Kopretina komentáře u knih

Kniha se mi líbila. Na začátku autorka popisuje svůj život a cestu k malé cestě uzdravení. Prostřední, nejrozsáhlejší část, se věnuje svědectvím lidí, kteří prošli touto školou. Nejhodnotnější mi připadá závěr knihy: praktické rady a postup uzdravování vzpomínek, vč. zodpovězení některých důležitých otázek. Myslím, že to v praktickém duchovním životě můžu využít.

14.06.2017

S dětmi sjíždíme příběhy Klubu tygrů, tento je fakt povedený!

07.06.2017

Pro mě druh literatury, ke které musím dorůst. Některé věty jsem četla několikrát, abych pochopila, nahlédla, představila si. Nejbližší byla pro mě pupava, zde bych si některé myšlenky podtrhla. Zajímavé seznámení s autorem.

20.05.2017

Pokud budu hodnotit knihu z pohledu pětileté holčičky, byla z ní nadšená. Smála se při četbě jednotlivých příběhů a všechny úkoly ráda plnila. A dočetly jsme ji až do konce, což se taky vždy nestává. Jména jednotlivých zvířátek se jí moc líbila a stále je používá, pamatovala si je lépe než já.

18.05.2017

Za mě: paráda, četli jsme se synem několikrát, až jsme zvítězili. Fakt mě to bavilo; byl to první gamebook, na který jsem narazila. To se hned vrhnu na další!

15.05.2017

Se synem sjíždíme příběhy Klubu tygrů. Tento je bezva, taky bych si chtěla pantera pohladit. I když jsem zprvu měla podezření na někoho jiného, pachatel byl odhalen!

07.05.2017

Devítiletý syn s nadšením přečetl sám a celé mi to odvyprávěl. Čtyřleté dcerce jsem knížku přečetla, moc se jí líbila, návštěvě vyprávěla příběh kocourka a hlavně ukázala obrázky, kterých je v knize mnoho krásných.

04.05.2017

Perfektní!

18.04.2017

První setkání s autorkou mě nadchlo. Příběh jsem hltala a naplno prožívala. Trochu jsem byla zklamaná rychlostí navázání tělesného vztahu, ale to bylo jediné zklamání. Tajemství, pletichy, naopak čistota hlavní postavy, dále popis postiženého chlapce a život těchto lidí v tehdejší době - toho je román plný a dodává mu na celistvosti.

11.04.2017

S dětmi sjíždíme Klub tygrů, líbí se nám jeho příběhy. Až do konce této knihy si člověk klade otázku: jde to ve skutečnosti?

08.04.2017

První seznámení s autorem mě nijak nenadchlo. Bylo to pro mě utrpení číst převážně dialogy rádoby vtipné. Nejvíce se mi líbila povídka nakonec o Henrym a jeho recyklování.

08.04.2017

Pekfektní, podobný příběh se může dnes lehce stát! Zatím asi od Klubu tygrů nejstrašidelnější.

31.03.2017

S dětmi sjíždíme příběhy Klubu tygrů. Je to fajn přicházet na odhalení sám.

29.03.2017

Po Bitvě na řece Pádu si nejstarší syn autora oblíbil. Moc chtěl, abychom si tuto další jeho knihu po večerech četli...uff, musím uznat, že tedy byla velmi náročná. Po každé kapitole jsme si museli shrnout, jak se děj posunul, každá kapitolka, podkapitolka měla děj z jiného místa a s jinými lidmi a my si museli připomínat, kdo to je, jak to s tím souvisí... Jsem však ráda, že jsem se s tématem mohla seznámit z téhle strany. Když jsem na konci chtěla shrnout poselství knihy, přišlo mi, že jej ještě děti nemohly pojmout. Třeba až si knihu přečtou znovu za 5 nebo 10 let, už pro ně bude srozumitelnější.

26.03.2017

V první polovině Stáňa vypráví o svém každodenním životě: doma v rodině, ve sklárně a především o mužích, kteří se jí (a její nejlepší kamarádce Nadě) líbí a se kterými chodí. Od druhé poloviny pak nastupuje jako ošetřovatelka do ústavu v Brně k sirotkům, konkrétně nejprve k batolatům, pak pracuje u kojenců. Životní postoje se jí i Nadě v průběhu let mění, vyspívají, ideály se ztrácejí. Na konci Naďa otěhotní s nějakým floutkem, naštěstí potkává muže, který si ji vezme. Tím Stáňa ztrácí kamarádku.
První část je naivní, moc mě nezaujala, víc se mi líbil popis chodu v sirotčinci. To, jak děti stále toužily po rodičích ("Byla jedna holcicta a ta sla do lesa - a tam se jí nalodila maminta - a ta měla zlatou vězdu na čele."), jaký přísný režim tam vládl, jak některé umřely.. Chyběl mi nějaký závěr, když to má být deník babičky - ani není zmínka, koho si nakonec vzala..

05.03.2017

Čtyřletá dcerka je zamilovaná do této knihy (a pak dalších dílů). Když si dnes měla vzít do školky nejoblíbenější knížku, byla to jasná volba.

03.03.2017

Potřebovala jsem se dozvědět nějaké informace o lidech s mentálním handicapem. V místní knihovně jsem nalezla pouze tuto knihu. Nejprve jsem se pročítala prvními kapitolami, teoretickými ukotveními a různými směry a školami, které se tématu dotýkají. Trochu jsem tím oprášila jména, která jsme kdysi na škole probírali.
Nejvíce jsem ocenila knihu cca od poloviny, kdy začaly kapitoly o konkrétních oblastech, které se dotýkají života této cílové skupiny (rodina, sourozenci, vzdělání, okolí atd.) jednak z hlediska empirického výzkumu, byť provedeného na malé skupině respondentů, jednak z hlediska lékaře, který má bohaté zkušenosti s touto skupinou a její rodinou. Jeho pohled na věc mi přijde dost nadčasový, srozumitelný a v neposlední řadě "pokorný", tj. uvědomělý všech nuancí, rizik, individuality a subjektivity.
Vzhledem k tomu, že je publikace již celkem stará, oceňuji její hodnotu.

26.02.2017

S dětmi sjíždíme knihy Klubu Tygrů. Jako "mladší" bych je naprosto "žrala", teď je aspoň čtu na jeden zátah.

25.02.2017

S dětmi sjíždíme knihy Klubu Tygrů. Jako "mladší" bych je naprosto "žrala", teď je aspoň čtu na jeden zátah. Tento příběh byl moc dobrý, sama jsem plnila úkoly, používala lupu a listovala, abych se dopídila pokladu.

25.02.2017

Vztah Juni k strýci nebo k Tobymu mě zvlášť nezaujal. Stále jsem čekala, jak se bude odvíjet její vztah se sestrou. Zdálo se mi, že tam je zakopaný pes...a ono opravdu! S Gretou jsem bolestně prožívala, jak se jí Juni vzdaluje. Závěr je krásný, veselý i smutný, prostě se znovu stávají sestrami...přidám štítek o přátelství, neboť o něm celá kniha je.

04.02.2017