kramver
komentáře u knih
Normální lidi
Sally Rooney
O knize jsem se dozvěděla v jednom literárním podcastu zároveň s informací, že je to kniha pro milenialy a že je to víc než love story. Souhlasím s obojím. Příběh mě rychle vtáhnul a už nepustil. Vztah Connella a Marianne není typickým příkladem vztahu dvou mladých lidí. Na pozadí toho, co se mezi nimi odehrává, cítíme snahu o začlenění se do společnosti, touhu být milován blízkou osobou i sebou samým, potřebu zapadat, někam patřit, být uznáván a respektován a nutnost znát vlastní hodnotu. Na postavě Marrianne jsem si hodně uvědomila a chvíli nad ní budu ještě přemýšlet. Connella jsem si oblíbila až časem. Jejich společný příběh dává vyniknout problémům dnešní doby čtivou, ale inteligentní formou. Irské autorky začínají být opravdu hodně v kurzu. Sally Rooney a Sara Baume ukazují světu, že o irských ženách v literaturě ještě uslyšíme.
Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
Cormac McCarthy
McCarthy je pro mě mistr slova. Tenhle román se nečte lehko. Ne, že by nebyl čtivý, ale téma je natolik obsáhlé s tolika podtexy a alegoriemi, že to není kniha na rychlý konzum. Kladné postavy zde nehledejte, je to brutální, syrový a neutěšený. Četla jsem to před drahnou dobou a zůstal ve mě asi nejvíc pocit z úžasného jazyka, kterým autor vládne s jistotou talentovaného profíka. Cesta se mi líbila víc, ale tohle byla větší výzva. Nejsem si jistá, že jsem pochopila všechno, co do toho autor vložil. ale čtení jeho knih si vždy užívám .
Na Chesilské pláži
Ian McEwan
Nejsem si úplně jistá, jak tuhle knížku uchopit. Přemýšlela jsem, jak bych se zachovala já na jejím místě a jak bych se zachovala na jeho. Vlastně si nevzpomínám, že bych kdy četla podobnou knihu nebo jen podobné téma. Ta otázka intimity, váha nezkušenosti a tíha tabu, to všechno na mě působilo tísnivě. Pro dva mladé lidi to ale nemohlo dopadnout jinak. Neumím si představit, že by ve svých vášních, strachu, obavách a studu dokázali té noci najít řešení a společnou řeč. Tragické je, že si často důsledky neseme životem dál.
Království Elmet
Fiona Mozley
Pro mě kniha představuje další nalezený poklad v edici Odeon. Styl debutující mladé spisovatelky se mi moc líbil. Způsobem vyprávění mi trochu připomněla Johna Irvinga, ale to je asi jenom můj subjektivní pocit. Království Elmet (v originále pouze Elmet) pojednává o kraji, kde jako by se čas zastavil. Problémy a spory se řeší svépomocí, hlavně do toho netahat policii nebo zákony. Příchuť divokého západu ve vlhké Anglii a jedna zvláštní rodinka uprostřed kraje, kde se zastavil čas. Citlivý vypravěč Daniel, jeho drsná sestra Cathy a silácký "taťka". Poslední část knihy nabere velmi drsný ráz. Ale kniha otevírá spoustu témat a já nad ní budu ještě chvíli přemýšlet.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Ale jo, je to předvídatelná romantika, ale zahřeje. Ingredience spolu dobře ladí: škádlící se dvojice, nesourodá skupinka lidí, která spolu musí strávit týden v Kodani, roztomilá kavárna plná vůní a dobrého kafe, nad kterým se řešení problémů vždy najde a samozřejmě happy end a tak to má být.
Vypravěč: Vlastní životopis
Frederick Forsyth
Ještě jsem neměla příležitost přečíst si nějakou autorovu knihu, ale po přečtení životopisu si určitě některé přečtu. Neznám tak Forsythův vypravěčský styl v jeho knihách, ale tady byl až překvapivě úsporný, rychlý a v mnoha ohledech stručný. Jde přímo k věci bez zbytečné omáčky. Soukromý život téměř opomíjí, prostor dostávají světové a politické události a jejich vliv na jeho tvorbu i na něj jako člověka. Jeho život byl plný dobrodružství často velmi nebezpečných, ale autor se čtenářem prolítne pouze některé a to jen tak mimochodem. Na člověka s takovým životem je kniha překvapivě krátká. Až jsem přemýšlela, co ho drželo tak zpátky.
Kubistická Praha
Jan Boněk
Stručný průvodce vysvětlující vznik, vývoj a souvislosti kubismu v převážně pražské architektuře. Nejedná se o hlubokou studii, je to spíš úvod do unikátního slohu, který nikde jinde nemá zastoupení. Ideální průvodce na procházky Prahou, pokud ji chcete vidět zase jinýma očima a zaměřit se na krátké období, kdy vlivem pražské asanace a dynamickému tepu doby, vznikl prostor a atmosféra pro vznik moderního stylu, co nemá ve světě obdoby.
