kolacky komentáře u knih
Mnohem čtivější než jiné díly. Jako vždycky ukecaný pan Bauer, ale přijatelně.
Copak sestřenky... První příběh jako by volal po pokračování.
To byla ale divná knížka. Ani milostný propletenec, ani thriller, takový divný mix obojího, a k tomu holka, která si sice prošla peklem, ale stejně byla divná. A divní byli i její milenci a nejdivnější ten pokus o Kingovo psychonapětí.
Když člověk přijme to prazvláštní podání textu, musí uznat, že knížka má něco do sebe. Od první "pohádky" ve stylu Žlutého Roberta přes druhý příběh s trpaslíky a čarodějem až po třetí nepohádku plnou symbolů.
Zajímavá trojka snad detektivů, snad vymítačů nebo krásně zarputilých vlastenců, oslovujících se "příteli" jako Holmes a Watson.
Nečekaně dospělé a příjemné vyřešení Leniných záležitostí. Určitě doporučuju!
Ano, chybička se vloudila (ty východočeské Nové Hrady), ale jinak dává knížka dobrý návod, kudy kam. A neobjevené... Na třetině památek jsme byli a na tu další - minimálně - se chystáme.
Takovou přísahu si Nejvyšší král může strčit za klobouk. Fidelmu to trhá na kusy a Eadulf je nešťastný. Ale na všechno se přijde a všichni si (relativně) oddechnou.
Skvělé zakončení příběhů malostranských čarodějek.
I když... kdoví? Ony si tam nahoře nad Prahou žijou a pomalu spřádají další děje, zázraky a divy všedních dnů...
Proti chudákovi druidovi se spikne celý světový panteon. Jak pak má spojit Granuaile s Gaiou? Není na to čas ani místo!!!
A ano, ano - Fragarach je přece jen o něco hustší než Móralltach!
(SPOILER) Mazaná rusovlasá dvojnice, dědictví, které není ropa, ale uran, padoušský manžel, který není manžel, a dědička, která se díky Donaldu Lamovi dědictví dobéře. Prima čtení na dovolenou.
Donalda a Bertu nemám tak začtené jako Perryho Masona, dokonce koukám, že je nemám vůbec hodnocené, já sklerotik!
Hmm... Myslím, že jsem od Sandry četla lepší příběhy. Ale celkem to ušlo.
Přírodní bytost Kolčava a její neuvěřitelné příběhy... Přátelé a ti druzí. Světy a průchody. Mičič a Hugin. A ta neuvěřitelná zahrada! Tu bych chtěla aspoň vidět.
Přečteno za pár hodin... moc příjemné čtení. Mohlo být delší...
BojácnéKuře to skvěle shrnulo. Ettin vztah k rodičům, obzvlášť k tátovi. Nicholase a jeho dilemata. Divnou Li Min. Rozervanou Sophii. A praštěného a snažícího se Juliana. Mně se druhý díl hodně líbil.
Čím dál míň chápu Fíbku. Je pravda, že to nemá jednoduché, ale až tak divná by být nemusela. Asi je bohužel celej tatínek.
Zajímalo by mě, proč si Quirke vždycky ke flirtu najde úplně nemožnou ženskou. Takovou, která za to vůbec nestojí. Prostě ten chlap neudrží svůj nástroj v kalhotách. A opět, nikdo z aktérů nebyl ani trochu sympatický.
Starý dobrý ukecaný Standa Berka. Tentokrát v docela vážném případu, který se táhne od sedmatřicátého roku. Naštěstí je Standův mozek pořád na úrovni.