kralika komentáře u knih

Příběh Biafry je angažovaný, nesmírně nasraný text, ve kterém se Forsyth s nikým nepáře. Vzhledem, k tomu, co tam zažil, se není co divit. Je z něj cítit nesmírná frustrace z toho, že strana, se kterou se během své mise ztotožnil, tahá za kratší a kratší konec. Svou knihu napsal jako příspěvek k válečnému úsilí Biafry proti nigerijským federalistům. Tak je třeba s odstupen tuto knihu brát. Jedná se však o skvělé vylíčení toho, jak probíhala "politika" světových mocností v regionu, na který nebylo přes vietnamskou džungli vidět...

2 22.03.2019

Je mi líto, anglický absurdní humor Monty Pythonovského střihu miluji, ale tady si to užívám jen tu a tam. Pravda, když, tak to stojí za to, a budu si to pamatovat ještě dlouho...

"Největší problém, nebo spíš jeden z největších problémů - je jich totiž víc - zkrátka jeden z mnoha největších problémů, pokud jde o vládnutí, je, koho se na to podaří sehnat. Přesně řečeno komu se podaří donutit lidi, aby si to od něho nechali líbit.
Abychom to shrnuli: je známo, že lidé, kteří nejvíc chtějí vládnout se na to ipso facto nejmíň hodí. Abychom shrnuli předchozí shrnutí: tomu, kdo si dokáže zařídit, aby se stal prezidentem, by se v žádném případě nemělo dovolit, aby se jím stal. Abychom shrnuli shrnutí předchozího shrnutí: s lidma je to holt těžký."

2 04.03.2019

Kniha o nádherném letadle v neúpěšné službě u domácích. O letadle skoro zapomenutém, ačkoli na sobě neslo v prvních letech války skutečně podstatnou tíhu bojů v Pacifiku. A celou jeho kariéru výstižně charakterizuje věta shrnující jeho nasazení na Guadalcanalu:
"Jako každé vojenské tažení měla šestiměsíční bitva o Guadalcanal své téměř vždy uváděné hrdiny a také vojáky, na které se zapomnělo. Piloti usedající do kabin Airacober USAAF rozhodně náleží do skupiny druhé."

2 17.01.2019

Četl jsem již naočkován poněkud "akčnějším" Duškovým podáním. Koncepce dohod je skvělá, ale samy o sobě stačí vyjádřit několika větami, ne celou knihou. Ovšem právě kapitoly o dohodách (asi 50 % knížky), patří k tomu co by se mělo tesat...

"Mistr odpověděl: Nejsi zde proto, sbys obětoval svou radost nebo život. Jsi zde proto, abys žil, abys byl šťastný a miloval. Dokážeš-li udělat to nejlepší, čeho jsi schopen, v dvou hodinách, ale ve skutečnosti tím strávíš osm hodin, jen se unavíš, mineš vyvrcholení a nebudeš mít radost ze života."

2 18.12.2018

Je dost znát, že se jedná o autorčinu první knihu na téma porozumění mezi civilizacemi - těch nápadů je tam tolik, že je škoda, že zůstaly většinou tak na půli cesty, tedy nedotáhnuté. Co je ovšem ohromnou devízou je ten poetický styl, kterým Rocannonův příběh vypráví...

2 18.12.2018

Nenápadná sbírka nenápadných povídek vystředního autora. Za mě vedou především povídka titulní a "Číhající děs", kde HPL dotáhl své oblíbené téma regresní evoluce až do krajnosti. A konečně musím zmínit "Podivný dům vysoko v mlze", který mě napoprvé příliš nezaujal, ale z nějakého neuchopitelného důvodu jsem se k němu v myšlenkách několikrát vrátil...

2 08.11.2018

Myslíte si, že na třiceti povídkových stranách se nedá rozehrát příběh, který svou zamotaností, promyšleností a dramatičností konkuruje románovým zápletkám? Omyl!

2 08.11.2018

Hodnotím z pozice někoho, kdo je zhruba obeznámen s reáliemi (tomu se utéct nedalo), ale komu už není 12. Proto vynikly vady na kráse (která je všude přítomná!), jako ploché postavy a některá nefér rozhodnutí od spisovatelčina stolu v edinburghské kavárně...

2 13.08.2018

Jasně, není to něco co by vás posadilo na zadek, ale ten jazyk! Díky tomu slohu mám Conrada rád a proto ho i čtu.

2 11.05.2018

V tomto Mistrově výběru lze těžko hledat slabé místo.

2 23.01.2018

Je to pořád ta Nadace, kterou obrazně sledujete na prastaré VHS kazetě. Kouknete na začátek, potom přetočíte nějaký ten děj (v měřítkách Nadace nějaké to století) a koukáte na další kus. Zaujme Vás a chvíli na to koukáte než zase začnete převíjet...
Ty skoky mi vůbec nevadí, ani to, že to není moc sci-fi, ale space opera, takže nemám s tímto dílem žádný zásadní problém. Asimov sice pořád ždímá jeden nápad, ale činí tak opět originálním a u něj neokoukaným způsobem. Zejména poté, co na scénu vtrhne Mezek. Tedy, tato kuloárová politická sci-fi mě zatraceně baví a pátrání po Druhé nadaci si nenechám ujít.