Bahnitá pole
Hillary Jordan
Neměla jsem zatím možnost vidět filmové zpracování, ale jako bych ho viděla. Bahnitá pole popisují příběh, který tak trochu známe, tak trochu už jsme ho viděli nebo četli a nepřichází s ničím novým. Snad jen možnost vhledu do myslí všech zásadních postav díky střídání kapitol podle vypravěče. Přesto mě zas a znovu překvapí lidská nenávist. Jako bílá žena ze střední Evropy to pochopit nedokážu a vždycky mě to rozlobí. A není na škodu si tuhle část historie připomínat i pro lepší pochopení současných problémů nejen v Americe.
Pozorovatel ptáků
Christina Olséni
Byla jsem zvědavá, jak se kniha povedla. Obecně nemám moc důvěru v knihy, kde autorem není jeden člověk ale rovnou dva. Popravdě i knihy od Lars Kepler mi tak připadají spíš jako scénář psaný na zakázku a nijak mě nenadchly. Pozorovatel ptáků připomíná Vraždy v Midsomeru říznutý Slečnou Marlplovou. Jenom se nenacházíme v Anglii, ale ve Švédsku a detektiv není zrovna nejostřejší tužka v penálu. Je to milé čtení, které pobaví a rozhodně jsem se nenudila. Stáří může být i plné vzrušujících zážitků a jelikož mi ještě není 80, doufám, že je to možné i v reálném životě a ne jen v humoristické detektivce. Po další knížce ze série už nesáhnu, ale tuhle jsem si příjemně užila.
Čtenář z vlaku v 6.27
Jean-Paul Didierlaurent
Vlastně to byla taková milá knížka s dobrým nápadem. Jenže existuje spousta knížek zaplněných podivínskými postavami, které nás dojímají a máme je rádi. Ale aby to tak bylo, musí být přes veškerou svou jinakost opravdový. A to mi tady nejspíš scházelo. Ačkoliv si myslím, že to celé byl záměr a jedna velká nadsázka, která jen nebyla správně pochopená. Protože jsem se přistihla, že jakkoliv se otřásám při představě, že si vychutnávám oblíbenou sladkost na veřejných záchodcích a potom se jdu vyzpovídat klozetářce s maturitou a perfektním psaným projevem, vlastně se u toho docela bavím.
Mé nepálské lásky
Michaela Gautam
Čekala jsem trochu něco na způsob Bílé masajky, ale dostala jsem mnohem víc. Kniha mi otevřela oči a zbořila nejeden mýtus o pokorném budhistickém národě stejně jako upozornila na fakt, že konání dobra je často pořádně potrestáno. Proč děláme dobré skutky, proč nezištně pomáháme? Je to pro ten opojný a mnohdy návykový pocit, že to má smysl. Pro ty výrazy vděku a pohled do dojatých tváří. Ale co když místo toho přijde něco úplně jiného? Pak se tzv. oddělí zrno od plev a zůstanou jen ti, co v to doopravdy věří. Lidí, jako je Mysha Gautam, je míň než toho pomyslného zrna. Její příběh je známkou toho, že ani dobrý úmysl se vždy nesetká s pochopením a že bojovat za jiné stojí víc úsilí než bojovat pouze za sebe. A každý, kdo se touto cestou vydá má můj obrovský obdiv.
Exit West
Mohsin Hamid
Taky bych občas chtěla projít dveřmi a objevit se někde úplně jinde. Ten nápad je úchvatný a možná proto mi bylo líto, že to bylo všechno jen tak načrtnuto. Příběh, který se vešel do útlé knížky se klidně mohl rozrůst a nabobtnat do větších rozměrů. Byť mě kniha zaujala, chtěla bych víc. Kniha nastíní mnohé: téma migrace, hledání identity, vyrovnávání se s novým prostředím, ztráta blízkých, vztah mezi dvěma mladými lidmi v nelehkých podmínkách. Jako bych dostala ochutnat na lžičku a přitom bych zvládla sníst plný talíř.
100 x TGM
Pavel Kosatík
Krátký nikoliv zkratkovitý pohled na jednu z nejvýznamnějších postav českých dějin. Nadčasovost uvedených výroků je až překvapivá. Citovat nebudu, přečtěte si je, stojí to opravdu za to. Budu si chtít určitě přečíst rozsáhlejší dílo o TGM, ale tohle považuji za více než dobrý start. Těším se na 100 x Václav Havel. Oba pánové dokázali své myšlenky bravurně formulovat a díky panu Kosatíkovi je mohu na sebe nechat působit bez toho, že bych se ztrácela ve významu nebo kontextu.
Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východě
Jakub Szántó
Přesně takové knihy potřebujeme číst a vnímat. A proč je číst nejlépe popsal již uživatel Berg1. Lépe bych to nenapsala.
Záchranná pouť: Jeden muž, třicet tisíc psů a cesta poslední naděje dlouhá milion mil
Peter Zheutlin
Dávám 4 hvězdy hlavně za zásluhy . Literárně kniha zas tak skvělá není a téma by se dalo jistě uchopit i jinak, ale podstatné je, že o těchto lidech, kteří zasvětili životy záchraně psů, někdo napsal. Sama jsem milovnicí psů , a proto mě kniha zaujala hlavně tématem a nelituji, zase jsem se něco nového dozvěděla. Procento utracených psů v amerických útulcích je zdrcující. Díky všem těmto úžasným lidem za to, že jim to není lhostejné.
Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost
Vladimír Dzuro
Unikátní kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Pan Dzuro, i ostatní z jeho týmu si zaslouží obdiv za všechno, co svojí prací vykonali. Je to příběh jedné velké lidské tragédie. Nechybělo málo a zločiny zůstaly zcela nepotrestány . Díky zatčení válečného zločince Slavka Dokmanovice se před Haagský tribunál dostal první člověk z mnoha, zodpovědný za masakry v době války na Balkáně. To mnohé změnilo a poděkování samotné Madeleine Albrightové na začátku knihy je zcela na místě.
Spisovatel jako povolání
Haruki Murakami
Asi bych se bez přečtení této knížky obešla, ale i tak to bylo vlastně zajímavé čtení o tom, že být spisovatelem je docela dřina, rutina a zároveň čistá radost a naplnění. O tom, že spisovatelé jsou vesměs podivíni s egoistickými sklony (Murakamiho nevyjímaje). O tom, jak snáší kritiku, co si myslí o čtenářích, jak vznikají postavy a jaká jsou úskalí psaní v ich formě. Co se mu nelíbí v současném Japonsku a jaký má obecně vztah ke škole. Překvapil mě poměrně nespravedlivý a odmítavý doslov pana Jareše. Murakami nepatří mezi jeho oblíbené spisovatele, což se dá pochopit. Ale bez dávky egoismu a narcisismu by se asi žádný spisovatel neobešel. A pokud někdo 30 let denně běhá nemusí být nutně autista :-)
Zahradnické vychytávky
Huw Richards
Já jsem v knize nalezla ucelený koncept pro každého zahradníka, který o své zahradě více přemýšlí a chce pěstovat efektivně a plánovaně. Nabízí spoustu praktických rad, návodů a plánů včetně různých přístupů. Zabývá se i jednotlivými plodinami pro pěstování a nebojí se doplnit zeleninové záhony květinami a bylinkamil.
Jelikož je zrovna jaro, jsem plná nadšení vrhnout se do své zahrady a spoustu rad vyzkoušet v praxi.
Rez & záře hvězd
Tammy Greenwood
Autorka se pustila do oživení příběhu, který se skutečně stal, mnohými otřásl a Nabokova nejspíš inspiroval. Jedná se z části o fikci, kdy postavy, které postupně zaplňují linii příběhu jsou převážně smyšlené. Situace, se nejspíš nestaly přesně takhle, ale je to jedno. Na stránkách knihy Rez a záře hvězd ožívá bolest a strach malé naivní holčičky a to, čím si prošla si stejně nikdo z nás nedokáže tak úplně představit. Příběh mě zaujal, literární fikce o malinko méně. Je to kniha, která se čte pro svůj styl lehce, ale s těžkým srdcem. Někdo se narodí s přetěžkým osudem, kterému se nelze vyhnout. Nebo možná jedno vede k dalšímu. Vždy je to ale smutné.
Nová Odysea - Příběh evropské uprchlické krize
Patrick Kingsley
Kniha osvětluje fakta na pozadí osobních a konkrétních případů lidí, kteří si trnitou, náročnou a mnohdy smrtelně nebezpečnou cestu do Evropy zkusili na vlastní kůži. Tím, že nám představuje jednotlivé osudy, vtahuje nás do celé problematiky s mnohem větší empatií, lidskostí a soucitem než pokud by pouze reflektoval fakta. Díky tomu se můžeme na problematiku dívat z úhlu, který možná media běžně nepředkládají. Na druhou stranu se nemohu ubránit tomu, že byť s mnohým souhlasím a s těmito lidmi soucítím, autor se staví pouze na jednu stranu a já jsem přesvědčená, že problém je o kapku složitější.
V zásadě se však jedná o apel na lidskost civilizované společnosti. S přijetím ukrajinských uprchlíků jsme si, doufám, dokázali, že ji v sobě máme.
