Krišot komentáře u knih
Kniha je pro mě taková soukromá úchylka. Dokonalý a všepohlcující svět ve kterém putujeme je prostě obrovský. Postavy jsou výtečně napsané, jejich činy mnohokrát překvapujicí, i když ve finále uvěřitelné. Každý si zde najde svého hrdinu, ale nedivte se, kdyby jste jich za sérii vystřídali více. Autor se s nimi totiž moc nemaže a to Vám dává stisňující pocit, že za dalším rohem je s Vaším gerojem konec. Takže si na konci uvědomíte, že jste celou knihu nedýchali, nevykonávali potřebu a tak. No prostě mazec.
V prvním díle mi chybělo o (trpasličí) fous víc akce a s povděkem musím prohlásit, že autor vyslyšel mé prosby. Pořád to není akční fantasy jako od Gemmela, nicméně druhý díl je krok spravným směrem. A ještě jedno velké plus. Dost mě zajímá, jak to tančení se stíny dopadne ;-)...
Začátek této knihy mi připadal, jako kdybych pařil Diablo. Než se vydáš zachránit svět, musíš proběhnout město, posbírat předměty a samozřejmě nějakou tu zkušenost. Celkem zajímavý nápad, ale jak družina opustila brány města, stala se z toho místy docela nudná záležitost. Chybělo mi tu víc bojů a magie, prostě trochu víc hrdinství. Nicméně nezatracuji a jdu na druhý díl.
Po legendě je toto další kniha od Gemmela, kterou jsem přečetl za pár dnů. Zde opět předvádí svůj jemnocit pro tvorbu hrdinů a jejich vývoj. V ostatních fantasy jsem si dokázal vždy vybrat hrdinu mému srdci nejbližšího. Zde bych to nedokázal, adeptů je prostě mnoho. K tomu si připočítejte ještě úžasnou atmosféru a máte další skvělou knihu.
No, co dodat... Série je pro mne srdcová záležitost. Ale přesně chápu záporné názory na tento díl. Pro mne je to tak trochu nastavovaná kaše. Líbila se mi místy až schizofrenická postava hlavního hrdiny, ale všechno ostatní bylo šité horkou jehlou. Kdyby bylo na mě, klíďo mohl být třetí díl poslední...
Má první kniha od Gemmela a již teď vím, že určo nee poslední ani předposlední a ani... No moc se mi tento počin líbil, autor má obrovský cit pro napětí. Skvěle balancuje mezi drsnou realitou fantasy žánru a místy odlehčenou atmosférou tak akorát pro pořádné fantasy. A velké plus má u mne autor za velkolepost pojetí. 10 000 Uruk-hai ůtočících na Helmův žleb bylo pro mne nepředstavitelné stádo. Ale co se to hrabe na půl miliónovou Ulrikovu partičku :-). Nemluvě o Dross Delnoch se šesti hradbami. Ufff...
Moc sem se bál, že série bude mít sestupnou tendenci, ale ono se z toho vyklubalo hodně tuhé a zábavné fantasy. Jelikož mi záporáci dost připomínají můj oblíbený steampunk mixnutý s trochou Frankensteina, nemůžu, než se radovat. Pomsta trpaslíků na mě působila dospěleji a krvavěji než předchozíí díly.
Druhý díl mé oblíbené série se nese ve stejném duchu jako první. Hrdinové jsou hrdinští, zbraně ostré jak rukavice Freddyho Kruegera a ve Skryté zemi je pořád co objevovat. Akorát si musím trochu postěžovat na volbu záporáků (avatarů). Nee, že by mi nějak moc vadili, ale vedle Lot-Ionana z prvního dílu mi připadají trochu málo bad ass.
A je to tu. Kde druhá čast vyšlapávala cestičku a občas se musela brodit bahnem, se tato třetí prostě rozjela, sešlápla plyn až k podlaze, nastavila kosmickou rychlost a dosvištěla závratnou rychlostí do konce. Abercrombie nám v prvním díle představil postavy, ve dvojce ukázal, že mají drápky a ve třetím je všechny naházel do mlýnku na maso. Je to zábava od začátku do konce, a pokud najdete pár stranek, kde se nikdo neřeže, určitě se na to minimálně chystá. Pokud Vám vyhovuje svižná akce a velice propracované charaktery, nemůžu jinak, než doporučit.
Pokud si chcete přečíst knihu, ve které autor mistrně zvládl psychologii postav, zavedl Vás do sebedestrukčních myslí pošahaných maniaků a v neposlední řadě Vám představil jednoho samolibého radního, co si hraje na boha, nebudete litovat. Kingovi knihy jsou vždy plné magorů a psychopatických podivínů a jinak tomu není ani v tomto díle. Nicméně si k tomu připočtěte ještě klaustrofobickou kupoli a s ní se plazící pocit, že opravdu není kam utéct. Beznaděj na mě z této knihy vyloženě stříkala, takže slovy klasika : "Hail to the King baby"...
Trpaslíci jsou pro mě taková dospělácká pohádka. Přečetl jsem to jedním dechem a druhým si objednával další díl. S postavami je šíleně lehké se ztotožnit, protože reagují a chovají se přesně tak jak bychom si přáli v pořádném fantasy. Hlavní hrdina jede v zavedených pravidlech tohoto žánru a z obyčejné nicky se postupem času stáva bitvami ošlehaný hrdina s ultimátní zbraní. Někomu to možná může připadat předvídatelné, místy až trochu podbízivé, ale mě nee. Já to přesně takhle mám rád a přesně takhle to chci...
První díl ve mě zanechal spoustu kladných dojmů a očekávání. A mohu potvrdit, že ve druhém jsem dostal o trochu víc, než sem čekal. K inteligentně napsaným postavám a jejich životním peripetiím mi přibila ještě hutná a všude cákající až kulervoucí akce. Spolu s inkvizičními praktikami mého (a koukám, že nejen mého...ahoj borknagar) oblíbence pana Glokty se u mě jedna o velmi oblíbené dílo. Nyní čtu třetí část a k mé radosti autor jede v osvědčených kolejích. Ale o tom jindy a jinde...
Velmi dobrá kniha. I přes počátečním prokousáváním se trochu nudnějšími pasážemi (cena za seznámení se s postavami a lokacemi a tak) je kniha velice čtivá a autor je pro mě mistr slova a to doslova :-). Nikdy mě u knihy nenapadlo, že bych si vzal zvýrazňovač a "vysvítil" si některé jeho pravdy. Podtrženo sečteno, doporučuji. P.S.Glokta rulezzzz!!!!