kolacky komentáře u knih
(SPOILER) Politika. Ach jo. Ale jinak opět skvělé a jsem zvědavá na další příběh!!!
Přála jsem si, aby Chosé zdědil milion a mohl zaplatit Petře nejlepší plastické chirurgy na světě. A on Kamil...
Pěkně podaná Indie začátku 20. století, příjemné připomenutí Kiplingovy úžasné básně "Když...", hezký popis blat a vřesovišť...
Tak mám pocit, že knížky paní Rileyové jsou takové schématické - přítomnost, minulost, velká křivda v té minulosti, prolínání dějů až do splynutí... Ale čte se to dobře, o to nic.
Mně se Electra na začátku knížky - vlastně v celé sérii - zdála dost protivná, takže o to jsem radši, že i ona se nakonec dostala na slunečnou stranu povahy a našla se, i když jinak, než čekala. Moc se mi to líbilo.
Pěkně podané, ta Afrika, člověk tam úplně byl... Tess umí nacházet lokality, jaké by jednoho ani nenapadly, a to je moc dobře.
Brr, to byla síla... Sekty mi odjakživa nahánějí hrůzu. A Maura má zase obrovskou smůlu na přítele... Naštěstí neskončila v závějích a všechno zachraňoval Krysa s Medvědem. Ten konec jsem jim přála.
Knihkupectví, kocourek, kuchaření a krásný dům - co si přát víc? Nádherný příběh a ten jsem dostala.
Tak tohle bylo hezké čtení! Člověk o Indii něco ví, ale tady to bylo pěkně zblízka. Kdo by nemiloval Raviho! A kdo by nepřál Džaje trochu štěstí!
Fakt vtipné! Místy jsem se smála nahlas a to je co říct.
Jo! Mám ráda knížky pana Hrdličky a podrychtáře Václava obzvlášť. Klidně by se mohl objevit i další příběh z "mladších" let Václavových...
Nikdo neumí být tak asertivně drzý jako Timothy Prévit!
Dobře se četlo! Ty vtípky a šťouchy mě moc bavily. A pořád jsem viděla paní Melíškovou s tím jejím suchým vyjadřováním, nádhera.
Moc dobré čtení pro young adult, abych to řekla dnešní terminologií. Četla jsem kdysi dávno a ráda jsem se vrátila v rámci Výzvy.
Moc dobře zachycený život na lodi. Krásné připojení aleutských děvčat a jejich košíků. A mně taky chyběla Obluda...
Nádhera... Jako rodilá Pražanda si libuju a rochním se. A i nerodilým doporučuju, všichni se můžeme kochat!
Až jsem se bála dýchat, jak se mi ta páně Bradburyho poetika zatínala do myšlenek...