní a nelogické, než aby to čtenář mohl brát vážně. Jak dlouho by asi jezdil taxikář likvidující své zákazníky?
Případ dívky ve spacím voze
Erle Stanley Gardner
Patrně dílo ze začátku spisovatelské kariéry pana Gardnera. Dobrodružný příběh s detektivní zápletkou vykazuje jasné znaky pulpu. Kniha má chaotický a až nesmyslný děj a chování osob je hodně naivní až hloupé. Tohle skutečně nemá kvalitu ostatních románů, které autor napsal. Podobné příběhy jsou spíše určeny pro levné sešitové edice na jedno přečtení.
Temnější tvář magie
Victoria Schwab
Jediné, co mě trochu pobavilo, bylo pár scén se zlodějkou. Je tu dost čtenářů, které kniha zaujala, já ale marně pátral čím. Fantasy mám rád, ale tohle je příliš nezáživné. Je to jako dostat místo koláče dietní suchar. Jíst se to dá, ale chuť žádná. Další díly už nedám. Nudný průměr.
Říše
Roman Bureš
Román dost dobře vykresluje pochmurný život v „Říši” a za „Zdí”. Je to ale jen výplň příběhu s velmi jednoduchou pointou. Na předestření zápletky stačila klidně delší povídka či novela. Tady se dá základní myšlenka románu vyjádřit takřka pár slovy a to je u tak rozsáhlého příběhu přece jen málo.
Rudá pyramida
Rick Riordan
Není to tak čtivé a zábavné jako Percy Jackson a Magnus Chase. Je mi jasné, že jiní čtenáři budou mít třeba opačný názor, ale já se docela nudil a knihu jsem málem odložil a nedočetl. Egyptská božstva snad prominou, ale další díl už číst nebudu.
Amanda
Kristýna Sněgoňová
Od Sněgoňové jsem začal číst „Krev pro rusalku” a nedočetl. Tohle dílko hodnotím ale kladně. Přiznávám však, že to všeobecné nadšení z této série nesdílím a považuji obě knihy pouze za dobrý akční průměr na jedno přečtení.
Fantom radia
Joseph Delmont
Brakovou literaturu třicátých let si občas rád vychutnám. Nejznámějším představitelem této éry u nás je patrně autor sci-fi románů Jan Matzal čili J.M.Troska. Fantom radia je podobného ražení jako knihy tohoto autora, ale jen z poloviny. Druhá půle je spíše dívčí románek. Literární kvalitu neřešte a bavte se.
Biggles a podivná válka
William Earl Johns
Jedna z nejslabších. Je tu tolik naprosto nereálných akcí, až to zaráží. Letadla přistávají v noci beze světla na moři, pak na poli a na horském hřbetu ostrova a k rozjezdu patrně nepotřebují žádný prostor. Biggles vyhazuje do vzduchu vjezd do železničního tunelu náloží, kterou unese v ruce. No, tak ta by roztrhla asi jen koleje. Podobných hloupostí tu je plno, včetně skoku z vrcholu hory pomocí padáku. To by mohlo vyjít dnes s moderním padákem typu létající křídlo, dříve by skok nebylo možné uskutečnit. Tohle autor ušil horkou jehlou jak Baťa cvičky. Jediné dobré knihy, které Johns napsal, jsou snad jen první dva díly povídek velbloudích stíhaček. Ostatní knihy jsou dosti průměrné až vysloveně špatné. Já ale brakovou literaturu třicátých let čtu rád, dokáže často neuvěřitelně pobavit. Literární kvality jsou ovšem někde jinde.
Američtí bohové
Neil Gaiman
Příběh v poklidu popisuje různé na sebe navazující epizodní příhody a vlastně na žádné moc nezáleží. Je to celé nějaké mdlé a jen konec to malinko rozsvítí. Knihy od konkurence „Podzim Stínů” a „Brány Anubisovy” mají trochu podobný námět, ale jsou výraznější. Dalšího Gaimana si asi hned tak nepřečtu.