2 01.01.2018

Díky Výzvě jsem si opět ověřil, že mi - ač milovníku detektivek - ty severské prostě nesedí. Člověk se od toho nemůže odtrhnout, takže přes autorský experiment s formou, odvedli autoři skvělou práci, ale to je tak všechno, co o tom lze říci. Je to temné, no a co? Právě proto, že té "temnoty" a temných událostí a epizodek je tolik, tak všechno jen klouže po povrchu a čtenář ani nemá čas se nad tím zamyslet. Je to prostě kulisa v pozadí a nemá potenciál nijak zasáhnout. To je asi to, co mě nejvíc vadilo. Nevidím v této knize žádný přesah, jež by mě obohatil...

2 23.12.2017

Klasický Kovařík, který se čte jedním dechem. Jen je z mého pohledu trochu znát, že v současné době má již vybroušenější styl. O tu hvězdičku méně jsem dal i proto, že tam pro mě nebylo zas až tolik nového.

2 06.12.2017

Road story po rozbité cestě...
Sága o zaklínači se nadechuje, skoro nic zásadního se v tomto dílu nesemele, ale Sapkowski dokazuje, že je Pan autor.

2 10.08.2017

Divoký západ ve fantasy hávu. Ono to už občas problesklo i v předchozí knize, ale tady se stává leitmotivem. Místo vyhlazovaných a přehlížených indiánů tu jsou dryády, elfové, vexlingové, rybolidé a dokonce draci. Místo pistolníků zaklínači, mágové, trpaslíci a další dobrodruzi. Místo lidí opět lidé. Místo Čingačgúka Villentretenmerth a místo Sama Hawkinse Yarpen Zigrin... Jsem nadšen, dokonce více než u předchozích povídek, přičemž za nejepší považuji Meč osudu a Něco více. Jsem zvědav co se zaklínačem udělá románový formát.

2 25.04.2017

No, sice to bylo trochu jinak, ale o to Jiráskovi ani nešlo. Tomu šlo o dobovou atmosféru a tu Mistr uní bravurně. Skvělé čtení - jednak pro to, že znám místní reálie a jednak, že dvě postavy románu jsou mými předky...

2 24.01.2017

Nesmírně barvité, a tím myslím opravdu barevné, barevnější než ta červená obálka.... Márquezův jazyk a popis, což je gros celého románu, mě vážně bavily, nelineární způsob vyprávění mě také sedl. Jen to bylo celé takové příliš monolitické a přes to, že zde propral snad všechny způsoby lásky duševní i fyzické (snad vyjma sodomie), mi to přišlo celkem zdlouhavé. Největší lahoda byla první kapitola, kdy ještě všechno nebylo tak okoukané jako v těch posledních.
Abych si ale na Márqueze udělal pořádný názor, budu muset sáhnout ještě po něčem jiném, vyrozumněl jsem, že se tohle dílo z jeho tvorby poněkud vymyká.

2 17.01.2017

Asi jsem narazil na dalšího srdcového autora... Náramě mi to sedlo, ač jsem byl od Márqueze některými odrazován. Povídky jako žánr mám navíc velmi rád. Z uvedených se mi nejvíce líbily: poetická "Světice", hororová "Přišla jsem si jen zatelefonovat" a fatalistická "Stopa tvé krve ve sněhu".

2 12.01.2017

Dobré post-apo, řekl bych velmi dobré a rozhodně nejhloubavější co jsem četl. Hvězdičky bych mezi tři části, z nichž se celý román skládá, rozdělil asi následovně: Fiat Homo *****, Fiat Lux****, Fiat Voluntas Tua ****. Každá je úplně jiná, každá se zaměřuje na jinou věc, či spíše nekolik věcí naráz (úsilí mnichů uchovat jakýkoli střípek lidského vědění - i kdyby to byl nákupní seznam, touha po poznání versus morálka a náboženství, eutanasie, naděje, a mnoho dalšího). Jako celek to však dle mého funguje perfektně.
Kdybych měl vypíchnout něco konkrétního - tak se mi velmi líbilo líčení nové apokalipsy jen tak mimochodem (noc, která patřila Luciferovi),
A rozhodně doporučuji se při četbě občas mrknout na tento tahák: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Latin_phrases_in_A_Canticle_for_Leibowitz

2 29.03.2016

Co to vlastně bylo? Působilo to na mě, jakoby vše, co je v knize černý na bílým byly jen zaznamenaný světlý chvilky v totálním drogovým rauši. (Autorova? Hrdinova? Nebo snad mého?)
Takový mrknutí oka, něco mezi tím a další mrknutí oka...
Nečte se to lehce, hodně si během toho zalistujete (zvlášť v poslední cca čtvrtině), ale výsledek? Ten stojí za to! Už pošilhávám po další Gibsonovce.

2 04.03.2016