Operace Thümmel
František Kotleta (p)
Underground byl zajímavější a vtipnější a dostal čtyři body. Za tento jednoduchý dobrodružný příběh nemohu dát více než tři. Dobrý průměr ale nic víc.
Židovské anekdoty
Karel Poláček
Pokud někdo odsuzuje tento druh černého humoru, tak ho nepochopil. Já se tedy rozhodně nepohoršuji nad vtipem o válečném kříži.
Eragon
Christopher Paolini
Nechápu, jak někdo může tohle dětské žvatlání považovat za kvalitní příběh.
Dobrý ročník
Peter Mayle
Mayle dokáže popsat atmosféru v Provenci jako nikdo jiný. Jeho knihy jsou příjemné, vtipné a děj ubíhá v poklidném tempu letního odpoledne. Dávám tři a půl bodu.
Nové hranice
Joshua Dalzelle
Kniha navazuje na trilogii „Černá flotila”. Po vyhrané válce proti Fágům přichází rozpad Konfederace. Objevují se dvě nové mimozemské rasy a dochází k dalším bojům. Autor se v příběhu zamotává, je nelogický a nezáživný. Slabší průměr a zatím nejslabší díl. První kniha této ságy byla zajímavá a dobře se četla, bohužel kvalita dalších pokračování neustále klesá.
Zlatá čtyřka
Eduard Fiker
Fikera mám rád, ale tady je čas znát. Je to nudné, nelogické a hloupé. Příběh postrádá reálný základ. Tohle má ke špionážnímu románu asi tak blízko, jako „Rudé Právo” z padesátých let k demokratickému tisku. Je to jen nepovedená imitace špionážního románu. Nikdo nepotřeboval agenta na zpoždění vlaků, to zvládli železničáři sami a ve velkém. Také šifry pro zastupitelské úřady jistě vytvářely v Praze specialisté a pravidelně je měnili. Informace skuteční agenti získávali podplácením, vydíráním a z veřejných zdrojů. Tak tohle si mohl Fiker snadno zjistit a napsat něco reálnějšího. Možná mu to ale bylo jedno a napsal první nesmysl, který ho napadl, možná to po něm žádalo nakladatelství. V padesátých letech přece dle rozhlasu a tisku řádili agenti všude, takže tam vrznem sabotáž, šifry a skupinu agentů a je vymalováno. Ostatně román nejprve vycházel jako novinová příloha na pokračování. To samo o sobě říká, že kvalita příběhu byla podřadná a byla určena k jednorázové čtenářské spotřebě než noviny skončily v kadibudce a byly použity k lidské potřebě.
Chladná zrada
Dick Francis (p)
Pěkná dobrodružná krimi, lepší průměr. Všechny autorovy knihy jsem četl opakovaně a tuto také.
Morganův úděl
Colleen McCullough
Rozvláčně popisovaný život hlavního hrdiny v Bristolu byl nudný a pro další průběh děje nepodstatný. Na tento úsek Morganova životopisu stačilo pár stránek a pak pokračovat odsouzením, vězněním, cestou do Botany Bay a osídlováním. Není to špatné, ale je zde plno vaty. Na co tolik slov neposunujících příběh dopředu. Tohle chtělo rozumně proškrtat. Já se začal bavit až po odsouzení Morgana a i pak bych dál krátil. Je evidentní, že autorka píše především pro ženy a její slovní projev tomu i odpovídá. To, že natahuje děj jako Jirásek či Rowlingová, ještě neznamená přínos pro čtenáře. Dlouhé popisné pasáže mi nevadí, ale musí mít smysl a k něčemu směřovat. Tady se zbytečně opakovaly stejné situace a motivy pořád dokola. Tohle už zavání sklony ke grafomanii. V závěru knihy místo gradace příběhu přišel naopak útlum. Nemohu dát více než tři body.